|
|
Lidové tradice a zvyky jako zrcadlo sociálních vztahů. Srovnání tří lokálních společenství ve východních Čechách: Velký Vřešťov - Dubenec - Hustířany
Záškoda, Miloslav ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Lidové slavnosti, zábavy a zvyky, jiné kolektivní aktivity, vznikající tradice, svatební zvyklosti zrcadlí do jisté míry sociální vztahy uvnitř lokálního společenství, avšak nejen to, podílejí se také na vzniku a rozvoji sociálních kontaktů a zprostředkovávají navázání nových sociálních vazeb. Do struktury sociálních vazeb vnášejí dynamiku, tedy změnu, obnovu i regresi těchto vazeb. Studované jevy, které lze shrnout pod ne zcela přesným označením lidová kultura, se vlastně stávají komentářem sociální reality lokálního společenství. Ta se promítá do realizace kolektivních tradic a příslušných zvyků či zábav volného času. Příprava a vlastní organizace tradičních aktivit a společných akcí klade velké nároky na členy lokálního společenství. Tato organizační náročnost je však nesmírně důležitá, neboť právě vypořádání se s určitými těžkostmi či řešení nějakého společného úkolu aktivně přispívá k posilování vazeb v lokálním společenství. Příprava jakéhokoliv programu vyžaduje prvotní rozhodnutí o jeho uskutečnění. Na takové rozhodnutí má vliv alespoň sebemenší přesvědčení o prospěšnosti a užitečnosti, či dokonce potřebě příslušné společné akce. Po rozhodnutí následuje vlastní realizace, při které dochází k sociální komunikaci. Domnívám se, že je třeba chápat sociální komunikaci v co nejširším smyslu slova....
|
|
|
Počátky katolického politického myšlení v díle V. S. Štulce
Záškoda, Miloslav ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Klementová, Eliška (oponent)
Předkládaná bakalářská práce propojuje excerpci, analýzu a interpretaci politického myšlení veřejně působícího katolického kněze v české společnosti 19. století, tedy v době, kdy katolická církev ztrácí své ideologické a mocenské pozice a kdy musí vzdorovat sílícím sekularizačním tendencím. Katolická církev se stává pouze jednou z mnoha kulturních a politických platforem v tomto století, a musí proto zápasit s ostatními názorovými proudy o své místo ve společnosti. Jmenovitě se toto pojednání zaměřuje na život a dílo katolicky založeného duchovního a upřímně přesvědčeného vlastence Václava Štulce (1814 - 1887). Představeny zde budou tři základní linie jeho politického myšlení. První okruh problémů, který ve svém díle tematizuje, souvisí nejen s rolí reprezentanta katolické církve, ale také se zdůrazňováním významu náboženských hodnot potřebných pro dosažení obecného blaha společnosti. Štulc se zcela jasně ohrazuje především vůči osvícenskému hnutí, revolučnímu násilí a reformám pod taktovkou císaře Josefa II. Štulcovo konzervativní myšlení také vybízí všechny sociální vrstvy, aby dodržovaly základní práva a dbaly veřejného pořádku. Druhé téma, na něž autor velice často odkazuje, se týká vztahu náboženské a národní identity. Snaží se propojit katolickou víru s konceptem moderního národa. Svým dílem...
|
|
|
Lidové tradice a zvyky jako zrcadlo sociálních vztahů. Srovnání tří lokálních společenství ve východních Čechách: Velký Vřešťov - Dubenec - Hustířany
Záškoda, Miloslav ; Šalanda, Bohuslav (oponent) ; Pargač, Jan (vedoucí práce)
Lidové slavnosti, zábavy a zvyky, jiné kolektivní aktivity, vznikající tradice, svatební zvyklosti zrcadlí do jisté míry sociální vztahy uvnitř lokálního společenství, avšak nejen to, podílejí se také na vzniku a rozvoji sociálních kontaktů a zprostředkovávají navázání nových sociálních vazeb. Do struktury sociálních vazeb vnášejí dynamiku, tedy změnu, obnovu i regresi těchto vazeb. Studované jevy, které lze shrnout pod ne zcela přesným označením lidová kultura, se vlastně stávají komentářem sociální reality lokálního společenství. Ta se promítá do realizace kolektivních tradic a příslušných zvyků či zábav volného času. Příprava a vlastní organizace tradičních aktivit a společných akcí klade velké nároky na členy lokálního společenství. Tato organizační náročnost je však nesmírně důležitá, neboť právě vypořádání se s určitými těžkostmi či řešení nějakého společného úkolu aktivně přispívá k posilování vazeb v lokálním společenství. Příprava jakéhokoliv programu vyžaduje prvotní rozhodnutí o jeho uskutečnění. Na takové rozhodnutí má vliv alespoň sebemenší přesvědčení o prospěšnosti a užitečnosti, či dokonce potřebě příslušné společné akce. Po rozhodnutí následuje vlastní realizace, při které dochází k sociální komunikaci. Domnívám se, že je třeba chápat sociální komunikaci v co nejširším smyslu slova....
|
host ::
RSS.