|
|
Dětské zpravodajství jako směr televizního vzdělávání
Hrdličková, Šárka ; Syřiště, Ivo (vedoucí práce) ; Hanková, Zdeňka (oponent)
V závěrečné bakalářské práci si kladu za cíl zjistit, zdali může být dětské zpravodajství, vysílané na stanici ČT Déčko zdrojem informací, které by se měly k dítěti dostat, aniž by byl při tom ohrožen jeho mravní, tělesný i duševní vývoj. V teoretické části se zamýšlím nad vlivem televize, potažmo vlivem zpravodajských relací (určených dospělému divákovi) na děti. Popisuji cíle, dramaturgické plány, a zaměření nově vzniklé dětské stanice, především dětské relace "Zprávičky" jako mediálního výchovného prostředku. V praktické části si chci potvrdit či vyvrátit, zdali se tyto plány a cíle tvůrců dětského zpravodajství nemíjí účinkem a zdali jdou správným směrem. Moji bakalářskou práci zpracovávám na základě úzké spolupráce s ČT Déčko a po jejím ukončení bude jejím tvůrcům k dispozici, jako doplňující materiál. Klíčová slova: zpravodajství, vysílání pro děti, dětský kanál, mediální gramotnost.
|
|
|
Aplikace metod NLE v televizním zpravodajství
Bančanský, Andrej ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Šmíd, Milan (oponent)
Tématem této práce je vliv metod nelineárního střihu obrazových materiálů a použití digitálního zpravodajského systému na postup tvorby a výslednou podobu zpravodajských pořadů. Také srovnávám tyto moderní technologie se starším lineárním střihem a analogovým odbavováním relací. To ilustruji jak na představení principů obou metod, tak na hypotetickém příkladu tvorby příspěvku. Vlastní kapitoly jsou věnovány i integraci digitálních archivů a grafických nástrojů. Zkoumaným obdobím pro porovnání nových a starých technologií na vysílání pořadu Události České televize je týden od 2. do 8. dubna v roce 2010 a stejný týden o deset let dříve. Cílem práce je poukázat na to, jak mohou technické předpoklady změnit styl práce a formu zpravodajství, nejen z teoretického hlediska, ale i prakticky.
|
|
|
Ekonomická krize: mediální obraz a veřejné mínění
Picková, Martina ; Jeřábek, Hynek (vedoucí práce) ; Remr, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá mediální prezentací současné ekonomické krize a veřejným míněním o ekonomické situaci. Vychází především z teorie nastolování agendy. Zkoumá intenzitu, s jakou se danému tématu věnovaly deníky Hospodářské noviny a Blesk v období od září 2007 do prosince 2011, a pomocí obsahové analýzy zjišťuje, jakým způsobem o ekonomické krizi tyto deníky vypovídaly v prosinci roku 2008. Potvrdilo se, že ekonomicky zaměřený deník mluví o krizi více, z širšího hlediska a více pátrá po jejích příčinách. Bulvární deník se v článcích o ekonomické krizi zaměřuje na Českou republiku, zmiňuje krizi převážně v kontextu neekonomických témat (a to hlavně sportu) a nepoužívá bulvární postupy v takové míře, jak by se dalo očekávat. Pomocí sekundární analýzy dat z výzkumu veřejného mínění byli odděleně zkoumáni čtenáři obou deníků. Ekonomické očekávání čtenářů Hospodářských novin odpovídalo mediální prezentaci do poloviny analyzovaného období. Ekonomické očekávání čtenářů Blesku se s mediální prezentací shodovalo pouze v období jejího vrcholu. Čtenáři Blesku vnímají ekonomickou situaci negativněji a méně proměnlivě, než čtenáři Hospodářských novin. Ekonomické a politické preference čtenářů odpovídají předpokladům, vytvořeným na základě odlišné hodnotové orientace obou deníků.
