|
|
Jugoslávská válka v bosenských médiích
Delic, Lamija ; Hrůzová, Andrea (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Lamija DELIC, Jugoslávská válka v bosenských médiích Abstrakt Média v moderní společnosti přispívají k vytváření nových mýtů. Některé z těchto mýtů pocházejí ze zábavního průmyslu a kultury celebrit. Média se však jako prvek kulturní matrice podílejí také na vytváření nových politických mýtů. V etno-národních společnostech fungují tyto mýty jako základ pro sjednocení národa a určení jeho identity, zejména během konfliktu nebo války. Jejich úlohou je také vytvářet obraz světa modelováním obrazů minulosti, v nichž jsou příslušníci jiných kultur a národů zobrazování jako nepřátelé. Diplomová práce se zaměří na studium kolektivní paměti, a způsob, jakým novináři a novinářky Bosny a Hercegoviny prožívali válku skrze média a jejich roli během války v letech 1992-1995. Válečný žurnalismus slouží jako klíčový aktér při utváření kolektivní paměti. Novináři fungují jako interpreti, prezentují příběhy a rámují události, které přispívají ke kolektivnímu pochopení války. Mají moc ovlivnit veřejnou paměť tím, jak vybírají, interpretují a šíří informace, ovlivňující také to, jak občané vnímají a pamatují si konflikt. Co si pamatujeme a jak si pamatujeme, se neustále mění, a tak odhaluje moc médií při utváření toho, jak pozorujeme a vzpomínáme na události během a po období ozbrojených konfliktů. Autoři, kteří budou sloužit...
|
|
|
Vizuální sebeprezentace uživatelů na seznamovací aplikace Tinder
Krkoška, David ; Hrůzová, Andrea (vedoucí práce) ; Lábová, Sandra (oponent)
Diplomová práce zkoumá vizuální sebeprezentaci uživatelů seznamovací aplikace Tinder a vyhodnocuje, jak se tato prezentace liší v závislosti na genderu a kultuře. V teoretické části se věnuje fenoménu online seznamování a jeho společenskému významu. Dává ho také to kontextu společenských změn a transformace partnerských vztahů. V druhé části potom podrobněji rozebírá teorie managementu dojmů a jejich aplikaci na online prostředí. Shrnuje také, jakou roli ve vizuální prezentaci hraje gender a dává toto téma do kontextu teorie male gaze a teorie sebeobjektifikace. V neposlední řadě se pak věnuje teoretickým konceptům souvisejícím s analýzou vizuální prezentace. Praktická část práce následně využívá kvantitativní obsahovou analýzu k zodpovězení stanovených otázek. Výzkum odhalil odlišnosti v prezentaci sledovaných skupin a inklinaci mužů a žen k prezentaci skrze tradiční genderové role. Byl ale například vysledován i typ uživatelek, jejichž prezentace tomuto stereotypnímu zobrazování neodpovídala.
|
|
|
Transformace postsocialistické identity ve východní Evropě: Analýza případu České Republiky a Běloruska
Pyatkevich, Aryna ; Hrůzová, Andrea (vedoucí práce) ; Pergl, David (oponent)
Jakmile Sovětský svaz přestal existovat, jeho subjekty získali schopnost určovat svůj směr politického, kulturního a ekonomického rozvoje. Nikdy nekončící přechod k demokracii, popsaný Borisem Budenem, je jedním z klíčových prvků postkomunismu. Zatímco země, které byly součástí východního bloku, ale nebyly součástí Sovětského svazu samotného, byly na své cestě k demokratickému kapitalistickému rozvoji přiměřeně úspěšné, bývalá dominia bojovala s začleněním hodnot, které přicházely s tím, co Madina Tlostanová popisuje jako proces nucené westernizace. Následující práce zkoumá problém postsocialistické transformace identity ve střední Evropě v případě České republiky a postsovětské transformace identity ve východní Evropě v případě Běloruska. Kvalitativní výzkum je postaven na zpřístupněné kolektivní paměti těch, kteří pracují v institucích paměti na úrovni povolené vládnoucími režimy v obou zemích, všichni narození po roce 1989. Podobnosti a rozdíly, které se jasně objevily během srovnávací analýzy, naznačují že bytí postsocialistickým a postsovětským by již neměla být v akademické literatuře zaměnitelná. Byly a nadále jsou to homologické, ale odlišné procesy, protože být postsovětským znamená nejen uznávaní sovětskí minulosti jako skutečné a ovlivňující probíhající život národa, ale to také definuje...
