|
| |
|
|
Internet a Apoštolský stolec
Líbal, Zdeněk ; Eliáš, Vojtěch (vedoucí práce) ; Opatrný, Aleš (oponent)
Tato diplomová práce s názvem Internet a Apoštolský stolec se zabývá specifickou otázkou z oblasti vztahu katolické církve a médií. Zkoumá vývoj postoje Apoštolského stolce k internetu v kontextu postoje církve k ostatním sdělovacím prostředkům, a to na základě rešerše církevních mediálních dokumentů a analýzy užití internetu a ostatních sdělovacích prostředků v praxi. Internet chápe jako prozatím poslední zásadní mezník ve vývoji lidské komunikace a hledá odpověď na otázku, jak se s tímto fenoménem katolická církev reprezentovaná Apoštolským stolcem vyrovnává. V názvu práce je na prvním místě uveden právě internet, aby byla naznačena perspektiva, v níž je problematika nahlížena. V závěru jsou poznatky získané analýzou dokumentů konfrontovány s faktickým užíváním internetu Apoštolským stolcem.
|
|
|
Doporučování jako denní praxe každého z nás
Matoušová, Barbora ; Osuský, Michal (vedoucí práce) ; Gorčíková, Magdaléna (oponent)
Tato práce se zabývá doporučováním jako všudypřítomným fenoménem, především pak jeho mechanismem fungování. Doporučování je běžnou součástí komunikace každého z nás. Jedná se o rozhovor na libovolné téma mezi přáteli či známými, kteří mají s daným tématem určitou vlastní zkušenost a na jejím základě vědomě druhému poskytují negativní či pozitivní referenci o probíraném výrobku, službě či události. Není však neobvyklé, že podstata doporučování je využívána k marketingovým a komerčním účelům, jakými jsou například reklamy nejrůznějších podob, webové stránky či určité mobilní aplikace. Na doporučování jakožto specifickou formu sociální komunikace můžeme pohlížet z několika různých úhlů pohledu. Běžné je si dle tradičních modelů komunikační situaci rozčlenit na aktéry, obsah, formu a záměry a efekty. Tyto obecné poznatky jsou v této práci pak dále propojeny s jednotlivými oblastmi života, jakými jsou zábava, služby, základní věci a výrobky denní spotřeby, nadstandardní výrobky a sociální vztahy. Z analýzy rozhovorů vyplynulo, že klíčovým konceptem v mechanismu doporučování je důvěra. Ta hraje důležitou roli ve všech složkách struktury doporučování. Nakonec jsou výsledky analýzy v práci také srovnány s poznatky z odborné literatury a předchozích výzkumů.
|
|
| |
|
|
Sociální komunikace
Blumentálová, Lucie ; Duffková, Jana (vedoucí práce) ; Vinopal, Jiří (oponent)
Práce se zabývá tématem sociální komunikace mládeže. Základní formální uspořádání práce je vedeno od teoretického ukotvení v tématu k praktickým poznatkům z oblasti sociální komunikace mládeže. Prostor je zde věnován vymezení pojmu sociální komunikace, porovnání jejího vztahu s interakcí a jednáním, dále pak jejímu rámci (komunikačnímu aktu, aktérům, komunikačním kanálům - prostředkům komunikace, funkcím a účelu komunikace). Pro orientaci pojednává o sociální komunikaci mládeže v socializačním prostředí rodiny, školy a přátel. Věnuje se také volnému času mládeže a jeho využití. Následuje část obsahující výsledky vlastního empirického šetření a porovnání s dosavadními výzkumy. Tato část je věnována vlastní realizované případové studii sociální komunikace mládeže ve vybraném regionu Kolínska. Zjišťuje to, jaké používají komunikační prostředky, zda preferují možnosti osobní komunikace či využití moderních komunikačních prostředků, jaká jsou jejich komunikační témata s kamarády a jaká s rodiči a jaký je účel jejich komunikace s jednotlivými typy komunikátorů (rodiče/kamarádi). Také se zaměřuje na používání doprovodných komunikačních jevů (emotikony, akronymy, neverbální setkávací rituály). Pozornost je věnována také tomu, zda se odpovědi na jednotlivé okruhy mění v rámci rozlišení města a venkova.
|
|
|
Nonverbální komunikace v pedagogické komunikaci
Musil, Roman ; Prokop, Jiří (oponent)
Tato rigorózní práce chce upozornit učitele všech stupňů škol na řadu nonverbálních jevů, které se, převážně podvědomě, odehrávají během pedagogické komunikace v interakci žáka a učitele, ale také mezi spolužáky. Práce transformuje vědecké výzkumy v oblasti nonverbální komunikace a obchodu do pedagogického prostředí. Při popisu mnoha nonverbálních jevů si učitel může uvědomit, co se skrývá za signály, které k němu žáci vysílají a jaké signály vysílá žákům on. Díky znalosti nonverbální komunikace v pedagogické komunikaci může učitel záměrně zlepšit svůj vztah s žáky, vztahy mezi spolužáky, ale také vztah žáků k vyučovacímu předmětu, což s sebou může přinést i větší radost z výuky jak pro žáky, tak pro učitele. Poznatky z této práce může učitel aplikovat i při komunikaci s rodiči či s kolegy.
