|
|
Literární postava v díle Vasila Bykava
Koliášová, Jana ; Kosáková, Hana (vedoucí práce) ; Ulbrechtová, Helena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou literárních postav v díle běloruského prozaika Vasila Bykava, jehož tvorbě i přes četné překlady dosud nebyla v českém prostředí věnována hlubší pozornost. Záměrem práce je především přispět k dosavadnímu narativnímu rozboru Bykavova díla, který je dodnes opomíjen i ve světové reflexi. První kapitola představuje Bykavovu tvorbu s důrazem na jeho přístup k utváření postavy v širším kontextu hlavních tendencí sovětské válečné literatury 2. poloviny 20. století. V následující kapitole jsou vyloženy nejčastější postupy při konstrukci postav v Bykavových textech spolu s analýzou dalších narativních kategorií pro celistvou modelaci postavy podstatných. Třetí kapitola je zaměřena na stručnou typologii postav objevujících se napříč Bykavovým dílem; centrem zájmu jsou zde způsoby, jimiž autor přetváří a obohacuje kanonický rejstřík postav válečné literatury socialistického realismu.
|
|
| |
|
|
Mezi subjektem a objektem: "Já" v diskurzu moderní japonské literatury
Cima, Igor ; Tirala, Martin (vedoucí práce) ; Weber, Michael (oponent)
(česky): Tato práce je rozdělena na tři části. V první je popsán vývoj japonského literárního diskursu od doby Meidži až po dobu poválečnou, s důrazem na vývoj literární postavy a subjektu v literárním díle. Ve druhé části je představen teoretický aparát pro studium a analýzu literární postavy a jejích jednotlivých složek s využitím poznatků ze současné literární teorie. Zároveň je definován vztah mezi postavou a subjektem. Ve třetí části jsou tyto poznatky aplikovány na tři konkrétní díla japonské poválečné literatury, na kterých je sledován vývoj a proměny literární postavy a subjektu. Tato díla jsou Kamen no kokuhaku o Mišimy Jukia, Tanin no kao od Abe Kóbóa a Man'en gan'nen no futtobóru od Óeho Kenzaburóa.
|
|
|
Naratologická analýza filmu Neopouštěj mě
Horyna, Martin ; Svatoňová, Kateřina (vedoucí práce) ; Čeněk, David (oponent)
Cílem práce Naratologická analýza filmu Neopouštěj mě je pomocí rozboru daného snímku zodpovědět otázku, jakými technikami nás může tvůrce dokumentárního filmu vést k tomu, abychom v obsahu nalezli soudržnou dějovou strukturu, a dále, zda k tomu NEOPOUŠTĚJ MĚ systematicky využívá některé postupy klasického filmu. K popsání rétorických strategií dokumentárních filmů jsem využil texty Billa Nicholse. Jako teoretický rámec samotné analýzy vyprávění byly zvoleny neoformalistický (David Bordwell, Kristin Thompsonová, Barry Salt) a kognitivně-naratologický (Edward Branigan) přístup, na jejichž základě jsem vymezil dokumentární filmy s vysokým stupněm narace. Rozborem motivací a vývoje, času a prostoru ve filmu jsem se pokusil přiblížit narativní strategie, které tvůrci filmu zvolili. Analýza prokázala, že NEOPOUŠTĚJ MĚ strukturuje jednání a promluvy protagonistů jako příběh. Dále bylo ukázáno, že zkoumaný snímek lze řadit mezi dokumentární filmy s vysokým stupněm narace a že systematicky užívá řadu postupů klasického filmu. Přínosem této práce je ukázání konkrétního způsobu, jímž lze pomocí naratologických nástrojů zkoumat vyprávění (vysoce) narativních dokumentů, a v dalším výzkumu tak lze navržený postup využít ke komplexnějšímu pojednání o takových dílech.
|
|
|
Naratologie v reklamní tvorbě
Elčić, Slaven ; Dolanský, Pavel (vedoucí práce) ; Klabíková Rábová, Tereza (oponent)
Práce se zabývá otázkou vztahu naratologie a reklamní tvorby, zejména potom otázkou, jestli lze vysledovat podobnosti mezi strukturou reklamních textů a strukturou zápletky pohádek z hlediska naratologie. Sleduje vývoj naratologie ve třech klíčových fázích - předklasické, klasické a postklasické naratologii a popisuje klíčové teorie a terminologii. Analyzuje kritické pohledy na naratologii zejména z hlediska struktury narativu a s pomocí podpůrných teorií sémiotiky a estetiky kvalitativně analyzuje vybraný vzorek televizních reklam. Výsledky této analýzy indikují správnost vytyčené teorie, ale vzhledem k velikosti zkoumaného vzorku jej nemohou zcela potvrdit. Bude proto potřeba rozšířit přístup ke zkoumání, zejména o pozdější teorie.
