|
|
Hegelova kritika ideologie
Korda, Tomáš ; Karásek, Jindřich (vedoucí práce) ; Znoj, Milan (oponent)
Tato práce hledá možnosti Hegelovy kritiky liberalismu a marxismu. Nejprve definuji "Návrat k Hegelovi" či přesněji způsob, jak máme pojmout tento návrat k Hegelovi, abychom se k němu skutečně vrátili. V druhé části je této formální definici dán její obsah, to jest Hegelův pojem státu. Tento pojem byl odmítnut, jak doktrínou liberalismu, tak marxismu, a toto odmítnutí, jak se pokouším demonstrovat, může být považováno teoretickou příčinu totalitarismu. Neboli, jinými slovy, totalitarismus může být spekulativně pochopen jako manifestace tohoto odmítnutí. Tudíž, dokud žijeme v posttotalitární době, je Hegel náš současník. Poslední třetí část vysvětluje Hegelovu kritiku rozvažování (Verstand). Její hlavní důvod je, že liberalismus i marxismus jsou rozvažovací teorie státu a proto nejsou schopny pojmout stát jako objekt rozumu (Vernunft) a selhávají v poznání státu jako rozumném v sobě samém. Teoretický důsledek této analýzy je, že Hegelova kritika rozvažování může být uchopena takříkajíc jako kritika ideologie avant la lettre, pokud bude koncept ideologie náležitě redefinován.
|
|
|
Publicistika sklonku totality (na materiálu Rudého práva z r. 1989)
Serova, Ekaterina ; Pešička, Jiří (vedoucí práce) ; Bischofová, Jana (oponent)
Publicistika sklonku totality (na materiálu Rudého práva z r. 1989) Práce si vzala za téma odraz převratného roku 1989 na stránkách Rudého práva, deníku Ústředního výboru KSČ. Sleduje zejména publicistické reakce na klíčové události onoho roku (Palachův týden v lednu 1989, petice Několik vět z června 1989, protirežimní demonstrace kolem 21. srpna a 28. října 1989, dny listopadového převratu a události před prezidentskými volbami 29. prosince 1989). Vlastnímu pojednání o daném tématu předchází stručný přehled politického vývoje Československa od uchopení absolutní moci komunistickou stranou do sklonku roku 1988, do okamžiku prvního povoleného veřejného vystoupení opozičních aktivit v rámci Dne lidských práv.Vedle tematického rozboru si práce všímá také jazykové stránky výrazně ideologicky propagandistických textů poslední fáze totalitního režimu. Jako prameny jsou také využity záznamy deníkového charakteru reagující na daný úsek historie.
|
|
|
Ideologie liberalismu aneb ideologie po svém konci
Korda, Tomáš ; Suša, Oleg (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Práce začíná Benjaminovým chápáním pravdy a jeho metodou konstelace, jež k ní vede. Metodu napojuji na akt pojmenování, který odvozuji z pojetí subjektu v německém idealismu. Metoda je nutný předpoklad pro vlastní konstelaci liberální ideologie. Soudobý liberalismus tak nejen nesymbolizuje čas po "konci ideologie", ale dokonce dobu, kdy ideologie nabyla své nejefektivnější formy. "Pravda se stala nejefektivnější formou lži." V tomto duchu pokračuji kritikou postmodernismu jako ideologie pozdního kapitalismu. Závěrem nastiňuji způsob překonání postmodernismu pomocí "rizikového myšlení", které zůstává věrné dialektice. Jen imanentní kritika a nikoli normativní kritika postmodernismu rozhýbává ideologií způsobené strnulé poměry.
|
|
|
Československá účast na Světové výstavě v Bruselu 1958 a její zobrazení v dobovém tisku
Kacerovská, Soňa ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Sládková, Hana (oponent)
v čj EXPO 58 nám dodalo ztracenou uměleckou prestiž a navázalo tak na vysokou úroveň prvorepublikové kultury. Zároveň bylo i skvělou příležitostí pro KSČ, jak skrze média legitimizovat své počínání. Jenomže právě dobový tisk rozkrývá kontrast mezi snahou umělců čerpat z kulturní úrovně první republiky, aby bylo možno konkurovat světovým trendům a uměleckým směrům, a snahou o dodržení ideologické linie prostřednictvím socialistických představ o umění a jednostranně zaměřené (kulturní, společenské i umělecké) orientaci. Vlastní výstava i její zobrazení v dobovém tisku vykonstruovaly představu o bruselském snu, tedy o tom, jak by to mělo v Československu vypadat, nikoliv, jak to v reálu funguje. Všechna sledovaná média podala o Světové výstavě poměrně ucelený obraz, latentně či explicitně poznamenaný propagandou. Jako její mechanismy lze označit specifickou volbu slov a slovních spojení nebo třeba vyzdvihovaní určitých principů nad jiné. Volba těchto prostředků pro konkrétní naplnění propagandy závisí na kontextu sdělení. Obecně platí, že míra propagandistických tendencí média narůstá s těsností vazeb na KSČ. Čím těsnější, tím více dochází ke zkreslení reálného dění. V žádné případě nejde o vytváření fiktivních událostí či dějů, pouze o prezentaci vhodného úhlu pohledu na danou problematiku, který by...
