|
|
Edukace pacienta s kardiovaskulárním onemocněním
Laubeová, Štěpánka ; Burišková, Klára (vedoucí práce) ; Vaňková, Milena (oponent)
Úvod: Bakalářská práce se zabývá edukací pacientů na oddělení kardiovaskulární chirurgie, kde pracuji. Typ práce je teoreticko-empirický. Teoretická část se zabývá celkovým edukačním procesem, pojmem edukace a významem ve zdravotnictví s dalšími zásadami a formami edukace a pojmy, které se týkají edukace. Další částí teoretické práce je popis kardiovaskulárních onemocnění, rizikových faktorů a následné léčby. Metodika: Empirická část je realizována kvantitativním výzkumem pomocí dotazníků. Skupina respondentů je v rozmezí 18- 60 let a více. Cílem práce bylo zjistit, zda znají pojem edukace, a v jaké míře jsou pacienti edukováni v edukačních procesech, které probíhají na oddělení, v jakých procesech jsou nejčastěji edukováni a jak jsou chápány, dále zjistit jakým nejčastějším způsobem jsou informace podávány a kde shledávají nejčastější bariery při edukaci. Jedním z posledních cílů bylo zjištění, zda mají pacienti dostatek informacío dalších možnostech své léčby. Význam práce spočívá ve zmapování probíhající edukace, zjistit nedostatky v určitých edukačních procesech a určit návrhy na zvýšení kvality edukace. Výsledky: Zjistila jsem, že polovina dotazovaných byla seznámena s pojmem edukace ale ani tato polovina respondentů se celkově neorientuje v edukačních procesech. Z dalšího výzkumného šetření...
|
|
| |
|
|
Znalosti dětí mladšího školního věku o život ohrožujících stavech
Procházková, Jana ; Eislerová, Iva (vedoucí práce) ; Burišková, Klára (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zkoumáním znalostí dětí mladšího školního věku o život zachraňujících stavech. Konkrétním vzorkem byla skupinka čtrnácti dětí navštěvujících druhou třídu základní školy v okrese Praha- západ. Cílem mé práce bylo jednak udělat si představu o tom, co děti ve věku kolem osmi let vědí o neodkladné první pomoci, ale také poskytnout jim návod jak v neznámých krizových situacích postupovat. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část je členěna na jednotlivé kapitoly. Nejdříve se zabývám úvodem do problematiky neodkladné péče, složkami a fungováním integrovaného záchranného systému a uvádím některé statistické údaje Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje. Druhá kapitola je věnována obecným postupům doporučeným při poskytování první pomoci. V poslední kapitole popisuji jednotlivé vybrané stavy ohrožující život a postup při poskytování první pomoci. V empirické části je uvedena metodika a organizace výzkumného šetření, pro které jsem použila kvalitativní metodu focus groups ve spojení s praktickým nácvikem některých postupů neodkladné první pomoci. Je zde také obsaženo procentuální a grafické vyhodnocení výsledků výzkumu a jeho cílů. Tato část práce je zakončena diskuzí. Klíčová slova: život ohrožující stavy, neodkladná první pomoc, kardiopulmonální resuscitace,...
|
|
|
Problematika kuřáctví ve zdravotnické profesi.
Čerňanská, Jitka ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Burišková, Klára (oponent)
Cílem mé práce bylo zmapovat rozsah znalostí zdravotnických pracovníků Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje o škodlivosti aktivního i pasivního kouření na lidský organismus a zjistit jejich zájem o přednášky s touto tematikou. Zdravotničtí pracovníci aktivní kouření z naprosté většiny jako velmi škodlivé uvádějí, ovšem v otázce pasivního kouření již škodlivé účinky tak závažné nevidí. Přes tyto názory, ale o přednášky s tematikou kuřáctví, realizované na pracovišti velký zájem neprojevují. V teoretické části mé práce popisuji historii tabáku, složení tabákového kouře a jeho vliv na lidský organismus. Dále se zabývám možnostmi léčebných metod k odvykání kouření, způsoby prevence a legislativou platnou v České republice sloužící k regulaci kouření. V závěru se snažím definovat charakter a rizikovost práce na zdravotnické záchranné službě. V empirické části, která probíhala formou kvantitativního výzkumu, realizovaného dotazníkovým šetřením zjišťuji postoje a znalosti zdravotnických pracovníků Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje, tedy lékařů, zdravotnických záchranářů a řidičů ZZS. Rozesláno bylo 230 dotazníků, ke konečnému zpracování bylo použito 157 dotazníků. Z výsledků vyplývá, že kuřáků a příležitostných kuřáků ve všech kategoriích je 40,7 %. Zdravotničtí pracovníci znají z...
