|
|
Třídy, nerovnost a konflikt: v dějinách sociálně historického myšlení a v současnosti
Kubová, Karolína ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Šafr, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce je teoreticko-historického charakteru, a je zaměřena na teorii tříd a třídního konfliktu, na genezi pojmu třída. Bude provedena analýza autorů a směrů-škol, které měly vliv na ideového zakladatele tohoto pojmu Karla Marxe, a jakým způsobem se vyvíjelo jejich myšlení. Marx ani jiný autor pojem "třída, třídy, třídní" nikdy jednoznačně nedefinoval. Jedná se o historicko-sociologický pohled na pojem "třída", který bývá často definován různě, a dodnes neexistuje jasná definice, na které by se shodla celá akademická obec. V moderních společnostech se pojem "třída" tak často nepoužívá a byl nahrazen pojmem sociální stratifikace. V posledních letech o "třídách" diskutují přední světoví odborníci, ale řešení je stále v nedohlednu. Přesto je tato práce optimistická a autorka se jednoznačně přimlouvá za to, aby pojem "třída" z odborného sociologického diskurzu nezmizel.
|
|
|
Koncept tříd v dějinách sociálního myšlení a v soudobé sociologii
Kubová, Karolína ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Tato diplomová práce je teoreticko-historického charakteru, a je zaměřena na teorii tříd a třídního konfliktu, na genezi pojmu třída. Bude provedena analýza autorů a směrů-škol, které měly vliv na ideového zakladatele tohoto pojmu Karla Marxe, a jakým způsobem se vyvíjelo jejich myšlení. Marx ani jiný autor pojem "třída, třídy, třídní" nikdy jednoznačně nedefinoval. Jedná se o historicko-sociologický pohled na pojem "třída", který bývá často definován různě, a dodnes neexistuje jasná definice, na které by se shodla celá akademická obec. V moderních společnostech se pojem "třída" tak často nepoužívá a byl nahrazen pojmem sociální stratifikace. V posledních letech o "třídách" diskutují přední světoví odborníci, ale řešení je stále v nedohlednu. Přesto je tato práce optimistická a autorka se jednoznačně přimlouvá za to, aby pojem "třída" z odborného sociologického diskurzu nezmizel.
|
|
|
Sociální nerovnost jako hrozba - Sekuritizace s odkazem ke Šluknovským událostem
Dederová, Nelly ; Jireš, Jan (vedoucí práce) ; Barša, Pavel (oponent)
Sociální nerovnost jako hrozba - Sekuritizace s odkazem ke Šluknovským událostem Bc. Nelly Dederová Diplomová práce Diplomová práce Sociální nerovnost jako hrozba - Sekuritizace s odkazem ke Šluknovským událostem se zabývá konstrukcí "problému" Šluknovského regionu na pozadí Šluknovských událostí (dva fyzické střety ve městech Nový Bor a Rumburk ze srpna 2011 a následující série protestů, demonstrací a shromáždění ve městech Šluknovského regionu trvajících až do roku 2012), na který nahlíží optikou teorie sekuritizace představitelů Kodaňské školy bezpečnostních studií Barryho Buzana, Ole Wævera a Jaap de Wilda. Výchozím předpokladem je, že se účastníci utvořeného politicko-bezpečnostního diskurzu odkazovali ke Šluknovským událostem za použití sekuritizačního jazyka, tj. označili určitý referenční objekt za ohrožený, navrhovali mimořádná opatření a požadovali legitimizaci jejich přijetí.
