Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 48 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Indukce diferenciace testikulárních kmenových buněk u savců.
Strnadová, Karolína ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Kmenové buňky představují unikátní zdroj buněk s potenciálním využitím v oblasti regenerační medicíny a orgánové transplantace. Jak je známo, spermatogoniální kmenové buňky jsou unipotentní, dávají tedy vzniknout jedinému buněčnému typu, a sice spermii. Izolací a kultivací těchto testikulárních kmenových buněk bylo v řadě výzkumů docíleno pluripotentního stavu. Takto získané pluripotentní kmenové buňky z varlat, podobně jako embryonální kmenové buňky, diferencovaly v in vitro podmínkách na deriváty všech tří zárodečných listů. Cílem této bakalářské práce je charakterizovat kmenové buňky a shrnout poznatky zejména o testikulárních kmenových buňkách. Hlavní důraz je pak kladen na studie kultivovaných pluripotentních kmenových buněk odvozených z varlat myši a člověka a jejich schopnosti diferencovat za určitých podmínek na buňky ektodermu, mezodermu a endodermu.
Terapeutický vliv Sertoliho buněk na efekty oxidačního stresu u germinálních buněk
Hynková, Marie ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Frolíková, Michaela (oponent)
Sertoliho buňky jsou somatické buňky varlat, které mají funkci v podpoře spermatogeneze, výživě zárodečných buněk, ale také v udržování protizánětlivého prostředí a tvorbě hematotestikulární bariéry ve varlatech. Tyto buňky jsou intenzivně zkoumány pro své imunomodulační vlastnosti, které jsou využitelné v transplantační medicíně či jako terapeutický nástroj v regenerativní medicíně. V návaznosti na předchozí výzkum, ve kterém bylo potvrzeno, že Sertoliho buňky u myši sdílí některé charakteristiky s mezenchymálními kmenovými buňkami a mají multipotentní diferenciační potenciál in vitro, byly provedeny experimenty pro zjištění jejich terapeutických schopností. Sertoliho buňky prokázaly schopnost podpořit zachování motility spermií po navození zánětu varlat a snížit množství imobilních spermií in vivo. Na základě předběžných výsledků mají také schopnost snižovat množství ROS produkovaných testikulárními buňkami postiženými oxidačním stresem in vitro. Klíčová slova: Sertoliho buňky, germinální buňky, neplodnost, oxidační stres, ROS
Liver cells regeneration in mammals
Ťažký, Timotej ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Onhajzer, Jakub (oponent)
Regenerácia pečeňových buniek je dôležitý biologický proces, ktorý cicavcom umožňuje si zachovať funkciu pečene a zároveň sa zotaviť z jej poškodenia. Proliferácia pečeňových buniek slúži ako primárny spôsob regenerácie pečene, ktorá je u hepatocytov aktivovaná prechodom z G0 do G1 fázy bunkového cyklu. Proliferácia je tiež podporovaná neparenchymálnymi pečeňovými bunkami, medzi, ktoré patria Itové bunky, Kupfferove bunky a endotelové bunky pečeňových sínusoíd. Pri komplexnej analýze kľúčových signálnych dráh bolo jasne preukázané, že signálne dráhy Wnt/β katenínová, Notch, Hippo, NF-κB a Hedgehog zohrávajú kľúčovú úlohu v regulácií proliferácie a diferenciácie pečeňových buniek počas regenerácie. Regeneračný potenciál pečene ovplyvňujú rôzne faktory, ako napríklad vek, rozsah poškodenia a zdravotné podmienky. Okrem toho má pozoruhodná regeneračná schopnosť pečene klinické dôsledky v súvislosti s transplantáciou pečene, parciálnou hepatektómiou a liečbou ochorení pečene, ako je cirhóza, hepatitída a hepatocelulárny alebo cholangiocelulárny karcinóm. Modulácia kľúčových signálnych dráh a identifikácia nových molekulárnych cieľov majú potenciál zlepšiť klinické výsledky pacientov s ochoreniami pečene alebo dokonca zrýchliť celý proces regenerácie pečene. Kľúčové slová: regenerácia, pečeň, cicavce,...
