|
|
"Stát se užitečným církvi i státu". Josefinské generální semináře na příkladu semináře v Hradisku u Olomouce
Hanáková, Petra ; Tinková, Daniela (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá fenoménem generálních seminářů, reformou teologického studia, kterou prováděl Josef II. v habsburské monarchii v letech 1783 - 1790, přičemž pozornost se bude soustředit především na seminář v Hradisku u Olomouce. Práce bude rozdělena do tří kapitol. První kapitola představuje obecnější nastínění celkového systému seminářů, nejdůležitější debaty, které se vedly o jejich otevření a do určité míry (nakolik to dovolují prameny a dosavadní historiografická zpracování) i komparaci poměrů v jednotlivých seminářích v monarchii. Druhá kapitola se pak soustředí na samotný olomoucký seminář a částečně zaplňuje obecnější strukturu navrženou v první kapitole konkrétními údaji z moravskoslezského prostředí. Důležitou součástí je také představení konkrétních učebních materiálů, se kterými se v semináři pracovalo. Třetí kapitola se soustředí na studenty (opět především na příkladu chovanců olomouckého semináře). Představen bude jejich denní rozvrh a celkový ideál o správném duchovním, kterým se řídily státní úřady při otevírání semináře. V závěru kapitoly budou představeni konkrétní studenti semináře a jejich osudy. Generální semináře, Josef II., osvícenství, josefinismus, vzdělávání duchovních
|
|
|
Komparace systémů lidovýchovy první a třetí československé republiky
Hanáková, Petra ; Šerák, Michal (vedoucí práce) ; Vojtko, Tibor (oponent)
Cílem diplomové práce je komparace lidovýchovných systémů první a třetí republiky Československa na základě určení shodných a rozdílných znaků obou těchto systémů. Oba systémy jsou porovnány z hlediska role státu a spolků, financování lidovýchovy, státem řízeného vzdělávání lidovýchovných pracovníků, legislativy upravující lidovýchovu a role Masarykova lidovýchovného ústavu jakožto instituce, která měla zastřešující charakter pro lidovýchovné činnosti v Československu. Důležitý kontext poskytuje úvodní část práce, která je věnována terminologickému ukotvení a popisu vývoje lidovýchovy od národního obrození přes období Rakouska-Uherska až po první světovou válku. Vypracování jednotlivých oblastí komparace vycházelo ze studia odborné literatury, dobových časopisů a studií a současných literárních pramenů. Závěrečná část práce je věnována porovnání shodných a odlišných znaků obou systémů a taktéž jsou diskutovány vlivy, které působily na další rozvoj lidovýchovy. Klíčová slova Československo, první republika, třetí republika, poválečné období, lidovýchova, vzdělávací politika
|
|
|
Film a vlak. Filmy odehrávající se ve vlaku
Ruta, Tomáš ; Hanáková, Petra (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
Film i vlak jsou symboly moderní doby, rychlosti, osudovosti a pomíjivosti. Tématem této diplomové práce jsou filmy, které se odehrávají ve vlaku. Nikoli filmy, v nichž hraje železnice jakoukoliv roli. Soustředím se především na jízdu vlakem a její filmové zobrazování. Tento typ syžetu je oblíbený v literatuře i v celých dějinách filmu, protože jízda vlakem zaručuje, že se něco bude dít, i když se zdánlivě nebude dít nic. Základní premisa všech uměleckých děl odehrávajících se ve vlaku je, že cesta vlakem znamená změnu. Práce je rozdělena do dvou částí: teoretické, ve které se zaměřuji na vybudování a popis vztahu mezi železnicí a kinematografií, vztahu, který je založen na modernistických základech rychlosti a mobility, a analytické, ve které jsem si vybral modelové příklady filmu, které zastupují určité varianty filmového zpracování jízdy ve vlaku. Jsou to: Frigo na mašině (The General; Buster Keaton a Clyde Bruckman, 1926), Na sever severozápadní linkou (North by Northwest; Alfréd Hitchcock, 1959), Jeden večer, jeden vlak (Un soir, un train; André Delvaux, 1968), Evropa (Europa; Larse von Trier, 1991) a Kalamita (Věra Chytilová, 1982). Nepracuji s předem přesně daným korpusem filmových děl, ani se teritoriálně neomezuji na konkrétní národní kinematografii. To, co vytvářím, je určitá typologie možností,...
