Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Česká filharmonie jako objekt zájmu totalitní moci: Komparace nacistické a stalinské kulturní politiky
Poulová, Anna ; Emler, David (vedoucí práce) ; Zelená, Alena (oponent)
Diplomová práce Česká filharmonie jako objekt zájmu totalitní moci: Komparace nacistické a stalinské kulturní politiky se věnuje kulturní politice nacistického a komunistického režimu a jejich vztahu k české hudební scéně. Zkoumá situaci v Protektorátu Čechy a Morava a poválečném komunistickém Československu a porovnává jejich kulturní politiku. Největší prostor je v práci věnován konkrétním dopadům dvojí totalitní kulturní politiky na českou hudební scénu, které jsou ilustrovány na působení České filharmonie. V práci jsou nejprve hledány společné znaky a cíle nacistické a stalinské kulturní politiky a následně je pomocí analýzy činnosti České filharmonie hledána odpověď na výzkumnou otázku, v jakých oblastech své činnosti a do jaké míry mohl orchestr vzdorovat tlaku totalitní moci na své podřízení a využití ve prospěch ideologie.
Perzekuce římskokatolické církve v Československu mezi lety 1948 a 1950
Poulová, Anna ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce Perzekuce římskokatolické církve v Československu mezi lety 1948 a 1950 pojednává o problematice československých poválečných dějin týkající se represí proti odpůrcům komunistického režimu. Cílem práce je nalezení odpovědi na výzkumnou otázku, do jaké míry byla činnost římskokatolické církve komunistickými represemi postižena, a do jaké míry se tato církev poddala tlakům na podřízení komunistické moci, pomocí syntézy dílčích závěrů jednotlivých kapitol. Ve zkoumaném období mezi lety 1948 a 1950 jsou sledovány důsledky jednání církevních a státních zástupců na postavení církve, význam nově přijatých komunistických zákonů omezujících či podřizujících činnost církve a důsledky vybraných forem represí komunistického režimu proti římskokatolické církvi a jejím příslušníkům. Práce dochází k závěru, že největší vliv na oslabení postavení církve ve společnosti mělo přijetí církevních zákonů, a to jak z hlediska míry postižení církve komunistickými represemi, tak z hlediska podřízení církve státní moci. Všechny shromážděné poznatky dokazují, že církev nátlaku a útokům morálně odolala a stala se symbolem odporu proti režimu.

Viz též: podobná jména autorů
2 Poulová, Alžběta
2 Poulová, Anežka
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.