|
| |
|
|
Úloha proteinů Bmp4 a Bmp8b na vzniku primordiálních zárodečných buněk u myši
Vegrichtová, Markéta ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Petelák, Aleš (oponent)
Primordiální zárodečné buňky jsou prekurzory pohlavních buněk u sexuálně se rozmnožujících organismů. K indukci jejich vzniku jsou nezbytné růstové faktory z extraembryonálního ektodermu. Mezi těmito faktory jsou klíčové proteiny BMP4 a BMP8b. Tyto proteiny tvoří homodimery, popřípadě heterodimery a přes komplexy receptorů a SMAD proteiny aktivují kompetentní buňky proximálního epiblastu, které dají vzniknout primordiálním zárodečným buňkám a dalším strukturám embryonálního mezodermu. Přestože proteiny BMP4 a BMP8b signalizují obdobným způsobem, jsou vzájemně nezastupitelné a k indukci primordiálních zárodečných buněk jsou proto nutné oba dva. Dosud bylo navrženo několik modelů jejich interakce, avšak žádný zatím není úplně přesný.
|
|
|
Vliv ubiquitinace spermií v rámci časného embryonálního vývoje u prasete
Petelák, Aleš ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Petr, Jaroslav (oponent)
Metoda intracelulární injekce spermie je velmi efektivním nástrojem pro výzkum oplození. Po vytvoření nové laboratoře na půdě PřF UK bylo nutné nejdříve tuto metodu zavést a charakterizovat časný embryonální vývoj oplozených oocytů. Oocyty byly po oplození kultivovány do stadia blastocysty s úspěšností srovnatelnou s jinými laboratořemi (17%). Ubiquitin-proteazomální systém, který v buňce zajišťuje degradaci proteinů, se účastní regulace maturace a selekce spermií a je nezbytný pro penetraci vitelinní membrány. V těchto dějích je jeho funkce lokalizována extracelulárně. U spermií míra ubiquitinace koreluje s jejich kvalitou. Hypoteticky lze tedy předpokládat, že ubiquitinace nekvalitních spermií slouží jako negativní marker pro jejich rozpoznání a degradaci oocytárním 26S proteazomálním komplexem. Experimenty byly plánovány na základě předpokladu, že výkonnou částí selekčního mechanismu je 26S proteazom a z tohoto důvodu byl sledován vliv inhibice 20S proteazomu, pomocí peptidu MG132, na formování prvojader a následný časný embryonální vývoj po ICSI. Z pohledu zahájení dekondenzace spermie se neprojevil žádný účinek inhibice. Signifikantní rozdíl byl pozorován ve formování prvojader. U skupiny s MG132 docházelo k tvorbě prvojader jen v malém počtu případů (17%, 9%), oproti skupině bez inhibitoru...
|
|
|
Vliv ubiquitinace spermií v rámci časného embryonálního vývoje prasete
Petelák, Aleš
Dizertační práce se zabývá vlivem extracelulárního ubiquitinu na úspěšnost časného embryonálního vývoje a dále pak možnostmi, jak zlepšit podmínky pro umělé oplození pomocí inkubace oocytů s regulátory činnosti iontových kanálů. Pro potřeby tohoto výzkumu byla zavedena zcela nová metodika na třídění spermií pomocí průtokové cytometrie a jejich následnou kryoprezervaci. Byly ustanoveny podmínky pro úspěšné třídění spermií na základě míry extracelulární ubiquitinace, které poskytují vysokou specifitu selekce a zároveň dostatečný počet viabilních spermií pro oplození metodou ICSI. Pro následnou kryoprezervaci poměrně velmi nízkého počtu spermií jsme dokázali optimalizovat již zavedené metody tak, aby bylo možné zamrazovat minimální objem spermiové suspenze i s malým počtem buněk. Následný experiment prokázal přímou souvislost mezi mírou extracelulární ubiquitinace a schopností spermií vytvořit správně se vyvíjející embryo. Spermie, u kterých bylo detekováno velké množství extracelulárně vázaného ubiquitinu, byly signifikantně méně úspěšné z pohledu následného vývoje embrya do stádia blastocysty po ICSI než ty, které vykazovaly nízkou úroveň povrchové ubiquitinace (6,2 vs. 16,7 %, P<0,001). Míra extracelulární ubiquitinace neměla vliv na úspěšnost rýhování embrya, ale souvisela s ní úspěšnost...
