|
|
Krize v Ústavu pro studium totalitních režimů v českém periodickém tisku
Svorník, Petr ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Základním cílem této práce je ukázat, že způsob zpravování o jednom tématu ve třech různých českých novinách se výrazně liší podle ideologie autorů i samotných novin. Zpravodajství by mělo být informativní, nestranné, bez hodnocení autora. Výsledný článek je však vždy určitým způsobem zaujatý. Autor nemusí používat hodnotící výrazy, aby hodnotil; může ovlivnit výsledek volbou těch správných mluvčích, jejich umístěním do výhodné či nevýhodné pozice nebo je může dokonce zcela vyřadit z textu. Autor si vybírá, který příběh bude vyprávět a který rámec použije. Tato práce se soustředí na krizi v Ústavu pro studium totalitních režimů z dubna 2013, kdy byl odvolán ředitel Daniel Herman a byla jmenována nová ředitelka Pavla Foglová. Tato událost studiu (skrytých) hodnocení a ideologie vyhovuje, neboť je úzce spojena s komunistickou minulostí českého národa - každý na ni má nějaký názor, novináře nevyjímaje. Po teoretickém výkladu základních pojmů a konceptů jako je signifikace, diskurz a ideologie následuje analýza tří nebulvárních českých novin: Lidových novin, Mladé fronty DNES a Práva. Jejich příběh je hlavním předmětem této práce.
|
|
|
Násilí a politično
Svorník, Petr ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Hlavním tématem této práce je vývoj, jakým prošly stát a násilí pod vlivem procesů globalizace a privatizace, vrcholících na počátku jedenadvacátého století. Zdůrazněna je Weberova definice státu jako monopolu legitimního násilí na daném území, cílem práce je ukázat současnou neudržitelnost národního státu dle této definice a zároveň popsat jiné možné významy státu v globalizovaném světě. Po teoretickém úvodu následuje popis historického procesu monopolizace násilí státem - současný vývoj vypadá jako přesný opak historického procesu, při němž stát vyvlastnil všechny ostatní držitele práva na užití fyzické síly. Další kapitola popisuje současnou roli státu v globalizovaném světě a také možné re- interpretace této role pro nový, kosmopolitní stát, jehož úkolem by mělo být globální prosazování lidských práv a obrana před planetární sebe-destrukcí. Práce je uzavřena důrazem na otevřenost celého procesu: nadnárodní společnosti se snaží prosazovat názor, že přežití státu není možné - to je pravda, ale pouze pro stát definovaný v národních, ne kosmpolitních pojmech.
|
|
|
Krize v Ústavu pro studium totalitních režimů v českém periodickém tisku
Svorník, Petr ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Základním cílem této práce je ukázat, že způsob zpravování o jednom tématu ve třech různých českých novinách se výrazně liší podle ideologie autorů i samotných novin. Zpravodajství by mělo být informativní, nestranné, bez hodnocení autora. Výsledný článek je však vždy určitým způsobem zaujatý. Autor nemusí používat hodnotící výrazy, aby hodnotil; může ovlivnit výsledek volbou těch správných mluvčích, jejich umístěním do výhodné či nevýhodné pozice nebo je může dokonce zcela vyřadit z textu. Autor si vybírá, který příběh bude vyprávět a který rámec použije. Tato práce se soustředí na krizi v Ústavu pro studium totalitních režimů z dubna 2013, kdy byl odvolán ředitel Daniel Herman a byla jmenována nová ředitelka Pavla Foglová. Tato událost studiu (skrytých) hodnocení a ideologie vyhovuje, neboť je úzce spojena s komunistickou minulostí českého národa - každý na ni má nějaký názor, novináře nevyjímaje. Po teoretickém výkladu základních pojmů a konceptů jako je signifikace, diskurz a ideologie následuje analýza tří nebulvárních českých novin: Lidových novin, Mladé fronty DNES a Práva. Jejich příběh je hlavním předmětem této práce.
|
|
|
Násilí a politično
Svorník, Petr ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Hlavním tématem této práce je vývoj, jakým prošly stát a násilí pod vlivem procesů globalizace a privatizace, vrcholících na počátku jedenadvacátého století. Zdůrazněna je Weberova definice státu jako monopolu legitimního násilí na daném území, cílem práce je ukázat současnou neudržitelnost národního státu dle této definice a zároveň popsat jiné možné významy státu v globalizovaném světě. Po teoretickém úvodu následuje popis historického procesu monopolizace násilí státem - současný vývoj vypadá jako přesný opak historického procesu, při němž stát vyvlastnil všechny ostatní držitele práva na užití fyzické síly. Další kapitola popisuje současnou roli státu v globalizovaném světě a také možné re- interpretace této role pro nový, kosmopolitní stát, jehož úkolem by mělo být globální prosazování lidských práv a obrana před planetární sebe-destrukcí. Práce je uzavřena důrazem na otevřenost celého procesu: nadnárodní společnosti se snaží prosazovat názor, že přežití státu není možné - to je pravda, ale pouze pro stát definovaný v národních, ne kosmpolitních pojmech.
|
host ::
RSS.