|
|
|
Zpětná vazba v procesu řízení a vedení nelékařského zdravotnického personálu a řízení jeho pracovního výkonu
Houžvičková Zvelebilová, Růžena ; Růžička, Michal (vedoucí práce) ; Trpišovský, Milan (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám problematikou zpětné vazby v procesu řízení a vedení nelékařského zdravotnického personálu a řízení jeho pracovního výkonu. Mým cílem bylo ozřejmit a porozumět zpětnovazebnímu procesu mezi podřízeným a nadřízeným, konkrétně mezi všeobecnými sestrami / ošetřovateli a staničními sestrami. Jako vedlejší záměr jsem si stanovila odhalit potenciální oblasti rozvoje manažerských kompetencí a navrhnout případná řešení, která by přispěla k efektivnímu řízení pracovního výkonu pomocí zpětné vazby. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. V teoretické části začínám s vymezením pojmu zpětné vazby a dále představuji témata: zpětná vazba v sociální komunikaci, zpětná vazba v procesu řízení pracovního výkonu a výkonnou motivaci. V empirické části prezentuji výzkum s použitím kvalitativní metodologie, kde umožňuji čtenáři nahlédnout do uvedené problematiky z pohledu podřízených (všeobecných sester / ošetřovatelů) a nadřízených (staničních sester). Klíčová slova: zpětná vazba, sociální komunikace, pracovní výkon, nelékařský zdravotnický personál, všeobecná sestra, ošetřovatel, zdravotnictví, ošetřovatelství, výkonová motivace.
|
|
|
Ironie v českém jazykovém prostředí a její vnímání
Rýparová, Dominika ; Šebesta, Karel (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent) ; Chejnová, Pavla (oponent)
Ironie v českém jazykovém prostředí a její vnímání Mgr. Dominika Rýparová Abstrakt Tato práce zasazuje jazykovou ironii do širšího kontextu mezilidské komunikace a přiklání se k tendenci chápat ironii jako komunikační strategii, nikoliv řečnickou figuru nebo prostředek ozvláštnění mluvy. Cílem dizertace je připomenout, že ironie je nedílnou součástí naší každodenní komunikace, a předpokladem jejího použití i pochopení je zejména jazyková zkušenost. V rámci experimentu bylo zkoumáno fungování čtyř forem ironie, které se lišily mírou angažovaného humoru nebo naopak vyjádřené kritiky. Během dotazníkového šetření se podařilo získat odpovědi od celkem 3 167 respondentů. Z jejich analýzy vyplynulo, že zásadní motivací pro použití daných typů ironie je právě humor, ale čím vyšší je jeho míra, tím více mluvčí riskuje, že nebude zcela pochopen, protože si příliš pohrává s realitou. Dále výsledky ukázaly, že vnímání emocí spojených s ironií je ovlivňováno naším věkem, stejně jako její použití. Mladší lidé jsou citlivější k humorné stránce ironie, zatímco starší jsou tolerantnější k její kritické složce. Na hodnocení ironie má vliv také komunikační role respondenta v rámci určité komunikační situace - hodnocení záměru mluvčího i skutečného účinku se lišila v závislosti na tom, zda respondent odpovídal z pozice...
|
|
|
Sociální významy vousů u mužů
Dubová, Diana ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Hrůzová, Andrea (oponent)
Sociální významy vousů u mužů Abstrakt Práce se zabývá mužskou úpravou vousu, jejím významem ve společnosti a schopností sociálně komunikovat. Je postavena na teorii prvního dojmu, kategorizaci; mužské vousy považuje jako zdroj konstrukce konfliktního a kooperativního jednání. Teoretická část se zabývá předchozími výzkumy o přisouzených vlastnostech vousu, módou a sociální komunikací vousů v minulosti především na evropském kontinentu, kdy vousy komunikovaly národní příslušnost, sociální status, generační a pohlavní distanci, sympatie a antipatie k aktuálnímu dění a hodnotám. Dále se zaměřuje na sociální komunikaci vousu v přítomnosti a jeho vnímáním společností. Empirická část práce je založena na dotazníkovém šetření a odpovídá na otázku, jaké vlastnosti jsou úpravám mužského vousu přisuzovány v současné době v České republice. Výsledná zjištění potvrzují, že vousy jsou obecně vnímány jako symbol maskulinity, dominance a sociální vyspělosti, oholená tvář a tvář s upravenými vousy jsou znakem konformity a obecně pozitivně přijímány, kdežto tváře se strništi dosahují negativních hodnocení.
|
|
| |
host ::
RSS.