|
|
Návrh vysokootáčkového asynchronního motoru
Svoreň, Jan ; Ondrůšek, Čestmír (oponent) ; Vítek, Ondřej (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá rozborem problematiky vysokorychlostních asynchronních motorů. V úvodu je probrána základní koncepce asynchronních motorů s ohledem na konstrukční zvláštnosti vzhledem k vysokým otáčkám a napájení z měniče frekvence. Dále se prozkoumaly problematické oblasti při návrhu a jejich řešení. Provedlo se měření ztrát klasického asynchronního motoru. Z měření se zjistila změna podílu jednotlivých ztrát pro klasický a vysokorychlostní asynchronní motor. U vyrobeného laboratorního vzorku vysokootáčkového motoru se upřesnil výpočet činného odporu a rozptylové reaktance rotoru z plného materiálu s vrstvou mědi. Pomocí metody konečných prvků se ověřily výsledky numerického výpočtu a navrhly se úpravy laboratorního vzorku pro zlepšení jeho parametrů.
|
|
|
Návrh vysokootáčkového elektrického stroje.
Šolc, Martin ; Klíma, Jiří (oponent) ; Mach, Martin (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem vysokorychlostního asynchronního motoru s výkonem 30 kW, 60 000 ot.min-1. V úvodu práce je rozebrána základní problematika vysokorychlostních motorů, používané materiály a typy motorů. Praktická část této práce se věnuje návrhu samotného motoru, vytvoření modelu v programu ANSYS Maxwell, provedení několik simulací a optimalizování navrhovaného stroje. Ve výsledné části této práce jsou vyhodnoceny jednotlivé simulace a představen finální model stroje.
|
|
|
Jednotka pro bezdrátový přenos elektrické energie
Jelínek, Aleš ; Kopečný, Lukáš (oponent) ; Žalud, Luděk (vedoucí práce)
Cílem této práce je ověřit praktickou realizovatelnost konceptu přenosu elektrické energie pomocí indukčních cívek. V první části je popsán matematický model a teoretický důkaz funkčnosti a dále je uvedena metoda detekce rezonance přijímacího obvodu na vysílací straně. Další kapitola popisuje hardwarové řešení experimentálního prototypu. Poslední část obsahuje výsledky měření činitele vazby dvou cívek a je zde diskutován výkon a významné vlastnosti prototypu.
|
|
|
Magnetostrikční vibrační generátor
Šumpelová, Jana ; Singule, Vladislav (oponent) ; Hadaš, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá myšlenkou harvestování energie pomocí vibrací. Popisuje magnetostrikční princip jako možnost získávání elektrické energie. Jedná se o generátor tvořený z nosníku s magnetostrikčním materiálem (Terfenol-D) a cívky. Model tohoto přístroje je vytvářen v prostředí Matlab/Simulink a programu FEMM. Pro různé naměřené hodnoty vibrací jsou poté tyto způsoby porovnávány. V programu FEMM lze zdokonalit získávání energie pomocí modelování různých okolních podmínek a použitím dalších materiálů (například přidáním permanentních magnetů). Výstup práce vyjadřuje schopnost harvestování energie navrhnutého magnetostrikčního generátoru v porovnání s již vytvořenými modely piezoelektrického a elektromagnetického generátoru. Na základě těchto výsledků lze určit, který generátor je vhodnější pro různé druhy aplikací.
|
|
|
Uvádějící učitel
Vítová, Drahoslava ; Zvírotský, Michal (vedoucí práce) ; Thorovská, Alena (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje pozici uvádějícího učitele a nahlíží do problémů začínajících učitelů. Tato pozice je dnes často zmiňována nejen ve spojení s kariérním růstem učitelů, ale především ve spojitosti s velkým odchodem začínajících učitelů po prvních letech ve školství. Teoretická část se zaměřuje nejen na definici začínajícího učitele a popis adaptačního období, ale i na odborné názory a informace o osobnosti učitele. Dále se teoretická část pozastavuje nad problémy a nedostatky začínajících učitelů, které jsou spojeny se vstupem do praxe. Závěrečné kapitoly teoretické části se věnují samotné pozici uvádějícího učitele. Je zde popsána náplň jeho práce a jeho role na škole. Praktická část se zaměřuje na zkušenosti začínajících učitelů s jejich adaptačním obdobím a jejich uvádějícím učitelem. Pokusíme se nahlédnout do procesu uvádění a zjistit, jak začínající učitelé vnímají roli uvádějícího učitele, co od něho očekávají a jaké mají na něj požadavky. K tomu bylo použito kvalitativního výzkumu v podobě dotazníků. V závěru práce jsou shrnuty požadavky začínajících učitelů na uvádějícího učitele, a zároveň i pohled či připomínky uvádějícího učitele na samotný proces uvádění nových kolegů do praxe. KLÍČOVÁ SLOVA uvádějící učitel, začínající učitel, adaptační období, proces uvádění
|
|
|
Busy Beaver Problem
Kropitz, Pavel ; Holan, Tomáš (vedoucí práce) ; Mráz, František (oponent)
Práca mala za úlohu vyvinúť a implementovať optimalizačné metódy, ktoré by našli uplatnenie pri riešení busy beaver problému rádu 5+. Výsledkom práce je teoretická časť a jej implementácia v podobe dvoch programov - simulátora turingových strojov podrobne zobrazujúceho výpočet stroja s aplikáciou teórie a programu prehľadávajúceho priestor turingových strojov. Ten bol spustený pre turingove stroje o štyroch až šiestich stavoch. Kvalitu metód preukázal malým počtom strojov, ktorých správanie nedokázal odhaliť a nájdením nového rekordného stroja - kandidáta na busy beavera rádu 6.
