|
|
Apokalypsa jako zjevení pravdy v moderním americkém románu: Thomas Pynchon a román po 11. září
Olehla, Richard ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Procházka, Martin (oponent) ; Kolinská, Klára (oponent)
Tato dizertační práce analyzuje roli apokalypsy jakožto zjevení pravdy, její různé aspekty a prvky s ní spojené (paranoia, andělé) v románech Thomase Pynchona V., Dražba série 49 a Duha přitažlivosti. Apokalypsa jakožto zjevení pravdy o povaze světa, v němž žijí protagonisté zkoumaných Pynchonových románů, hraje ve zkoumaných románech zásadní úlohu. Lze nicméně tvrdit, že je ve zkoumaných dílech je tato apokalypsa jen iluzorní, nedosažitelná, neboť tyto romány jsou založeny na premise, že žádná konečná pravda neexistuje. Není tudíž co zjevovat. Protagonisté Pynchonových románů dosahují pouze zjevení individuální pravdy, jakési soukromé apokalypsy. Podstatnou úlohu při zkoumání role apokalypsy v dílech Thomase Pynchona a v západní kultuře obecně hrají mimo jiné také milenaristická očekávání a komunikační proces mezi lidmi a Bohem. Zprostředkovateli tohoto procesu jsou andělé. Tlumočení Božího sdělení nemůže být ze své podstaty přesné, dokonalé. Při jakékoli komunikaci totiž dochází k jejímu zkreslení, interpretaci. Rétorickým ekvivalentem této distorze je metafora, jejíž neurčitá, subjektivní povaha stojí v základech pocitů paranoie. Ta se ve zkoumaných dílech Thomase Pynchona mění v kreativní princip: postavy těchto románů jsou nuceny vytvářet svůj vlastní svět. Ve své druhé části se tato práce...
|
|
|
Building Southern Identity through Reading: The Role of the Works of Southern Writers in Promoting Specific Cultural Values
Beková, Tereza ; Olehla, Richard (vedoucí práce) ; Hanuš, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vztahem literatury Jihu Spojených Států Amerických a společensko-kulturních reálií tohoto regionu. Na výběru děl pěti jižanských autorů tato práce zkoumá, jakým způsobem byla specifická kultura Jihu reflektována v literatuře v období od konce Americké občanské války do druhé poloviny dvacátého století. Práce se vymezuje proti tvrzení, že jižanská literatura vznikala především za účelem podpory jižanské identity a kulturní nadřazenosti Jihu nad Severem. Základní hypotéza, která je v práci ověřována, tvrdí, že přes nezanedbatelné příspěvky významných jižanských autorů k budování jižanské identity, tito autoři využívali svá díla ke kritice společenských poměrů na americkém Jihu.
|
|
|
Apokalypsa jako zjevení pravdy v moderním americkém románu: Thomas Pynchon a román po 11. září
Olehla, Richard ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Procházka, Martin (oponent) ; Kolinská, Klára (oponent)
Tato dizertační práce analyzuje roli apokalypsy jakožto zjevení pravdy, její různé aspekty a prvky s ní spojené (paranoia, andělé) v románech Thomase Pynchona V., Dražba série 49 a Duha přitažlivosti. Apokalypsa jakožto zjevení pravdy o povaze světa, v němž žijí protagonisté zkoumaných Pynchonových románů, hraje ve zkoumaných románech zásadní úlohu. Lze nicméně tvrdit, že je ve zkoumaných dílech je tato apokalypsa jen iluzorní, nedosažitelná, neboť tyto romány jsou založeny na premise, že žádná konečná pravda neexistuje. Není tudíž co zjevovat. Protagonisté Pynchonových románů dosahují pouze zjevení individuální pravdy, jakési soukromé apokalypsy. Podstatnou úlohu při zkoumání role apokalypsy v dílech Thomase Pynchona a v západní kultuře obecně hrají mimo jiné také milenaristická očekávání a komunikační proces mezi lidmi a Bohem. Zprostředkovateli tohoto procesu jsou andělé. Tlumočení Božího sdělení nemůže být ze své podstaty přesné, dokonalé. Při jakékoli komunikaci totiž dochází k jejímu zkreslení, interpretaci. Rétorickým ekvivalentem této distorze je metafora, jejíž neurčitá, subjektivní povaha stojí v základech pocitů paranoie. Ta se ve zkoumaných dílech Thomase Pynchona mění v kreativní princip: postavy těchto románů jsou nuceny vytvářet svůj vlastní svět. Ve své druhé části se tato práce...
