|
|
Paradoxy současné civilizace v kontextu sociologie jídla
Vojtíšková, Lucie ; Duffková, Jana (vedoucí práce) ; Mudd, Dana (oponent)
V této práci se zabývám vztahem jídla a společnosti, tím, jak jsou stravovací návyky ovlivněné společností a kulturou, ve které se tyto návyky vyskytují. Zmiňuji se o tom, jak se vyvíjelo pojetí jídla od antického období až dodnes, jakou roli hrála strava ve vztahu mezi národy, ale i v rámci jedné společenské struktury. Ačkoliv nebylo mnoho sociologů, zabývajících se jídlem, přesto jsou někteří z nich v díle vyzdviženi, zejména pak Norbert Elias. Důraz je kladen na aktuální témata spojená s jídlem a stravováním, jakými jsou problémy hladu, obezity, kultu štíhlé linie a s tím spojené poruchy příjmu potravy, dále pak upozorňuji na trendy ve stravování jako je vegetariánství, biopotraviny, geneticky modifikované potraviny, fast food a slow food. Je řešena otázka, proč je na jedné straně Země jídla dostatek, když na druhé straně lidé umírají na podvýživu. Proč lidé v západních zemích neustále tloustnou, když zde převládá kult štíhlé linie a touha po štíhlých postavách. Důsledkem je pak rozvoj poruch příjmu potravy. Upozorňuji na nové trendy ve výživě, jak se klade důraz na zdravou stravu, přesto je však fast food stále velmi populární. Lidé dbají na přírodní potraviny, přesto se však manipuluje s geny a vyrábí se geneticky modifikované potraviny. Pokud se hlouběji podíváme na tyto paradoxy, vidíme za...
|
|
|
Zelené vdovy jako fenomén současné společnosti
Smolová, Kristýna ; Duffková, Jana (vedoucí práce) ; Illner, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá fenoménem zelených vdov v současné společnosti. Hlavním cílem práce je určit, zda v České republice existuje skupina žen, které můžeme označit jako zelené vdovy. Přestože se v současné době, zejména s rostoucí suburbanizací našich měst, stává tato problematika stále aktuálnější, nebyla dosud odpovídajícím způsobem odborně zpracována a popsána. K tomuto tématu u nás prakticky neexistuje dostupná literatura, ani nebyl proveden kvalifikovaný výzkum. Téma zelených vdov je zde pojato v souvislosti s procesem suburbanizace a specifickým životním stylem obyvatel satelitů. Část práce je věnována i psychologickým aspektům jako je osamění, krize manželství, nevěra a s tím také související různé formy závislostí. Součástí diplomové práce je internetová anketa, která se věnuje obecnému povědomí veřejnosti o zelených vdovách. Cílem ankety bylo zjistit, kdo je podle respondentů zelená vdova. Současně je problém zelených vdov zkoumán pomocí interpretace internetových diskusí a diskusí pod články publikovanými na internetu. Dále jsou zde prezentovány výsledky výzkumu, který provedla katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy s důrazem na interpretaci části výzkumu zabývající se každodenním životem žen v suburbiích.
|
|
|
Vývoj západní sociologie města od Georga Simmela k Louisi Wirthovi
Soušková, Alena ; Duffková, Jana (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Tato diplomova prace mapuje vyvoj zapadnf sociologie mesta od samych pocatku po Louise Wirtha, predstavitele pozdnf chicagske sociologicke skoly. Pozornost je venovana slavnym zakladatelum evropske sociologicke tradice a jejich textum a uvaham tykajfdm se mesta. Autorka se zameruje na duvody, proc se jejich prace o meste nedostaly do povedomf prfznivcu sociologie mesta natolik, jako dva texty ustrednf pro tuto praci - esej Georga Simmela Velkomesta a dusevnf zivot a clanek Louise Wirtha Urbanismus jako zivotnf zpusob. Praci zahajuje kapitola 0 slavnych evropskych sociolozfch 19. a pocatku 20. stoled, kteN se ve svych uvahach a pradch tematice mesta alespon okrajove venovali. Kapitola pojednava 0 Friedrichu Engelsovi, Karlu Marxovi, Ferdinandu Tonniesovi, Emilu Durkheimovi a Maxi Weberovi. Nasleduje kapitola 0 Georgu Simmelovi a analyza jeho eseje Velkomesta a dusevnf zivot. Na kapitolu 0 Georgu Simmelovi navazuje kapitola 0 chicagske sociologicke skole, ktera se Simmelem nechala do velke mfry inspirovat a pokracovala v rozvoji urbannf sociologie. Tato kapitola pojednava take 0 Robertu E. Parkovi a socialne ekologickem pNstupu vyznamnem pro celou sociologii mesta. Samostatna kapitola 0 Louisi Writhovi a jeho clanku se venuje predevsfm rozboru tohoto slavneho textu a kritickym odezvam, ktere vyvolal. Praci...
