Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Disinformation as a Societal Phenomenon: A Case Study of Truth Decay in Slovakia
Húsková, Eva ; Bahenský, Vojtěch (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Cílem této diplomové práce je nabídnout hlubší pochopení dezinformační trendů a jejich příčin ve slovenském informačním prostředí prostřednictvím konceptu Truth Decay, neboli Eroze pravdy, který byl definován americkou výzkumnou organizací RAND Corporation již v roce 2018. Práce se také zabývá analýzou fenoménu Eroze pravdy obecně. Výzkum samotný vychází z předpokladu, že na dezinformace by nemělo být nahlíženo jen jako na nástroj hybridní války. V současné akademické sféře evidujeme narůstající potřebu analyzovat dezinformace jako širší celospolečenský problém, který má značný dopad na společnost. Na základě 11 expertních rozhovorů s odborníky z různých sfér (akademická obec, think tanky, vládní instituce, bezpečnostní instituce, žurnalistika, nebo psychologie), se tato diplomová práce skládá ze dvou analytických kapitol. Ta první analyzuje čtyři trendy Eroze pravdy na Slovensku: zvyšující se neshody o povaze faktů a analytických interpretací faktů a dat; nejasná linie mezi názorem a faktem; narůstající množství obsahu a z toho narůstající vliv názoru a osobní zkušenosti nad faktem; a snižující se důvěra vůči kdysi respektovaným institucím a zdrojům faktických informací. Druhá analytická kapitola řeší možné "hnací motory" těchto čtyř trendů: charakteristika kognitivních procesů, jako například...
Trump vs. Babiš: Comparative case study of populist leadership, communication,and party politics in the post-Gutenberg era
Húsková, Eva ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Fiřtová, Magdalena (oponent)
Cílem této diplomové práce je analýza konceptu populismu v post-Gutenbergově éře. Výzkum vychází z předpokladu, že vývoj politického prostředí a změna mediálního prostředí má za následek potřebu implementace odlišného přístupu ke zkoumání populismu. Úpadek tradičních politických stran, zánik ideologického štěpení a personalizace politiky zapříčiňuje potřebu přehodnocení diskuze o vhodné definici populismu. Na základě komparativní případové studie dvou lídrů - Andreje Babiše a Donalda Trumpa, tato diplomová práce zkoumá, jak různé definice populismu vysvětlují jejich chování a pokouší se o určení té nejvhodnější z nich. Zkoumány jsou tři definice populismu - populismus jako ideologie, populismus jako diskurz a populismus jako politický styl. Zatímco práce srovnává politické programy, diskurz a marketingové strategie obou kandidátů, nabízí taky komplexní náhled do politických kampaní na obou stranách Atlantiku. Výzkum taky pojednává o vztahu mezi konceptem populismu a konceptem personalizované politiky. Tyto dva zmiňované koncepty formují personalizovaný leadership, kde kombinace populismu a osobnostních rysů lídra může ovlivnit politický program, diskurz a marketingové strategie politické strany. V závěru autorka nabízí nejvhodnější kombinaci definicí populismu a při hodnocení výsledků komparativní...
The phenomenon of the rise of the extreme right in France, a content-discursive comparative analysis of the National Front candidates in the presidential elections since 2002
Húsková, Eva ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Komasová, Sarah (oponent)
Cieľom tejto predkladanej bakalárskej práce je porovnať dvoch prezidentských kandidátov extrémnej pravicovej strany Národný Front, ktorí vo francúzskych prezidentských voľbách kandidovali od roku 2002 presne dvakrát. V posledných rokoch voličské preferencie pre Národný Front narastajú, čo je značne viditeľné na úspechu prezidentskej kandidátky M. Le Pen z roku 2017, no taktiež na narastajúcom počte mandátov získaných stranou v legislatívnych voľbách. Výskum má za cieľ analyzovať vývoj tejto extrémnej pravicovej strany v kontexte dediabolizácie, teda normalizácie politickej strany a najmä jej diskurzu (odstránenia xenofóbnych, rasistických, islamofóbnych, či anti-semitických prvkov). Z toho dôvodu sa práca zameriava na populistické prvky diskurzu a ideológie u prezidentských kandidátov, ktorí stelesňujú lídrov strany a teda záujmy a ciele strany na celoštátnej úrovni. Výskum je vedený v dvoch rovinách - v prvom rade ide o obsahovú komparatívnu analýzu politických programov oboch kandidátov z rokov 2002, 2007, 2012 a 2017 na základe štyroch indikátorov. Následne sa práca venuje diskurzívnej analýze prejavov kandidátov z vyššie spomínaných rokov - v prípade roku 2002 a roku 2017 ide o obe volebné kolá. Záverom práca poukazuje na zjemnenie rétoriky kandidátky M. Le Pen oproti jej otcovi a zmenu spôsobu...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.