|
|
Obliba postav u dětí mladšího školního věku, jejich rodičů a prarodičů
Vaňková, Adéla ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Havlová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá oblibou postav v literatuře pro děti, a to u tří generací - dětí, jejich rodičů a prarodičů. Hlavním cílem této diplomové práce je zjistit, jak se proměňovala oblíbenost postav u jednotlivých generací. Práce je rozdělena do tří hlavních částí. Teoretická část obsahuje několik hlavních celků. V prvním celku se autorka zabývá literaturou jako takovou, její historií, dělením a různými literárními žánry včetně různých pojetí postavy podle několika autorů, například Daniely Hodrové, Bohumila Fořta, Seymoura Chatmana nebo Aristotela. V druhé části představuje postavu, její charakteristiku, historii a ostatní druhy postav v literatuře. Poté se práce zaměřuje na literaturu pro děti, její vývoj, její historii a oblíbenost postav podle výzkumu Jiřího Trávníčka, ve kterém jsou popsány jednotlivé čtenářské generace a fenomény s nimi spojené, které budou také součástí této práce. V empirické části této práce je představen kvalitativní výzkum. Zvolenou metodou jsou osobní rozhovory se čtyřmi odlišnými rodinami. Všichni respondenti jsou rozděleni dle bydliště, věku, pohlaví a dosaženého vzdělání do několika kategorií, které byly následně porovnány napříč výzkumem. Na konci této části jsou popsány výsledky kvalitativního výzkumu - rozhovorů. Výsledky jsou také zpracované v grafech s...
|
|
|
Adaptace dvouletých dětí v dětských skupinách
Hýblerová, Karolína ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám specifickým vývojem dvouletých dětí. Konkrétně jde o fyzický, kognitivní, sociální a emocionální vývoj. Druhá až třetí kapitola je zaměřena na historii zařazování dvouletých dětí do předškolních zařízení, názory odborníků na to, zda je pro děti vhodný nástup do předškolního zařízení ve věku dvou let, a jaké existují v ČR možnosti zařazení dvouletých dětí do dětského kolektivu. Čtvrtá kapitola se věnuje možnostem, které mají rodiče v ČR, když chtějí umístit své dvouleté dítě do předškolního zařízení. Poslední - pátá kapitola pojednává o adaptaci jako takové. Praktická část diplomové práce začíná stanovením cílů, jimiž jsou analýza adaptačního plánu konkrétní dětské skupiny, zjištění, jak probíhá adaptační období u 11 dětí z konkrétní dětské skupiny, které byly zapojeny do výzkumu. V neposlední řadě je cílem výzkumu přijít na to, co by dvouletým dětem i jejich rodičům mohlo adaptaci do dětské skupiny zjednodušit. Na cestě k naplnění cílů jsem čerpala z docházkových záznamů dětské skupiny, dotazníků od rodičů dětí, a především ze svého zúčastněného pozorování. Dále se věnuji obecným standardům kvality i standardům kvality konkrétní dětské skupiny. Součástí praktické části diplomové práce je i adaptační plán konkrétní dětské skupiny a analýza případových studií 11...
|
|
| |
|
| |
|
|
Komparace veřejného a soukromého vzdělávání v mateřských školách
Šebová, Zora ; Švamberk Šauerová, Markéta (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Název bakalářské práce: Komparace veřejného a soukromého vzdělávání v mateřských školách Abstrakt: Hlavním cílem práce je porovnat vzdělávání ve veřejných a soukromých mateřských školách - a to prostřednictvím srovnání školní zralosti a připravenosti předškolních dětí navštěvujících jak veřejné, tak soukromé mateřské školy. Teoretický rámec práce se opírá o charakteristiku dětí předškolního věku, legislativní vymezení mateřských škol a popis jednotlivých vzdělávacích programů různých typů mateřských škol. Praktická část práce vyhodnocuje a shrnuje výsledky výzkumu realizovaného prostřednictvím dotazníkového šetření mezi rodiči předškoláků na území hlavního města Prahy a poskytuje odpovědi na stanovené výzkumné otázky. Klíčová slova: Mateřská škola, veřejná mateřská škola, soukromá mateřská škola, dítě, předškolní věk, školní zralost, vzdělávací program, rodiče
|
|
|
Ideální učitel 1. třídy očima rodičů
Batelková, Dana ; Krčmářová, Tereza (vedoucí práce) ; Wildová, Radka (oponent)
Diplomová práce mapuje pohled rodičů dětí navštěvujících poslední ročník mateřské školy a zjišťuje, jaká očekávání mají od učitelů prvního ročníku základní školy. Práce je rozdělena na dvě části, část teoretickou a praktickou. Teoretická část shrnuje dosavadní poznatky ohledně hlavních aktérů přítomných u přechodu žáka do 1. ročníku, čímž jsou žák, rodina a učitel. Praktická část je zaměřena na smíšené výzkumné šetření. V první kvantitativní části je využita metoda dotazníku, kdy výzkumný vzorek představují rodiče předškolních dětí. Z odpovědí vyplývají názory respondentů na představu o ideálním učiteli prvního ročníku základní školy. Na tuto představu rodičů reagují učitelé a učitelky prvního ročníku ZŠ v druhé kvalitativní části výzkumného šetření. Metodou polostrukturovaných skupinových rozhovorů je zjišťováno, zda jim představy rodičů připadají realistické a zda tuto představu o ideálním učiteli naplňují či dokáží naplnit. Cílem diplomové práce je zjistit, jak podle rodičů vypadá onen učitelský "ideál", jaké charakteristiky ve vztahu k žákům i rodičům rodiče preferují, a jak na tyto představy reagují učitelky a učitelé prvního ročníku. Rodičovské preference byly shromážděny v obraz ideálního pedagoga 1. ročníku, který byl přednesen učitelům a učitelkám 1. tříd, které se vyjadřovali k...
