|
|
Žákovské percepce projevů nekázně ve vyučování na základních školách
Černohousová, Kateřina ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce) ; Komárková, Tereza (oponent)
Tématem diplomové práce je nekázeň ve vyučovacím procesu na základě vnímání této problematiky žáky druhého stupně. Cílem teoretické části diplomové práce je s oporou o odbornou literaturu zpracovat pojmový aparát a dále ukázat, jak se v odborné literatuře tematizuje problematika kázně a nekázně ve vyučování u žáků druhého stupně s akcentem především na příčiny nekázně, úlohu učitele a řešení nekázně. Teoretická část obsahuje vymezení pojmu kázeň a percepce. Dále jsou v práci charakterizovány projevy školní nekázně, vybrané příčiny nekázně a kázeňské prostředky. V práci je také kladen důraz na úlohu učitele, především na autoritu učitele, jeho dovednosti a vlastnosti. Také jsou zde stručně popsány vývojové zvláštnosti staršího školního věku ve vztahu ke kázni. Praktická část je vystavěna na dotazníkovém šetření a využití skupinových rozhovorů u žáků osmých a devátých tříd základní školy. Hlavním cílem praktické části diplomové práce je zjistit pomocí dotazníkového šetření a skupinových rozhovorů, jak žáci druhého stupně základní školy vnímají kázeň a nekázeň ve vyučování. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že nejčastějšími druhy nekázně ve vyučování je nedovolená komunikace a drzost k učitelům. Nejfrekventovanější příčinami neukázněného chování je dle dotazovaných žáků nuda a učitel bez autority....
|
|
|
Role učitele základní školy v morální výchově dítěte
Polánková, Barbora ; Strouhal, Martin (vedoucí práce) ; Koťa, Jaroslav (oponent)
Tato teoretická bakalářská práce se zaměřuje na roli učitele základní školy v morální výchově dítěte. Vymezuje důležité morální pojmy související s touto problematikou. Vysvětluje mechanismy procesu socializace a sociálního učení, jež jsou předpokladem morální výchovy. Popisuje také teorie vývoje morálního usuzování jedince a poukazuje na možnosti jejich užití v práci učitele. Konkrétní aspekty učitelské role v morální výchově dítěte tvoří samostatnou kapitolu. Pozornost je zde věnována především učiteli jako významnému výchovnému vzoru, jeho podstatným osobnostním charakteristikám a autoritě. V další části této kapitoly je vymezován pojem kázně a výchovy charakteru žáků. Poslední kapitola se zaměřuje na učitele a možnosti morální výchovy v kontextu rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání.
|
|
|
Autorita kontaktního pracovníka nízkoprahového zařízení pro děti a mládež
Vieweghová, Michaela ; Krykorková, Hana (vedoucí práce) ; Štefková, Ivana (oponent)
Souhrn Práce zkoumá podobu autority u kontaktního pracovníka v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež. První část je věnována vymezení pojmu autorita obecně a jeho zasazení do kontextu dnešní doby, v práci se hovoří o tzv. relativizaci autorit a jejím dopadu na současnou mládež. Odmítnutí formálních autorit vedlo k potřebě pracovat s autoritou jinak. Tato potřeba se odrazila i ve vzniku nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež. V druhé části se práce věnuje dvěma základním konceptům, se kterými v nízkoprahových zařízeních pracujeme. Hovoříme o salesiánské pedagogice a konceptu identitní práce. Porovnáním těchto dvou konceptů docházíme k tomu, jakou podobu by autorita kontaktního pracovníka měla mít. Záměrem práce je především přinést podnět do diskuze o podobách autority ve stále nových zařízeních jakými jsou právě nízkoprahová zařízení pro děti a mládež.
|
|
|
Téma synovství
Raška, Adam ; Peterka, Josef (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na stěžejní díla české i světové literatury dvacátého a jednadvacátého století, která se zaobírají tématem synovství. Postupně je v samostatných oddílech analyzováno pojetí synovství u Jana Balabána v Zeptej se táty a v Pravidlech směšného chování Emila Hakla, dále jsou zastoupeny tituly Syn pluku Valentina Katajeva, Na cestě Jacka Kerouaka, Stříbrný vítr Fráni Šrámka, Dopis otci Franze Kafky a Cesta Cormaka McCarthyho. Jsou zmíněna specifika a odlišnosti i styčné body týkající se motivu synovství. Je pozorována souvislost mezi synovstvím, autoritou a bohem, také změna v chápání vztahu otce a syna, která nastala v průběhu dvacátého století. Autor se pokouší nastínit otázky, které souvisejí se synovstvím a které by si lidstvo v současnosti mělo klást. Není ale jeho ambicí na ně s určitostí jasně odpovědět. Esej je prolnuta s autobiografickou prózou, která v zajímavých souvislostech doplňuje analytickou část diplomové práce. Oba žánry se podílejí na celkové syntéze, která nabízí možnost netradičního zamyšlení se nad tématem synovství. To je totiž klíčovým motivem i v prozaické části. Hlavní postava, autor diplomové práce, je konfrontován se svým vztahem k otci a zejména pak se vztahem svého otce k jeho otci. Výsledný literární útvar je tak rozkročen mezi esejí a prózou a pozoruje...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
J.K.Toole, Kurt Vonnegut, Jr. and Ken Kesey: Authority and Grotesque in the U.S. Literature of The 1960s.
Kocmichová, Linda ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Sukdolová, Alice (oponent) ; Olehla, Richard (oponent)
Práce se zaměřuje na roli groteskna a autority v dílech amerických autorů, která vznikla v USA v šedesátých letech. Teoretickými východisky, která byla použita k rozboru konkrétních děl vybraných autorů, je bachtinovské pojetí lidové karnevalové kultury, dále teorie Vizenora, opět vycházející z Bachtina a týkající se "šibalů" (tricksters). Dizertační práce používá teoretická východiska, která se týkají působení autority nad jednotlivcem dle Foucaulta, a dále vychází z Deleuzeovy repetice a schizoanalýzy. Hlavním úkolem této dizertační práce je poukázat na prvky, které mají analyzovaná díla společné a také na rozdíly, které se projevují rozlišným pojetím boje proto autoritě. Dalším jednotícím prvkem je pohled na šílenství, které je v těchto dílech osvobozující silou. Autoři byli vybráni pro svůj provokativní postoj k moci, která je uplatňována nad jednotlivcem. Groteska slouží jako prostředek zesměšnění a zdiskreditování autority, jejíž nehumánní projevy jsou zdůrazněny v dílech analyzovaných autorů. Analyzovanými autory jsou: John Kennedy Toole (Spolčení hlupců), Kurt Vonnegut Jr. (Jatka č.5) a Ken Kesey (Vyhoďme ho z kola ven).
|
|
|
Pojetí politična v politické teorii Hannah Arendtové
Schreib, Petr ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá pojetím politična v politické teorii Hannah Arendtové. Vychází z toho, že Arendtová chápala politično jako prostor svobodného jednání, který v moderní době schází. Základními otázkami je tedy to, jak Arendtová definuje tento prostor a jakým způsobem je podle ní možné jej konstituovat. V první části je Arendtová představena jako politická myslitelka; druhá část se zabývá základními teoretickými distinkcemi, zejména pojmy veřejné a soukromé sféry a trojicí činností vita activa - prací, zhotovováním a jednáním. Následně je za užití pojmové základny z předchozí části vyložen pojem svobody a jeho moderní aktualizace, kterou Arendtová spatřuje ve fenoménu revoluce, a rovněž je představen autorčin návrh konstituce svobodného politického zřízení.
|
|
| |
host ::
RSS.