|
|
Přechod k demokracii v Československu v roce 1989 z hlediska teorie tranzice
Mandíková, Darina ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce "Přechod k demokracii v Československu v roce 1989 z hlediska teorie tranzice" je analýzou Československého přechodu k demokracii v roce 1989. Autor analyzuje komunistický režim v Československu a následný vývoj po roce 1989 a snaží se o zachycení obecnějších politologických aspektů, kterými jsou vedle teorie tranzice i strategie aktérů změny, analýza všech významných činitelů a faktorů změny. Proto jsou v první, teoretické, části práce uvedeny politologické teorie (teorie nedemokratických režimů, teorie tranzice, použity teorie Juana J. Linze, Carla J. Friedricha, Alfreda Stepana, Samuela Huntingtona a dalších relevantních autorů), které jsou později aplikovány na československý komunistický režim a na následný přechod k demokracii. Práce je zaměřena na aplikaci teorie přechodů na Československo se zaměřením na problematiku počtu tranzicí. Cílem práce je vysvětlení (opřeno o názory např. Caroly Skalnik Leff, Soni Szomolanyi či Jana Rychlíka), že v Československu proběhlo tranzicí více, a to nejen politická, ale i ekonomická a národní, ústící nakonec v rozpad Československa. Z tohoto důvodu je část práce věnována vývoji česko-slovenských vztahů, souvislosti mezi přechodem k demokracii a následnému rozpadu Československa v roce 1992.
|
|
|
Propaganda komunistického režimu proti katolické církvi v Československu
Volf, Jan ; Hejlová, Denisa (vedoucí práce) ; Zavadilová, Tereza (oponent)
v českém jazyce Práce popisuje vývoj soužití mezi katolickou církví a komunistickým režimem v Československu od doby nástupu komunistů k moci až po Sametovou revoluci. Autor se soustředí na komunistickou perzekuci proti katolické církvi a na propagandu této perzekuce v soudobých médiích. Speciální pozornost je věnována zasazení rozbrojů mezi dvěma ideologiemi do kontextu dějin celého Československa tak, aby práce předala co nejpřesnější obraz poměrů v době komunismu. První část je zaměřena na období od konce druhé světové války do roku 1968, nejvíc se pak věnuje letům 1948-1953, tedy období nejtvrdší perzekuce. Druhá část je zaměřena na období normalizace po invazi vojsk Varšavské smlouvy, tedy od roku 1968, až po Sametovou revoluci roku 1989, na jejíž začátek měla katolická církev velký vliv.
|
|
|
Politické procesy vedené komunistickým režimem proti ženám na příkl.M.Horákové, Fráni Zemínové a Antonie Kleinerové a jejich medializace v dobovém českém denním tisku
Dovenerová, Sylvie ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; NÁHRADNÍ, OPONENT (oponent)
Cílem této práce je analyzovat mediální pozornost věnovanou třem ženám procesu Milada Horáková a spol. v květnu a červnu 1950 na stránkách čtyř dobových českých deníků. Autorka se pokusí vystihnout definici charakteristiky ženy- nepřítele komunistického režimu. Tento konkrétní proces, konstruovaný v sovětském stylu, představuje jednu z nejhorších kapitol komunistického režimu padesátých let. Teoretická část se zabývá politickými, hospodářskými a společenskými změnami v Československu po únorovém převratu 1948. Vystihuje důvody, které stály u zrodu inscenovaných procesů v Československu. Praktická část využívá elementární nástroje kvantitativní obsahové analýzy a zaměřuje se na rozsah a srovnání mediální pozornosti Milady Horákové, Fráni Zemínové a Antonie Kleinerové v jednotlivých denících a na interpretaci všech obrazů daných žen, které média nabídla veřejnosti. Práce odhaluje propagandistické zobrazení třídního nepřítele v tisku za účelem záměrné manipulace s veřejným míněním.
|
|
| |
|
|
Postavení československých sportovců v období komunistické totality
Mužák, Martin ; Kašpar, Ladislav (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Cílem této diplomové práce je postihnout fungování československého sportu v období komunistické totality a poukázat na nejvýraznější zásahy politiky do sportovního prostředí. Práce v první části podrobně popíše oficiální strukturu sportu v Československu a následně představí sport jako politický fenomén a z toho plynoucí intervence do jednotlivých sportovních odvětvích i života vybraných sportovních osobností. Práce představí jednotlivé sportovní osudy, které ilustrují jak státní propagandu, tak politickou perzekuci. V závěru práce postihuje, jak se sportovci přizpůsobovali nebo vzdorovali těmto státním zásahům do sportu. KLÍČOVÁ SLOVA českoslovenští sportovci komunistický režim Československý svaz tělesné výchovy a sportu perzekuce ve sportu státní propaganda Československý olympijský výbor
|
|
|
P. Augustin Komanec (1885-1953)
Hlava, Luděk ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Tato práce pojednává o životním příběhu slánského děkana Augustina Komance, muže stojícího v řadě prakticky anonymních kněží, kteří byli v počátcích druhé poloviny dvacátého století perzekuováni pro svůj pevný lidský a křesťanský postoj k církvi a jejím biskupům. Augustin Komanec patří k těm, kteří byli v padesátých letech souzeni totalitním komunistickým režimem ve vykonstruovaných procesech. Ačkoliv nebyl odsouzen k trestu smrti, vedla pro "zločin" věrnosti církvi tvrdost jemu uloženého trestu až k oběti nejvyšší. Zakrátko po rychlém soudu zaplatil v komunistickém žaláři na Mírově za své postoje vlastním životem. Podle možností dochovaných materiálů je zde v náznaku představen Komancův občanský a kněžský život v rozmezí let 1885 ̶ 1948 a dále od komunistického převratu až do jeho smrti v březnu roku 1953. Cílem této práce je připomenout osud statečné osoby, která se odmítla podvolit totalitní moci a kterou tak postavila před skutečného protivníka, totiž před církev odvážnou a svobodnou.