|
|
|
Současné zpravodajství Rádia Impuls a Radiožurnálu (srovnávací studie)
Voska, Ondřej ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce porovnává zpravodajství dvou z nejvýznamnějších rozhlasových stanic v České republice. Tou první je Radiožurnál, hlavní okruh veřejnoprávního Českého rozhlasu s kombinací mluveného slova a hudby. Tou druhou je Rádio Impuls, nejposlouchanější rozhlasová stanice v České republice, která také kombinuje mluvené slovo a hudbu. V první části se autor věnuje vývoji obou stanic v českém rozhlasovém prostředí, jejich finančním možnostem a současné teoretické podobě zpravodajství na obou stanicích. K tomu autor využil také rozhovory s šéfredaktory jednotlivých stanic. Druhá, praktická část, je analýza zpravodajství ze tří různých pohledů - tematického, žánrového a jazykového během jednoho týdne během září 2015 a jednoho týdne během ledna 2016. Hlavní nosnou jednotkou práce je tematická analýza a porovnání zpracování stejných témat. Výsledky jednotlivých analýz jsou doplněné statistikami a poté zpracované jednotlivě v každé kapitole.
|
|
|
Televizní zpravodajství o koronavirové epidemii 2020 jako možný svět
Bergerová, Michaela ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá teorií možných světů a jejím vztahem k televiznímu zpravodajství během koronavirové pandemie. Tato práce vnímá zpravodajství, především televizní, jako určitý typ možného světa. Pomocí narativní analýzy popisuje charakteristiku dvou možných světů, které vznikly během první vlny koronavirové pandemie na televizních stanicích Česká televize a televize Prima. Hlavní cíl této práce je prozkoumat, jaké možné světy televizní zpravodajství zkonstruovalo v hlavních zpravodajských relacích těchto televizních stanic a poukázat na to, v čem se tyto dva možné světy liší. Má diplomová práce by měla přispět především k přehlednému porovnání, jak se lišilo vyobrazení koronavirové pandemie jednotlivými televizními kanály v první polovině roku 2020.
|
|
|
Využití sociální sítě Instagram ve zpravodajství na příkladu České Televize
Kohlová, Barbora ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Macková, Veronika (oponent)
Diplomová práce zkoumá sociální síť Instagram z pohledu šíření zpravoda- jského obsahu médii, konkrétně pak na příkladu České televize. Teoretická část nabízí komplexní popis sociální sítě Instagram včetně vývoje a nejdůležitějších pojmů. Praktická část přináší výsledky měsíčního zkoumání formy a obsahu všech příspěvků přidaných na instagramový účet ct24zive. Cílem práce bylo kvantitativně zanalyzovat příspěvky sdílené Českou televizí, které byly pro lepší zasazení do kontextu komparovány s příspěvky BBC na jejich účtu bbcnews. Byla zkoumána míra a způsob využití definovaných instagramových nástrojů. Výsledky analýzy pak byly konzultovány s redakcí sociálních sítí ČT24 za účelem obohacení způsobu správy jejich účtu. Obě média zaujímají velice odlišný přístup, kdy se Česká televize snaží na Instagramu poskytovat plnohodnotné zpravodajství pro mladé publikum, pro něž bývá Instagram primárním zdro- jem informací, zatímco BBC v souladu s laděním sociální sítě nabízí především zábavný, nikoli aktuální, soft news obsah. Práce má tak zároveň ambici být do budoucna inspirací dalším médiím při vytváření a spravování IG účtů právě na základě...
|
|
|
Problémy životního prostředí v českém denním tisku: Zpravodajské pokrytí vodních zdrojů
Hanušová, Anna ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá vývoj zpravodajského pokrytí tématu vodních zdrojů v českém denním tisku mezi lety 2014 a 2019. Teoretická část práce popisuje vztah mezi masovými médii a životním prostředím. Podrobněji jsou vysvětleny rysy zpravodajství o životním prostředí v souvislosti s vlastnostmi environmentálních témat, novinářskými rutinami, normativními požadavky na zpravodajství a ekonomickými tlaky na mediální produkci. Téma práce je vztaženo také k mediálním teoriím o zpravodajských hodnotách, gatekeepingu, nastolování agendy a rámcování. Práce dále zahrnuje přehled existujících studií o zpravodajském pokrývání životního prostředí a stručný popis situace vodního hospodářství v České republice. Metodický úsek práce představuje její výzkumný cíl a studie, které sloužily jako podkladový materiál při vytváření postupu vlastního výzkumu. Výsledky provedené obsahové analýzy umožnily kvantitativní popis charakteristik a vývojových trendů zpravodajství o dění kolem vodních zdrojů v českých denících, které byly následně interpretovány ve vztahu k teoretickým východiskům a zjištěním modelových studií. Podle závěrů této práce české deníky nepřisuzují tématu vodních zdrojů velkou důležitost, orientují se na události, spoléhají se na oficiální zdroje informací a všímají si především témat spojených s...
