|
|
Generace Z a sportovní značky
Šustrová, Tereza ; Voráček, Josef (vedoucí práce) ; Navrátilová, Miroslava (oponent)
Název: Generace Z a sportovní značky Cíle: Hlavním cílem diplomové práce je zjistit pomocí skupinových rozhovorů, jaký význam mají značky sportovního zboží v rámci kupního rozhodovacího procesu pro generaci Z žijící v hlavním městě Praha. Metody: V práci byla využita kvalitativní metoda skupinových rozhovorů. Scénář skupinových rozhovorů byl sestaven na základě rešerše literatury. Z rozhovorů byl pořízen audiozáznam, který byl využit spolu s poznámkami k analýze dat. K přepisu dat z audiozáznamu byla využita metoda shrnujícího protokolu. Dále byla na základě identifikovaných kategorií a témat vytvořena závěrečná zpráva. Výsledky: Pro generaci Z žijící v hlavním městě Praha hraje značka svou roli v rámci kupního rozhodovacího procesu ve všech jeho fázích při koupi sportovního zboží. Generace Z žijící v hlavním městě Praha má kladný vztah ke sportovním značkám. Jsou ochotní si připlatit za značkové zboží a jsou loajální ke značkám. Klíčová slova: generace Z, značka, sportovní značka, spotřebitel, spotřební chování, kupní rozhodovací proces
|
|
|
Postoj generace Z k české dokumentární audiovizuální tvorbě z let 2000 - 2020
Haiklová, Kristýna ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá postojem generace Z k českým dokumentárním filmům a seriálům. Konkrétně je cílem práce popsat společné tendence celé generace Z či jejích podskupin v rámci jejich postoje k české dokumentární tvorbě. Výzkumnou metodou pro zjištění postoje této generační kohorty je dotazníkové šetření. Úplně na začátku je charakterizována generace Z, rozebrány jsou její formanty a základní charakteristiky. Jedna z podkapitol je věnována i speciálně české generaci Z. V teoretické části je pak také věnován prostor dokumentární tvorbě, konkrétně její charakteristice, typologii a historii dokumentů. Žánr dokumentu je v práci představen jak v celosvětovém, tak také v českém prostředí a kontextu. V praktické části je popsán výzkum, tedy dotazníkové šetření. Výsledky jsou prezentovány u každé vyhodnocené otázky zvlášť, přičemž na konci je umístěno hromadné shrnutí s nejdůležitějšími a nejzajímavějšími poznatky z výzkumu.
|
|
| |
|
|
Fenomén FOMO v kontextu sociální sítě Instagram
Thein, Filip ; Rosenfeldová, Jana (vedoucí práce) ; Ježková, Tereza (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na fenomén FOMO, tedy strach ze zmeškání nějaké události, na sociální síti Instagram. Teoretická část se věnuje vymezení pojmu FOMO z psychologického hlediska a jeho aplikaci v marketingu. Dále představuje vztah generací k sociálním sítím se zaměřením na mladistvé a mladé dospělé. Praktická část pomocí kvalitativního výzkumu zkoumá, jakým způsobem ovlivňuje fenomén FOMO aktivitu mladých dospělých na sociální síti Instagram. Zároveň zkoumá, jak uživatelé reagují na FOMO marketing ze strany influencerů.
|
|
|
Vnímání aktivismu na Instagramu příslušníky generace Z
Nguyen, Nhu Anh ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Ježková, Tereza (oponent)
Tato práce se zabývá způsoby, jakým způsoby zapojení do aktivistických činností na této sociální síti zjištěn ětší množství aktivistických činností na Instagramu u žen než u mužů. Mezi online a offline aktivistickými činy byla zjištěna pouze slabá korelace. Dle odpovědí espondentů lze však soudit, že příslušníci generace Z offline světě věří Hloubkové rozhovory následně zkoumaly motivaci uživatelů k tvorbě aktivistického obsahu na Instagramu. Respondenti uvedli, že nstagramu sledují šíření povědomí, možnost legislativní změny. Příslušníci generace Z, kteří aktivistický obsah na Instagramu prezentaci mainstreamových aktivistických témat na Instagramu spíše skeptičtí, oceňují však nové pohledy a nová témata. Uvádí, že aktivistický obsah na
|
|
| |
|
|
Fenomén sociální sítě TikTok a její vliv a vnímání v Česku
Kudyn, Viktorija ; Ortová, Nina (vedoucí práce) ; Vranka, Marek (oponent)
Anotace: Bakalářská práce si klade za cíl definovat vnímání sociální sítě TikTok v Česku. Teoretická část definuje vývoj platformy v kontextu jiných sociálních sítí, důvody rostoucí popularity mezi uživateli a bezpečnostní výzvy, kterým globálně čelí, s důrazem na nejprominentnější kauzu zákazu TikToku prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem. Kvantitativní šetření mezi respondenty ve věku 13-35 let následně zjišťuje, jak si sociální síť mezi Čechy stojí v aspektech definovaných v teoretické části. Mezi respondenty byli zařazeni aktivní uživatelé této aplikace i ti, kteří ji mají v povědomí, ale síť ani aplikaci nevyužívají. Analýza odpovědí má za cíl srovnat odpovědi respondentů věkových skupin 13-18 a 19-35 let a vymezit jejich odlišnosti ve vnímání sítě. Tyto názory jsou poté závěrečně shrnuty s cílem zobecnit vnímání sociální sítě a aplikace napříč Českou republikou.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vnímání společenské odpovědnosti firem a její dopad na spotřební chování generace Z
Časarová, Dominika ; Koudelková, Petra (vedoucí práce) ; Klabíková Rábová, Tereza (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje představení konceptu společenské odpovědnosti firem (CSR), jejího vnímání představiteli generace Z a jejího potenciálního vlivu na spotřební chování členů této kohorty. Dle mnoha výzkumů je totiž zapojení firem do řešení celospolečenských problémů a sdílení jejich vlastních hodnot pro tuto generaci důležité. První část práce se zabývá obecným vymezením CSR a jeho zapojením do firemní strategie; dále je vysvětlena problematika spotřebního chování a faktorů, které jej ovlivňují; poslední kapitola pak teoreticky vymezuje pojem generace a představuje současné generační kohorty. Empirická část se zaměřuje na samotnou generaci Z, její spotřební chování a postoj k CSR. Výzkum probíhal formou polostrukturovaných individuálních rozhovorů s představiteli dané generace. Jeho cílem bylo zjistit, jak představitelé generace Z vnímají roli CSR v dnešním světě, v jaké oblasti jej nejvíce vnímají a zda má nějaký vliv na jejich spotřební chování.
|
host ::
RSS.