|
|
|
Vliv sociálních sítích na potřebu a množství fyzické sociální interakce u dospívajících ve věku od 14 do 16 let
Pěstová, Kristýna ; Hrůzová, Andrea (vedoucí práce) ; Procházková, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na to, jakým způsobem adolescenti ve věku od čtrnácti do šestnácti let interpretují přítomnost a vliv sociálních sítí ve svých vztazích s vrstevníky a rodiči. Teoretická část práce je rozdělena na čtyři tematické celky věnující se přehledu dosavadních poznatků daného tématu v odborné literatuře. Empirická část je tvořena popisem průběhu a výsledků výzkumu. Výzkum byl proveden formou kvalitativního dotazování, metodou polostrukturovaných rozhovorů s deseti respondenty. Jednotlivé rozhovory byly nahrávány, doslovně přepisovány a analyzovány v programu zpracování kvalitativních dat, REQUALu. Z analýzy rozhovorů vyplynulo šest tematických okruhů souvisejících s cílem práce: trávení volného času, postoj k sociálním sítím, důvod a způsob užívání sociálních sítí, vztahy s přáteli a vrstevníky, vztah s rodiči a pravidla školy ohledně užívání telefonů. Ukázalo se, že využívání telefonů a aktivita na sociálních sítích jsou důležitou součástí života respondentů a tvoří významnou část jejich sociální komunikace. Respondenti reflektovali pozitivní i negativní dopady využívání sociální sítí, nicméně při tendenci podceňovat jejich negativní vliv na ně samotné. Práce také reflektuje a prohlubuje dosavadní poznatky z české a zahraniční odborné literatury ke zkoumanému tématu.
|
|
|
Politická komunikace a sebeprezentace vybraných předsedů politických stran v Poslanecké sněmovně na sociálních sítích
Kohoutová, Kateřina ; Hrůzová, Andrea (vedoucí práce) ; Škvrňák, Michael (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou politické komunikace a sebeprezentace vybraných předsedů politických stran/hnutí v Poslanecké sněmovně na sociálních sítích Instagram a Facebook. Sledované období v této práci představují dva měsíce před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, tedy 8. 8. - 8. 10. 2021. Vybranými předsedy jsou za vládnoucí strany Ivan Bartoš (Pirátská strana) a za opoziční strany Tomio Okamura (hnutí Svobodná a přímá demokracie). Cílem bakalářské práce je aplikovat výzkumný problém: Prolínání osobní a oficiální politické komunikace skrze sociální sítě vede k dominanci osobnosti v politické komunikaci, což směřuje k personalizaci, sebeprezentaci, celebritizaci a emocionalizaci. Nejprve jsou v práci definovány hlavní teoretické pojmy na základě použití české a zahraniční odborné literatury. Práce se opírá o provedenou kvantitativní obsahovou analýzu příspěvků zvolených předsedů na sociálních sítích. Dle užité odborné literatury a uskutečněné analýzy práce dochází k závěru, že ve sledovaném období je možné jasně pozorovat prolínání osobní a polické komunikace na profilech Ivana Bartoše. V jeho případě převládá personalizovaná politická komunikace, která je založena převážně na sebeprezentaci a celebritizaci osobnosti, jde primárně o osobní sdělení, které jsou částečně...
