|
| |
|
|
Závodní úzkost u sportovních gymnastek: Vztah k věku a délce sportovní kariéry
Lipšanová, Tereza ; Harbichová, Ivana (vedoucí práce) ; Novotná, Viléma (oponent)
Název: Závodní úzkost u sportovních gymnastek: Vztah k věku a délce sportovní kariéry Cíle: Cílem práce je deskripce úrovně jednotlivých složek závodní úzkosti a hodnocení jejich vztahu s věkem a délkou gymnastické kariéry u sportovních gymnastek z pražského oddílu v kategorii mladší žákyně, starší žákyně a juniorky. Metody: Práce má charakter empiricko-teoretického šetření s využitím prvků kvantitativního výzkumu. Konkrétně se jedná o jednorázovou průřezovou studii (cross-sectional study), která by se dala na základě cílů definovat jako deskriptivní a korelační studie. Výzkumný soubor tvořilo N = 18 sportovních gymnastek, kterým byl administrován multidimenzionální dotazník Competitive state anxiety investory-2 zjišťující úroveň jednotlivých složek závodní úzkosti (kognitivní a somatická úzkost, sebedůvěra). Pro zpracování dat byly využity základní deskriptivní statistiky a pro testování hypotéz o korelacích byl zvolen Pearsonův korelační koeficient. Výsledky: Výsledky práce ukázaly, že věk souvisí se somatickou a kognitivní úzkostí, přičemž obě složky závodní úzkosti se s narůstajícím věkem zvyšují. Mezi věkem a sebedůvěrou nebyl u mladých gymnastek nalezen žádný vztah. Délka sportovní kariéry pozitivně souvisela se somatickou úzkostí a sebedůvěrou, ale neměla vztah ke kognitivní úzkosti....
|
|
| |
|
|
Sebepojetí profese učitele.
Laporčáková, Nikola ; Kovaříková, Miroslava (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Diplomová práce pojednává o vybraných otázkách sebepojetí učitelek prvního stupně základní školy. Teoretická část se zabývá především problematikou pojmů týkajících se sebepojetí a jejich objasněním. Empirická část měla za úkol vysledovat důležité momenty, osoby a fáze vedoucí k formování postojů a představ, jaké kantorky o sobě chovají. Během profesního vývoje byla zásadní konstrukce učitelské identity a sebevědomí. Šetření bylo kvalitativně orientované a realizované prostřednictvím analýzy životní historie učitelek. Otevřeným kódováním byla narace respondentek rozdělena do 5 hlavních kategorií. Výzkum životních příběhů vedl k přepokládaným i překvapivým zjištěním a vyplynul z něj návrh doporučení pro pregraduální přípravu pedagogů. KLÍČOVÁ SLOVA Sebepojetí, učitel, profesní identita, klíčové dovednosti, sebevědomí
|
|
| |
|
| |
|
|
Znalosti, postoje, sebedůvěra běžné populace ve vztahu k epilepsii
SOBOTKOVÁ, Natálie
Bakalářská práce se zabývá tématem znalostí, postojů a sebedůvěry běžné populace ve vztahu k epilepsii. Teoretická část práce bude věnována definování základních pojmů souvisejících s epilepsií, vymezení znalostí, postojů, sebedůvěry jak v obecné rovině, tak i v kontextu dané nemoci. Součástí teoretické práce bude přehledová studie věnující se problematice znalostí (obeznámenosti populace) a postojů k epilepsii. Úkolem praktické části bude zjistit souvislost uváděné míry znalostí, sebedůvěry a postojů ve vztahu k epilepsii u náhodně vybraných jedinců dospělé populace netrpících epilepsií. Výsledky budou diskutovány ve světle odborné literatury.