|
|
|
Život Josefa Urválka
Vašáková, Alžběta ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
NÁZEV: Život Josefa Urválka AUTOR: Bc. Alžběta Vašáková KATEDRA: Katedra občanské výchovy a filosofie VEDOUCÍ PRÁCE: Prof. PhDr. Jan Županič, Ph.D ABSTRAKT: Diplomová práce chronologicky popisuje život a kariéru komunistického prokurátora JUDr. Josefa Urválka od narození v Českých Budějovicích, přes vysokoškolská studia na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, práci v prvorepublikové, poválečné a komunistické justici, až po politicky motivovaný konec kariéry v československém soudnictví. Zvláštní pozornost je věnována Urválkově působení u Mimořádného lidového soudu v Českých Budějovicích a zároveň u pražského Státního soudu v nejsledovanějších, ale i méně známých politických procesech 50. let. Poslední kapitola je zaměřena na reflexi těchto nezákonností, která proběhla během politického uvolňování v 60. letech, a na Urválkovo chápání osobní a právní odpovědnosti vyplývající z funkce státního zástupce komunistického soudnictví. Při sepsání práce byla využita zejména odborná právní a historická literatura, dochované archivní materiály a dobové novinové články. KLÍČOVÁ SLOVA: Josef Urválek, prokurátor, politické procesy, komunistický režim
|
|
|
Undergroud Church and Secret Ordinations. A Canonical study of the Situation in Czechoslovakia 1948-1989
Vybíralová, Eva ; Hrdina, Antonín (vedoucí práce) ; Přibyl, Stanislav (oponent) ; Němec, Damián (oponent)
Název disertace: Untergrundkirche und geheime Weihen. Eine kirchenrechtliche Untersuchung der Situation in der Tschechoslowakei 1948-1989 Jméno : Eva Vybíralová Katedra: Katedra pastorálních oborů a právních věd KTF UK Školitel: prof. JUDr. Antonín Ignác Hrdina, DrSc. Abstrakt Cílem tohoto projektu bylo studium ordinačního práva, dějin skryté církve a následné zkoumání a vzájemné srovnání všech "typů" tajných svěcení (uznaných i těch zpochybněných svěcení) ve všech stupních (ordinace i konsekrace), udělených v době komunistické vlády 1948-1989 v Československu, příp. v zahraničí československým občanům, a to především z pohledu kanonického práva. Předloženou disertaci tvoří úvod, šest kapitol a závěr. První kapitola uvádí do základů ordinačního práva, druhá kapitola přibližuje vztahy církve a státu v daném historickém období v Československu včetně prvních tajných biskupských svěcení. Ve třetí kapitole jsou představeny mexické fakulty. Čtvrtá kapitola přibližuje další tajné fakulty poskytnuté církvi v Československu, od kterých se mj. odvíjela světitelská činnost slovenských jezuitských biskupů a Felixe Davídka. Pátá kapitola poskytuje exkurz k tématu tajných svěcení udělovaných československým kandidátům v cizině. Závěrečná kapitola analyzuje dění ohledně tajných svěcení po roce 1989, jsou zde vypočítávány...
|
|
|
Perzekuce římskokatolické církve v Československu mezi lety 1948 a 1950
Poulová, Anna ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce Perzekuce římskokatolické církve v Československu mezi lety 1948 a 1950 pojednává o problematice československých poválečných dějin týkající se represí proti odpůrcům komunistického režimu. Cílem práce je nalezení odpovědi na výzkumnou otázku, do jaké míry byla činnost římskokatolické církve komunistickými represemi postižena, a do jaké míry se tato církev poddala tlakům na podřízení komunistické moci, pomocí syntézy dílčích závěrů jednotlivých kapitol. Ve zkoumaném období mezi lety 1948 a 1950 jsou sledovány důsledky jednání církevních a státních zástupců na postavení církve, význam nově přijatých komunistických zákonů omezujících či podřizujících činnost církve a důsledky vybraných forem represí komunistického režimu proti římskokatolické církvi a jejím příslušníkům. Práce dochází k závěru, že největší vliv na oslabení postavení církve ve společnosti mělo přijetí církevních zákonů, a to jak z hlediska míry postižení církve komunistickými represemi, tak z hlediska podřízení církve státní moci. Všechny shromážděné poznatky dokazují, že církev nátlaku a útokům morálně odolala a stala se symbolem odporu proti režimu.
|
|
|
Rebellious intellectual in changing times - Dominik Tatarka and its involvement in the dissident movement
Kriššáková, Dominika ; Doskočil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Wohlmuth Markupová, Jana (oponent)
Cieľom diplomovej práce bude podať čo najobjektívnejší a najkomplexnejší pohľad na osobnosť Dominika Tatarku primárne z historickej perspektívy, ale čiastočne aj z perspektívy literárne kritickej. Pohľad na tvorbu bude podľa možností realizovaný prierezovo s akcentom na autobiografické črty diela, ktoré demonštrujú Tatarkov radikálny názorový prerod vo vzťahu ku komunistickému režimu. Dôraz bude kladený najmä na obdobie približne 70. a 80. rokov 20. storočia s relevantnými časovými presahmi. Historická perspektíva sa bude snažiť v širšom kontexte priblížiť úlohu spisovateľskej obce v reformnom hnutí šesťdesiatych rokov 20. storočia a ozrejmiť špecifiká slovenského disentu, s dôrazom na postavenie a činnosť Dominika Tatarku v ňom.
|
host ::
RSS.