|
|
Příčiny studentského protestního hnutí ve Spolkové republice Německo v 60. letech 20. století
Renner, Tomáš ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Valenta, Martin (oponent) ; Pažout, Jaroslav (oponent)
Autor disertačni prace se zabyva přičinami a duchovnimi zdroji studentskeho protestniho hnuti ve Spolkove republice Německo v 60. letech 20. stoleti. S pomoci metodologie dějin myšleni představuje dva společenske koncepty v povalečne Spolkove republice Německo. Myšlenka "formovane společnosti" ma původ v intelektualnich kruzich v okoli kancleře Ludwiga Erharda. Jeji duchovni kořeny lze nalezt ve zkušenosti ekonomickeho a politickeho padu Vymarske republiky a naslednem devastujicim konfliktu 2. světove valky. Myšlenka "dlouheho pochodu institucemi" byla formulovana studentskymi vůdci v protestnim hnuti konce 60. let dvacateho stoleti pote, co nedošlo k marxisticke revoluci v zapadni Evropě. Ačkoli oba společenske koncepty ztratily přitažlivost v dalšim vyvoji Spolkove republiky Německo, stale zůstavaji důležitym intelektualnim přispěvkem k modernizaci povalečne zapadoněmecke společnosti a současně odpovědi po ideovych přičinach studentskeho protestniho hnuti.
|
|
|
Organizační kultura - rozdíl mezi vnější stylizací a provozní realitou
Turková, Jaroslava ; Rymeš, Milan (vedoucí práce) ; Letovancová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na fenomén deklarované a reálně percipované organizační kultury. Teoretická část vymezuje koncept organizační kultury, zaměřuje se na popis jednotlivých atributů organizační kultury a její strukturu. Pozornost je věnována i typologiím organizační kultury, prostor je rovněž věnován přehledu současného poznání týkajícího se problematiky deklarované a reálně percipované organizační kultury a možnostem poznávání organizační kultury. V empirické části byla provedena případová studie popisující tuto problematiku u konkrétní organizace. Byla sledována deklarovaná organizační kultura pomocí obsahové analýzy textů, reálně vnímaná organizační kultura pomocí metody OCAI a v transkripcích rozhovorů se zaměstnanci byly hledány způsoby, jak oni sami tuto odlišnost vnímají. Následně byly navrženy oblasti, kterým se může věnovat další výzkum v této oblasti. Klíčová slova: Organizační kultura, model soupeřících hodnot, univerzita, případová studie
|
|
|
Bildung - historie a perspektivy
Šíma, Jakub ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Sycha, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem myšlenkové tradice Bildung, jejími předchůdci i pokračovateli. V první části poskytuje terminologické nástroje k uchopení celé šíře termínu Bildung, který různí autoři používají v různých významech. V druhé části se výklad soustředí na genezi myšlenkové tradice Bildung a její proměny. Tato linie začíná u J. A. Komenského a jeho humanisticky orientovaných názorů, pokračuje přes Kantovy etické a pedagogické myšlenky až k W. von Humboldtovi a J. H. Newmanovi, kteří jsou představeni jako nejvýraznější představitelé myšlenkové tradice Bildung v devatenáctém století. Ve třetí části se zabývám proměnami, které vědění a vzdělanost zažili ve dvacátém století. V této části se práce orientuje na teorie T. W. Adorna a K. P. Liessmanna, kteří ve svých dílech sledují krizi současné podoby vědění.
|
|
|
Heideggerovo pojetí univerzity
Zrno, Filip ; Strouhal, Martin (vedoucí práce) ; Koťa, Jaroslav (oponent)
Práce se zaměřuje na Heideggerovo pojetí univerzity. Nejprve je představeno složité Heideggerovo myšlení a na tomto základě je popsána vědeckost vědy, pojetí univerzity v období jeho rektorského působení ve Freiburgu a v poválečných letech. Práce rovněž ukazuje problém bytnosti techniky a dva způsoby myšlení, které s celou problematikou úzce souvisejí. Heideggerův celý koncept univerzity je posléze uveden do současné, postmoderní situace a jsou rozvedeny problémy, s nimiž se univerzita potýká a kterým bude muset v budoucnu pravděpodobně čelit.