|
|
|
Optimalizace počtu ošetřovatelského personálu na JIP a odd. ARO pro dospělé
Burišková, Klára ; Strnadová, Alice (vedoucí práce) ; Novotná, Jindra (oponent)
V průběhu posledních několika let došlo k výrazné diferenciaci zdravotnických povolání. Současně se změnila i jejich role a postavení v ošetřovatelském procesu. Vznik nových oborů a rozdělení pracovníků v praxi podle dosažené odbornosti, vedlo ke změnám v organizaci práce na jednotlivých odděleních. Na oddělení intenzivní péče se pak setkáváme s péčí vysoce specializovanou, která klade na své pracovníky řadu odborných specifik. Cílem práce bylo zmapovat postavení jednotlivých pracovníků na oddělení intenzivní péče a zejména pak uplatnění zdravotnických asistentů. Dále se práce zabývá problematikou stanovení optimálního množství ošetřovatelského personálu na oddělení intenzivní péče. Výsledkem práce je zjištění, že na oddělení intenzivní péče pracovníci pod odborným dohledem v současné době nenachází potřebné uplatnění. Přesto však v budoucnu lze počítat i s větším uplatněním pracovníků pod odborným dohledem na oddělení intenzivní péče. Závěr práce je pak věnován možnostem nastavení standardu, pro výpočet potřebného množství ošetřovatelského personálu. klíčová slova: kompetence, nelékařská zdravotnická povolání, optimalizace počtu, skórovací systémy ve zdravotnictví, všeobecná sestra, zdravotnický asistent,
|
|
|
Hodnocení kvality pooperační analgetické péče
Rákosová, Andrea ; Burišková, Klára (vedoucí práce) ; Hakenová, Renata (oponent)
Úvod: Léčba akutní pooperační bolesti se dostává do popředí zájmu řady odborných společností. Zvýšený zájem o danou problematiku dokládá doporučení Americké algeziologické společnosti sledovat bolest jako pátou vitální funkci s cílem poukázat na význam její léčby. Logickým vyústěním tohoto trendu bylo vydání doporučení pro léčbu akutní pooperační bolesti mezi doporučenými postupy Českou společností anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. Předložená práce je orientována na kvalitu pooperační analgetické péče po náhradách kolenního a kyčelního kloubu na vybraném pracovišti. Metody: Cílem empirického šetření bylo zjistit úroveň pooperační péče a analgezie na daném pracovišti. Zabývá se zejména otázkou bagatelizace intenzity bolesti ze strany sester, vlastním přístupem sester k pacientům s bolestí a mírou informovanosti pacientů o způsobu hodnocení intenzity a léčby bolesti. Prostřednictvím kvantitativního výzkumu sleduje rozdíly ve vnímání kvality léčby pooperační bolesti z pohledu pacienta a pohledu sestry. Výzkumné šetření bylo realizováno prostřednictvím analýzy vizuální analogové škály v daném časovém úseku a vyhodnocením anonymního dotazníkového šetření, které bylo realizováno na vybraném pracovišti v období od 4. 1. do 31. 3. 2016. Výzkumný soubor byl tvořen sestrami vybraného...
|
|
|
Kanylace arterií v kompetenci všeobecné sestry
Bošnovič, Michal ; Burišková, Klára (vedoucí práce) ; Hladká, Petra (oponent)
Úvod: Zavádění arteriálního katétru všeobecnou sestrou na pracovištích anesteziologicko-resuscitační a intenzivní péče je v České republice jevem spíše výjimečným, a to navzdory tomu, že tato kompetence byla poprvé definována v našem právním systému již v roce 2004 vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 424/2004 Sb. Pravomoc realizovat tento vysoce odborný výkon sestrou specialistkou pro intenzivní péči není zpravidla reflektována zaměstnavatelem v její náplni práce, přičemž by to to mohla být jedna z možných cest, jak zvyšovat prestiž jejího povolání. Cíle: Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit aktuální stav v problematice zavádění arteriálních katétrů z pohledu všeobecných sester pro intenzivní péči, kvantifikovat jejich zájem a objasnit připravenost pro realizaci výkonu. Metodika: K výzkumnému šetření byla zvolena kvantitativní metoda anonymního dotazníku vlastní konstrukce. Dotazník byl v elektronické formě distribuován do nemocnic zřizovaných ministerstvem zdravotnictví, krajem nebo soukromým vlastníkem. V každém kraji, vyjma Prahy jsme oslovili jednu velkou nemocnici. Výzkumný soubor tvořily všeobecné sestry pracující na jednotkách intenzivní, resuscitační a anesteziologické péče, které jsou zároveň absolventkami specializačního vzdělání ARIP/IP nebo magisterského oboru IP. Výsledky: V...