|
|
|
Vliv ubiquitinace spermií v rámci časného embryonálního vývoje prasete
Petelák, Aleš ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Šušor, Andrej (oponent) ; Procházka, Radek (oponent)
Dizertační práce se zabývá vlivem extracelulárního ubiquitinu na úspěšnost časného embryonálního vývoje a dále pak možnostmi, jak zlepšit podmínky pro umělé oplození pomocí inkubace oocytů s regulátory činnosti iontových kanálů. Pro potřeby tohoto výzkumu byla zavedena zcela nová metodika na třídění spermií pomocí průtokové cytometrie a jejich následnou kryoprezervaci. Byly ustanoveny podmínky pro úspěšné třídění spermií na základě míry extracelulární ubiquitinace, které poskytují vysokou specifitu selekce a zároveň dostatečný počet viabilních spermií pro oplození metodou ICSI. Pro následnou kryoprezervaci poměrně velmi nízkého počtu spermií jsme dokázali optimalizovat již zavedené metody tak, aby bylo možné zamrazovat minimální objem spermiové suspenze i s malým počtem buněk. Následný experiment prokázal přímou souvislost mezi mírou extracelulární ubiquitinace a schopností spermií vytvořit správně se vyvíjející embryo. Spermie, u kterých bylo detekováno velké množství extracelulárně vázaného ubiquitinu, byly signifikantně méně úspěšné z pohledu následného vývoje embrya do stádia blastocysty po ICSI než ty, které vykazovaly nízkou úroveň povrchové ubiquitinace (6,2 vs. 16,7 %, P<0,001). Míra extracelulární ubiquitinace neměla vliv na úspěšnost rýhování embrya, ale souvisela s ní úspěšnost...
|
|
|
Vliv ubiquitinace spermií v rámci časného embryonálního vývoje prasete
Petelák, Aleš ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Šušor, Andrej (oponent) ; Procházka, Radek (oponent)
Dizertační práce se zabývá vlivem extracelulárního ubiquitinu na úspěšnost časného embryonálního vývoje a dále pak možnostmi, jak zlepšit podmínky pro umělé oplození pomocí inkubace oocytů s regulátory činnosti iontových kanálů. Pro potřeby tohoto výzkumu byla zavedena zcela nová metodika na třídění spermií pomocí průtokové cytometrie a jejich následnou kryoprezervaci. Byly ustanoveny podmínky pro úspěšné třídění spermií na základě míry extracelulární ubiquitinace, které poskytují vysokou specifitu selekce a zároveň dostatečný počet viabilních spermií pro oplození metodou ICSI. Pro následnou kryoprezervaci poměrně velmi nízkého počtu spermií jsme dokázali optimalizovat již zavedené metody tak, aby bylo možné zamrazovat minimální objem spermiové suspenze i s malým počtem buněk. Následný experiment prokázal přímou souvislost mezi mírou extracelulární ubiquitinace a schopností spermií vytvořit správně se vyvíjející embryo. Spermie, u kterých bylo detekováno velké množství extracelulárně vázaného ubiquitinu, byly signifikantně méně úspěšné z pohledu následného vývoje embrya do stádia blastocysty po ICSI než ty, které vykazovaly nízkou úroveň povrchové ubiquitinace (6,2 vs. 16,7 %, P<0,001). Míra extracelulární ubiquitinace neměla vliv na úspěšnost rýhování embrya, ale souvisela s ní úspěšnost...