|
|
|
Fitness centrum a jeho role ve společnosti
Černá, Jana ; Duffková, Jana (vedoucí práce) ; Podaná, Zuzana (oponent)
Tato práce se zabývá fenoménem 20. a 21. století, fitness. Důraz klade na cvičení ve fitness centrech a jejich klienty. Cílem práce je představit hlavní motivy návštěvníků a jejich historické a společenské pozadí. Na základě motivů, které klienty do fitness centra přivádí, se práce pokouší popsat samotnou skupinu návštěvníků. Zaměřuje se na skupinu návštěvníků, kteří fitness centrum navštěvují ve svém volném čase.
|
|
|
Park Na Solidaritě - design veřejného prostoru a jeho vliv na život v sousedství
Barešová, Kateřina ; Sládek, Jan (vedoucí práce) ; Duffková, Jana (oponent)
V bakalářské práci se věnuji vlivu městského prostředí na sociální život obyvatel s přihlédnutím k designu prostoru. Poukazuji na vliv typu zástavby městského prostoru a podoby veřejných prostranství na navazování sousedských vztahů mezi obyvateli. V práci se zaměřuji na veřejný prostor v unikátní městské lokalitě, jíž je Sídliště Solidarita. Toto sídliště, které bylo od počátku projektováno jako prostor, který měl podporovat komunitní vazby, však nefunguje podle představ svých tvůrců. Jedním z posledních veřejných prostranství na Sídlišti Solidarita je Park Na Solidaritě, který však nesplňuje svou funkci. Předkládám možné důvody proč tomu tak je, a zabývám se otázkou, jak tento prostor vnímají místní obyvatelé. KLÍČOVÁ SLOVA Sociologie architektury, sociální vztahy, městský prostor, veřejný prostor
|
|
|
Genderová (ne)rovnost ve sféře práce
Krčková, Kamila ; Čermáková, Marie (vedoucí práce) ; Duffková, Jana (oponent)
Mezi základní prmc1py fungování demokratické a pluralitní společnosti patří občanská rovnost. Jejím předpokladem je tedy i rovnost mužů a žen. Zatímco je podpora rovného přístupu k mužům a ženám jednou ze základních podmínek provádění všech politik Evropské unie a je zakotvena v primárním i sekundárním právu EU, začala být u nás problematika rovných příležitostí mužů a žen reflektována až v rámci předvstupních jednání o připojení ČR k EU. Odiišna reflexe a polřt.!ba řt::šeni genderových nerovnoslí na pracovnim trhu v ČR a EU vyplývá z odlišného hisloricko-ekonomického vývoje. Ve vyspělých evropských společnostech se stala problematika postavení žen na trhu práce aktuální od 70. let, kdy došlo ke změně definice práce, do níž byla zahrnuta práce v domácnosti. Dochází k institucionálním změnám, které ustavují rovnost ženských práv v rodině, vzdělání a ve světě práce. V 80. letech bylo ohniskem zájmu rozdílné postavení mužů a žen na pracovním trhu a dělba práce v rodině. Na počátku let 90tých dochází ke změně optiky. Od otázky genderové dělby práce se přechází k otázce genderově rozděleného pracovního trhu a "dualizace" postavení žen ve společnosti. Každé z těchto období je výrazem určitého principu. Po prvotním principu formální rovnosti, který spočíval v rovnosti práv žen a mužů na pracovním trhu, následoval...
|
|
|
Bosna- No future? Mladá generace v Bosně a Hercegovině - studenti v Sarajevu
Kotvová, Petra ; Duffková, Jana (vedoucí práce) ; Suša, Oleg (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá situací mladých lidí v Bosně a Hercegovině, konkrétně vysokoškolšských studentů v Sarajevu,. Na stavu Bosny se výrazně negativně podepsal proběhlý válečný konflikt v letech 1992-1995 a v současné době prochází Bosna několika procesy tranzitu: z válečného stavu do míru, z plánovaného hospodářství k tržnímu kapitalismu a z komunistického režimu do demokracie. Životy mladých lidí jsou touto situací ovlivněny, a proto jsem se snažila zjistit, jak svou situaci, stav společnosti a svou budoucnost reflektují oni sami.
