|
|
Strana jako firma: ANO 2011 a ANO
Smilnická, Julie ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Diplomová práce se bude zabývat dvěma politickými stranami ve středoevropském prostoru optikou reprezentující jeden z dnešních fenoménu vyskytujících se na politické scéně - jsou jím politické strany, které svým fungováním připomínají soukromou firmu. Teoretický koncept - strana jako firma (the business firm party) z roku 1999 vzniklý na základě analýzy fungování a prezentace italské strany devadesátých lete FORZA ITALIA, se stane hlavním teoretickým rámcem, ze kterého práce bude vycházet. V práci bude tento koncept představen a následně bude aplikován na vybrané politické strany, jimiž jsou ANO 2011 působící v České republice a strana stejného akronymu ANO (Aliance pro nového občana), která byla přítomna ve slovenském stranickém systému zejména mezi lety 2002-2006. Na závěr pak dojde ke komparaci těchto jednotlivých případových studií a identifikování jejich podobností či naopak odlišností.
|
|
|
Politická komunikace českých populistických politiků
Voráček, Michal ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Guasti, Petra (oponent)
Diplomová práce se věnuje analýze politické komunikace českých populistických politiků v souvislosti s volbami do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021. Jejím cílem je zmapovat komunikační aktivitu vybraných politických představitelů a porovnat, jakým způsobem využívají tito aktéři sociální sítě pro svou politickou komunikaci, jaký vliv má blízkost voleb na aktivitu a narativ jejich komunikační strategie, jakým tématům se ve svých sděleních nejčastěji věnují a do jaké míry využívají prvků populismu a personalizace. Teoretická část se zaměřuje na definici a genezi termínu populismus se zvláštním akcentem na přístup ke studiu populismu jakožto komunikačního stylu. Dále je věnována pozornost politické komunikaci v souvislosti s nástupem a rozmachem internetu a sociálních sítí, zejména pak tomu, jak této transformace komunikačního prostředí využívají političtí představitelé v rámci své politickou strategii. Praktická část pak formou obsahové analýzy zkoumá komunikační aktivitu tří vybraných populistických politiků (Andreje Babiše, Tomia Okamury, Roberta Šlachty) na Facebooku v předvolebním období, povolebním období a v období běžného politického boje, a to celkově po dobu šesti týdnů. Získaná data jsou následně analyzována a interpretována ve vztahu k dosavadnímu výzkumu.
|
|
| |
|
|
Mediální obraz Andreje Babiše v denících Mladá fronta Dnes, Právo a Lidové noviny
Rejmonová, Zuzana ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Tato diplomová práce "Mediální obraz Andreje Babiše v denících Mladá fronta DNES, Právo, Hospodářské noviny a Lidové noviny v souvislosti s kauzou Čapí hnízdo" se věnuje problematice mediálního zobrazení významné veřejné osoby, politika a předního představitele nejsilnější politické strany v naší republice, a to pro účely této práce ve vybraných měsících v letech 2016 (březen), 2017 (srpen) a 2018 (květen). Je poměrně známou skutečností, že Andrej Babiš některá média, například právě Mladou frontu Dnes a Lidové noviny, v roce 2013 zakoupil prostřednictvím své společnosti Agrofert. Tato práce je pokusem o zachycení toho, zda měla tato skutečnost nějaký vliv na zobrazení Andreje Babiše v těchto denících. Získaný mediální obraz bude porovnán s mediálním obrazem Andreje Babiše ve stejných časových obdobích deníku Práva a deníku Hospodářské noviny, z nichž ani jeden nespadá v jakémkoli smyslu pod jeho vliv. V této práci je nejprve představen proces, jakým média konstruují realitu, což umožňuje samotnou existenci mediálního obrazu jako takového, dále jsou jako stěžejní pro tuto práci představeny koncepty nastolování agendy a mediální vlastnictví. Samozřejmě je věnována pozornost i samotnému Andreji Babišovi a vybraným deníkům: Mladá fronta DNES, Právo, Hospodářské noviny, Lidové noviny. Ve výzkumné části se tato...
|
|
|
Mediální obraz politických protestů organizovaných spolkem Milion Chvilek
Sehnalová, Anna ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
Cílem této práce je zhodnotit vliv vlastnictví médií na vytváření mediálního obrazu spolku Milion Chvilek a protivládních protestů v roce 2019 v denících Lidové noviny a Hospodářské noviny, a to za pomocí komparativní obsahové analýzy. Lidové noviny jsou součástí mediálního domu MAFRA vlastněného aktuálním předsedou vlády Andrejem Babišem skrze svěřenské fondy. Denní tisk a periodika spadající pod tento vydavatelský dům se tak dostala do situace, kdy musela přinášet zpravodajství o protestech, které byly silně zaměřeny proti jejich de facto vlastníkovi. Veřejná diskuse kolem možného střetu zájmů Andreje Babiše provází českou společnost od jeho vstupu do politiky. Jedním z bodů této diskuse je právě Babišova silná pozice v mediálním průmyslu, která dle kritiků poskytuje potenciální možnost ovlivňovat veřejné mínění, což může přinášet nekalou konkurenční výhodu v politickém boji. Tato mediální analýza se pokusí na vybraném vzorku článků o protestech v roce 2019 poodhalit, do jaké míry se liší rozsah, tón a prostor daný různým účastníkům protestů, politickým a jiným veřejným aktérům v Lidových novinách od obsahu publikovaném v Hospodářských novinách, který je co do čtenosti a cílového čtenáře nejlépe srovnatelný. Hospodářské noviny jsou vydávány nakladatelstvím Economia, a.s. vlastněném Zdeňkem Bakalou,...
