|
|
Komiksové adaptace ve výuce literatury na základní a střední škole
Hrubanová, Anna ; Klumparová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Komberec, Filip (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá využitím komiksových adaptací v hodinách literatury na základní a střední škole. Cílem práce je zmapovat dostupné komiksové adaptace literárních děl českých autorů. Na základě předem zvolených kritérií budou zhodnoceny komiksové adaptace povídky Proměna France Kafky. Součástí práce bude také porovnání původního textu s vybranou komiksovou adaptací a postihnutí proměn fikčního světa převedením do komiksového média. Práce pomůže učitelům přiblížit teorii komiksu. Teoretické poznatky budou uplatněny v tvorbě dvou výukových bloků vystavěných pro účely literární výchovy na základní a střední škole. Konkrétní realizace obou výukových bloků v praxi budou navzájem porovnány.
|
|
| |
|
| |
|
|
Návrh postupu tvorby mapy fiktivního světa podle literární předlohy Andrzeje Sapkowského
Růžička, Josef ; Čábelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Lysák, Jakub (oponent)
Práce se věnuje návrhu postupu pro tvorbu mapy fiktivního světa. Předně je zaměřena na tvorbu fantasy světa Zaklínače od polského autora Andrzeje Sapkowského. Je diskutován význam mapy pro literární dílo. Svět, založený na vybrané autorově tvorbě, je také porovnáván s fiktivními světy, které jsou založeny na literární tvorbě jiných autorů. Práce se dále zaměřuje na různé možnosti tvorby takovéto mapy. Jako inspirace jsou využity také mapy světa Zaklínače od jiných autorů, jejichž kvalita je v práci hodnocena. Následně je navrhnut a využit jeden vybraný postup, na kterém je tvorba fantasy mapy demonstrována. Součástí je také porovnání vybraného světa se světem skutečným a hledání podobností mezi nimi. Klíčová slova: Fantasy mapa, fiktivní svět, Zaklínač, Andrzej Sapkowski.
|
|
|
Konflikt a prolínání kulturních znaků ve fikčním světě románů Louise Erdrich
Pacolová, Jana ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Charvát, Martin (oponent)
Cílem práce je nahlédnout na dílo Louise Erdrich optikou sémiotiky, literární teorie a kulturní antropologie a nalézt v něm témata spojená s kulturním konfliktem původní americké a křesťanské tradice. Teoretická část práce je věnována poznatkům týkajícím se ontologického vymezení fikčního světa, jeho vztahu ke kultuře a konstrukci v rámci literárního díla. V praktické části se zabýváme kulturními znaky spojenými s přírodou, náboženstvím a společenským a prostorovým uspořádáním, jak jsou vyobrazeny v románech autorky. Práce není antropologickým materiálem posuzujícím indiánskou kulturu jako takovou. Provádíme zde literárněvědnou analýzu a zkoumáme antropomorfní dimenzi svébytného fikčního světa.
|
|
| |
|
|
Jára Cimrman jako transmediální fenomén - kánon a participace
Fantová, Matylda ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Diplomová práce Jára Cimrman jako transmediální fenomén - kánon a participace se zabývá fiktivní postavou Járy Cimrmana hned z několika hledisek. Jára Cimrman je zde krátce představen jako literární postava, dále je zde popsán vznik Divadla Járy Cimrmana a vznik Salónu Cimrman. Nechybí ani informace o rozhlasovém pořadu Vinárna U Pavouka, kde se vůbec poprvé objevilo jméno Járy Cimrmana. Důležitým mezníkem je stanovení cimrmanovského kánonu v první části práce. Následují kapitoly věnující se mystifikaci a fikčnímu světu. Praktická část práce je pak věnovaná zejména fanouškovské participaci a dalšímu uživatelsky generovanému obsahu. V práci jsou krátce představeny a následně využívány různé mediální i literární teorie. Jedná se zejména o teorii transmediality, produsage, teorii fikčních světů a teorii mystifikace. Přidruženým cílem práce je přiblížit výstavbu Cimrmanova fikčního světa na utvořeném kánonu za pomoci literárních teorií. Kánon či spíše korpus vybraných textů je pak porovnáván s ukázkami (nejen) fanouškovské participace a produsage. Výsledkem je i (částečné) zmapování Cimrmanových stop v České republice i v digitálním světě. To vše vede k rozuzlení hlavního cíle práce, a to k vymezení, zda Jára Cimrman je, nebo není transmediálním fenoménem.
