|
| |
|
|
Diagnostika mravně vadné mládeže a náprava poruch chování v českých zemích na přelomu 19. a 20. století
Mezeiová, Zdenka ; Tirpák, Jan (vedoucí práce) ; Němec, Zbyněk (oponent)
Diplomové práce se zabývá problematikou vývoje diagnostiky mravně vadné mládeže používané na přelomu 19. a 20. století ve vychovatelnách a polepšovnách. Diagnostika mravně vadné mládeže úzce souvisela s otázkou nápravy a převýchovy těchto osob. Samotné důsledky poruch chování měly vždy vážný dopad na samotnou společnost. Zřízením polepšoven a následnou diagnostikou chovanců společnost přijala odpovědnost za převýchovu těchto osob. Diplomová práce má komparativní charakter s cílem identifikovat společné, nebo naopak odlišných znaky v diagnostice mládeže. Teoretická část vymezuje diagnostiku v etopedické praxi tak, jak ji známe dnes. Jsou zde popsány klasifikace poruch chování užívané v současnosti i na přelomu 19. a 20. století. Podrobně jsou zde charakterizovány metody a techniky užívané ve speciální pedagogice - etopedii. Dále je zde popsán systém poradenské péče pro děti a mládež s poruchami chování a nejdůležitější právní normy vztahující se k výchově, vzdělávání a podpoře dětí s poruchou chování. Empirická část práce je zaměřena na ucelený historický přehled péče o mravně vadnou mládež. Je zde popsána diagnostika mravně vadné mládeže na přelomu 19. a 20. století v Čechách i ve světe. Samotná diagnostika mravně vadné mládeže a zkoušky mravního smýšlení byly prováděny v polepšovnách, kde...
|
|
|
Využití konceptu funkční analýzy chování u předškolních dětí s narušenou komunikační schopností v mateřské škole speciální
Hanušová, Michaela ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Tirpák, Jan (oponent)
Diplomová práce je speciálněpedagogická a zabývá se možnostmi využití konceptu funkční analýzy chování u předškolních dětí s narušenou komunikační schopností ve vybrané mateřské škole speciální. V teoretické části je představena problematika narušené komunikační schopností a vývoj sociálně emočních dovedností dítěte. Teoretická část také popisuje náročné chování a koncept funkční analýzy chování. Praktická část se zabývá čtyřmi případovými studiemi předškolních dětí s projevy opakujícího se náročného chování. Cílem kvalitativního výzkumu diplomové práce je ověření využití konceptu funkční analýzy chování v souvislosti s řešením náročného chování dětí s narušenou komunikační schopností ve vybrané mateřské škole speciální. Hlavní výzkumnou otázkou diplomové práce je zjistit, jaké jsou možnosti využívání principů funkční analýzy chování ve zvolené mateřské škole speciální. Výzkum zjišťuje, jaké projevy chování dětí považují pedagogičtí pracovníci zvolené mateřské školy speciální za náročné chování. Výzkum dále zjišťuje, zda pedagogickým pracovníkům pomáhá funkční analýza chování ke snižování projevů náročného chování u dětí a jak sami aplikují principy funkční analýzy chování. Použitými metodami a výzkumnými nástroji jsou polostrukturované rozhovory, zúčastněné pozorování, otevřené kódování, záznamové...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Úloha speciálního pedagoga - etopeda při působení na klienty ve středisku výchovné péče
Schejbalová, Eliška ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Tirpák, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá úlohou speciálního pedagoga - etopeda ve středisku výchovné péče. Na základě rešerše v teoretické části a výzkumného šetření v části praktické chce poukázat na nezastupitelnost této role v preventivně výchovném zařízení, které svými činnostmi pozitivně působí na klienty s rizikovým a problémovým chováním nebo s poruchami chování. Těžištěm práce etopeda je spolupráce s rodinou klienta a posilování jejích kompetencí ve výchově. Teoretická část popisuje činnost střediska výchovné péče, jeho klientelu a pracovní kompetence etopeda jako pracovníka střediska výchovné péče. Práce dále konkretizuje několik typů nežádoucího chování a jejich příčiny vzniku. Výzkumné šetření na základě stanoveného cíle a výzkumných otázek analyzuje úlohu a působení etopeda v konkrétním středisku výchovné péče zpracováním dat, která byla získána realizací dvou etap vlastního šetření. První etapou byl rozbor vnitřní dokumentace střediska, druhá etapa zjišťuje pohled etopeda na problematiku střediska a vnímání vlastní role ve středisku metodou polostrukturovaného rozhovoru, který je následně analyzován prostřednictvím otevřeného kódování. Výstupem práce je profesiogram, který shrnuje výsledky šetření a přináší ucelený pohled na profesi etopeda v konkrétním typu střediska. KLÍČOVÁ SLOVA speciální...
|
|
|
Zkoumání profesních charakteristik pracovníků sociálně právní ochrany dětí
Tirpák, Jan ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kursch, Martin (oponent)
Zkoumání profesních charakteristik pracovníků sociálně právní ochrany dětí Diplomová práce se věnuje zkoumání profesních charakteristik pracovníků sociálně právní ochrany dětí. V teoretické části jsou zpracovány oblasti vztahující se ke zvolenému zaměření. Zejména se jedná o otázky týkající se obecné koncepce osobnosti, jež představuje souhrn, souvislost či propojení charakteru, temperamentu, schopností a konstitučních vlastností člověka. Důležitou kapitolou je i teoretický popis východisek použitého standardizovaného dotazníkového šetření, orientovaného na oblast a diagnostiku profesních charakteristik rozhodujících pro úspěch v zaměstnání. Poslední téma se věnuje problematice sociálně právní ochrany dětí, obecné definici ohroženého dítěte, osobnostním a profesním předpokladům sociálního pracovníka. Praktickou část tvoří výsledky zjišťované metodou BIP-Bochumským osobnostním dotazníkem (Hossiep, Paschen, 2011). Cílem výzkumného šetření je zjistit, nalézt a porovnat odlišnosti v profesních charakteristikách u vybrané skupiny respondentů. Výzkumné šetření je realizováno na vzorku 134 pracovníků sociálně právní ochrany dětí, z toho je 15 mužů (11 %) a 119 žen (89 %). Jako nezávisle proměnné výzkumného šetření jsou uvažovány především délka praxe a věk respondentů. Věkový průměr respondentů výzkumného...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.