|
| |
|
| |
|
|
Časopis Veřejné mínění (1946-1948)
Zajíčková, Hana ; Škodová, Markéta (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce přibližuje teoretické koncepty veřejného mínění, jeho historii a počátky výzkumu u nás a v zahraničí. Popisuje okolnosti vzniku, fungování a zániku Československého ústavu pro výzkum veřejného mínění, jenž vznikl pod vedením Josefa Kopty a spadal pod I. odbor Ministerstva informací. Dále především nabízí detailní pohled na časopis Veřejné mínění, jenž u nás vycházel mezi lety 1946 - 1948 a jehož vydavatelem byl zmíněný ústav. Mezi osobnosti spojené s ústavem a časopisem patřili Čeněk Adamec, Bohuš Pospíšil a Milan A. Tesař. Časopis v té době představoval celoevropský unikát, žádný jiný ústav tehdy nevydával časopis podobného formátu, jenž by jako hlavní téma pojímal problematiku veřejného mínění. Jednalo se o odborně-popularizační periodikum, jež bylo určeno odborné i laické veřejnosti. V jednotlivých podkapitolách je přiblížen konkrétní obsah časopisu, který se mimo jiné skládá z odborných statí různého charakteru, ze zpráv o domácích a zahraničních výzkumech, z ohlasů čtenářů a dalších rubrik. Zvláštní pozornost je věnována informacím, jež souvisí s oblastí médií.
|
|
|
Proces Pražského jara 1968-69 z hlediska transitologické teorie
Špičáková, Hana ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Dvořáková, Vladimíra (oponent)
Diplomová práce "Proces Pražského jara 1968-69 z hlediska transitologické teorie" pojednává o období tzv. Pražského jara a krátce také o roku následujícím, kdy se aplikací transitologických metod snaží nastínit možný další vývoj Československa v případě, že by liberalizační proces nebyl zastaven intervencí vojsk Varšavské smlouvy. V práci je uveden stručný vývoj transitologie, poté jsou zmíněny tři teorie přechodů k demokracii významných autorů zabývajících se tímto tématem. Ve střední části práce zkoumán postoj reformátorů ke společnosti v roce 1968 v Československu, změny v samotné společnosti i v KSČ. Důležitý faktor zde představuje mezinárodní situace a vlivy států sovětského bloku na obrodný proces a jeho představitele. Stěžejní kapitola pak nabízí možný budoucí vývoj Československa po aplikací transitologických teorií. V závěru je zmínka o událostech roku 1969, pomocí dvou výzkumů veřejného mínění je přiblíženo vnímání Pražského jara s odstupem 25 a 30 let a jeho význam pro přechod k demokracii v roce 1989.
|
|
|
Interpretace předvolebních výzkumů v českých tištěných denících
Tučková, Kateřina ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Vochocová, Lenka (oponent)
Diplomová práce Interpretace předvolebních výzkumů v českých tištěných denících se zabývá způsobem, jakým média ve svém zpravodajství prezentují výsledky předvolebních výzkumů. Práce vychází z teorií účinků médií, jejichž studium ukazuje možný vliv médií na veřejné mínění, či dokonce na volební rozhodování. Z tohoto důvodu je možné od médií vyžadovat dodržování určitých standardů při zveřejňování výsledků předvolebních výzkumů, nicméně žádný předpis, který by ustanovoval, jak k tomuto typu obsahu přistupovat, v České republice neexistuje. I tato skutečnost vede k dlouhodobému sporu mezi zdroji dat (výzkumnými agenturami) a těmi, kdo je prezentují veřejnosti (médii), v jehož centru stojí odlišná měřítka kvality obou stran. Mezi často médiím vytýkané chyby patří nesprávná interpretace dat a nedostatečné vysvětlení pozadí výzkumu. Tato práce zkoumá kvantitativní obsahovou analýzou 154 článků z českých tištěných deníků napříč třemi předvolebními obdobími (2010, 2013, 2017) s cílem zjistit, jakou formou v nich jsou prezentovány výsledky předvolebních výzkumů a jestli jsou doplněny o všechny potřebné údaje. Analýza výsledků se dívá na data jako celek i sleduje trend napříč jednotlivými lety. Ve svém závěru zhodnocuje prezentaci výsledků předvolebních výzkumů v českých médiích jako nedostatečnou, z čehož...