|
|
|
Potřeba spánku u nemocných v intenzivní péči
Svobodová, Karolína ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Burišková, Klára (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou spánku u nemocných v intenzivní péči. Spánek je základní lidskou potřebou důležitou pro správnou činnost organismu. Nemocný člověk má zvýšenou potřebu spánku a tato potřeba patří mezi jednu z nejčastěji frustrovaných. V teoretické části definuji spánek jako základní lidskou potřebu, zabývám se fyziologií a poruchami spánku. Zahrnuji i kapitolu zabývající se pracovištěm intenzivní péče a aspekty tohoto prostředí, které ovlivňují spánek nemocného. Hlavním cílem je zjistit, zda je u pacientů hospitalizovaných v intenzivní péči saturována potřeba spánku. Stanovila jsem i dílčí cíle a to zjistit informace týkající se spánku pacienta v domácím prostředí. Zjistit, co ovlivňuje sestry v přístupu ke spánku a vyhledat faktory, které mají vliv na spánek z pohledu sester i z pohledu pacientů. V empirické části jsem stanovených cílů dosáhla prostřednictvím rozhovorů a dotazníkového šetření. Rozhovory s pacienty jsem zjistila, že potřeba spánku nemocných v intenzivní péči není dostatečně saturována. Ze 30 dotazovaných respondentů 17 z nich považovalo svůj spánek za nekvalitní. Zároveň jsem zmapovala faktory, které mají největší podíl na uspokojování potřeby spánku. Dotazníkovým šetřením jsem zjistila, že většina zdravotních sester považuje spánek pacientů v rámci léčebného...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s akutním infarktem myokardu
Němec, Pavel ; Sojková, Monika (vedoucí práce) ; Burišková, Klára (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou onemocnění akutního infarktu myokardu v kontextu přednemocniční a následné nemocniční péče. V teoretické části práce jsou popisovány specifické klinické příznaky akutního infarktu myokardu, diagnostické postupy a v neposlední řadě i léčba. Důraz je kladen na význam prevence rozvoje kardiovaskulárních onemocnění. V souvislosti s přednemocniční a nemocniční péčí je poukazováno na specifika a úskalí. V každé této oblasti jsou popisovány rozdíly nejenom v ošetřovatelské a léčebné péči, ale i při úkonech s péčí související a práce všeobecných sester o pacienta v akutním stádiu. Praktická část sumarizuje data přednemocniční urgentní péče v Plzeňském kraji a zaměřuje se na zjištění četnosti diagnózy pacientů s akutním infarktem myokardu. Dále jsou popisovány dvě podrobné ošetřovatelské kazuistiky, kde je kladen důraz na srovnání rozdílů mezi péčí přednemocniční a nemocniční. Kazuistiky rovněž popisují adekvátní ošetřovatelské postupy u pacientů s akutním infarktem myokardu. Klíčová slova: akutní infarkt myokardu, intervenční léčba, ošetřovatelské diagnózy, ošetřovatelská péče, pacient
|
|
|
Hodnocení informovanosti pacientů po kardiochirurgické operaci
Lomozová, Lenka ; Burišková, Klára (vedoucí práce) ; Pucholtová, Romana (oponent)
Jedním z hlavních úkolů dnešního zdravotnictví je vytvářet podmínky pro efektivní poskytování zdravotní péče ve spolupráci s pacientem. Kardiochirurgická operace je pro pacienty náročná životní situace. K jejímu zvládnutí je mimo jiné důležitý právě informovaný, spolupracující pacient, jež je součástí celého léčebného procesu. Hlavním cílem mé diplomové práce bylo zhodnotit informovanost pacientů, kteří podstoupili kardiochirurgickou operaci. Dále zmapovat problematické oblasti a navrhnout jejich řešení. Výzkumné šetření bylo realizováno metodou smíšenou, a to kvalitativně-kvantitativní. Kvalitativní část výzkumu byla provedena formou polostrukturovaných rozhovorů se třemi informanty. Kvantitativní část formou dotazníku. Tento soubor tvořilo 52 respondentů. Výsledky obou výzkumných šetření jsem podrobila diskuzi. Z výsledků vyplynulo, že informování pacientů na dané klinice je ve většině zkoumaných oblastí dostatečné. Prokázal se vliv znalosti pacientů na spolupráci se zdravotníky, především v oblasti rehabilitace. Lékař je hlavním zdrojem informací pro pacienty, ale ti se často snaží doplnit informace i odjinud. Jako vhodné se zdá využití více zdrojů a různých forem informací. Identifikovala jsem skupiny pacientů, vyžadující specifický přístup při podávání informací, především skupinu pacientů...
|
host ::
RSS.