|
|
|
Trestní řízení ve zpravodajství ČTK
Kuchař, Roman ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Šmíd, Milan (oponent)
Zpravodajská agentura ČTK je mediální institucí, která shromažďuje, zpracovává a následně poskytuje svým zákazníkům informace o domácím i zahraničním dění. Představuje tak významný informační zdroj (nejen) pro ostatní média. Snaha přinést pohotovou informaci o zajímavých událostech však může vést k nepřesnostem a přílišným zjednodušením, a to zvláště v oblastech, v nichž se vyskytuje odborný prvek. Jednou z nich jsou také trestní řízení, která se odehrávají v mezích ohraničených právními předpisy. Tato diplomová práce si proto klade za cíl zmapovat obraz trestních řízení probíhajících před českými soudy, jak jej zachycuje zpravodajství ČTK, a případně upozornit na jeho nedostatky z pohledu právních norem a etických pravidel ČTK. Diplomová práce je rozdělena do pěti základních částí. Úvodní stručně popisuje pojem trestního řízení, jeho průběh, vybrané základní zásady a terminologii. Následující kapitola nastiňuje význam zpravodajství pro trestní řízení (kontrola veřejnosti nad zákonností trestního řízení) a dále hranice mezi ochranou svobody slova na straně médií a právem na ochranu osobnosti týkající se osob, proti nimž je vedeno trestní řízení, a poškozených. Poté je představena ČTK, její právní postavení a struktura, etická pravidla (Kodex ČTK) a textová zpráva jakožto základní výzkumná jednotka...
|
|
|
Umělá inteligence v žurnalistice a její využití na příkladech tiskových agentur Reuters a AP
Jahn, Oliver ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Láb, Filip (oponent)
Cílem této diplomové práce je představení zcela nového způsobu vytváření i distribuování zpráv a obsahu, kdy se do tohoto jinak tradičně "lidského odvětví" začínají v poslední době promítat automatizované a chytré počítačové systémy využívající umělou inteligenci. Hodlám vysvětlit, co tento pojem znamená s ohledem na mediální prostor, představit jeho poměrně krátkou historii a popsat, jak dochází k jeho zavádění v žurnalistické praxi. Jelikož se jedná o stále vyvíjející se část možná budoucí novinářské práce, která je zatím v začátcích, nepracují s ní zatím ve větším tuzemská média, i když postupně začínají experimentovat například se strojovou žurnalistikou, tedy předstupněm plně automatizované umělé inteligence. Výzkum je proto zaměřen na vývoj a používání umělé inteligence tiskovými agenturami Reuters a AP, které s těmito nástroji už začaly pracovat a na jejichž případu hodlám ukázat možný budoucí nástup i praxi. V závěru zhodnotím největší výhody i nejdiskutovanější etické problémy fungování umělé inteligence v žurnalistice.
|
|
|
Mediální pokrytí teroristických útoků v Evropě a ve světě na příkladu zpravodajství ČT 24
Musil, Jakub ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Teroristické útoky jsou v poslední době v Evropě opět na vzestupu a stávají se proto vděčným mediálním tématem. Zajímavou skutečností je však na první pohled patrný výrazně větší mediální prostor, který dostávají v českých médiích útoky v evropských zemích na rozdíl od teroristických útoků jinde ve světě. A to i v případě, že počet obětí takových útoků je často mnohanásobně větší než v Evropě. Tato práce se zaměřuje na mediální pokrytí teroristických útoků ve zpravodajské televizi ČT24. V první části práce se autor nejprve zaměřuje na teoretická východiska terorismu, na jeho charakteristiku a definice. V další části se pak věnuje televiznímu zpravodajství se zřetelem ke zpravodajství stanice ČT24. Autor charakterizuje ČT24 jako národní zpravodajskou stanici a popisuje její běžné i mimořádné vysílací schéma. V analytické části práce se pak autor zabývá pokrytím vybraných teroristických útoků v Pákistánu, Španělsku, USA a Egyptě a snaží se zjistit, jak se ČT24 těmto útokům věnovala. Důraz klade především na kvantitativní obsahovou analýzu mediálního pokrytí a na kvantifikaci typů zpravodajských příspěvků, které ke zpravodajskému pokrytí útoků ČT24 využívala.
|
host ::
RSS.