|
|
|
Diskurzivní analýza českých médií k problematice společnosti dohledu
Mikolandová, Anna ; Hrůzová, Andrea (vedoucí práce) ; Silverio, Robert (oponent)
Tato diplomova prace se zabýva konceptem spolecnosti dohledu v moderním svete a jeho reprezentací v ceských mediích. Jejím cílem je vývodit diskurz tuzemských medií k teto problematice a narativý jej tvorící. Pro týto ucelý je zvolena metoda diskurzivní analýzý Jamese Paula Geeho výchazející z lingvisticke tradice. Krome textu jsou zkoumaný i vizualní reprezentace, ktere je doprovazejí, a to pomocí kvalitativní obsahove analýzý. Zaverý výzkumu jsou porovnaný s poznatký, ktere prinasí teoreticka cast diplomove prace. Ta se venuje problematice dohledu a predstavuje stezejní mýslenký a výzkumý, ktere formovalý vznik celeho oboru dohledova studia. Mezi ne patrí textý Jeremýho Benthama, Karla Marxe, Maxe Webera a Michela Foucaulta. Z nich pote výchazejí i dalsí soucasní teoretikove, jejichz výzkumum se prace take venuje a predstavuje na nich dominantní otazký a aktualní problemý, ktere se s hlavním tematem prace pojí. Mezi ne patrí napr. koncept spolecnosti kontrolý Gillese Deleuzeho, "nový" dohledu Garýho T. Marxe, dataveillance, tedý výuzívaní dat ke sledovaní v tezích Rogera Clarka, superpanoptikon Marka Postera, otazký spojene s pouzívaním CCTV kamerových sýstemu, na ktere se zamerili Clive Norris a Garý Armstrong nebo "tekutost" dohledu Davida Lýona a Zýgmunta Baumanna.
|
|
|
Transformace postsocialistické identity ve východní Evropě: Komparativní analýza případu České Republiky a Běloruska
Pyatkevich, Aryna ; Hrůzová, Andrea (vedoucí práce) ; Pergl, David (oponent)
Jakmile Sovětský svaz přestal existovat, jeho subjekty získali schopnost určovat svůj směr politického, kulturního a ekonomického rozvoje. Nikdy nekončící přechod k demokracii, popsaný Borisem Budenem, je jedním z klíčových prvků postkomunismu. Zatímco země, které byly součástí východního bloku, ale nebyly součástí Sovětského svazu samotného, byly na své cestě k demokratickému kapitalistickému rozvoji přiměřeně úspěšné, bývalá dominia bojovala s začleněním hodnot, které přicházely s tím, co Madina Tlostanová popisuje jako proces nucené westernizace. Následující práce zkoumá problém postsocialistické transformace identity ve střední Evropě v případě České republiky a postsovětské transformace identity ve východní Evropě v případě Běloruska. Kvalitativní výzkum je postaven na zpřístupněné kolektivní paměti těch, kteří pracují v institucích paměti na úrovni povolené vládnoucími režimy v obou zemích, všichni narození po roce 1989. Podobnosti a rozdíly, které se jasně objevily během srovnávací analýzy, naznačují že bytí postsocialistickým a postsovětským by již neměla být v akademické literatuře zaměnitelná. Byly a nadále jsou to homologické, ale odlišné procesy, protože být postsovětským znamená nejen uznávaní sovětskí minulosti jako skutečné a ovlivňující probíhající život národa, ale to také definuje...