|
|
|
Trump vs. Babiš: Comparative case study of populist leadership, communication,and party politics in the post-Gutenberg era
Húsková, Eva ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Fiřtová, Magdalena (oponent)
Cílem této diplomové práce je analýza konceptu populismu v post-Gutenbergově éře. Výzkum vychází z předpokladu, že vývoj politického prostředí a změna mediálního prostředí má za následek potřebu implementace odlišného přístupu ke zkoumání populismu. Úpadek tradičních politických stran, zánik ideologického štěpení a personalizace politiky zapříčiňuje potřebu přehodnocení diskuze o vhodné definici populismu. Na základě komparativní případové studie dvou lídrů - Andreje Babiše a Donalda Trumpa, tato diplomová práce zkoumá, jak různé definice populismu vysvětlují jejich chování a pokouší se o určení té nejvhodnější z nich. Zkoumány jsou tři definice populismu - populismus jako ideologie, populismus jako diskurz a populismus jako politický styl. Zatímco práce srovnává politické programy, diskurz a marketingové strategie obou kandidátů, nabízí taky komplexní náhled do politických kampaní na obou stranách Atlantiku. Výzkum taky pojednává o vztahu mezi konceptem populismu a konceptem personalizované politiky. Tyto dva zmiňované koncepty formují personalizovaný leadership, kde kombinace populismu a osobnostních rysů lídra může ovlivnit politický program, diskurz a marketingové strategie politické strany. V závěru autorka nabízí nejvhodnější kombinaci definicí populismu a při hodnocení výsledků komparativní...
|
|
|
Přijímání informací o politice a veřejném dění ve filtračních bublinách v prostředí Facebooku
Halaštová, Eliška ; Císař, Ondřej (vedoucí práce) ; Mitrenga, David (oponent)
Práce popisuje příjímání informací o politice a veřejném dění ve filtračních bublinách v prostředí Facebooku. Snaží se poukázat na nový fenomén filtračních bublin, který může mít dopad na kvalitu politické informovanosti občanů. Vzhledem k tomu, že dobrá politická informovanost je podle teorie zastupitelské demokracie podmínkou fungování demokracie, zamýšlí se, zda může informační izolace v podobě filtračních bublin nepřímo ovlivnit i kvalitu demokracie. Popisuje, jak facebookový algorimus napomáhá informační izolaci uživatelů a u dvou názorových skupin, příznivců a odpůrců současného premiéra Andreje Babiše, ukazuje rozdíly v přijímání informací v různých filtračních bublinách. Obsahová analýza příspěvků v obou facebookových skupinách a analýza rozhovorů s jejich členy ukazuje, že názorové skupiny se při přijímání informací o politice a veřejném dění liší například v pestrosti přijímaných informací, kvalitě zdrojů informací, důvěře ve veřejnoprávní a tradiční média nebo zájmu o diskuzi. Naopak společnými jevy v přijímání informací o politice a veřejném dění je například nárůst důležitosti Facebooku jako informačního zdroje, přechod z aktivního vyhledávání informací na pasivní konzumaci personalizovaného obsahu nebo silná negativní emoce, nejčastěji vztek, jako hlavní motivace pro započetí diskuze v...
|
|
| |
|
|
Stranictví a politická či názorová zaujatost v západních médiích
Šimek, Jan ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Charvát, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o explicitní i implicitní názorové podjatosti sdělovacích prostředků v České republice, Velké Británii a USA. První část práce je věnována stručnému historickému vývoji médií jako účastníka společenské debaty, a to především v průběhu dvacátého a dvacátého prvního století. V této části jsou také představena jednotlivá česká i zahraniční média analyzovaná v tomto textu. Následuje analýza a mediální reflexe třecích ploch ve společnosti relevantních pro sledované období a pohled na novinářskou scénu ve zvolených zemích z hlediska politických a názorových inklinací. Samotným jádrem práce je pak analýza přístupu vybraných médií k hybným tématům politické a společenské reality v každé zemi
|
|
|
Hodnocení vlády Andreje Babiše – únor 2020
Červenka, Jan
V únorovém výzkumu se Centrum pro výzkum veřejného mínění podrobněji zaměřilo na hodnocení vlády Andreje Babiše. Oslovení občané měli za úkol prostřednictvím otázky zjišťující míru spokojenosti či nespokojenosti zhodnotit program vlády, její činnost, komunikaci s veřejností, personální složení a osobu jejího předsedy. Ve vztahu k vládě Andreje Babiše podíl lidí spokojených převažuje v případě jejího programu. V případě její komunikace s veřejností jsou podíly spokojených a nespokojených vyrovnané. S osobou předsedy vlády, s personálním složením vlády a s její činností převládá nespokojenost nad spokojeností. Vláda Andreje Babiše je ve všech aspektech hodnocena příznivěji, než jak byla vnímána vláda Bohuslava Sobotky v únoru 2017, v případě programu a činnosti se její hodnocení oproti loňsku mírně zhoršilo.
|
host ::
RSS.