|
|
Sequence variants in metastatic colorectal cancer and their evolution during the disease course and treatment
Jandová, Eliška ; Boublíková, Ludmila (vedoucí práce) ; Vymetálková, Veronika (oponent)
Lepší pochopení molekulárně-genetických charakteristik kolorektálního karcinomu (CRC) může pomoci vysvětlit rozvoj onemocnění i rezistence k léčbě, předpovědět progresi nádoru a predikovat odpověď na léčbu. V současné době jsou součástí klinické praxe minimální molekulární testy, které pomáhají určit, zda pacient bude profitovat z konkrétní terapie, nicméně studie ukazují stále více a více nových mutací zodpovídajících za rezistenci k léčbě. Zlatým standardem pro molekulární testování jsou tkáňové biopsie, konstantně ale roste poptávka po méně invazivní metodě, jako je například tekutá biopsie (liquid biopsy). S využitím sekvenování nové generace jsme analyzovali sekvenční varianty přítomné v tkáni primárního nádoru, metastáz a volné cirkulující DNA nádoru - ctDNA u pacientů s metastatickým kolorektálním karcinomem. Cílem práce bylo analyzovat sekvenční varianty přítomné v primárním tumoru a identifikovat varianty patogenní, porovnat sekvenční varianty primárního tumor a metastáz a zjistit, zda se nějakým způsobem liší, zhodnotit, jestli ctDNA může být použita v diagnostice a zda se v ní mohou nacházet tumor specifické markery, které by se dali použít k monitorování progrese. Výsledky naší práce indikují možné využití ctDNA pro podrobnou molekulární analýzu nádorového onemocnění i pro monitorování...
|
|
|
Využití hořčíku u nosnic
Jandová, Eliška
Diplomová práce se zabývá stanovením retence hořčíku v organismu. Pro experiment byly použity kuřice nosného typu hybrida Bovans Brown od 14. týdne věku. Slepice po celou dobu pokusu byly krmeny ad libitum krmnou směsí s indikátorem oxidem chromitým. Od zahájení snášky byly každý den odebírány vejce pro stanovení pevnosti skořápky. Bilanční stravitelnost hořčíku byla zjišťována ve třídenních periodách. Spotřeba krmiva byla zjišťo-vána indikátorovou metodou. Průměrná bilanční stravitelnost hořčíku z krmné směsi byla 55,1 %. Maximálních hodnot, okolo 58 %, dosahovala mezi 40 – 60 dny po snesení 1. vej-ce. Průběh retence hořčíku od 43. dne před snesením 1. vejce a 73. den po snesení 1. vejce lze vyjádřit polynomickou rovnicí 2. stupně: Y= -0,0009x2 + 0,1316x + 54,12; R2 = 0,6414. S postupující snáškou a hmotností vajec se zvyšovala denní retence hořčíku, která byla před zahájením snášky 127 mg. Během snášky bylo v těle nosnice denně zadržováno 179 – 196 mg hořčíku. Průměrný obsah hořčíku ve skořápce byl 3,771 ± 0,2131 g/kg. Za celé bilanční období byla průměrná spotřeba krmiva 120,13 g. V hodnocení kvality vajec od 17. do 29. týdne věku se všechny hodnoty shodovaly s technologickým návodem daného hybrida.
|
|
|
Studium interakcí potravních doplňků s enzymy biotransformace xenobiotik
Jandová, Eliška ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Koblihová, Jitka (oponent)
Užívání různých potravních doplňků v rámci pěstování zdravého životního stylu je v poslední době velmi populární. Přestože se většinou jedná o přírodní produkty, jejich konzumace ve velkých dávkách nemusí být vždy zdraví prospěná. Potravní doplňky jsou velmi často flavonoidního charakteru. Flavonoidní sloučeniny se nacházejí v rostlinách a prokazatelně příznivě působí na lidské zdraví. Pro své antioxidační, antialergenní a chemopreventivní účinky jsou široce studované. V posledních letech se byly dokumentovány i negativní vlivy flavonoidů, často způsobené jejich nadměrnou konzumací. Byla mimo jiné prokázána jejich interakce s cytochromy P450, které hrají důležitou roli při biotransformaci xenobiotik. Změny v metabolismu cizorodých látek (ať už léčiv či karcinogenů) můžou způsobit vážné poškození organismu, včetně nádorového bujení. Dalším z možných bodů zásahu potravních doplňků je i cytochrom b5 (resp. NADH:cytochrom b5 reduktasa), který katalytický cyklus cytochromů P450 významně ovlivňuje. Potenciálně nebezpečné jsou i interakce potravních doplňků při vylučování cizorodých látek z organismu. Tohoto procesu se účastní složitý systém transportérů, mezi nimiž hraje velmi důležitou roli P-glykoprotein. Jejich hlavním úkolem je efluxní transmembránový přenos xenobiotik, čímž zabraňují hromadění...