|
|
|
Cizinci na českých vysokých školách
Bartošová, Jiřina ; Burešová, Karolína (vedoucí práce) ; Kasíková, Hana (oponent)
Bakalářská práce popisuje situaci cizinců studujících na českých vysokých školách v běžných prezenčních programech. Součástí práce je kvalitativní výzkum zaměřený na integraci studentů cizinců. Klíčová slova: cizinec, zahraniční, student, studium, čeština, adaptace, integrace, univerzita
|
|
| |
|
|
Politika pozitivní diskriminace na amerických univerzitách: perspektiva Nejvyššího soudu 1978-2003
Mertová, Viktorie ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Americké univerzity ve svém přijímacím řízení často aplikují tzv. pozitivní diskriminaci, tedy zvýhodňování zástupců menšin odlišených obvykle na základě rasy či barvy pleti. Jedním z důvodů pro tuto politiku je to, že v šedesátých letech dvacátého století bylo nařízeno, že všechny instituce financované federální vládou musí přijmout pozitivní opatření jako boj proti diskriminaci menšin. Dalším důvodem je, že se univerzity pokoušejí na své půdě vytvořit pestré, rozmanité prostředí, které má zvyšovat kvalitu vzdělání. Takový postup vyvolává mnoho kontroverzí. Odpůrci této politiky se domnívají, že porušuje Čtrnáctý dodatek Ústavy, protože diskriminuje představitele většinové společnosti. Na toto téma ve Spojených státech proběhlo mnoho soudních sporů, několik případů se dostalo až k Nejvyššímu soudu. Bakalářská práce "Politika pozitivní diskriminace na amerických univerzitách: perspektiva Nejvyššího soudu 1978-2003" se zabývá tím, jak se vyvinul přístup Nejvyššího soudu Spojených států k této problematice od roku 1978, kdy proběhl první velký případ, do roku 2003, kdy soud o této otázce rozhodoval naposledy. Na základě analýzy rozsudků tří významných případů jsou představeny nejvýznamnější rozdíly mezi postoji a argumenty soudců za 25 let existence této problematiky.
|
|
| |
|
|
Tlumočení znakového jazyka na vysokých školách v České republice
Tesaříková, Daniela ; Hynková Dingová, Naďa (vedoucí práce) ; Petráňová, Romana (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Tlumočení znakového jazyka na vysokých školách v České republice" se zabývá zmapováním současné situace v zajišťování tlumočníků na vysokých školách, popisuje způsoby zajištění a problémy, na které odpovědná centra narážejí. Práce je spíše formálně rozdělena do dvou částí. První, teoretická část popisuje legislativní ukotvení tlumočnické profese v platných zákonech České republiky, dále se zaměřuje na zpracování přehledu servisních pracovišť, která v současné době poskytují služby zdravotně znevýhodněným studentům na jednotlivých vysokých školách s důrazem na poskytování tlumočnických služeb studentům a nakonec na dva vysokoškolské obory, které jsou určeny především neslyšícím studentům a tlumočení je samozřejmostí. Druhá část je praktická a zahrnuje výzkum, který byl zpracováván pomocí dotazníkového šetření. Výzkum se zaměřuje na názory neslyšících studentů vysokých škol na úroveň poskytovaného tlumočení a jejich vlastní zkušenosti a názory na tlumočení zajištěné v průběhu studia. Výsledky výzkumu jsou v práci popsány a doplněny o návrhy řešení zjištěných problematických situací. Klíčová slova: tlumočník českého znakového jazyka, znakový jazyk, tlumočení, neslyšící student, univerzita, centrum pro pomoc studentům se specifickými potřebami, zákon.
|
|
|
Academic spectacle: commodification of knowledge in Pnin, The Breast and White Noise
Labanczová, Johana ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Pilný, Ondřej (oponent)
Práce Spektákl na univerzitní půdě: vědění jako konzumní produkt v románech Pnin, The Breast a White Noise se zabývá komodifikujícím vlivem konzumní společnosti na vzdělávání, koncept vědění a chápání informacemi, tak jak jej zachycují následující americké romány z akademického prostředí: Pnin (1957) od Vladimira Nabokova, The Breast (1972) od Philipa Rotha a White Noise (1985), jehož autorem je Don DeLillo. Práce kombinuje literární analýzu s využitím kulturně-teoretických poznatků o postmoderní společnosti z textů Waltra Benjamina, Jeana Baudrillarda, Guy Deborda, Lindy Hutcheon či Theodora Adorna a Maxe Horkheimera, ale staví i na čistě sociologických konceptech, jako je "riziková společnost" Ulricha Becka, "arénový model" přístupu k sociálním problémům Stephena Hilgartnera a Charlese Boska, případně "hyperkonzumní společnost," což je termín, jímž stav současné společnosti označuje Gilles Lipovetsky. Práce tedy spadá do oblasti kulturních studií, které kombinují přístupy sociologie a literární vědy. Pro účely analýzy reflexe vlivu konzumní společnosti na akademické prostředí v daných románech byly, na základě textů výše zmíněných autorů, vytyčeny čtyři hlavní aspekty komodifikace: jde o zvěcnění, banalizaci, spektakularizaci a fragmentárnost. V práci jsme, mimo jiné, usilovali o vyzdvihnutí...
|
host ::
RSS.