|
| |
|
|
50 Years of Zentrale Stelle and Criminal Prosecution of Nazi Crimes in Federal Republic of Germany
Šindelářová, Lenka ; Zimmermann, Volker (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Diplomová práce "50 let Zentrale Stelle a trestní stíhání nacistických zločinů ve Spolkové republice Německo" se věnuje instituci založené v roce 1958 v Ludwigsburgu, jejímž cílem bylo a je systematické odhalování nacistických zločinů, spáchaných zejména ve východní Evropě, a následná příprava a koordinace jejich trestního stíhání. Téměř všechny soudní procesy s nacistickými zločinci od tohoto data jsou se zmíněnou institucí úzce provázány a opírají se o vyšetřovací činnost jejích pracovníků. Za 50 let existence se Zentrale Stelle navíc podařilo shromáždit jedinečnou sbírku dokumentů a autentického materiálu a přispět tak významnou měrou k historickému bádání na poli výzkumu o nacistických pachatelích a jejich zločinech. Předkládaná práce zkoumá nejdříve instituci jako takovou, její fungování, způsob práce a problémy, s nimiž byla konfrontována. Následně se snaží podat jakousi bilanci oněch 50ti let a shrnuje výsledky Zentrale Stelle v kontextu celkového stíhání nacistických zločinců (západo)německými soudy. Nemalá pozornost byla rovněž věnována současné situaci v Ludwigsburgu resp. zde vytvořené sbírce, kjejímuž zpracování byly v budově instituce zřízenyjednak pobočka Bundesarchivu a dále výzkumné pracoviště Stuttgartské univerzity.
|
|
|
50 Years of Zentrale Stelle and Criminal Prosecution of Nazi Crimes in Federal Republic of Germany
Šindelářová, Lenka ; Zimmermann, Volker (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Diplomová práce "50 let Zentrale Stelle a trestní stíhání nacistických zločinů ve Spolkové republice Německo" se věnuje instituci založené v roce 1958 v Ludwigsburgu, jejímž cílem bylo a je systematické odhalování nacistických zločinů, spáchaných zejména ve východní Evropě, a následná příprava a koordinace jejich trestního stíhání. Téměř všechny soudní procesy s nacistickými zločinci od tohoto data jsou se zmíněnou institucí úzce provázány a opírají se o vyšetřovací činnost jejích pracovníků. Za 50 let existence se Zentrale Stelle navíc podařilo shromáždit jedinečnou sbírku dokumentů a autentického materiálu a přispět tak významnou měrou k historickému bádání na poli výzkumu o nacistických pachatelích a jejich zločinech. Předkládaná práce zkoumá nejdříve instituci jako takovou, její fungování, způsob práce a problémy, s nimiž byla konfrontována. Následně se snaží podat jakousi bilanci oněch 50ti let a shrnuje výsledky Zentrale Stelle v kontextu celkového stíhání nacistických zločinců (západo)německými soudy. Nemalá pozornost byla rovněž věnována současné situaci v Ludwigsburgu resp. zde vytvořené sbírce, kjejímuž zpracování byly v budově instituce zřízenyjednak pobočka Bundesarchivu a dále výzkumné pracoviště Stuttgartské univerzity.
|
|
|
Jak stromy odolávají stresu městského prostředí
ŠINDELÁŘOVÁ, Lenka
Cílem diplomové práce bylo zmonitorovat sezónní změny indexu tolerance vůči znečištění (APTI) ovzduší u platanu javorolistého (Platanus acerifolia) a lípy srdčité (Tilia cordata), které rostou na Jiráskově nábřeží v Českých Budějovicích poblíž rušné městské komunikace. Výzkum byl prováděn v srpnu 2015. Komplexní výsledky tohoto výzkumu byly shrnuty do výukové prezentace pro žáky základních škol, která má žákům přiblížit problematiku městského stresu pro tyto dva druhy stromů, které jsou v našich městech velmi často vysazovanými druhy. APTI index (Air pollution tolerance index) je složen ze čtyř parametrů, které bylo nutné zjistit, aby mohl být stanoven. Těmito parametry pro APTI index jsou: obsah chlorofylů v listu, obsah kyseliny askorbové v listu, relativní obsah vody v listu a pH extraktu z listu. Zjištěním hodnot těchto veličin byl spočítán index znečištěného ovzduší, díky kterému bylo možné stanovit, který ze dvou druhů stromů je na dané lokalitě méně nebo více stresován znečištěným ovzduším. Dále byla měřena fluorescence chlorofylu, která je vedle APTI indexu dalším indikátorem vlivu stresu na fyziologické procesy v rostlině a naměřené fluorescenční hodnoty byly porovnány s hodnotami zjištěnými v předcházejícím měření v roce 2013. Zjištěné výsledky byly statisticky vyhodnoceny a přehledně zpracovány do tabulek a grafů. Dle výsledných hodnot APTI indexu, se na Jiráskově nábřeží jako citlivější strom na znečištěné ovzduší projevila lípa srdčitá a platan javorolistý byl z tohoto hlediska odolnějším druhem. Porovnáním výsledků obsahu chlorofylů a fluorescence z roku 2013 a 2015 bylo zjištěno, že právě rok 2015 se projevil jako méně příznivý pro oba druhy.
