|
|
Holásecká jezera
Šubrt, Jiří ; Doležal, Petr (oponent) ; Králová, Helena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zaměřuje na lokalitu Holáseckých jezer v jižní části Brna. Studie podává komplexní vyhodnocení současného stavu Holáseckých jezer a podrobně se zaměřuje na revitalizaci území, včetně technických a přírodě blízkých opatření. Navrhuje obnovu a výstavbu nových vodohospodářských objektů, vytvoření zón pro rozvoj přírody a celkové finanční vyhodnocení navrhovaných úprav.
|
|
|
Usazovací rychlost zrn materiálů používaných pro modelový výzkum v LVV
Šubrt, Jiří ; Pařílková,, Jana (oponent) ; Zachoval, Zbyněk (vedoucí práce)
Autor bakalářské práce se zaměřuje na výzkum a ověření vztahů určených různými autory pro usazovací rychlost částic použitelných pro modelový výzkum LVV. Pro porozumění daného výzkumu provádí rešerši základů obecné hydrauliky k dané problematice a uvádí současné i historické vztahy autorů zabývajících se danou tematikou. V praktické části je popsán vlastní výzkum a vyhodnocuje a porovnává svoje výsledky se vztahy jiných autorů.
|
|
|
Vnímání spravedlnosti v postmoderních společnostech
Heráčková, Lucie ; Mazák, Jaromír (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Lucie Heráčková Faktory interpretace sociálního světa jako spravedlivého Abstrakt Koncept spravedlnosti se vztahuje k vzájemnému vztahu jedince a obecného blaha. Konkrétně však pojem "spravedlnost" není v sociologii jednoznačně vymezen. Podle Emile Durkheima je spravedlnost stavem, který je sociálními skupinami vyžadován k udržení soudržnosti. Scheonfeld & Mestrovic (1989) tvrdí, že spravedlnost může být vnímána jako ekvivalent k Durkheimově solidaritě vzhledem k tomu, že prostředky pro sjednání spravedlnosti jsou důležité pro udržení solidarity ve společnosti. Moderní sociologie často rozlišuje mezi distributivní a procesní spravedlností (Šanderová, 2017), přičemž ta první se zaměřuje na vnímání spravedlnosti výsledného rozdělení odměn a trestů, zatímco ta druhá spravedlností procesu, který tomuto rozdělení vede. U distributivní spravedlnosti může být analyticky důležité rozlišit rovinu distribuce statků (kdo a za co obdrží cenné zdroje) a distribuci trestů (jak a kdo bude potrestán, pokud jedná proti obecnému blahu) (Šanderová, 2017). Situace, kdy je jedincova percepce spravedlnosti pozitivní, je žádoucí jev pro udržení sociálního řádu. Negativní vnímání spravedlnosti naopak podporuje alternativní jednání a stává se projevem nedůvěry v okolní svět (Tuček, 2006). Cílem této práce je vytvořit přehledovou...
|
|
|
O čarodějnícich a duších mezi námi: Zkoumání jak nadpřirozené bytosti rozkrývají sociální procesy v urbánním Pakistánu
Wasif, Zoya ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
One glaring condition of the enlightenment and modernity is that human beings have been placed at the center of the world in majority of academic disciplines, a condition which the Social Sciences have not been spared from. In an attempt to follow in the footsteps of scholars such as Robert Orsi and his research on presence within Catholicism, the project aims to explore how we as scholars can be more accepting of and hospitable of multiple temporalities, particularly within the field of sociology. This project aims to uncover the sociological significance of subjects experiences when narrate accounts that allude to supernatural beings. I want to display how such encounters add to our understanding of people's perception of their role within society and how their behavior towards others is implicitly shaped by such beliefs.
