|
|
Myšlenkový svět mladé inteligence: intimita, rovnost a odlišnost ve střední Evropě 1956-1968
Nebřenský, Zdeněk ; Havelka, Miloš (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent) ; Pažout, Jaroslav (oponent)
Práce se zabývá myšlením, mentalitou, představami a názory vysokoškolských studentů. Zkoumá polemiky a kontroverze, které v oficiálním diskurzu doprovázely požadavky studující mládeže na větší prostor pro autonomní činnost. V centru stojí přitom otázka, do jaké míry tyto diskuse a názorové spory souvisely s proměnou panství ve středoevropské diktatuře ve druhé polovině dvacátého století. Jako příklad skupiny mladé inteligence byli vybráni aktivisté svazáckých a studentských organizací na vysokých školách ve Varšavě, Praze a Bratislavě. Práce je rozdělena do tří částí. První část zkoumá studentské představy o intimitě, věnuje se především diskusím kolem problémů spojených se sexualitou mládeže, studentským manželstvím a bydlením mladých rodin. Druhá část zkoumá studentské představy o rovnosti, zejména v souvislosti s rozmisťovacím řízením a plánovanou zaměstnaností absolventů. Mocenské elity v socialistické společnosti prosazovaly s obnovou takzvané "socialistické zákonnosti" po roce 1956 všeobecně závazná a rovná práva, která však paradoxně produkovala na místní úrovni silné nerovnosti a omezovala pracovní, sociální i transnacionální mobilitu. Třetí část zkoumá potom představy o odlišnosti. Straničtí, odboroví, svazáčtí nebo univerzitní funkcionáři usilovali o zachování generační jednoty a společenské...
|
|
|
Univerzita 17. listopadu a její místo v československém vzdělávacím systému a společnosti
Holečková, Marta Edith ; Cuhra, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kopeček, Michal (oponent) ; Pažout, Jaroslav (oponent)
Zájem československé zahraniční politiky o Afriku, Asii a Latinskou Ameriku nabýval po skončení druhé světové války rozmanitých podob. Kromě různých forem hospodářské a vojenské spolupráce stojí za pozornost narůstající počet stipendií na československých vysokých školách pro studenty z rozvojových zemí, který spolu s rostoucím důrazem na podporu nově vznikajících států vyústil na počátku šedesátých let v založení nové vysoké školy pro zahraniční studenty, University 17. listopadu. Československá společnost byla díky této vysoké škole prvně konfrontována s větším množstvím etnicky a kulturně odlišných lidí. Kromě institucionálních dějin je vzájemné soužití zahraničních studentů s většinovou společností a recepce školy součástí této práce. Založení univerzity bylo mimo jiné reakcí na trend, rozvíjející se tehdy v některých západoevropských státech a také v Sovětském svazu, kde v roce 1960 vznikla Univerzita družby národů Patrice Lumumby. Trend byl založený na optimistickém předpokladu, že nynější studenti jsou budoucí součástí nově se rodících elit, které zaujmou důležité a vlivné posty v dekolonizovaném světě. Sovětský svaz a jeho satelity (kromě Československa také NDR a Bulharsko) kopírovaly tento trend a soutěž o sfěry vlivu ve světové politice získala také tento vědecký a akademický rozměr....
|
|
|
Příčiny studentského protestního hnutí ve Spolkové republice Německo v 60. letech 20. století
Renner, Tomáš ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Valenta, Martin (oponent) ; Pažout, Jaroslav (oponent)
Autor disertačni prace se zabyva přičinami a duchovnimi zdroji studentskeho protestniho hnuti ve Spolkove republice Německo v 60. letech 20. stoleti. S pomoci metodologie dějin myšleni představuje dva společenske koncepty v povalečne Spolkove republice Německo. Myšlenka "formovane společnosti" ma původ v intelektualnich kruzich v okoli kancleře Ludwiga Erharda. Jeji duchovni kořeny lze nalezt ve zkušenosti ekonomickeho a politickeho padu Vymarske republiky a naslednem devastujicim konfliktu 2. světove valky. Myšlenka "dlouheho pochodu institucemi" byla formulovana studentskymi vůdci v protestnim hnuti konce 60. let dvacateho stoleti pote, co nedošlo k marxisticke revoluci v zapadni Evropě. Ačkoli oba společenske koncepty ztratily přitažlivost v dalšim vyvoji Spolkove republiky Německo, stale zůstavaji důležitym intelektualnim přispěvkem k modernizaci povalečne zapadoněmecke společnosti a současně odpovědi po ideovych přičinach studentskeho protestniho hnuti.
|
|
|
Myšlenkový svět mladé inteligence: intimita, rovnost a odlišnost ve střední Evropě 1956-1968
Nebřenský, Zdeněk ; Havelka, Miloš (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent) ; Pažout, Jaroslav (oponent)
Práce se zabývá myšlením, mentalitou, představami a názory vysokoškolských studentů. Zkoumá polemiky a kontroverze, které v oficiálním diskurzu doprovázely požadavky studující mládeže na větší prostor pro autonomní činnost. V centru stojí přitom otázka, do jaké míry tyto diskuse a názorové spory souvisely s proměnou panství ve středoevropské diktatuře ve druhé polovině dvacátého století. Jako příklad skupiny mladé inteligence byli vybráni aktivisté svazáckých a studentských organizací na vysokých školách ve Varšavě, Praze a Bratislavě. Práce je rozdělena do tří částí. První část zkoumá studentské představy o intimitě, věnuje se především diskusím kolem problémů spojených se sexualitou mládeže, studentským manželstvím a bydlením mladých rodin. Druhá část zkoumá studentské představy o rovnosti, zejména v souvislosti s rozmisťovacím řízením a plánovanou zaměstnaností absolventů. Mocenské elity v socialistické společnosti prosazovaly s obnovou takzvané "socialistické zákonnosti" po roce 1956 všeobecně závazná a rovná práva, která však paradoxně produkovala na místní úrovni silné nerovnosti a omezovala pracovní, sociální i transnacionální mobilitu. Třetí část zkoumá potom představy o odlišnosti. Straničtí, odboroví, svazáčtí nebo univerzitní funkcionáři usilovali o zachování generační jednoty a společenské...
|
|
|
Československé a západoevropské studentské hnutí v šedesátých letech 20. století
Pažout, Jaroslav ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Trapl, Miloš (oponent) ; Otáhal, Milan (oponent)
Ve své disertační práci chci paralelně sledovat vývoj západoevropského a československého studentského hnutí. Jak reformní hnutí protestní hnutí na v eeskoslovensku, tak radikálně Západě představovaly reakci na levicové hluboké systémové krize, které ovšem pramenily z odlišných příčin, z různého historického vývoje. To muselo zákonitě determinovat i podoby studentských hnutí a východisek, která jejich protagonisté hledali k překonání krize. Chci se tedy dále zabývat otázkou, jak přijímali českoslovenští studenti ideové podněty radikálně levicového protestního hnutí na Západě a jeho Zajímá stoupence, ke mě též reakce kterým právě studenti často patřili. západoevropského studentského hnutí na reformní proces v Československu.
|
|
| |
host ::
RSS.