|
|
|
Za žánrem válečného filmu
Martinek, Přemysl ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Hanáková, Petra (oponent)
Při zkoumání žánru fikčního válečného filmu se leckdy dostaneme do pasti osobních vášní. Válku jsme nikdy nezažili, máme o ní často jen letmou představu, která vychází ze spousty různých druhů informací, které jsme o ní získali. To, jakým způsobem je zobrazována, možná vůbec neovlivní to, jak bychom se v ní zachovali my. Možná že fikční válečný film je jen takovou hrou, takovým uzavřeným světem hrdinů, kteří umírají, zabíjejí, znásilňují, vzpomínají na manželky, pijí v důstojnických klubech, tančí s děvčaty, poslouchají rozkazy, bloudí po lese a třeba se topí v moři. Válka jako mohutný, nezvratný a mimořádně dynamický proces, který naprosto rozruší struktury ve společnosti, se prostě ve všech svých aspektech zachytit nedá a je tedy jen na nás, jak budeme který film vnímat. Když jsem mluvil o tématu své práce s různými lidmi, většinu z nich vlastně tento žánr nebaví a nemají k němu žádný vztah. V době války se však rapidně zvyšuje počet lidí, kteří si k žánru vztah "najdou". Podobně se tomu děje i v dobách blížící se války. Umění je sice vždy uzavřené do sebe, ale právě v krizových dobách má poměrně zásadní roli komunikátora mezi jakýmsi kolektivním celkem (státem, armádou, národem) a jednotlivcem. To platí především u filmu. Umění tak v demokratických zemích s vyspělými tradicemi odkazuje své diváky k...
|
|
|
Anticipace a Mulholland Drive Davida Lynche
Rynda, Vojtěch ; Hanáková, Petra (vedoucí práce) ; Prokopová, Alena (oponent)
Tato práce se zabývá filmem Davida Lynche Mulholland Drive z hlediska anticipačních procesů, které probíhají v souvislosti s ním a při jeho percepci. V části o anticipacích ze strany autora čerpá z rozhovorů s režisérem, z teorie narace Davida Bordwella a z prací kostnické školy recepční estetiky. Z obou teoretických rámců vychází i v části o anticipacích ze strany příjemců, kde se věnuje zvlášť kritice a zvlášť divákům. Primárním zdrojovým materiálem této části jsou texty o Mulholland Drive, respektive divácké reakce na internetových fórech. Po kapitole o anticipacích z hlediska distribučního práce detailně rozebírá anticipační procesy probíhající při percepci filmu. Chápe film podle jeho většinové interpretace jako rozštěpený na dvě části, které analyzuje odděleně; dále se věnuje anticipacím na úrovni jednotlivých scén, motivů i filmu jako celku. Na závěr navrhuje model vysvětlující popularitu Lynchova díla napříč nejrůznějšími vrstvami diváků. Práce dochází k závěru, že anticipační procesy se v souvislosti s Mulholland Drive nejen objevují na mnoha úrovních, ale představují i jeden z důvodů jeho působivosti. Zvolený koncept analýzy filmu nikoliv za pomoci standardních interpretačních rámců, nýbrž prostřednictvím anticipačních procesů pak umožnil film vyložit komplexně a odhalil anticipaci jako jeho...
|
|
|
Hrdinka pro každého. Filmová reprezentace Jany z Arku
Moravcová, Tereza ; Hanáková, Petra (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
Tato diplomová práce je základním úvodem do problematiky filmové reprezentace Jany z Arku. Pokusila jsem se ji reflektovat v širším dějinném i teoreticko-filmologickém kontextu. Z nedostatku prostoru jsem ve své práci opomenula velmi důležitou a zajímavou otázku, proč si režiséři vybrali zrovna postavu Jany z Arku, rovněž jsem se nevěnovala osobě Karla VII., která tvoří jakýsi pandán k Janině figuře. To vše je otázkou budoucího výzkumu, stejně jako zvážení dalších možností i případných limitů mnou navrhované metody, která se věnovala elipsám v rámci narativního příběhu, ovšem nezabývala se spojením těchto výpustek, což je nesmírně podstatný krok k prohloubení této metody. Mým cílem nebylo podat ucelený obraz o Janě z Arku ve filmu, ale seznámit čtenáře s bohatou filmografií o této postavě a navrhnout metodu, jak je možné na historické filmy pohlížet. Snad se mi alespoň do jisté míry podařilo vykreslit Janin obraz a její reprezentaci na filmovém plátně v její mnohavrstevnosti, neboť právě v neuchopitelnosti této figury spatřuji její největší kouzlo - a snad právě proto mě stále "případ Jana z Arku" zajímá, vzrušuje i provokuje. 105
|
|
|
Proměny imaginace-portrétu města vlivem digitálních technologií v kontextu analogových médií