|
|
|
Výchova jedináčků
Fidlerová, Stanislava ; Komárková, Tereza (vedoucí práce) ; Lorenzová, Jitka (oponent)
Diplomová práce pojednává o problematice jedináčků. Její hlavní otázka směřuje k dětství jedináčků a jeho významu pro celkový život člověka. Klade si otázku, zda dětství jedináčků ovlivňuje člověka v dospělosti, případně v kterých oblastech a jakým způsobem. DP se dělí na dvě části, část teoretickou a část výzkumnou. V první části jsou definovány základní pojmy, které tvoří podklad pro druhou část práce. Výzkumná část práce je rozsáhlejší a tvoří těžiště DP. Jedná se o kvalitativní výzkum. Jako nejvhodnější plán výzkumu byl použit biografický design, konkrétně realistická biografie. Nejprve byly provedeny a zpracovány tři rozhovory - hloubkové sondy respondentek, které vyrůstaly jako jedináčci. Analýza sond rozhovor rozdělila do tří etap: výchova v dětství, výchova vlastních dětí a sebevýchova. Po zpracování jednotlivých částí výzkumu se v závěrečné syntéze ukázalo, že dětství respondentek strávené v roli jedináčka mělo značný vliv na jejich celkový život. Ovlivnilo jak dětství, tak následující životní etapy. Největší deficit jedináčků se ukazoval v rovině socializace, převážně v oblasti mezilidských vztahů a komunikace, způsobený omezenými přirozenými kontakty s vrstevníky, tedy nedostatečným sociálním tréninkem. Současně zkoumání kognitivních stránek respondentek naznačilo, že zvýšená stimulace...
|
|
|
Vliv školy na utváření sebepojetí žáka na 1. stupni ZŠ
Kelymanová, Michaela ; Mazáčová, Nataša (vedoucí práce) ; Hejlová, Helena (oponent)
Práce je zaměřena na problematiku vlivu školy na utváření sebepojetí žáka na 1. stupni ZŠ. Zachycuje různé vlivy školy a školního prostředí na utváření sebepojetí žáka. Cílem teoretické části je zmapovat vnitřní a vnější vlivy, které na žáka na 1. stupni v souvislosti se školou působí. Teoretická část se zabývá vymezením sebepojetí jako jedním z rysů osobnosti, vývojem sebepojetí se zaměřením na žáka na 1. stupni ZŠ, osobnostními faktory žáka na 1. stupni ZŠ, které škola ovlivňuje a které mají vliv na úspěšnost ve škole a utváření sebepojetí. Dále práce mapuje různé vlivy školy a školního prostředí, jež jsou důležité pro rozvoj sebepojetí žáků. Zároveň práce zachycuje možnosti rozvoje zdravého sebepojetí žáků v běžné základní škole. Praktická část zkoumá sebepojetí žáků na konci třetího a pátého ročníku. Cílem praktické části je zjistit vztah mezi úspěšností ve škole a sebepojetím žáka na prvním stupni ZŠ. Jsou zde zpracovány údaje o tom, co znamená pro žáky samotné úspěch ve škole, je-li úspěch ve škole pro ně důležitý. Dále zkoumá, který z různých vlivů školy je pro žáky nejdůležitější a jak se liší sebehodnocení žáků třetích a pátých ročníků.
|
|
|
Prestiž, sebepojetí a problematika učitelského povolání
Machalická, Ivana ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Strouhal, Martin (oponent)
Bakalářská práce má teoreticko-empirický charakter a jejím cílem je popsat specifika učitelského povolání, jeho prestiž a sebepojetí učitelů. Její součástí je kvalitativní výzkumná sonda provedená mezi učiteli základních škol zaměřená na prestiž jejich profese. V teoretické části jsou popsané významné profesní charakteristiky a požadavky. Jsou zde zmíněna úskalí práce pedagogů, k nimž patří nejistota dosažení úspěchu odvíjející se ze specifického vztahu učitel-žák a konfliktnost rolí učitele daná různými očekáváními. Dále je v ní věnována pozornost sebepojetí učitelů a jejich nízkému profesnímu sebevědomí i jeho možným příčinám. Je zdůrazněn rozpor mezi vnímáním prestiže samotnými pedagogy, která je podle nich nízká a vysokým ohodnocením jejich povolání ve výzkumech veřejného mínění.
|
host ::
RSS.