|
|
|
Úloha dětské sestry v oblasti očkování
SMETANOVÁ, Lucie
Současný stav: V současné době se můžeme častěji setkat s rodiči, kteří odmítají očkování pro své dítě. Pro jiné rodiče není jednoznačné, jak se mají zachovat v nabídce standardních i nadstandardních očkování. Nemají dostatek informací, anebo mají příliš mnoho informací, mnohdy účelových, mnohdy nepřesných, anebo naopak sice odborných, avšak širší veřejnosti nesrozumitelných. Cílem práce: Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jakou současnou roli dětská sestra zastupuje v procesu očkování, zároveň také posoudit její roli při poskytování informací rodičům, identifikovat překážky se kterými se dětské sestry setkávají při očkování a v neposlední řadě posoudit úroveň informovanosti rodičů o očkování. Metodika: Pro výzkumnou část bakalářské práce byla využita kombinovaná kvalitativně-kvantitativní metoda sběru dat. Pro kvantitativní výzkum byly použity nestandardizované dotazníky. Dotazníky byly šířeny prostřednictvím sociálních sítí a také v papírové formě v Jihočeském kraji. V rámci dotazníkového šetření bylo získáno a zpracováno 215 dotazníků. Kvalitativní analýza byla provedena pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovorů se zúčastnily sestry pracující v primární péči u PLDD v Českých Budějovicích a Třeboni. Výsledky: Z kvantitativní části výzkumného šetření bylo zjištěno, že informovanost rodičů je vysoká, rodiče si často i samy hledají informace o očkování. Z celého počtu 215 respondentů neočkuje pouze 6 (3 %) respondentů. Největšími důvody k neočkování jsou obavy z reakce. S tímto souvisí také otázka ohledně strachu z nežádoucích účinků, na kterou z 215 respondentů 111 (52 %) zodpovědělo, že obavy mají. Dětské sestry hrají velmi důležitou roli v procesu očkování od edukace, přes skladování, přípravu, aplikaci vakcíny až po sledování dítěte po očkování. Z kvalitativního šetření bylo vyhodnoceno, že klíčová role dětské sestry spočívá právě v edukaci jak dětí, tak i dospělých. S tímto souhlasí také výsledky kvantitativního šetření. Závěr: Závěrem je důležité říci, že očkování se stává poslední dobou velmi diskutovaným tématem. Je velice důležité nepřestávat s osvětou očkování. Edukace rodičů je proto velmi důležitá a mělo by se s ní začít co nejdříve.