|
|
| |
|
|
Molekulární mechanismus cirkadiánních hodin a jeho souvislost s neuropsychiatrickými chorobami
Jandová, Eliška ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Mašek, Tomáš (oponent)
Cirkadiánní rytmy, které probíhají s periodou 24 hodin, jsou u savců řízeny hlavními hodinami uloženými v oblasti suprachiasmatických jader (SCN) a periferními oscilátory. Základním molekulárním mechanismem řízení cirkadiánních rytmů je zpětnovazebná transkripčně-translační smyčka hodinových genů Clock, Bmal1, Per a Cry. Dimer proteinů CLOCK-BMAL1 funguje jako aktivátor transkripce genů Per a Cry, které zpětně inhibují tento dimer, a tudíž i vlastní transkripci. Tato hlavní smyčka ovlivňuje další geny, které se podílejí na její vlastní regulaci. Funkce, jaderná lokalizace a stabilita hodinových genů je ovlivněna řadou postranskripčních a postranslačních modifikací. Jedním z procesů, které tato smyčka ovlivňuje, je spánek. Poruchy spánku jsou úzce spojeny s neuropsychiatrickými poruchami včetně onemocnění autistického spektra a s ním spojených syndromů, což nasvědčuje na souvislosti mezi poruchou regulace hodinových genů a těmito poruchami.
|
|
|
Alternativní plemena prasat a možnosti jejich využití
Jandová, Eliška
Práce pojednává o alternativních plemenech prasat. V práci je popsána současná situace v chovu a možnosti rozvoje plemen prasat v České republice a základní rozdělení prasat. Následuje popis alternativních plemen prasat, a to nejprve přeštického černostrakatého prasete, kde je popsán vznik tohoto plemene, charakteristika, užitkovost, kvalita masa a rizika chovu tohoto plemene. Jako další alternativní plemena jsou popisována mangalica původem z Maďarska, dále potom původní plemena z Polska, zlotnické strakaté, bílé a pulawské plemeno. U těchto plemen je uvedena základní charakteristika původu a vzhledu.
|
|
| |
|
|
Studium interakcí potravních doplňků s enzymy biotransformace xenobiotik
Jandová, Eliška ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Koblihová, Jitka (oponent)
Užívání různých potravních doplňků v rámci pěstování zdravého životního stylu je v poslední době velmi populární. Přestože se většinou jedná o přírodní produkty, jejich konzumace ve velkých dávkách nemusí být vždy zdraví prospěná. Potravní doplňky jsou velmi často flavonoidního charakteru. Flavonoidní sloučeniny se nacházejí v rostlinách a prokazatelně příznivě působí na lidské zdraví. Pro své antioxidační, antialergenní a chemopreventivní účinky jsou široce studované. V posledních letech se byly dokumentovány i negativní vlivy flavonoidů, často způsobené jejich nadměrnou konzumací. Byla mimo jiné prokázána jejich interakce s cytochromy P450, které hrají důležitou roli při biotransformaci xenobiotik. Změny v metabolismu cizorodých látek (ať už léčiv či karcinogenů) můžou způsobit vážné poškození organismu, včetně nádorového bujení. Dalším z možných bodů zásahu potravních doplňků je i cytochrom b5 (resp. NADH:cytochrom b5 reduktasa), který katalytický cyklus cytochromů P450 významně ovlivňuje. Potenciálně nebezpečné jsou i interakce potravních doplňků při vylučování cizorodých látek z organismu. Tohoto procesu se účastní složitý systém transportérů, mezi nimiž hraje velmi důležitou roli P-glykoprotein. Jejich hlavním úkolem je efluxní transmembránový přenos xenobiotik, čímž zabraňují hromadění...
|
host ::
RSS.