Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Communism, Emigration, Commercialism: Reading the Post-New Wave Films of Czechoslovak New Wave Directors
Silverman, Tanya ; Emler, David (vedoucí práce) ; Renner, Tomáš (oponent)
Tanya Silverman CECS 2018 Abstrakt Režiséři Československé nové vlny Jiří Menzel, Věra Chytilová, Miloš Forman a Ivan Passer ukazovali ve svých filmech liberální náladu své doby. Vlivné hnutí skončilo kvůli sovětské invazi v roce 1968, avšak čtyři režiséři pokračovali ve své kariéře, bud' překonáváním zákazů nebo emigrací do Ameriky. Cílem této práce je interpretace jejich filmů coby demonstrací společenských interakcí od sedmdesátých let 20. století do roku 2006. Unikátní metodologie zahrnuje systematický průzkum filmů, nalezení klíčových tropů a témat a posléze analýzu rozhovorů z médií a biografických textů. Analytická část zkoumá tři hlavní témata: kult automobilů, peníze jako známku moci a cenzuru. Výsledky jsou prezentovány pro každého režiséra zvlášť, společně s kontexty z Československa, případně z USA. Výzkum naznačuje, že pro Jiřího Menzela a Miloše Formana byla klíčovým pojmem kultura v Čechách, respektive v Americe, zatímco Věra Chytilová a Ivan Passer se ve své filmové kariéře věnovali zejména společenské kritice. Tato diplomová práce doufá, že může svým inovativním přístupem přinést nové pochopení filmů od českých režisérů nové vlny.
Příčiny studentského protestního hnutí ve Spolkové republice Německo v 60. letech 20. století
Renner, Tomáš ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Valenta, Martin (oponent) ; Pažout, Jaroslav (oponent)
Autor disertačni prace se zabyva přičinami a duchovnimi zdroji studentskeho protestniho hnuti ve Spolkove republice Německo v 60. letech 20. stoleti. S pomoci metodologie dějin myšleni představuje dva společenske koncepty v povalečne Spolkove republice Německo. Myšlenka "formovane společnosti" ma původ v intelektualnich kruzich v okoli kancleře Ludwiga Erharda. Jeji duchovni kořeny lze nalezt ve zkušenosti ekonomickeho a politickeho padu Vymarske republiky a naslednem devastujicim konfliktu 2. světove valky. Myšlenka "dlouheho pochodu institucemi" byla formulovana studentskymi vůdci v protestnim hnuti konce 60. let dvacateho stoleti pote, co nedošlo k marxisticke revoluci v zapadni Evropě. Ačkoli oba společenske koncepty ztratily přitažlivost v dalšim vyvoji Spolkove republiky Německo, stale zůstavaji důležitym intelektualnim přispěvkem k modernizaci povalečne zapadoněmecke společnosti a současně odpovědi po ideovych přičinach studentskeho protestniho hnuti.
Německý levicový terorismus 70. a 80. let v mezinárodním kontextu
Vizi, Štěpán ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Renner, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá mezinárodním kontextem německého levicového terorismu 70. a 80. let. Jejím hlavním cílem je analýza vlivu mezinárodních aspektů na fungování teroristických skupin v Západním Německu v tomto období. Pozornost je věnována zejména Frakci Rudé armády coby nejvýznamnějšímu představiteli zkoumaného hnutí, opomenuty ale nejsou ani další, z mezinárodního hlediska taktéž důležitá uskupení, Revoluční buňky a Hnutí 2. června. Teoretickým východiskem práce je teorie vln moderního terorismu Davida C. Rapoporta a akademická konsenzuální definice terorismu Alexe Schmida. Mezinárodní aspekty jsou rozděleny do tří podkapitol: ideologie, mezinárodní spolupráce a strategie a taktika. V podkapitolách jsou jednotlivé aspekty analyzovány v chronologickém pořadí. Práce se zabývá mimo jiné mezinárodní spoluprací německých teroristických hnutí, a to jak se státními, tak s nestátními aktéry. Výzkumná otázka vychází z teze Davida C. Rapoporta, že nespolehlivé mezinárodní vazby přispěly k selhání vlny levicového terorismu a způsobily její kratší trvání. Analýza vlivu mezinárodních aspektů na fungování německých teroristických skupin má tedy ukázat, zda byl tento vliv pozitivní či negativní a zda k selhání zkoumaných uskupení skutečně přispěl.
The Impact of the Fall of the Berlin Wall on RAF
Matějková, Nikola ; Renner, Tomáš (vedoucí práce) ; Daňková, Šárka (oponent)
Teroristická skupina Frakce Rudé armády ("RAF"), která od 70. let svými útoky ohrožovala západoněmecké obyvatelstvo a zabila více jak tři desítky lidí, vydala 20. 4. 1998, tedy po 28 letech jejího působení, prohlášení o oficiálním ukončení činnosti. Tato práce se snaží zodpovědět otázku, zda pád Berlínské zdi způsobil definitivní rozpuštění skupiny. Vedle geopolitických změn je třeba zohlednit také státní prostředky bezpečností politiky a názorový rozkol uvnitř skupiny. Geopolitický zvrat v roce 1989 měl na RAF dva negativní dopady. Zaprvé to pro ně znamenalo zničující ideologickou porážku a to i přesto, že tehdejší NDR ani jiný stát východního bloku neodpovídal zcela jejich představám. Druhou ranou pro ně bylo zatčení deseti bývalých členů, kteří se v NDR ukrývali pod falešnou identitou. Ti nakonec podali rozsáhlé výpovědi, aby tak jejich trest mohl být zmírněn. Spolková republika Německo, která doposud úspěchy v boji proti terorismu příliš neoplývala, využila vnitřního oslabení RAF způsobené politickými okolnostmi a zavedla nakonec takové prostředky, které skupinu ještě více destabilizovaly a vedly k rozepři mezi uvězněnými a členy na svobodě. Zatímco jedno názorové uskupení prosazovalo pokračování v násilném boji proti státu, druzí zastávali myšlenku vytvoření jakési "sociální opozice zdola"...
Protestní hnutí roku 1968 ve Velké Británii
Hrabal, Tomáš ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Renner, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem protestního hnutí roku 1968 ve Velké Británii, zkoumá přitom jeho východiska, konkrétní projevy a nakonec se věnuje jeho interpretaci. Text samotný se člení do čtyř kapitol. V první se pozornost zaměřuje na společensko-politický kontext protestů, konkrétně na společenské změny nastalé v 60. letech, vládu Labouristické strany, britskou novou levici a mírové hnutí 50. a 60. let. Druhá kapitola je věnována třem londýnským pochodům proti válce ve Vietnamu. Jsou zde zmíněny okolnosti, za nichž k pochodům došlo, a vůdčí osobnosti, které jejich vznik iniciovaly. Protiválečné pochody jsou rozebrány samostatně, nejpodrobněji ten poslední, největší z nich. Ve třetí kapitole jsou probrány příklady studentských protestů na britských vysokých školách, zejména s důrazem na jejich příčiny. Ve čtvrté kapitole je nakonec protestní hnutí interpretováno, konkrétně jsou předneseny námitky kritiků, považujících protesty za bezdůvodné a vyvolané pouze jednáním radikálních skupin, jejichž platnost je ověřována na základě konkrétních případů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.