|
|
Tax and health care challenges in economic policy : three essays
Chalupka, Radovan ; Schneider, Ondřej (vedoucí práce) ; Dlouhý, Martin (oponent) ; NÁHRADNÍ, OPONENT (oponent)
První článek vyhodnocuje daňovou legislativu na Slovensku účinnou od ledna 2004 a hlavní změny za období 2005 - 2010 podle principů optimálního zdanění a optimálních daňových systémů. Autor hodnotí slovenský systém se zvláštním ohledem na daně z práce, daně z kapitálu a daně ze spotřeby. Zavedení rovné daně z příjmu fyzických osob a jednotné sazby DPH je v souladu z teorií optimálního zdanění a rovněž je za pozitivní považováno předpokládané snížení administrativních nákladů a míry daňových úniků. Systém je však možné ještě zlepšit, zejména přesunem daňové zátěže ze zdanění práce na zdanění spotřeby a kapitálu. Druhý článek analyzuje možnosti zlepšení kompenzace rizika v zdravotním pojištění v České republice. Z dostupných možností argumentuje v prospěch farmaceutických nákladových skupin (PCG) jako dalšího rizikového faktoru, protože toto zlepšení je možné zavést téměř okamžitě. Na skutečných datech z anonymní zdravotní pojišťovny potvrzuje, že prediktivní schopnost PCG modelů je konzistentně lepší než v současnosti používaného demografického modelu. Článek rovněž popisuje a analyzuje český trh zdravotního pojištění a implikace navrhovaných změn tvůrců zdravotní politiky. Na základě zkušeností z jiných zemí upozorňuje na problém selekce rizika v případě, že navrhované změny nebudou doprovázeny přísnější...
|
|
|
Příčiny selhání PPP projektů
Kubištová, Michaela ; Sedláček, Tomáš (vedoucí práce) ; NÁHRADNÍ, OPONENT (oponent)
Práce se primárně zabývá identifikací a analýzou příčin selhání projektů partnerství veřejného a soukromého sektoru (dále též PPP). PPP patří ve světě mezi běžně využívané způsoby zajištění veřejných služeb nebo veřejné infrastruktury. V České republice je tento způsob relativně nový a je opředen řadou mýtů vzhledem k medializaci projektu D 47. Z tohoto důvodu jsou v úvodní kapitole podrobně vysvětleny a kriticky diskutovány principy, na kterých je celý koncept postaven. Následně se práce zaměřuje na identifikaci a analýzu příčin selhání neúspěšných PPP projektů, které byly realizovány v různých sektorech. Příčiny selhání jsou podrobně ilustrovány na několika případových studiích mezi které patří i D47. Na základě provedené identifikace a analýzy jsou dále zkoumány možnosti jak selháním předejít. Tato část vychází z teorie i užívané zahraniční praxe. S ohledem na zhodnocení stavu v České republice jsou závěrem vyvozena doporučení, která by měla napomoci úspěšnější a efektivnější implementaci PPP v ČR.
|
|
| |
|
| |
|
|
Liberalizace mezinárodního obchodu jako součást rozvojové politiky EU
Foitová, Lucie ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; NÁHRADNÍ, OPONENT (oponent)
Diplomová práce "Liberalizace mezinárodního obchodu jako součást rozvojové politiky EU" má za konečný cíl posoudit roli liberalizace mezinárodního obchodu v rozvojové politice Evropské unie a zasadit tak aktivity EU v této oblasti do globálního rámce světového obchodu v kontextu WTO. Evropská unie ze svého rozpočtu a z Evropského rozvojového fondu poskytuje více než polovinu veškerých p rostředků určených globálně na rozvojovou pomoc a je tak v této oblasti vrcholným hráčem. Jejím hlavním cílem je postupná integrace rozvojových zemí do světového hospodářství, podpora udržitelného rozvoje a hlavně vymýcení chudoby. Práce na mnoha příkladech potvrzuje absenci všeobecného konsensu o přínosu liberalizace světového obchodu nejen pro rozvojové země, ale i obecně. Komentuje a analyzuje hlas zpochybňující pozitivní vliv liberalizace mezinárodního obchodu na ekonomický rozvoj. Je citována řada studií upozorňující na vzrůstající znepokojení chudých zemí z dopadů pokračující liberalizace obchodu, díky které došlo k dramatickému nárůstu importovaných zemědělských a potravinářských produktů, kterým nejsou dané rozvojové země schopny konkurovat. Práce ve svém závěru komentuje realistické hlasy ve vedení EU beroucí v úvahu obavy rozvojových zemí z rychlé a úplné liberalizace obchodu jakožto legitimní. EU je největší...