Vliv mikrochimérických buněk na nádorové bujení
Šimková, Lucie ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Peltanová, Barbora (oponent)
Mikrochimérismus je způsoben přítomností malého množství geneticky odlišných buněk v těle člověka. Mikrochimérismus může vznikat například v průběhu těhotenství, při kterém dochází k oboustranné migraci buněk. Mateřské buňky, které dítě získává v průběhu těhotenství a poté při kojení, mu pomáhají utvářet např. jeho imunitní systém. Další možností vzniku mikrochimérismu je krevní transfuze nebo transplantace. Mikrochimérické buňky mohou být uloženy v těle jedince desítky let a mohou tak mít vliv i na jeho zdraví. Tyto buňky mají vlastnosti podobné kmenovým buňkám, které jim umožnují začleňovat se do poškozené tkáně. V důsledku toho mohou mít pozitivní vliv na obnovení tkání, ale mohou i způsobovat vznik autoimunitních onemocnění nebo mohou mít vliv na rozvoj či potlačení nádorového bujení.
In vitro 3D organizace varlat u savců
Zahradníková, Hana ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Janečková, Lucie (oponent)
Dosud se nepodařilo vytvořit testikulární organoid, který by uspokojivě rekapituloval architekturu testikulární tkáně a zároveň byl schopen zajistit kompletní proces spermatogeneze in vitro. Dosažení tohoto cíle by znamenalo vyvinutí 3D modelu varlat, který by z hlediska buněčného uspořádání napodoboval situaci in vivo a mohl by tak přispět k hlubšímu pochopení fyziologického fungování testikulárního mikroprostředí. Takovýto model má mimo jiné velký potenciál pomoci při objasňování příčin mužské neplodnosti a hledání možností její léčby. Tato práce se zabývala tvorbou organoidů z testikulární buněčné suspenze myši nebo člověka, čehož lze využít například i ke studiu organogeneze de novo. Testovány byly celkem čtyři 3D kultivační systémy, z nichž nejlepších výsledků bylo dosaženo kultivací ve vrstvě měkké agarózy (SACS). Dále byl v rámci této práce úspěšně zaveden a optimalizován postup přípravy testikulárních organoidů pro snímání pomocí light sheet mikroskopie umožňující hodnocení jejich vnitřní struktury. Ze suspenze testikulárních buněk 5denní myši se podařilo připravit organoidy, jejichž struktura v některých ohledech připomínala organizaci varlete in vivo. Za klíčový výsledek lze považovat zejména přítomnost tubulárních struktur. Ze suspenze testikulárních buněk dospělého muže byly získány...
Role oxidačního stresu v mužské neplodnosti.
Dolečková, Barbora ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Šanovec, Ondřej (oponent)
Oxidační stres je způsoben přebytkem reaktivních forem kyslíku (ROS) nebo nedostatečnou aktivitou antioxidantů, které za normálních okolností snižují hladiny ROS a tím chrání organismus před oxidativním poškozením. Zdroje ROS lze dělit na dva typy, endogenní, mezi které patří např. leukocyty a nezralé spermie a exogenní, kam jsou řazeny faktory jako je znečištění ovzduší těžkými kovy, kouření tabákových výrobků, obezita a další. Nízké hladiny ROS mají pozitivní vliv na fyziologické funkce organismu včetně procesu spermatogeneze, kde se podílí např. na hladkém průběhu hyperaktivace a kapacitace spermií. Nicméně zvýšené hladiny ROS spouští řadu buněčných patologií, ať už jde o ztrátu fluidity biologických membrán v důsledku peroxidace lipidů, deformaci enzymatických proteinů nebo fragmentaci DNA, což se negativně odráží na fertilitě jedince. Vzhledem k významné pozitivní korelaci odbourávání ROS antioxidanty se zlepšujícími se parametry spermií infertilního jedince, se v poslední době začíná antioxidační terapie využívat jako možná úspěšná součást léčby mužské idiopatické neplodnosti.