|
|
|
Rezidenční diferenciace socioekonomických společenských tříd - případová studie hl.města Prahy
Hastrmanová, Šárka ; Illner, Michal (vedoucí práce) ; Duffková, Jana (oponent)
Sociální nerovnost je jedním z nejvíce diskutovaných sociálních problémů, nerovnosti mezi socioekonomickými společenskými třídami se promítají i do charakteru soudobých měst, které tak následně ovlivňují nejen po fyzické stránce, ale i po stránce sociální. Sociálně prostorová diferenciace je proces, při kterém dochází k prostorovému oddělování určitých skupin obyvatel na území města. Sociálně prostorová diferenciace nemusí být nutně ve svých důsledcích jevem negativním, ale zkušenosti se vznikem segregovaných chudinských ghett a deprivovaných městských čtvrtí v amerických velkoměstech naznačují jakého významu může tento jev nabýt, pokud mu nebude věnována dostatečná pozornost. Diplomová práce v teoretické části nastiňuje souvislosti, příčiny, typologii a možné důsledky procesu rezidenční diferenciace ve městech. V teoretické části jsou rovněž popsána možná preventivní opatření. Práce je inspirována teoriemi americké sociologické školy. Současně je prostor věnován i srovnání kontextu amerických a evropských měst. V druhé části se autorka věnuje diskusi nad metodologickými nástroji použitelnými k identifikaci míry segregace. Případová studie hlavního města Prahy, která tvoří stěžejní část diplomové práce, sekundární analýzou dat ve třech dimenzí (demografické a sociologické charakteristice obyvatelstva,...
|
|
|
Mateřství a bezdětnost v časopisech pro ženy
Pomahačová, Jana ; Duffková, Jana (vedoucí práce) ; Buriánek, Jiří (oponent)
V úvodu i dále v textu zmiňuji, že východiskem mé práce, jedním ze základních kritérií pro vytvoření výběrového souboru je kontext hodnotových orientací, a právě z tohoto důvodu uvádím teoretickou část své práce krátkým představením pojmů, jež mají zásadní postavení v sociologické teorii i empirickém výzkumu. Pojem hodnoty má svůj původ v oblasti ekonomie resp. filosofie; jakožto k základní sociologické kategorii se k hodnotě již od jejího vzniku váže mnoho různých významů a interpretací. "Podle Clyda K. M. Kluckhohna ( 1951) je hodnota explicitní nebo implicitní pojetí o tom, co je žádoucí, pojetí příznačné pro jednotlivce i pro skupinu, ovlivňující výběr přístupných prostředků a cílů jednání." (Velký sociologický slovník 1996: 375) Také T. Parsons, jehož koncepce významně ovlivňovaly sociologii hodnot zejména v padesátých a šedesátých letech, zdůrazňuje normativní aspekty hodnocení a chápe hodnoty jako obecné pojetí o žádoucím nikoli jako předměty chtění. 1 Na tomto místě je však třeba hodnoty odlišit od sociálních norem- verbalizovaných, závazných pravidel, které vyžadují respekt bez ohledu na to, co si o nich člověk myslí; hodnoty nemůžou být založeny na cizí vůli. Jsou základem kultury, představují vazbu sociálního systému se systémem osobnosti. Prostřednictvím hodnot je jedinci umožněno ztotožnit se s...
|
|
|
Slumy jako důsledek urbanizace chudoby v Africe
Černá, Karolína ; Sládek, Jan (vedoucí práce) ; Duffková, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá otázkou slumů v Africe se zaměřením na její východní oblast. První část přináší informace o základních bodech této problematiky v teoretické rovině, kdy převážně využívá zahraniční publikace. Konkrétně se zde zaměřuje na vliv postkolonialismu, proces urbanizace a výskyt slumů. Druhá část dokládá danou situaci na příkladu slumů v Nairobi a Addis Abebě. Jejím hlavním záměrem je vystihnutí celkové kvality života místního obyvatelstva. Analýzu provádí na základě tří studií, jedna se vztahuje k Nairobi a dvě k Addis Abebě. Dále také hledá odpovědi na výzkumné otázky, které jsou uvedeny na jejím počátku. Celkové výsledky naznačují, že místní lidé žijí ve velmi špatných podmínkách, kdy nemají zajištěné adekvátní bydlení, přístup k infrastruktuře či vzdělání, a míra nezaměstnanosti dosahuje velice vysokých hodnot. Klíčová slova Urbanizace, chudoba, chudinské čtvrti, nerovnost, kapitál
|
host ::
RSS.