|
|
| |
|
| |
|
|
Českoslovenští Židé v Izraeli po druhé světové válce
Šafirová, Lucie ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent) ; Mlynář, Jakub (oponent)
Následující disertační práce se zaměřuje na židovskou menšinu v Československu, která se rozhodla v poválečném období emigrovat do Izraele. Propojením historicko-sociologického poznání kontextu doby a analýzy narativních rozhovorů s pamětníky zachycuje, jak probíhala emigrace z Československa, odkrývá motivační faktory vedoucí k opuštění země, umožňuje porozumět roli sionistického hnutí, spolků a organizací. Nastiňuje, jak vypadala adaptace v Izraeli a jaké oblasti byly pro pamětníky v nové zemi klíčové. Zachycuje vazbu emigrantů na zemi původu. Klíčová slova židovská menšina, poválečné období, sionistické hnutí, emigrace do Izraele, adaptace v Izraeli
|
|
|
Proměny tematizace smrti a umírání v sociologické teorii
Kratochvílová, Adéla ; Skovajsa, Marek (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá proměnou tematizace smrtí a umírání od klasické po současnou sociologii v moderních západních společnostech. Práce je členěna do pěti částí, ve kterých jsou postupně chronologicky rozebrány teoretické koncepty jednotlivých autorů spolu s jejich zařazením do teoretických přístupů. V první části se práce zaměřuje na zohlednění jazyka vzhledem k tématu a podává historické souvislosti pro doplnění celkového obrazu změn, ve kterých se vyvíjel pohled na smrt a umírání. Dále se práce zabývá představiteli klasické sociologie a tematizací smrti v jejich dílech. Následně je v práci postihnuto nejdelší období moderních teorií druhé poloviny 20. století, které jsou rozřazeny do příslušných teoretických přístupů. Práce je zakončena obdobím postmoderních teorií. Nakonec jsou všechny poznatky propojeny a vyhodnoceny v závěrečné části práce, diskusi. Společnost si vytvořila systém smrti, kolem kterého organizuje veškeré rituály, tradice, normy a jazyk spojené se smrtí a umíráním, a tento systém smrti se vyvíjí spolu s celkovou organizací společnosti. Pohled na smrt a umírání tedy není neměnný. Klíčová slova: sociologie smrti, sociologie umírání, socio-historický vývoj, individualismus, teorie odpoutání, neviditelná smrt
|
|
|
Globalization and its influence on social identities
Duffek, Adam ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Voříšek, Michael (oponent)
Globalizácia a jej vplyv na sociálne identity Autor: Adam Duffek Titul práce: Globalizácia a jej vplyv na sociálne identity Univerzita: Univerzita Karlova v Prahe Vedúci práce: PhDr. Alemayehu Kumsa, Ph.D. Dátum a miesto: Praha, Máj 2023 Abstrakt Táto diplomová práca analyzuje vplyv globalizácie na sociálne identity. Hlavnou tézou je, že globalizácia pôsobí na sociálne identity dvojsečne. Takéto identity sú procesmi globalizácie nesmierne posilnené a stávajú sa veľmi komplexné, no zároveň procesy globalizácie môžu tieto identity oslabovať a fragmentovať. Táto práca používa pojem identít v kontexte sociológie ako identity sociálne, vznikajú v spoločenskom kontexte a tvoria sociálnu realitu. Globalizácia je považovaná za signifikantný činiteľ reality post-modernej doby. Je multidimenzionálna vplýva na nesmierne veľa aspektov sociálnej reality a nevyhnutne má aj veľký vplyv na sociálne identity. Tri hlavné sféry globalizácie, ktoré sú predmetom analýzy tejto práce a primárne ovplyvňujú sociálne identity sú ekonomická, politická a kultúrna. Každá sa podieľa na posilňovaní a oslabovaní sociálnych identít špecifickým spôsobom v rôznych kontextoch. Primárnym produktom globalizácie je prísun nových politických, kultúrnych a ekonomických prúdov oslobodených od ich lokálnej dimenzie. Tento proces spôsobuje...
|
|
|
Unlearned Social Change: A Study of Transitory Order
Tomášek, Marcel ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent) ; Rasiński, Lotar (oponent) ; Červinková, Hana (oponent)
Práce je kvalitativní studií šedých zón a šedých aktivit na pomezí ekonomiky a politiky v České republice v letech 1995 až 2013. Všeobecně zakořeněný předpoklad, že závěrečnou tečkou za "přechodnou fází" byl proces evropeizace spojený s procedurami spojenými se vstupem do EU, je všeobecně rozšířen a považován za samozřejmost. Vzhledem k verifikaci tohoto předpokladu bylo výzkumné pole rozděleno na dvě výrazná dílčí období: první zkoumá praktiky, jak byly spojeny především s fází změny, kterou lze označit jako postprivatizační/sekundární privatizaci (1995-2004). Druhé sledované podobdobí (2004-2013) představuje období od vstupu do EU v roce 2004 do kolapsu české politické scény v roce 2013 po odhalení vládních, parlamentních a klanově-klientelistických struktur a demisi české vlády. Empirickými zdroji pro šetření byly především konkrétní případy dění a problematických situací na překryvu politiky a ekonomiky, jak jsou pro dané období 1995-2013 zaznamenány a zmiňovány v týdenících - Respekt, Ekonom. Teoretické ukotvení studie proběhlo prostřednictvím identifikace čtyř vln v konceptualizaci společenské změny ve střední a východní Evropě - v podobě "etapového schématu" (transformace-demokratická konsolidace; transformace-závislost na cestě; převzetí státu-evropeizace; verze kapitalismu-vlastní verze) a...
|
host ::
RSS.