|
|
|
Nacionální ideologie sokolského hnutí v prvních dvou desetiletích jeho existence
Formánková, Kateřina ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Šima, Karel (oponent)
Cílem této práce je na základě analýzy jazykové stránky reprezentací v raných sokolských textech ukázat, do jaké míry a jakým způsobem je sokolský diskurz vystavěn na nacionálně-ideologických základech. Nacionální ideologii zde chápu jako komplexní, byť neohraničený a nejednoznačně definovatelný, princip, který spojuje a rozvíjí určité předpoklady, ideje a v případě 19. století zejména ideály za účelem jejich masivního rozšíření a kladného přijetí. K tomu dochází právě prostřednictvím specifického sokolského diskurzu. V rámci tohoto diskurzu budu rozlišovat jednotlivé roviny, na nichž dochází pomocí různých argumentačních a narativních prostředků k vypovídání ideálů spojujících tělocvičné a nacionální zájmy. Práce obsahuje tři analytické části. V první z nich se zabývám diskursivními mechanismy - opakujícími se argumentačními či narativními strategiemi a rétorickými prostředky. Ve druhé části se zabývám sokolským pojetím ideálního člověka a ve třetí části tím, jak se konkrétně tento ideální člověk podílí na rozkvětu národa, tedy na deklarovaném hlavním cíli sokolských snah. Klíčová slova: Sokol, národ, ideologie, tělesná výchova, zdraví
|
|
|
Krize v Ústavu pro studium totalitních režimů v českém periodickém tisku
Svorník, Petr ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Základním cílem této práce je ukázat, že způsob zpravování o jednom tématu ve třech různých českých novinách se výrazně liší podle ideologie autorů i samotných novin. Zpravodajství by mělo být informativní, nestranné, bez hodnocení autora. Výsledný článek je však vždy určitým způsobem zaujatý. Autor nemusí používat hodnotící výrazy, aby hodnotil; může ovlivnit výsledek volbou těch správných mluvčích, jejich umístěním do výhodné či nevýhodné pozice nebo je může dokonce zcela vyřadit z textu. Autor si vybírá, který příběh bude vyprávět a který rámec použije. Tato práce se soustředí na krizi v Ústavu pro studium totalitních režimů z dubna 2013, kdy byl odvolán ředitel Daniel Herman a byla jmenována nová ředitelka Pavla Foglová. Tato událost studiu (skrytých) hodnocení a ideologie vyhovuje, neboť je úzce spojena s komunistickou minulostí českého národa - každý na ni má nějaký názor, novináře nevyjímaje. Po teoretickém výkladu základních pojmů a konceptů jako je signifikace, diskurz a ideologie následuje analýza tří nebulvárních českých novin: Lidových novin, Mladé fronty DNES a Práva. Jejich příběh je hlavním předmětem této práce.
|
|
|
Řehlovice 1880-1970
Dytrtová, Anežka ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Tato práce se zabývá historií obce Řehlovice ležící v Severočeském kraji, a to v letech 1880 až 1970. Tato obec se ve vymezeném čase nacházela na převážně Němci osídleném území Sudet. Časové vymezení si klade za cíl prozkoumat proměnu zdejších sociálních poměrů a složení obyvatel a další zajímavá témata související se situací před a po druhé světové válce, která byla významným mezníkem dějinných událostí. V tomto časovém úseku obsahujícím proměnu klidného soužití dvou národů, které se vlivem nacionalistické ideologie proměnilo, práce kulminuje, protože čerpá jak z německy, tak česky psaných dosud nepublikovaných, místních jedenácti kronik. Osvětluje na rozloze malé lokality zachycená data a příběhy, které by mohly plastičtěji vylíčit tu část historie, která není dodnes plně zmapována. Výsledkem práce je blízký pohled na tato data a jejich zhodnocení. Součástí práce jsou názorné grafy a obrazové přílohy čerpané také z dosud nepublikovaných zdrojů. Byly poskytnuty jak ze strany Čechů, kteří nebyli odsunuti, tak ze strany odsunutých Němců. Ve stručnosti se práce zabývá i poměry po roce 1948 a to pro srovnání s předcházejícím vývojem. Informace zjištěné o oblasti místního školství, farnosti a o setkávání odsunutých obyvatel po roce 1989 vydaly na samostatné kapitoly umístěné v poslední třetině textu.