|
|
|
Vliv intracytoplazmatické injekce spermie na úspěšný vývoj a plodnost u vybraných druhů savců
Kaufman, Jonáš ; Petelák, Aleš (vedoucí práce) ; Petr, Jaroslav (oponent)
5 Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá shrnutím dosavadních poznatků o vývoji a reprodukčních schopnostech potomků počatých pomocí umělého oplození, a zvláště intracytoplazmatickou injekcí spermie (ICSI, intracytoplazmatic sperm injection) ve srovnání s přirozeně počatými. Práce zahrnuje především poznatky ohledně lidské asistované reprodukce. Vědecká práce s lidskými gametami a embryi však naráží na etické problémy. Proto jsou v práci zahrnuty i výsledky některých studií prováděných na zvířecích modelech. Hlavním účelem práce je zjistit, zda může mít ICSI negativní vliv na potomky. Konkrétně tato práce porovnává porodní výsledky, výskyt vrozených vad, kognitivní schopnosti, epigenetickou a genetickou integritu potomků a jejich reprodukční schopnosti. Podle dostupných informací se zdá, že ICSI je bezpečná metoda umělé reprodukce. Zhoršené výsledky mohou být většinou vysvětleny sníženou plodností rodičů, nebo je jejich význam zanedbatelný. Klíčová slova: umělé oplození, ART, ICSI, reprodukce, potomci, myš, hospodářská zvířata, člověk
|
|
|
Role tetraspaninových sítí při interakci a fúzi spermie a vajíčka
Černá, Pavlína ; Hortová, Kateřina (vedoucí práce) ; Petelák, Aleš (oponent)
Fúze spermie a vajíčka je klíčovým momentem oplození, o který se naprosto zásadním způsobem zasazují proteiny superrodiny tetraspaninů, jejichž interakce umožňují vzájemnou interakci gamet a jejich následnou fúzi. Tetraspaniny jsou transmembránové proteiny velikosti 25-50 kD, jejichž různí členové se nacházejí ve většině savčích buněk. Jejich specifitou jsou čtyři transmembránové domény, obsahující klíčové aminokyselinové zbytky, které jim udávají jejich funkci. Podstatným znakem tetraspaninů je jejich schopnost laterárního uspořádání membrány, jež docilují rozsáhlými komplexy s dalšími proteiny, s nimiž utvářejí tzv. tetraspaninovou síť. Interakce s dalšími proteiny a tetraspaniny je důležitá pro buněčnou adhezi k extracelulární matrix, adhezi k jiným buňkám a hrají roli v přenosech signálu. Tato bakalářská práce má za cíl popsat a shrnout úlohu tetraspaninových sítí při fúzi vajíčka a spermie, obecné seznámení s tetraspaniny, jejich strukturou a funkcemi v buněčných procesech a především interakcemi vedoucími k tvorbě tetraspaninových sítí, jež jsou klíčovým bodem při oplození. Součástí bude popis samotného procesu oplození a proteinové interakce a změny, které tomuto ději předchází. Formou rešerše budou uvedeny nejnovější poznatky daného tématu z pohledu reprodukční biologie.
|
|
|
Reproductive and epigenetic parameters in sperm connected to the disruptive development and early embryo loss.
Flintová, Jennifer ; Hortová, Kateřina (vedoucí práce) ; Petelák, Aleš (oponent)
Globální metylace DNA, modifikace histonů a regulace nekódujícími RNA molekulami jsou epigenetické mechanismy, které mají zásadní vliv na regulaci embryonálního vývoje a gametogeneze. Epigenetické mechanismy mohou být negativně ovlivněny četnými vnějšími vlivy. Znečištěné životní prostředí a nezdravý životní styl, jsou dva hlavní faktory spojované s narušením epigenetických regulací, vedoucím ke snížení plodnosti a abnormálnímu embryonálnímu vývoji potomstva. U některých odchylek epigenetických značek může docházet k transgeneračnímu přenosu, avšak v jistých případech je možné negativní dopad na potomstvo odvrátit náležitým zásahem do životního stylu rodičů. Vzhledem k vysoké konzervovanosti epigenetických regulací a genů odpovědných za spermatogenezi, jsou studie založené na zkoumání zvířecích modelů zásadní pro porozumění mechanismů způsobujících zhoršení plodnosti a celkového zdraví u člověka. Klíčová slova: Epigenetika, spermie, endokrinní disruptory, hypoxie, životní styl, transgenerační přenos.
|
|
|
Chemical communication of gametes
Otčenášková, Tereza ; Komrsková, Kateřina (vedoucí práce) ; Petelák, Aleš (oponent)
Mnoho rozmanitých chemoatraktantů se podílí na směrování spermie k vajíčku, a to bez rozdílu, zda se jedná o živočichy s vnějším nebo vnitřním oplozením. Spermie jsou po uvolnění vystaveny různým faktorům, které jim poskytují nezbytné informace o jejich okolním prostředí. Tyto molekuly jsou strukturně velmi odlišné a prostřednictvím specifických receptorů, jenž jsou exprimovány na povrchu spermie, spouští rozdílné signalizační dráhy ovlivňující pohyblivost a regulující správnou funkci spermie. Celkové pochopení těchto mechanismů přináší zajímavé a často i překvapující úhly pohledu na evoluční vztahy mezi druhy bezobratlých a obratlovců. Některé principy, které byly považovány za přítomné výhradně u savců, jsou nyní odhalovány i u mořských bezobratlých a naopak. Stávající znalost interakcí mezi savčími gametami je hojně využívána obory medicíny spojenými s reprodukcí. Výzkumy zaměřené na toto téma tak pomáhají objasnit mnohé příčiny neplodnosti, stejně jako vyvíjet nové druhy antikoncepce či zvyšovat úspěšnost umělých oplodnění.
|
host ::
RSS.