|
|
|
J.K.Toole, Kurt Vonnegut, Jr. and Ken Kesey: Authority and Grotesque in the U.S. Literature of The 1960s.
Kocmichová, Linda ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Sukdolová, Alice (oponent) ; Olehla, Richard (oponent)
Práce se zaměřuje na roli groteskna a autority v dílech amerických autorů, která vznikla v USA v šedesátých letech. Teoretickými východisky, která byla použita k rozboru konkrétních děl vybraných autorů, je bachtinovské pojetí lidové karnevalové kultury, dále teorie Vizenora, opět vycházející z Bachtina a týkající se "šibalů" (tricksters). Dizertační práce používá teoretická východiska, která se týkají působení autority nad jednotlivcem dle Foucaulta, a dále vychází z Deleuzeovy repetice a schizoanalýzy. Hlavním úkolem této dizertační práce je poukázat na prvky, které mají analyzovaná díla společné a také na rozdíly, které se projevují rozlišným pojetím boje proto autoritě. Dalším jednotícím prvkem je pohled na šílenství, které je v těchto dílech osvobozující silou. Autoři byli vybráni pro svůj provokativní postoj k moci, která je uplatňována nad jednotlivcem. Groteska slouží jako prostředek zesměšnění a zdiskreditování autority, jejíž nehumánní projevy jsou zdůrazněny v dílech analyzovaných autorů. Analyzovanými autory jsou: John Kennedy Toole (Spolčení hlupců), Kurt Vonnegut Jr. (Jatka č.5) a Ken Kesey (Vyhoďme ho z kola ven).
|
|
|
Apokalypsa jako zjevení pravdy v moderním americkém románu: Thomas Pynchon a román po 11. září
Olehla, Richard ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Procházka, Martin (oponent) ; Kolinská, Klára (oponent)
Tato dizertační práce analyzuje roli apokalypsy jakožto zjevení pravdy, její různé aspekty a prvky s ní spojené (paranoia, andělé) v románech Thomase Pynchona V., Dražba série 49 a Duha přitažlivosti. Apokalypsa jakožto zjevení pravdy o povaze světa, v němž žijí protagonisté zkoumaných Pynchonových románů, hraje ve zkoumaných románech zásadní úlohu. Lze nicméně tvrdit, že je ve zkoumaných dílech je tato apokalypsa jen iluzorní, nedosažitelná, neboť tyto romány jsou založeny na premise, že žádná konečná pravda neexistuje. Není tudíž co zjevovat. Protagonisté Pynchonových románů dosahují pouze zjevení individuální pravdy, jakési soukromé apokalypsy. Podstatnou úlohu při zkoumání role apokalypsy v dílech Thomase Pynchona a v západní kultuře obecně hrají mimo jiné také milenaristická očekávání a komunikační proces mezi lidmi a Bohem. Zprostředkovateli tohoto procesu jsou andělé. Tlumočení Božího sdělení nemůže být ze své podstaty přesné, dokonalé. Při jakékoli komunikaci totiž dochází k jejímu zkreslení, interpretaci. Rétorickým ekvivalentem této distorze je metafora, jejíž neurčitá, subjektivní povaha stojí v základech pocitů paranoie. Ta se ve zkoumaných dílech Thomase Pynchona mění v kreativní princip: postavy těchto románů jsou nuceny vytvářet svůj vlastní svět. Ve své druhé části se tato práce...
|
|
| |
host ::
RSS.