|
|
|
Srovnání fikčního světa počítačovách her a jejich literárních předloh
Kovaříková, Šárka ; Klumparová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se snaží přiblížit vztah literárního díla a počítačové hry. První část se věnuje vymezení počítačového žánru RPG a literárního žánru fantasy, s nimiž se v práci pracuje. Zamýšlí se nad tím, jaké aspekty vedou hráče k hraní počítačových her a jaké lze najít spojitosti mezi literárním dílem a počítačovou hrou. Zaobírá se také zážitkem a prožíváním hry a četby, přičemž se konkrétněji zabývá flow-efektem a konceptem zanoření. Stěžejní část práce zkoumá obě média z hlediska naratologie. Interpretace a analýza literárního díla Andrzeje Sapkowského Sága o zaklínači a počítačové hry Zaklínač 3: Divoký hon sleduje specifika výstavby příběhu u dvou odlišných médií prostřednictvím narativních figur (události, postavy, prostor) a jejich případných modifikací. V neposlední řadě jsou sledovány účely a způsoby těchto obměn a jejich vliv na recipienta.
|
|
|
Konstrukce postavy : postava ve fikčních světech a světech příběhu
Staniševská, Aneta ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Předkládaná práce se prostřednictvím otázky možností a limitů čtenářových inferencí pokouší poukázat na rozdíly mezi postavami ve fikčních světech a postavami ve světech příběhu. Záměrem práce je dokázat, že svět příběhu chápaný jakožto mentální model se vzhledem k tématu postavy vyhýbá některým obtížím, které provázejí teorie fikčních světů. První kapitola nejprve dává nahlédnout do problematiky definování a teorií postavy a do jejího rámce situuje kognitivní přístupy vůči postavě. Jelikož bývají svět příběhu a fikční svět chápány jako koncepty velmi podobné, jsou ve druhé kapitole nejprve představeny dva protichůdné názory na čtenářovu aktivitu v rámci konstrukce fikčního světa, a sice teorie Lubomíra Doležela a Marie-Laure Ryanové. Skrze jejich vzájemné porovnání je pak vyzdvižen specifický status postavy vzhledem ke čtenářovým inferencím, který dále plní zásadní úlohu v teorii Umberta Eca, jejíž jádro je představeno v kapitole třetí. Provázanost rozumění příběhu s konstrukcí postavy je pak centrem zájmu čtvrté kapitoly, kde jsou kognitivní přístupy reprezentovány teoriemi Alana Palmera a Davida Hermana, a která představuje svět příběhu a postavu v něm jako modely otevřené a pružné. Klíčová slova fikční postava, svět příběhu, fikční svět, mentální model, mezera, inference
|
|
|
The Wire: Neoformalistická analýza a analýza fikčních světů
Svěrák, Matouš ; Hanáková, Petra (vedoucí práce) ; Svatoňová, Kateřina (oponent)
V rámci své bakalářské práce analyzuji narativní strukturu, styl, fikční svět seriálu The Wire a jejich vzájemné vztahy. Při samotné analýze vycházím z neoformalistických pozic a využívám teorie seriálové fikce tak, jak ji definoval Mgr. Radomír D. Kokeš, Ph.D., ve sborníku Intermediální poetika příběhu. Doufám, že praktickým užitím této mladé teorie pomohu prokázat její přínos analýze seriálů. V textu se dále věnuji popisu podmínek, které vedly ke vzniku The Wire, specifické pozici stanice HBO, výrobce seriálu, na televizním trhu a způsobu, jímž ovlivnila konečnou podobu seriálu. Dále reflektuji vztah The Wire k realitě, jeho specifika v kontextu žánru policejního seriálu a v neposlední řadě ho také vkládám do kontextu tvorby výkonného producenta a scénáristy Davida Simona. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.