|
|
|
Slepičí protilátky jako nástroj imunodetekce cytochromů P450
Mácová, Iva ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Koblas, Tomáš (oponent)
Cytochrom P450 je významný enzym katalyzující velké množství reakcí metabolismu endogenních i exogenních látek. Existují látky, které zvyšují expresi tohoto enzymu, což může vést k aktivaci karcinogenů a vzniku rakoviny. Mezi tyto látky patří i dnes velmi propagované chemopreventivní látky, které jsou masově užívané ve formě potravinových doplňků. Je tedy důležité mít k dispozici metody k určení indukce cytochromu P450. Jednou z takových metod je imunodetekce cytochromu P450 metodou Western blotting. K detekci proteinů na membráně slouží specifické protilátky získané většinou ze savců. V této bakalářské práci je dokázáno, že stejně dobře však mohou posloužit i protilátky získané ze slepičích vajec. Těmito vaječnými protilátkami byly detekovány cytochromy P450 1A1 a 1A2 v jaterních mikrosomech po exposici potkanů modelové chemopreventivní látce β-naftoflavonu.
|
|
|
Studium interakcí potravních doplňků s enzymy biotransformace xenobiotik
Jandová, Eliška ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Koblihová, Jitka (oponent)
Užívání různých potravních doplňků v rámci pěstování zdravého životního stylu je v poslední době velmi populární. Přestože se většinou jedná o přírodní produkty, jejich konzumace ve velkých dávkách nemusí být vždy zdraví prospěná. Potravní doplňky jsou velmi často flavonoidního charakteru. Flavonoidní sloučeniny se nacházejí v rostlinách a prokazatelně příznivě působí na lidské zdraví. Pro své antioxidační, antialergenní a chemopreventivní účinky jsou široce studované. V posledních letech se byly dokumentovány i negativní vlivy flavonoidů, často způsobené jejich nadměrnou konzumací. Byla mimo jiné prokázána jejich interakce s cytochromy P450, které hrají důležitou roli při biotransformaci xenobiotik. Změny v metabolismu cizorodých látek (ať už léčiv či karcinogenů) můžou způsobit vážné poškození organismu, včetně nádorového bujení. Dalším z možných bodů zásahu potravních doplňků je i cytochrom b5 (resp. NADH:cytochrom b5 reduktasa), který katalytický cyklus cytochromů P450 významně ovlivňuje. Potenciálně nebezpečné jsou i interakce potravních doplňků při vylučování cizorodých látek z organismu. Tohoto procesu se účastní složitý systém transportérů, mezi nimiž hraje velmi důležitou roli P-glykoprotein. Jejich hlavním úkolem je efluxní transmembránový přenos xenobiotik, čímž zabraňují hromadění...
|
|
|
Úloha proteinů Bmp4 a Bmp8b na vzniku primordiálních zárodečných buněk u myši
Vegrichtová, Markéta ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Petelák, Aleš (oponent)
Primordiální zárodečné buňky jsou prekurzory pohlavních buněk u sexuálně se rozmnožujících organismů. K indukci jejich vzniku jsou nezbytné růstové faktory z extraembryonálního ektodermu. Mezi těmito faktory jsou klíčové proteiny BMP4 a BMP8b. Tyto proteiny tvoří homodimery, popřípadě heterodimery a přes komplexy receptorů a SMAD proteiny aktivují kompetentní buňky proximálního epiblastu, které dají vzniknout primordiálním zárodečným buňkám a dalším strukturám embryonálního mezodermu. Přestože proteiny BMP4 a BMP8b signalizují obdobným způsobem, jsou vzájemně nezastupitelné a k indukci primordiálních zárodečných buněk jsou proto nutné oba dva. Dosud bylo navrženo několik modelů jejich interakce, avšak žádný zatím není úplně přesný.
|
|
|
Aktivace karcinogenů v zažívacím traktu
Zawadová, Dorota ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Koblihová, Jitka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem aktivace heterocyklických aminů (HAA). Tyto látky vykazují četné karcinogenní účinky na zkoumaných zvířatech i lidských buňkách. Tyto karcinogeny jsou tvořeny během tepelného zpracování masa nebo během kouření cigaret. Pro vyvolání jejich karcinogenních účinků je potřebná jejich předešlá aktivace. Většina HAA je nejdříve aktivována cytochromem P450 (CYP), zvláště podrodinou 1A1 a 1A2. Po aktivaci těmito enzymy vzniknou N-hydroxylaminy, které reagují s DNA pouze slabě. Pro snadnější tvorbu DNA aduktů je požadována další aktivace těchto metabolitů na reaktivnější acetátové a sulfátové estery. Tyto estery jsou tvořeny sulfotransferasou (SULT) a N-acetotransferasou (NAT). Ovlivněním těchto enzymů můžeme pozitivně regulovat vznik karcinomů. Za silný inhibitor jedné z podrodiny SULT (fenolové sulfotransferasy P-PST) je považována kyselina kávová. Za dobré inhibitory NAT je považován quercitin. Klíčová slova: Heterocyklické aminy, biotransformace, cytochrom P450, sulfotransferasa, N-acetyltransferasa
|
host ::
RSS.