|
|
|
Nation, religion and manipulation: Post-war media scene in the countries of the former Yugoslavia
Brnović Milorad, Marija ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Hrůzová, Andrea (oponent)
Tato studie se zaměřuje na mediální narativy o sociální dynamice a usmíření v médiích zemí bývalé Jugoslávie, Srbska, Chorvatska a Bosny a Hercegoviny, více než dvě desetiletí po skončení válek. Výzkum se zaměřuje na přítomnost rozdělujících narativů, jako je urážlivý jazyk, zaujatost a senzacechtivost, prvky národní stereotypizace, nenávistné projevy a oddanost nestranné žurnalistice v současných mediálních praktikách. Významnou část výzkumného kontextu tvoří historické pozadí mediální kontroly a manipulace v Jugoslávii, od Titovy éry po nacionalistické narativy během jugoslávských válek. Cílem studie je osvětlit kritické aspekty mediálního zpravodajství a připravit půdu pro budoucí výzkum širších politických a ekonomických problémů ovlivňujících mediální krajinu v těchto zemích. Klíčová slova média, válka, Jugoslávie, Srbsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina
|
|
|
Postkoloniální fotografické reprezentace globálního Jihu v kontextu environmentálních katastrof: Případ Haiti
Kotvalová, Lucie ; Hrůzová, Andrea (vedoucí práce) ; Silverio, Robert (oponent)
Předkládaná práce se zabývá mediální reprezentací občanů a občanek Haiti v kontextu environmentálních katastrof z postkoloniální perspektivy. Práce staví na tezích postkoloniálních autorů a autorek jako je Edward Said, Gayatri Chakravorty Spivak, Walter Mignolo, Aníbal Quijano či Gurminder K. Bhambra, dle kterých mocenský systém zformovaný v období kolonialismu neskončil s formálním nabytím nezávislosti bývalých kolonií, ale tuto pomyslnou hranici překračuje a skrze různé cesty a procesy, označované pojmem kolonialita, se materializuje dodnes. Právě případnou návaznost současných podob reprezentace na koloniální narativy či kontext práce sleduje ve třech mediálních diskurzech - britském médiu The Guardian, českém serveru iDNES.cz a obsazích katarské Al Jazeery. Skrze kombinaci sociálně sémiotické analýzy, která byla aplikována na vybrané fotografie, a diskurzivně historický přístup ke kritické diskurzivní analýze, který byl využit pro dekonstrukci významů v mediálních textech, došlo k analýze reprezentací v kontextu dvou haitských přírodních katastrof: hurikánu Matthew z roku 2016 a zemětřesení z roku 2021. Výzkum ukázal, že se režimy reprezentace mění v návaznosti na místo, ze kterého jsou formovány a následně artikulovány, a jsou tedy podmíněné geohistorickým a geopolitickým kontextem daného...
|
|
|
Srovnání práce fotografky Nan Goldin a dnešního uživatele Instagramu
Valentová, Marie ; Hrůzová, Andrea (vedoucí práce) ; Láb, Filip (oponent)
Současná rozšířená tvorba na sociálních sítích jako Instagram přivádí médium fotografie do nových kontextů. Fotografie se stává prostředkem okamžité komunikace a mění se některé její historicky dané funkce. Kontinuálnost tvorby na Instagramu, osobní perspektiva, s jakou uživatelé této sítě tvoří, i neustálá přítomnost fotoaparátu, která dnes uživatele provází, činí tuto současnou tvorbu v mnoha ohledech analogickou s uměleckou prací Nan Goldin. Fotografickou esejí Balada o sexuální závislosti (1986) Goldin představila svůj vizuální deník, ve kterém až s obsesivní kontinuálností zachycovala život komunity, jíž byla součástí. Esej je pořízena z hluboce osobní perspektivy, zobrazuje intimní náměty a klade důraz na popsání Goldininých osobních vztahů. Publikaci Balady a vznik Instagramu od sebe dělí více než dvacet pět let a v mnohém se odlišují. Přesto však tato práce předpokládá, že srovnání v mnohém podobných tvůrčích charakteristik umožní popsat proměnu funkce fotografie, současné tendence v estetice i volbě námětů, význam instagramové tvorby pro uživatele a celkové porozumění společenské role sdílené fotografie v historickém kontextu. Zvolenými metodami pro provedení komparace budou sémiotická vizuální analýza, sociálně-sémiotická vizuální analýza a pozorování.
|
host ::
RSS.