|
|
|
Na cestě ke školní uniformě
Koudela, Jindřich ; Voda, Jan (vedoucí práce) ; Trojan, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce popisuje v praktických a snadno uchopitelných krocích cestu, kterou je nutno podniknout na státní (veřejné) základní škole při zavádění školních uniforem, které se stávají nástrojem zásadní proměny kvality kultury školy. Stručně také shrnuje teoretická východiska a historii školních uniforem nejen v České republice, ale z části i v zahraničí. Předkládá známé důvody pro a proti zavádění školních uniforem v základních školách. Uvádí příklady názorů veřejnosti a dopady při zavádění školních uniforem na první veřejné základní škole v Praze v roce 2012. Ve své výzkumné části poodhaluje názorovou paletu ředitelů základních škol v Praze na případné zavádění školních uniforem ve školách, které řídí. KLÍČOVÁ SLOVA: Školní uniforma, jednotné oblečení, základní škola, ředitel školy, zřizovatel, historie uniforem, prevence šikany, sociální nerovnost
|
|
|
Zkoumání sociální podmíněnosti současného způsobu technologického rozvoje: Za hranice (výzkumu) digitální propasti
Lupač, Petr ; Suša, Oleg (vedoucí práce) ; Müller, Karel (oponent) ; Jirák, Jan (oponent)
Autor v textu promýšlí novou pozici, z níž lze nahlížet teorii informační společnosti a výzkum digitální propasti jako činné součásti jedné velké rekonstrukce podmínek sociální existence. Práce začíná rekonstrukcí argumentačního jádra teorií informační společnosti, které pak slouží jako opora výběru posledního a současně nejrespektovanějšího představitele této teoretické tradice. V následující kapitole je představena výstavba teorie informační společnosti Manuela Castellse a dále její těsný vztah s problémem digitální propasti. Tato část vrcholí rozborem klíčové pozice problému digitální propasti v řešení rozporů a sociálních negativ informatizace a je uzavřena poukázáním na absenci tohoto momentu v předchozích kritikách Castellsova díla. Ve čtvrté kapitole je představen vývoj argumentů a empirické evidence výzkumu digitální propasti, v části páté jsou pak identifikovány limity současné akademické diskuse o digitální propasti. V šesté kapitole se autor pokouší překročit tyto limity prostřednictvím navržení nového, dostupné empirické evidenci lépe odpovídajícího modelu digitální propasti. Práce je uzavřena promýšlením důsledků tohoto modelu nejen pro teorii i politiku informační společnosti, ale i pro případné budoucí syntetické zkoumání role teorie informační společnosti v procesu informatizace.
|
|
|
Počátky katolického politického myšlení v díle V. S. Štulce
Záškoda, Miloslav ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Klementová, Eliška (oponent)
Předkládaná bakalářská práce propojuje excerpci, analýzu a interpretaci politického myšlení veřejně působícího katolického kněze v české společnosti 19. století, tedy v době, kdy katolická církev ztrácí své ideologické a mocenské pozice a kdy musí vzdorovat sílícím sekularizačním tendencím. Katolická církev se stává pouze jednou z mnoha kulturních a politických platforem v tomto století, a musí proto zápasit s ostatními názorovými proudy o své místo ve společnosti. Jmenovitě se toto pojednání zaměřuje na život a dílo katolicky založeného duchovního a upřímně přesvědčeného vlastence Václava Štulce (1814 - 1887). Představeny zde budou tři základní linie jeho politického myšlení. První okruh problémů, který ve svém díle tematizuje, souvisí nejen s rolí reprezentanta katolické církve, ale také se zdůrazňováním významu náboženských hodnot potřebných pro dosažení obecného blaha společnosti. Štulc se zcela jasně ohrazuje především vůči osvícenskému hnutí, revolučnímu násilí a reformám pod taktovkou císaře Josefa II. Štulcovo konzervativní myšlení také vybízí všechny sociální vrstvy, aby dodržovaly základní práva a dbaly veřejného pořádku. Druhé téma, na něž autor velice často odkazuje, se týká vztahu náboženské a národní identity. Snaží se propojit katolickou víru s konceptem moderního národa. Svým dílem...
|
|
|
Nerovnosti mužů a žen na trhu práce se zaměřením na OBI Ruzyně
Urbanová, Stanislava ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Špinerová, Zuzana (oponent)
Cílem této práce je zjistit, jaké nerovnosti existují na pracovním trhu mezi muži a ženami a následně tyto nerovnost popsat. Dále také zjistit, díky kterým vlivům nerovnosti mezi muži a ženami na trhu práce vznikají. Důležitou součástí této práce je také zjištění, jak na tuto problematiku nahlíží politika a zda nabízí nějaká řešení. Dalším cílem je provedení vlastního výzkumu ve firmě Obi Ruzyně metodou případové studie. Cílem tohoto výzkumu bude zjistit, zda-li zaměstnanci pociťují skutečnost, že je v jejich firmě upřednostňováno opačné pohlaví. Další z cílů této práce je dokázat tvrzení, že se nerovnosti mezi muži a ženami neustálým vývojem společnosti stále více zmenšují, sice pomalým a pozvolným procesem, ale dochází k tomuto jevu.
