|
|
Časopis Veřejné mínění (1946-1948)
Zajíčková, Hana ; Škodová, Markéta (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce přibližuje teoretické koncepty veřejného mínění, jeho historii a počátky výzkumu u nás a v zahraničí. Popisuje okolnosti vzniku, fungování a zániku Československého ústavu pro výzkum veřejného mínění, jenž vznikl pod vedením Josefa Kopty a spadal pod I. odbor Ministerstva informací. Dále především nabízí detailní pohled na časopis Veřejné mínění, jenž u nás vycházel mezi lety 1946 - 1948 a jehož vydavatelem byl zmíněný ústav. Mezi osobnosti spojené s ústavem a časopisem patřili Čeněk Adamec, Bohuš Pospíšil a Milan A. Tesař. Časopis v té době představoval celoevropský unikát, žádný jiný ústav tehdy nevydával časopis podobného formátu, jenž by jako hlavní téma pojímal problematiku veřejného mínění. Jednalo se o odborně-popularizační periodikum, jež bylo určeno odborné i laické veřejnosti. V jednotlivých podkapitolách je přiblížen konkrétní obsah časopisu, který se mimo jiné skládá z odborných statí různého charakteru, ze zpráv o domácích a zahraničních výzkumech, z ohlasů čtenářů a dalších rubrik. Zvláštní pozornost je věnována informacím, jež souvisí s oblastí médií.
|
|
| |
|
|
Časopis Veřejné mínění (1946-1948)
Zajíčková, Hana ; Škodová, Markéta (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce přibližuje teoretické koncepty veřejného mínění, jeho historii a počátky výzkumu u nás a v zahraničí. Popisuje okolnosti vzniku, fungování a zániku Československého ústavu pro výzkum veřejného mínění, jenž vznikl pod vedením Josefa Kopty a spadal pod I. odbor Ministerstva informací. Dále především nabízí detailní pohled na časopis Veřejné mínění, jenž u nás vycházel mezi lety 1946 - 1948 a jehož vydavatelem byl zmíněný ústav. Mezi osobnosti spojené s ústavem a časopisem patřili Čeněk Adamec, Bohuš Pospíšil a Milan A. Tesař. Časopis v té době představoval celoevropský unikát, žádný jiný ústav tehdy nevydával časopis podobného formátu, jenž by jako hlavní téma pojímal problematiku veřejného mínění. Jednalo se o odborně-popularizační periodikum, jež bylo určeno odborné i laické veřejnosti. V jednotlivých podkapitolách je přiblížen konkrétní obsah časopisu, který se mimo jiné skládá z odborných statí různého charakteru, ze zpráv o domácích a zahraničních výzkumech, z ohlasů čtenářů a dalších rubrik. Zvláštní pozornost je věnována informacím, jež souvisí s oblastí médií.
|
|
| |
|
|
Gramatické kategorie "jmen" v učebnicích pro cizince - k metodologii výuky češtiny jako cizího jazyka
Zajíčková, Hana ; Saicová Římalová, Lucie (vedoucí práce) ; Šebesta, Karel (oponent)
V současné době se výuka čeština pro cizince stále více rozšiřuje z akademického prostředí vysokých škol a univerzit jak domácích, tak zahraničních, (podrobně viz Hrdlička, 2000,111-112) na nichž má velmi dlouhou tradici, do sféry vzdělávacích institucí soukromých, které reagují na stále se zvyšující poptávku po výuce. Kromě zahraničních studentů českých univerzit a členů mezinárodních diplomatických sborů potřebují aktivní znalost češtiny také "šéfové" nadnárodních společností, kteří vedou místní pobočky a jejich týmy, i obyčejní imigranti, kteří přicházejí za pracovními příležitostmi a lepšími životními podmínkami. Tato stále rostoucí poptávka po češtině pro cizince upozorňuje na to, že didaktika češtiny jako cizího jazyka je rozpracována pouze v nezřetelných obrysech. Koncepce češtiny jako cizího jazyka je rozpracovaná v podstatě pouze z praktického hlediska, a to v četných učebnicích češtiny pro cizince, které se nejrůznějšími způsoby snaží dosáhnout cílů, jichž si jejich autoři stanovili. Didaktika cizích jazyků je v českém prostředí postulována a zkoumána jako svébytná vědecká disciplína, nicméně se domníváme, že vypracování oborové didaktika češtiny jako cizího jazyka je podmínkou pro ucelení didaktiky cizích jazyků jako teoretické discipliny v českém vědeckém prostředí. K teoretickým východiskům...
|
|
|
Cizí měna v účetnictví
Zajíčková, Hana ; Müllerová, Libuše (vedoucí práce) ; Zelenková, Marie (oponent)
Tato práce popisuje problematiku kursových rozdílů podle české právní úpravy a podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IAS/IFRS). V rámci české legislativy je spjata s volbou příslušného směnného kursu a způsobem vyčíslení a zaúčtování kursových rozdílů. Práce je zaměřena především na IAS/IFRS. Je vysvětlen pojem funkční měna a faktory jejího stanovení. Dále jsou popsány převody účetní závěrky na funkční měnu a z funkční měny na měnu vykazování. Závěrem je zmíněna i úprava funkční měny v US GAAP.
|
|
| |
host ::
RSS.