|
|
|
Péče u dětí s poruchami autistického spektra v domácím prostředí
FLORIÁNOVÁ, Eliška
Bakalářská práce se zabývá péčí u dětí s poruchami autistického spektra (PAS) v domácím prostředí. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je zmíněn historický vývoj, klasifikace, charakteristika, etiologie vzniku, klinický obraz, diagnostika a terapie poruch autistického spektra. Nejdůležitější kapitolou teoretické části je však rodina a péče v domácím prostředí. Je zde popsána rodina a dítě s PAS, dále pak homesharing, potřeby, role dětské sestry při péči a specifika v oblasti sebepéče. Praktická část a cíle jsou zaměřeny na specifika péče v domácím prostředí, na potřeby dětí s poruchami autistického spektra a na to, jakým způsobem se dětská sestra zapojuje do péče. Pro realizaci výzkumu byla využita metoda kvalitativního šetření pomocí polostrukturovaných rozhovorů s osmi matkami a se dvěma dětskými sestrami. Rozhovory byly anonymně nahrávány na diktafon a poté přepsány do písemné formy. Výsledky šetření byly kódovány pomocí metody "tužka a papír", následně bylo vytvořeno devět kategorií a několik podkategorií. Konkrétně byly vytvořeny tyto kategorie: Zjištění diagnózy, Informační zdroje o péči, Péče v domácím prostředí, Homesharing, Reakce na změny a neznámé osoby, Komunikace, Potřeby, Specifika péče v domácím prostředí a Dětská sestra a péče u dětí s PAS. Výsledky jsou rozděleny do přehledné tabulky a schémat. Z výzkumného šetření vyplynulo, že péče u dětí s PAS je v domácím prostředí individuální a mnohdy náročná. Matky také uváděly, že nejsou spokojeny s informovaností o péči v domácím prostředí, protože je nikdo o této problematice neinformoval. Nejčastějším problémem je sebepéče, kdy většina dětí s PAS potřebuje ve všem dopomoct, ať už jde o oblékání, stravování, toaletu či hygienu. Dalším specifikem při péči je i přecitlivělost, například na různé barvy, tvary nebo materiál. Komunikace s těmito dětmi je také náročná, jelikož komunikují především neverbálně či vizuálně pomocí záštitných předmětů. Specifikem pro děti s PAS je i dodržování rituálů před spánkem či při stravování. Děti s PAS mají biologické, sociální a psychické potřeby. V mnoha případech ale biologické potřeby nepociťují, a tak je hlídají jejich rodiče. Dětské sestry se na péči podílejí tak, že rodiče edukují a snaží se je ve všem podporovat. Pokud dítě s PAS navštíví ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost nebo ordinaci zubního lékaře, sestra se snaží vždy respektovat jeho rituály.
|
|
|
Jak pedagogové vybrané základní školy vnímají svoji práci ve vztahu k představám, které o ní dříve měli?
ŠINDELÁŘOVÁ, Lenka
Práce se zabývá otázkou, jak různí pedagogičtí pracovníci (učitelé, vychovatelé a asistenti pedagoga) vybrané základní školy vnímají a prožívají jejich práci v kontrastu s představami, které o pedagogické profesi dříve měli. Jádrem diplomové práce je kvalitativní výzkumné šetření formou rozhovorů s jedenácti respondenty. Úvod zahrnuje výchozí nazírání a osobní náhled. Metodologie a průběh výzkumu jsou podrobněji popsány v kapitole druhé. V dalších kapitolách následuje představení výsledků výzkumu. Mezi hlavní řešená témata patří pocit nedostatečné připravenosti, (ne)sdílení materiálů a pomůcek, postoje k rodičům, kolegům i samotným žákům.
|
|
|
Reflexe pojetí výchovy k reprodukčnímu zdraví v základním vzdělávání
Scheithauerová, Lenka ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Kovaříková, Miroslava (oponent) ; Šulová, Lenka (oponent)
Téma disertační práce bylo zvoleno na základě zjištění nedostatku dostupných informací a výzkumů, které by se zabývaly tím, jak se realizovala výchova k reprodukčnímu zdraví, zaváděná do základních škol v 90. letech, a jak (z pohledu jejích účastníků) naplnila očekávání, s nimiž byla implementována. Cílem předkládané disertační práce je na základě průzkumu dostupných pramenů, současných výzkumů a vlastního výzkumného šetření v oblasti výchovy k reprodukčnímu zdraví navrhnout další možné kroky vedoucí k rozvoji daného oboru a identifikovat témata vhodná pro další výzkum ve vytčené oblasti. V projektu je nabídnut pohled na danou problematiku optikou respondentů ze dvou zemí: z České republiky a ze Španělska - další evropské země, v níž byla výchova k reprodukčnímu zdraví zaváděna ve stejném období, avšak s odlišnými přístupy. Španělsko je země se silně katolickou tradicí, v České republice naproti tomu žije pouze nízký počet obyvatel s deklarovanou náboženskou příslušností (podle statistických údajů ČSÚ z roku 2021 má ČR jeden z nejnižších podílů občanů s náboženskou afiliací v Evropě). Participanti výzkumného šetření jsou současní mladiství a mladí dospělí ve věku 15-26 let z České republiky a ze Španělska, kteří navštěvovali základní školu v době, kdy byla výchova k reprodukčnímu zdraví...
|
host ::
RSS.