|
|
| |
|
|
ENERGETICKÁ POLITIKA EVROPSKÉ UNIE
Pazderníková, Kamila ; Urban, Luděk (vedoucí práce) ; NÁHRADNÍ, OPONENT (oponent)
Je velmi důležité pátrat po tom, co dalo popud ke vzniku společné energetické politiky (SEP). Primární energetický sektor zahrnuje několik hlavních průmyslových oblastí - uhelný sektor, zemní plyn, jaderná energetika a ropa. Tato odvětví jsou zdrojem zaměstnanosti značného počtu obyvatel a celkově vytváří podstatný hospodářský výstupní produkt (output) pro efektivní fungování napříč ekonomikami. Zejména jsou však sektorem, na kterém je EU čím dál závislejší ve smyslu vnějších zdrojů dodávek energie. V období po ropné krizi v 70. letech 20. století začala vznikat nová průmyslová odvětví zaměřená na výrobu zboží a služeb snižujících tepelnou spotřebu průmyslu a domácností a odvětví zásobující trh energetickými produkty z alternativních zdrojů, jakými jsou například sluneční či slapová energie (energie přílivů a odlivů). Každé z těchto odvětví má specifický charakter, potýká se se specifickými obtížemi a také souvisí se sekundárními odvětvími energetiky: výroba energie a její distribuce, rafinace ropy a distribuce ropných produktů, jímání a distribuce plynu atd. Tato různá odvětví mají odlišnou tržní strukturu počínaje oligopoly a konče státními monopoly. Někteří dodavatelé jsou malé soukromé firmy a jiní zase nadnárodní korporace. Jsou rovněž subjektem vládní politiky, která často podléhá protichůdným domácím...
|
|
| |
|
| |
|
|
Šach a šachisté v sovětské společnosti - případ Michaila Botvinnika
Umancová, Barbora ; Reiman, Michal (vedoucí práce) ; NÁHRADNÍ, OPONENT (oponent)
Diplomová práce "Šach a šachisté v sovětské společnosti - případ Michaila Botvinnika" se věnuje postavení šachu a šachistů v Sovětském svazu s důrazem na období 1930- 1960. V první kapitole popisuje faktory, které vedly к masovému rozšíření šachu v sovětské společnosti a rychlému výkonnostnímu růstu mistrů a velmistrů. Hlavní vliv zde měla podpora státu a vysokých stranických představitelů, především obávaného státního žalobce Nikolaje Krylenka, který vedl sovětskou šachovou organizaci téměř celé meziválečné období. Díky tomu byly šachistům umožněny poměrně široké mezinárodní kontakty, což bylo v jiných oblastech sportu nemyslitelné. Druhá kapitola přibližuje na příkladu M. Botvinnika postavení vrcholového šachisty ve vztahu к politickým institucím. Zabývá se jeho korespondencí s UV VKS(b)/KSSS a podrobně se věnuje dvěma kauzám: debatě o přijatelnosti zápasu Botvinnik - Aljechin (1948) a Botvinnikovým dopisům tajemníku ÚV KSSS Pospělovovi na politické téma (1954). Třetí kapitola práce je věnována mediální prezentaci šachistů, opět především M. Botvinnika, v deníku Pravda a časopise Šachmaty v SSSR. Poslední část práce pak stručně zasazuje šachy do kontextu sovětské kultury, konkrétně poukazuje na určité styčné plochy se sportem, uměním a vědou.
|
host ::
RSS.