|
|
|
Politické strany a výzkumy veřejného mínění
Romoliniová, Michaela ; Škodová, Markéta (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce Politické strany a výzkumy veřejného mínění se zabývá funkcí a využitím výzkumů veřejného mínění v politické straně. Z teoretického hlediska se práce zaměřuje na vymezení konceptu veřejnosti a veřejného mínění, na jeho vliv v politické tradici, na význam výzkumů veřejného mínění a jejich kritiku. Hlavní část práce se věnuje politické komunikaci, přibližuje projevy využívání metod a nástrojů politického marketingu, konkrétně práci s výzkumy veřejného mínění. Popisuje proměnu politické komunikace, která vedla k profesionalizaci a potřebě nákupu profesionálů zvenčí a zároveň se zmiňuje o roli médií, které jsou mnohdy jediným zdrojem informací pro občany. Vysvětluje rozdíl mezi jednotlivými mediovanými výzkumy veřejného mínění a věnuje se jejich možným mediálním účinkům na voliče. Výzkumná část má podobu případové studie, která se zaměřuje na funkci výzkumů veřejného mínění při tvorbě volební strategie v politické straně TOP 09 před volbami do krajských zastupitelstev v roce 2016. Z výsledku analýzy je možné vypozorovat, že se politická strana výrazně profesionalizuje, postupuje v budování své volební strategie podle výsledků výzkumu a řídí se doporučením od výzkumných agentur, přičemž využívá metod moderního politického marketingu.
|
|
| |
|
|
Postoje adolescentů ve výzkumech veřejného mínění, kvalita a spolehlivost získaných dat
Šlégrová, Petra ; Vinopal, Jiří (vedoucí práce) ; Podaná, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na nejmladší věkovou kategorii respondentů ve výzkumech veřejného mínění. Jejím hlavním cílem je zkoumání povahy a kvality informací získaných o názorech adolescentů ve výzkumech veřejného mínění, které jsou prováděny Centrem pro výzkum veřejného mínění prostřednictvím analýzy nonattitude. Práce je rozdělena na dvě části. Část teoretická využívá základní teorie ze sociologie veřejného mínění a vývojové psychologie. Shrnuje základní poznatky problematiky měření postojů a adolescence. Část analytická ověřuje získané poznatky na spojených datech Centra pro výzkum veřejného mínění získaných z kontinuálních šetření projektu Naše společnost. V analytické části je sledována a analyzována nonresponse, odpověď nevím a nevyhraněné postoje. Získané výsledky jsou porovnávány s ostatními věkovými skupinami.
|
|
|
Časopis Veřejné mínění (1946-1948)
Zajíčková, Hana ; Škodová, Markéta (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce přibližuje teoretické koncepty veřejného mínění, jeho historii a počátky výzkumu u nás a v zahraničí. Popisuje okolnosti vzniku, fungování a zániku Československého ústavu pro výzkum veřejného mínění, jenž vznikl pod vedením Josefa Kopty a spadal pod I. odbor Ministerstva informací. Dále především nabízí detailní pohled na časopis Veřejné mínění, jenž u nás vycházel mezi lety 1946 - 1948 a jehož vydavatelem byl zmíněný ústav. Mezi osobnosti spojené s ústavem a časopisem patřili Čeněk Adamec, Bohuš Pospíšil a Milan A. Tesař. Časopis v té době představoval celoevropský unikát, žádný jiný ústav tehdy nevydával časopis podobného formátu, jenž by jako hlavní téma pojímal problematiku veřejného mínění. Jednalo se o odborně-popularizační periodikum, jež bylo určeno odborné i laické veřejnosti. V jednotlivých podkapitolách je přiblížen konkrétní obsah časopisu, který se mimo jiné skládá z odborných statí různého charakteru, ze zpráv o domácích a zahraničních výzkumech, z ohlasů čtenářů a dalších rubrik. Zvláštní pozornost je věnována informacím, jež souvisí s oblastí médií.
|
|
|
Výzkum volebních preferencí v ČR: návrh metodologické optimalizace
Prokop, Daniel ; Krejčí, Jindřich (vedoucí práce) ; Soukup, Petr (oponent)
Bibliografický záznam PROKOP, Daniel. (2012). Výzkum volebních preferencí v ČR: Návrh metodologické optimalizace. Praha: Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut sociologických studií. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jindřich Krejčí, Ph.D. Abstrakt Diplomová práce se zabývá tématem volebních preferenčních výzkumů v České republice. Studie vychází z premisy, že díky charakteru mediální recepce výzkumů je nutným cílem volebních výzkumů v předvolebním období co možná nejpřesnější odhad výsledků voleb. S využitím dat společnosti MEDIAN s.r.o. pocházejících ze sběru volebních preferencí osobním a telefonním dotazováním ve volebním roce 2010 formuluje možnosti metodologické optimalizace výzkumu, které by mohly pomoci omezit systematické vychýlení předvolebních výzkumů od výsledků voleb. Zabývá například možnostmi - kombinované metodologie sběru dat; vážení dat podle specifických proměnných ovlivňujících volební preference; zařazováním preferencí dosud nerozhodnutých respondentů; odhadu pravděpodobnosti účasti respondenta u voleb; redukce oscilace modelu v čase zohledněním trendů ve vývoji preferencí. Na základě těchto analýz a srovnání s veřejnými údaji o preferenčních výzkumech v ČR se autor pokouší o zobecnění zjištění, které by mohly pomoci k rozšíření diskuse o kvalitě a metodologii preferenčních...
|
host ::
RSS.