Poláková, Sylva ; Hanáková, Petra (vedoucí práce) ; Dolanová, Lenka (oponent)
Vztah města a filmu byl od samotného vynálezu kinematografu nazírán skrze jakousi charakterovou vzájemnost, jejímž hlavním jmenovatelem byl pohyb. Nové médium bylo vnímáno jako nejlépe uzpůsobená umělecká forma k zaznamenání a reprodukování atmosféry, která symbolizovala moderní velkoměsto na konci devatenáctého a na začátku dvacátého století. Analogie "pokrevní" příbuznosti dvou fenoménu moderny, rozvoje velkoměst a vynálezu kinematografu, podnítila vznik filmů a esejů, jež se zabývaly nebo vycházely z vnějších estetických podobností a hodnot města a pohyblivých obrazů, a které absorbovaly utopistické nadšení moderní společnosti. Vertovův film MUŽ S KINOAPARÁTEM a Ruttmannův BERLIN, SYMFONIE VELKOMĚSTA1 se dočkaly následování nebo citací v mnoha národních kinematografiích2. Mezi těmi, kdo propadli svádění moderního velkoměsta, byli na jedné straně futurističtí architekti, kteří toužili po totální proměně urbanistických plánů a výstavbě nových modernímu tempu a prostoru lépe vyhovujících sídlišť a kinematografie byla pro ně způsobem, jak prezentovat svoje ideje s komerčním apelem v průmyslových filmech3. Na straně druhé to byli solitéři, kteří nebažili zasahovat do vývoje měst, ale využívali jejich anonymity, která jim skýtala nový druh svobody a poznání - zrodila se postava flâneura, městského člověka,...
|
|
|
Budoucí rodiny v minulém čase. Strategie použití rodinného filmu v dokumentárních filmech
Rezková, Hana ; Hanáková, Petra (vedoucí práce) ; Svatoňová, Kateřina (oponent)
Cílem této diplomové práce je vymezit základní strategie, jimiž je uchopen a zpracován materiál rodinného filmu v kompilačních dokumentárních filmech Pétera Forgácse, Jana Šikla a Marka Šulíka, a zároveň nastínit způsob, jakým tyto strategie ovlivňují a usměrňují možnosti sledovaných filmů komunikovat sledované historické období. Zdrojový materiál rodinného filmu bude práce uchopovat nejdříve v jeho původním rodinném kontextu jako produkt specifické mediální paměťové praxe, která zároveň určuje jeho rétoriku a estetiku. V druhé části se práce zaměří na dvě základní strategie využití rodinného filmu ve sledovaných dokumentech. Na strategii, která prostřednictvím rodinného filmu tematizuje a problematizuje možnosti historické reprezentace, a na strategii, která využívá režimu autenticity a silného afektivního potenciálu rodinného filmu k blokování aktivního diváckého modu.
|
|
|
Sexual Identity as Cinematic Subversion: the Discourse of New Queer Cinema
Kajánková, Lucia ; Hanáková, Petra (vedoucí práce) ; Bláhová, Jindřiška (oponent)
Diplomová práce předkládá kapitolu filmových dějin New Queer Cinema jako paradigma subverzivních praktik queer filmu. Teoreticko-historická část postupně zavádí pojem queer, vykládá jeho možné aplikace na film v rámci queer filmových studií, a ve třetí kapitole kriticky představuje 'novou vlnu' queer filmu New Queer Cinema. Analytická část určuje jako východisko svého zkoumání pojem queer a jeho možné funkce. Je rozdělena do dvou oddílů: první předkládá formálně-obsahovou analýzu klíčového filmu Swoon (1992); na její výstupy navazuje závěrečná kapitola, která na základě čtyř navrhovaných analytických řezů zkoumá korpus filmů New Queer Cinema, a popisuje, jak vytvářejí queer diskurz. Výstupem práce je otevřený model možných přístupů ke queer filmu.
|
|
|
Outwit, Outplay, Outlast Kulturální studie fenoménu televizní série Survivor
Součková, Štěpánka ; Hanáková, Petra (vedoucí práce) ; Svatoňová, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá fenoménem reality show Survivor (CBS, 2000). Kulturální studie obsahuje historický vhled do vývoje žánru reality show. Dále pojmenovává kulturně významové prvky reality show Survivor, jakými jsou sociální darwinismus, rituál, život v komunitě nebo volební drama. Stěžejní část práce se zabývá způsoby reprezentace maskulinit v televizním médiu. Mnohost maskulinit je zkoumána pomocí metodologie men's studies, zejména skrze koncept hierarchie maskulinit a hegemonní maskulinity Raewyn Connellové, dále skrze koncept zmrzačeného muže Elisabeth Badinterové. Závěrečná případová studie se soustředí na reprezentaci nehegemonních maskulinit v reality show Survivor.
|
host ::
RSS.