|
|
|
Gender a média v éře postmodernity: Odkrývání genderových stereotypů v současném českém reklamním diskurzu
Olbertová, Martina ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo v prvé řadě se vůbec hlouběji zamyslet nad problematikou povahy zobrazování genderu v současných médiích. Vzájemný vztah genderu a médií v éře postmodernity jsme se snažili demonstrovat na pěti vybraných reklamních komunikátech zastupujících svou povahou odlišné aspekty zobrazování genderu jako stereotypní kategorie v současném českém reklamním diskurzu. V úvodní kapitole jsme si nastínili vývoj genderu jako společenské kategorie, řekli jsme si více o jeho historii, tradičních feminních a maskulinních atributech, stejně jako fluiditě genderu jako kategorie v optice postmodernity. Zároveň jsme si vymezili také vývoj feminismu a ustavení feministického paradigmatu. Následně jsme si představili pohled na gender v odlišných typech médií, zabývali jsme se podrobněji jeho vztahem k televizi jako médiu a vztahem genderu a reklamy. Předmětem teoretické části byl nástin vybraných pojmů z terminologie mediálních studií stěžejních pro účely této diplomové práce. Seznámili jsme se zde s koncepty souvisejícími s problematikou konstrukce reality v mediálních sděleních, zabývali jsme se rovněž feministickým pohledem na distorzi optiky nazírání genderu v mediálních sděleních a nastínili jsme si také základní pojmy z oblasti sémiotiky: diadické a triádické pojetí znaku a tři stupně...
|
|
|
Kritická diskurzivní analýza televizního seriálu Okres na severu
Szabó, Daniel ; Dominik, Šimon (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Tato práce se věnuje zkoumání televizního seriálu Okres na severu scenáristy Jaroslava Dietla a režiséra Evžena Sokolovského. Seriál byl natočen v roce 1980 v Československé televizi a spadá do normalizačního období (1968-1989) v Československu. Cílem této práce bylo provést kritickou diskurzivní analýzu (CDA) seriálu Jaroslava Dietla Okres na severu, se zvláštním zřetelem k tématu politické moci komunismu (marxisticko-leninské ideologie) a jejího zneužití prostřednictvím propagandy masového média (televize). Text analyzoval diskurz pojmu propagandistický seriál a pokusil se zodpovědět otázku, do jaké míry a zda vůbec je seriál Okres na severu propagandistickým dílem. Hlavním pojmem tohoto textu byl diskurz, který si můžeme definovat jako množinu kódů a jejich pravidel, užívaných při produkování významů vztahujících se k nějakému námětu. Faircloughovo pojetí kritické diskurzivní jsme zvolili pro jeho jasné rozčlenění na tzv. trojdimenziální diskurz (samotný text, diskurzivní praxe, sociální praxe), který se zaměřuje na vzájemné propojení všech tří vztahů (komunikativní události) a na pravidla diskurzu, které zkoumají vztah ke společnosti a sociálním podmínkám. Věnovali jsme se také zkoumání pojmu normalizace, který se používá pro druhou polovinu (1968-1989) existence komunistického režimu v Československu....
|
|
|
Mytologie a ideologie reklamy v časopise Vlasta z roku 1947 a 2011
Kusá, Iva ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Bakalářská práce "Mytologie a ideologie reklamy v časopise Vlasta z roku 1947 a 2011" pojednává o specifickém chápání hodnot dané společnosti, úlohy ženy a rodiny vyjádřené pomocí reklamy a kde všude bychom mohli najít novodobé mýty a ideologii. Pro analýzu jsem vybrala dvě vydání, ročník 1. z roku 1947 a ročník 65. z roku 2011. V teoretické části jsme popsali vznik mýtů, jejich proměny a chápání moderních mýtů dnešní společností. Dále pak vysvětlení pojmu ideologie, chápání postavy muže a ženy v reklamě dříve a dnes, sémiotické znaky podle Barthese, Saussura a Peirce a užití stereotypů. V praktické části jsme se pokusili rozkrýt mýty spojené s tématem rodina, postavení a úlohy ženy a ideologii dané společnosti. Pokusili jsme se objevit novodobé mýty v dnešních i minulých reklamách a jakou úlohu mají. Provedli jsme sémiotickou a obrazovou analýzu každé reklamy obou ročníků, snažili jsme se rozkrýt, jaké jsou znaky dané reklamy a jak se proměnily části znaku označující a označované. Změny v mytologii jsou ovlivněny ideologií společnosti, patrná je i změna formy reklamy, v 65. ročníku převažují barevné fotografie, soutěže a upoutávky na další vydání Vlasty.
|
host ::
RSS.