|
|
Zkušenost školních psychologů s fenoménem sebepoškozování
Kopalová, Aneta ; Kučerová, Olga (vedoucí práce) ; Švamberk Šauerová, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá fenoménem sebepoškozování. Teoretická část je členěna do několika tematických okruhů. První z nich se týká sebepoškozování a všech jeho náležitostí od definice, vymezení pojetí sebepoškozování v rámci diplomové práce, klasifikace, způsobů, etiologie, rizikových faktorů související se sebepoškozováním, účelu sebepoškozování, definování copingových strategií až k souvislosti sebepoškozování a závislostí a samotné počátky sebepoškozování. Dále je zde vymezeno vývojové období adolescence a výskytu rizikového chování, které se váže k tomuto období. Následuje kapitola škola a školní klima, vymezení školního poradenského pracoviště a všech zaměstnanců v rámci školního poradenského pracoviště a jednotlivých vztahů školního psychologa s vnitřní vztahovou sítí školy. Také je zde popsána kapitola prevence, kde jsou charakterizovány druhy prevencí, zmíněn minimální preventivní program a samotná prevence ve vztahu k sebepoškozování a program SOSI. Poslední kapitolou v teoretické práci je intervence, kde je zmíněn přehled psychoterapeutikcých přístupů, působnosti školního psychologa a intervence, alternativní techniky sebepoškozování a podpora duševního zdraví. Výzkumná část začíná představením cílů výzkumu a výzkumných otázek. Design zkoumání byl koncipován jako...
|
|
| |
|
|
Syndrom vyhoření u pedagogů v předškolním vzdělávání
Lazorová, Tereza ; Švamberk Šauerová, Markéta (vedoucí práce) ; Koťátková, Soňa (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na téma syndromu vyhoření učitelek v mateřských školách. Práce obsahuje teoretickou i praktickou část. Praktická část se zabývá vymezením základních pojmů a definic. Vytyčuje, jak a za jakých podmínek může syndrom vyhoření vzniknout, jak s ním lze pracovat, jaké má důsledky a jaké jsou možnosti prevence. Praktická část sleduje, jak vyhoření zasáhlo do života učitelek a rozebírá, jak často se s problémem setkaly i u svých kolegyň. Věnuje se konkrétním případům vyhoření, zjišťuje, proč v určitých případech nastalo, a jak se s ním dotazované učitelky vypořádaly. Výzkum probíhal pomocí dotazníků určeným učitelkám mateřských škol.
|
|
| |
|
| |
|
|
Balbuties z pohledu dospělých se zaměřením na psychologické dopady
Vlasáková, Jana ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Švamberk Šauerová, Markéta (oponent)
Téma diplomové práce Balbuties z pohledu dospělých se zaměřením na psychologické dopady bylo vybráno na základě zkušenosti autorky, která poznala i další osoby potýkající se s touto řečovou poruchou. Diplomová práce se skládá ze čtyř kapitol. První tři kapitoly jsou teoretické a čtvrtá kapitola empirická. První kapitola popisuje teoretická východiska, mezi kterými jsou definovány pojmy komunikace, řeč a jazyk, vývoj řeči, komunikační schopnost a narušená komunikační schopnost a narušení plynulosti řeči. Druhá kapitola se zabývá koktavostí (balbuties), jejím vznikem, příčinami, komunikací balbutiků, jejich emocemi a prožitky, s čímž souvisí psychická tenze a úzkost. Třetí kapitola se zaměřuje na psychologické aspekty životní zkušenosti s koktavostí, prezentuje stěžejní část teorie předkládané práce. Pozornost je věnována rodině, vzdělávání, zaměstnání, sociální interakci, metodám terapie balbuties - logopedii, sebedůvěře a sebepojetí. Čtvrtá kapitola představuje vlastní výzkum. Jedná se o kvalitativní výzkum, polostrukturovaný rozhovor. Uveden je cíl výzkumu, metody sběru dat, charakteristiky výzkumného souboru a výzkumné situace. Stěžejní část kapitoly je věnována interpretacím výzkumných rozhovorů a diskuzi. Diplomová práce si klade za cíl porozumět, jaký vliv má koktavost na psychologické aspekty...
|
|
|
Žák s ADHD na druhém stupni ZŠ z pohledu učitele
Vaněčková, Adéla ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Švamberk Šauerová, Markéta (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá problematikou vzdělávání žáka s ADHD z pohledu učitele, který má s výukou tohoto žáka zkušenosti. Orientuje se přitom na druhý stupeň základní školy, kde je vzhledem k žákovi s ADHD riziko, že od něho bude mít učitel mylná očekávání, která nejsou v souladu s jeho poruchou. Z toho důvodu je pro zpracování tohoto tématu kladen důraz především na perspektivu učitele, který je v životě žáka významnou postavou, mající velký vliv nejen na jeho školní úspěšnost. Cílem práce je proto porozumět vzájemnému vztahu mezi pedagogem a žákem s ADHD a také popsat jevy, které mají na jeho budování negativní či pozitivní vliv. K prohloubení poznatků je práce obohacena perspektivou školních psychologů, kteří mimo jiné přispěli k porozumění problematiky vzdělávání dětí, které se odlišují. V teoretické části jsou nejdříve zmíněny základní informace o poruše ADHD, včetně její diagnostiky a etiologie, ale také doplňující informace o mozku lidí s ADHD či o pozitivních aspektech ADHD. Následující kapitola seznamuje čtenáře s aspekty týkající se vzdělávání žáka s ADHD, jako je legislativní rámec vzdělávání žáků se specifickými vzdělávacími potřebami nebo vliv poruchy ADHD na projevy žáka ve škole. Poslední kapitola se věnuje činitelům, které mohou pedagogickou interakci mezi učitelem a...
|
|
| |
host ::
RSS.