|
|
|
Porovnání sezónních změn ekofyziologických charakteristik dvou vybraných stromů pod vlivem stresu městského prostředí
ŠINDELÁŘOVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce se zabývá studiem vlivu stresu v městském prostředí na dva druhy listnatých stromů během vegetační sezóny. Zkoumanými druhy byly lípa srdčitá (Tilia cordata) a platan javorolistý (Platanus acerifolia). Stromy jsou důležitou součástí městského prostředí, a to jak z hlediska estetického, tak z hlediska snižování negativních účinků městského prostředí. Avšak tyto stromy jsou pod neustálým vlivem stresových faktorů, se kterými se musejí ve městě vyrovnávat (znečištěné ovzduší, voda, teplota). Některé stromy se se stresem vyrovnávají lépe a některé hůře, proto byly zvoleny dva odlišné druhy stromů, které podle literatury odolávají stresu každý po svém. Jako indikátory fyziologického stavu rostliny pod vlivem stresu byly u jednotlivých stromů sledovány: obsah fotosyntetických pigmentů a fotochemická efektivita PS II (QY a QY´). Měření byla provedena od května do září v roce 2013 na Jiráskově nábřeží v Českých Budějovicích vždy dva dny jdoucí po sobě. Každý měsíc bylo provedeno spektrofotometrické měření ke zjištění pigmentů v listu. Pro spektrofotometrické zjišťování pigmentů bylo odebráno celkem 24 listů a pro fluorescenční měření bylo změřeno celkem 30 listů. Zjištěné hodnoty z obou metod měření byly zaznamenány a vyhodnoceny grafy, které společně s průměrnými hodnotami znázorňují statistickou prokazatelnost rozdílu mezi měřenými stromy ve městě. Podle těchto naměřených hodnot se na daném stanovišti jako vitálnější strom jevila lípa srdčitá, ačkoliv platan javorolistý je v literatuře označován za odolnější strom vůči městskému stresu.
|
|
| |
|
|
Je sociální práce s romskou minoritou nevděčná?
ŠINDELÁŘOVÁ, Lenka
Sociální práce s romskou minoritou je specifická, na pracovníky jsou kladeny nároky týkající se různých odlišností jejich cílové skupiny. Přitom je sociální práce s romskou minoritou důležitá nejen pro samotné klienty, ale svými dopady a výsledky se týká všech. Přesto se pracovníci/nice setkávají u veřejnosti někdy spíše s nepochopením, údivem nebo překvapením, v některých případech dokonce odsuzováním své práce. V teoretické části práce jsou shrnuta některá nejdůležitější témata týkající se právě sociální práce s klienty/tkami cílové skupiny romské minority. Kromě vymezení některých pojmů je popsáno, díky jakým faktorům a problémům se Romové stávají nejčastěji klienty sociálních služeb. Jde především o nezaměstnanost, dluhy, nemožnost najít vhodné bydlení, špatný zdravotní stav, ale především celkové sociální vyloučení této skupiny obyvatel. Je zde také popsáno, které modely, přístupy a druhy sociální práce se klientů romské minority nejvíce týkají. Cílem práce bylo analyzovat subjektivní pocity a nálady pracovníků, získat informace o tom, s jakými se nejčastěji setkávají kladnými i zápornými reakcemi na svou práci ze strany nejen svých klientů, ale i od široké veřejnosti a především zjistit, jak tyto projevy vnímají. Dále šlo o zmapování jejich případných dalších problémů, ale i reflexi toho, co je v práci nejvíce těší a baví a naopak nějakého faktoru, který jim jejich práci znepříjemňuje. Výzkum byl proveden kvalitativní strategií s využitím několika metodických postupů ? šlo o metodu dotazování, techniku polostrukturovaného rozhovoru, ale také zúčastněné pozorování. Ze získaných poznatků vyplynulo, že oslovení/é pracovníci/e se setkávají s reakcemi jak pozitivními, tak negativními, a to ze strany klientů i ze strany široké veřejnosti. V souhrnu z odpovědí respondentů vyplynulo, že význam jejich práce je podle nich marginalizován a jejich práce není oceňována tak, jak by podle nich měla být.
|
|
| |
|
|
Efektní chemické pokusy pro ZŠ
ŠINDELÁŘOVÁ, Lenka
{\clqq}Efektní pokusy II`` jsou třetí částí internetové video-databáze chemických pokusů. Tento oddíl navazuje na {\clqq}Efektní pokusy I`` a je především určen pro základní školy. Celkem je prezentováno sedmnáct pokusů (na internetu od prosince 2006). Součástí didaktického zpracování jsou video-záznamy, návody a principy úloh. Možnosti využítí ve výuce naznačují otázky a úkoly. http://home.zf.jcu.cz/public/departments/kch/didaktika/didaktika.htm
|
host ::
RSS.