|
|
|
Prestiž a sociální stratifikace v české společnosti mezi lety 1988-1999
Křepelková, Zuzana ; Duffková, Jana (vedoucí práce) ; Buriánek, Jiří (oponent)
Resumé V roce 1989 proběhla pro české dějiny významná revoluce, která zapříčinila, že se česká společnost začala orientovat z východu na západ. Společnost, ve které převládaly rovnostářské principy se ocitla tváří v tvář realitě západního světa, kam svou orientací nepatřila. V mínění lidí stále přetrvávaly nejenom touhy po sociálním zabezpečení, ale i jistá dávka rozhořčení nad rychle rostoucí diferenciací příjmů, která se projevovala negativním hodnocením bohatších lidí - svou úlohu sehrála i řada skandálů (tunelování a rychlý krach nově se zakládajících podniků). Česká společnost byla před rokem 1989 jen minimálně stratifikována. Po revoluci bylo potřeba vytvořit novou elitu, střední třídu a souběžně s tím se vytvářela i nová spodní vrstva. Nejdynamičtějším vývojem prošla nově vznikající stará střední třída (podnikatelé), pozvolněji se vyvíjela nová střední třída (odborníci s vysokoškolským vzděláním), jejíž přeměna je záležitostí několika generací. K porovnání prestiže (v době transformace a před ní) musíme jako výchozí použít škálu z roku 1967, neboť se jedná o poslední škálu zhotovenou v komunistickém Československu. Komunistická společnost byla společností statickou a proto se můžeme domnívat, že se stratifikace do roku 1989 příliš nezměnila. Na předních pozicích zůstávají povolání lékaře, ministra,...
|
|
|
Sociální stratifikace konkrétní kolektivity
Štádlerová, Jana ; Novotná, Eliška (vedoucí práce) ; Syrovátka, Oldřich (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá sociální strukturou obyvatel v obci Chodová Planá. Cílem je analýza sociální stratifikace v obci pomocí aplikace stratifikačních kritérií Warnerova stratifikačního modelu. Bakalářská práce je rozdělena do dvou hlavních částí. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy teorie stratifikace, popsány předstratifikační teorie, představeny současné stratifikační modely a kritéria pro jejich sestavení, a také je zde popsáno měření sociální stratifikace a její kritika. Praktická část se zabývá analýzou sociální stratifikace ve vybrané obci. Na začátku této části je věnována pozornost základní charakteristice vybrané obce. Dále jsou popsány metody využité při tvorbě praktické části, dále pak proces sběru a zpracování dat. Nejdůležitější částí je samotná analýza dat a tvorba stratifikačních modelů pro obec Chodová Planá dle jednotlivých stratifikačních kritérií. Rozvrstvení společnosti je poté porovnáno s předběžnými daty získanými ze Sčítání lidu, domů a bytů 2011.
|
|
|
Sociální stratifikace obce
Petrásek, Lukáš ; Novotná, Eliška (vedoucí práce) ; Rameš, Václav (oponent)
Tato práce se zabývá sociální stratifikací ve vybrané obci, v tomto případě ve městě Lomnice nad Lužnicí. Hlavním cílem je ukázat sociální strukturu obyvatelstva v této lokalitě a aplikovat ji na jeden ze současných stratifikačních modelů. Teoretická část tvoří úvod do problematiky sociální stratifikace, vysvětlení a definování základních pojmů vztahujících se k dané problematice, seznámení s demografickými údaji města Lomnice nad Lužnicí a metodami používanými při měření sociální stratifikace. V praktické části bude provedeno zpracování, analýza a zhodnocení údajů, které povedou k vytvoření stratifikačních modelů.
|
host ::
RSS.