|
|
|
Narativní prostory lyriky
Melichar, Dominik ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Málek, Petr (oponent)
Práce je shrnutím úvah o čtení lyrického textu a čtenářského porozumění. Je složena ze dvou velkých tematických okruhů - naratologie a poetiky lyrické básně -, které jsou však v samotném textu práce rozpuštěny tak, aby neustále docházelo k jejich setkávání a přímé konfrontaci. Třetím velkým okruhem, který je v textu práce též rozpuštěn tak, aby mohl být funkční pro každou ucelenější část, je poezie Jiřího Ortena. Naratologie se dnes jeví jako univerzální přístup k analýze uměleckého díla (vedle literárního textu také filmového díla, divadelního představení, malby atd. apod.). Poetika lyrické básně je v podobné metodologii dosud nezakotvená. Úvahy této práce vycházejí z předpokladu, že narativita je jednou ze základních noetických struktur lidské mysli a vyprávění příběhů organizujícím principem lidské psychiky. Na základě tohoto předpokladu pak fenomén lyrické básně přistupuje k člověku jako svého druhu vyprávění, jež tvoří vlastní fikční svět. Zamyšlení nad fikčností básně vycházející především z Doleželova konceptu fikčních světů je v tomto textu podpořeno studií Miroslava Červenky Fikční světy lyriky, která je zároveň pomyslnou červenou nití celé práce. Jedno z posledních Červenkových děl je konfrontováno s dalšími teoretickými úvahami k tomuto tématu (především M.-L. Ryanová, W. Iser, ale i U....
|
|
|
Historie, fikce a ideologie: analýza románu Salaì má pochyby
Švantner, Michal ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Tato práce analyzuje historický román Salaí má pochyby, a to z hlediska záměru, jež autoři jasně deklarují ve studii připojené k románu. Tímto záměrem je jednak zesměšnění přílišné důvěry v brak a v očividné falzifikáty, jednak literární demytologizace mýtů - zde spojená především s papežem Alexandrem VI., Leonardem da Vinci, renesančními humanisty či Tacitovou Germánií -, jež se usadily v historickém diskursu. Práce tedy prostřednictvím naratologické analýzy zkoumá postupy, které jsou v rámci těchto záměrů použity, a všímá si implikací pro teorie vztahu historického a literárního diskursu. Zároveň také ukazuje, že autoři se v závěrečné studii dopouštějí historického objektivismu a nereflektují literárnost vlastního textu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
K teorii narativní počítačové hry
Olšan, Jan ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
K teorii narativní počítačové hry Bc. Jan Olšan Diplomová práce Univerzita karlova v praze, Fakulta humanitních studií, Katedra elektronické kultury a sémiotiky Vedoucí práce: Mgr. Jakub Češka, Ph.D. Praha 2013 Abstrakt Práce se zabývá počítačovými hrami s narativním obsahem (tedy takovými, které obsahují příběh). Má za cíl odhalit teoretické vymezení podstaty a fungování narativní počítačové hry jako specifické formy, které by mohlo prohloubit porozumění jejím vlastnostem a možnostem a poskytnout její rámcovou definici. Tuto základní podstatu objevuje v tom, jak je utvářeno spojení "aktér - herní situace". To se vyskytuje jak ve hře, tak ve vyprávění, a jako společný základ umožňuje spojení obou forem do nové tak, že aktérem se stává hráč, ovládající protagonistu příběhu a herní situací se stává narativ, tvořený příběhovou zápletkou a v ní obsaženým konfliktem, jemuž hráč čelí. Toto spojeni vytváří novou homogenní formu, ze které vyplývá přítomnost jak simulační, tak narativní složky v narativní počítačové hře. Tím je vysvětlena zdánlivá protichůdnost těchto dvou složek a rovněž také zdánlivě dualistická či smíšená povaha této formy.
|
|
|
Narrative Structures in Virginia Woolf's Shorter Fiction
Kovačeva, Elizabet ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
práce Jedním ze základních principů modernismu bylo zpochybňovat existující kultucní normy a tradice, překonávat je, či se jich zcela zbavovat. Potřeba inovace se dotkla i žánru povídky. Virginia Woolf patřila mezi průkopníky modernistické povídky, přestože je její žánrová tvorba často přehlížena v porovnání s jejími romány či s jinými autory povídek, např. Katherine Mansfield či Jamesem Joycem. Tato bakalářská práce se zabývá narativními strukturami v krátké próze Virginie Woolf. Opírá se o předpoklad, že kvůli vzájemné tematické propojenosti není možné číst, pochopit a docenit povídky Virginie Woolf zcela odděleně od jejích románů, zároveň je však potřeba umět vnímat jejich kvalitu nezávisle na týchž románech, jelikož se jedná o dva rozdílné literární žánry. V úvodu je představen kulturně-literární kontext doby, ve které Woolf žila a tvořila, s důrazem na její obeznámenost s Čechovem a prvními postmoderními malíři. Náplní kapitol 2 a 3 je pak naratologická analýza čtyř povídek - "Mrs Dalloway in Bond Street" (Paní Dallowayová na Bond Street), "Nové šaty," "Blue & Green" (Modrá a zelená) a "Nenapsaný román." První část druhé kapitoly se zabývá intertextualitou v "Mrs Dalloway in Bond Street," Cílem je porovnat povídku s úvodní částí Paní Dallowayové. Oba texty jsou geneticky propojené a na...
|
|
|
RPG jako narativní médium
Slavík, Petr ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hrdina, Matouš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá narativem v počítačových hrách, konkrétně pak v RPG a jeho "hybridech". Teoretická část představuje vybrané koncepty herních studií a naratologie, které jsou v praktické části použity jako základ pro možnou metodu analýzi. Tato metoda je demonstrována na čtyřech příkladech formou čtyř krátkých případových studií.
|
host ::
RSS.