Vliv estrogenů na in vitro modely testikulární tkáně a spermatogeneze
Jursová, Pavlína ; Děd, Lukáš (vedoucí práce) ; Tlapáková, Tereza (oponent)
Přestože jsou estrogeny známy především pro jejich funkce v ženském reprodukčním systému, jejich vliv na mužské reprodukční funkce byl již také vcelku dobře objasněn. Fyziologické koncentrace estrogenů jsou esenciální pro správný průběh spermatogeneze. Regulují celou řadu funkcí v testikulární tkáni, včetně proliferace a apoptózy všech typů testikulárních buněk, dynamické restrukturalizace mezibuněčných spojení v testes a změn v zastoupení některých post-translačních modifikací histonů v jádrech testikulárních buněk. Cílem této diplomové práce bylo studovat jejich vliv na in vitro modely testikulární tkáně a spermatogeneze a tak hlouběji objasnit jejich funkce v testikulární tkáni. Součástí tohoto projektu bylo také ustanovení in vitro kultury testikulárních organoidů pro pozdější použití jako in vitro model spermatogeneze. Současně byly provedeny experimenty s MCF7 buněčnou liní, které byly použity k výběru vhodné formy estrogenu pro experimenty. Nakonec byly provedeny experimenty s TM4 buněčnou linií, která sloužila jako in vitro model testikulární tkáně. V rámci plnění cílů a ověřování stanovených hypotéz byly použity i některé pokročilejší metody jako například objemové konfokální zobrazování CLARITY či holografická mikroskopie. Bylo zjištěno, že estrogeny mají vliv na morfologii Sertoliho...
Vliv oxidačního stresu na diferenciaci mezenchymálních kmenových buněk.
Bura, Radek ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Pacherník, Jiří (oponent)
Mezenchymální kmenové buňky jsou schopné tvořit různé typy tkání jako například svalové, kostní, tukové nebo chrupavčité tkáně, a to díky schopnosti se dělit a přeměnit se na jiný buněčný typ. Mezenchymální kmenové buňky získané z různých tkání se používají pro buněčnou terapii a regenerativní medicínu. Znalost vlivu různých faktorů na diferenciaci těchto multipotentních buněk je důležitá. V současné době je málo známo o vlivu reaktivních forem kyslíku (ROS) na diferenciační potenciál mezenchymálních kmenových buněk. Cílem této bakalářské práce je vypracovat literární rešerši shrnující dosavadní poznatky o vlivu oxidačního stresu na diferenciaci mezenchymálních kmenových buněk a ovlivněných signálních drah.
Transportní proteiny kyseliny močové v epitelech a jejich alelické varianty
Vrzáčková, Aneta ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Pavelcová, Kateřina (oponent)
Kyselina močová je u člověka konečným produktem degradace purinů a jako taková je vylučována z těla jednak epitelem vystýlajícím tubuly nefronů, jednak střevním epitelem. Tato práce má za cíl předběžně ověřit činnost tří kandidátních transportérů z rodiny SLC (SLC22A15, SLC22A18 a SLC47A1), které by mohly přenášet kyselinu močovou v epitelu střeva. Předběžné výsledky neprokázaly, že by zkoumané transportéry byly účastny přenosu kyseliny močové ve střevním epitelu. Práce se dále zabývá vlivem alelické varianty W75C v transportéru SLC17A1 a mechanismem, jakým tato varianta ovlivňuje transport urátu v buňkách. Klíčová slova: SLC22A15, SLC22A18, SLC47A1, SLC17A1, transport, epitel, kyselina močová
Role kaspázy-3 při apoptóze
Kolářová, Karolína ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Anděra, Ladislav (oponent)
Kaspázy zajišťují v organismech protizánětlivé, apoptotické, ale také vývojové procesy. širokou působností ve všech buňkách. Pokud však dojde k narušení jejich správné funkce, může docházet k různým patogenním stavům zajímavým tématem pro vědce, neboť jejich přímá spojitost se spouštěním apoptotických procesů je nadějnou možností terapie chorob, které s apoptózou souvisí, jako je například rakovina, neurodegenerativní onemocnění, ale také srdeční ischemie či diabetes. Kaskáda apoptotických procesů je řízena právě zmíněnými kaspázami, které se nachází v kaskádě. Pokud dojde ke spuštění kaskády v buňce, děje se tak kvůli přítomnému signálu "nebezpečí", který však může být velmi různý. Nejznámějšími spouštěči apoptotické kaskády jsou např. aktivovaný receptor Fas a ligand FasL, cytochrom c přítomný v cytoplazmě, nevyrovnané množství IAPs v buňce, poškozená DNA, a mnoho dalších. Po přijmutí signálu, aktivaci iniciační kaspáz 9, které následně aktivují 7 štěpí mnohé substráty, čímž propagují 3 je tedy efektorovým enzymem zodpovědným za samotné provedení regeneraci i diferenciaci buněk. Kaspáza 3 a její inhibitory lze využít k potlačení či léčbě Klíčová slova: generativní onemocnění

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 48 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.