|
|
Vyrovnávání šancí žactva v českém vzdělávání prostřednictvím sociálních pedagogů, sociálních pracovníků a dalších liniových pracovníků
Halaštová, Eliška ; Pýchová, Silvie (vedoucí práce) ; Kohoutek, Jan (oponent)
Tato práce pojednává o možnostech podpory sociálně znevýhodněných žáků českých základních škol ze strany liniových pracovníků za účelem vyrovnávání šancí žáků ve vzdělávání. Pomocí dotazníkového šetření práce hledala odpovědi na otázky, jak vypadá podpora znevýhodněného žactva v českých školách, jaké organizační zařazení liniových pracovníků v rámci systému může být pro takovou podporu efektivní a jaká podpora je vhodná pro samotné liniové pracovníky, aby svou úlohu mohli vykonávat kvalitně. Dílčími výsledky práce pak jsou tvrzení, že sociální pedagogové a sociální pracovníci ve školách stejně jako pracovníci sociálních a dalších služeb mimo školy vnímají podporu znevýhodněných žáků jako součást své práce a snaží se o ni. Model podpory uvnitř i vně škol a efektivní spolupráce těchto aktérů se proto jeví jako ideální. Naplňování společného cíle liniovým pracovníkům komplikují často nevhodné pracovní podmínky, které je vhodné pro zvyšování kvality práce liniových pracovníků systémově zlepšovat.
|
|
|
Přijímání informací o politice a veřejném dění ve filtračních bublinách v prostředí Facebooku
Halaštová, Eliška ; Císař, Ondřej (vedoucí práce) ; Mitrenga, David (oponent)
Práce popisuje příjímání informací o politice a veřejném dění ve filtračních bublinách v prostředí Facebooku. Snaží se poukázat na nový fenomén filtračních bublin, který může mít dopad na kvalitu politické informovanosti občanů. Vzhledem k tomu, že dobrá politická informovanost je podle teorie zastupitelské demokracie podmínkou fungování demokracie, zamýšlí se, zda může informační izolace v podobě filtračních bublin nepřímo ovlivnit i kvalitu demokracie. Popisuje, jak facebookový algorimus napomáhá informační izolaci uživatelů a u dvou názorových skupin, příznivců a odpůrců současného premiéra Andreje Babiše, ukazuje rozdíly v přijímání informací v různých filtračních bublinách. Obsahová analýza příspěvků v obou facebookových skupinách a analýza rozhovorů s jejich členy ukazuje, že názorové skupiny se při přijímání informací o politice a veřejném dění liší například v pestrosti přijímaných informací, kvalitě zdrojů informací, důvěře ve veřejnoprávní a tradiční média nebo zájmu o diskuzi. Naopak společnými jevy v přijímání informací o politice a veřejném dění je například nárůst důležitosti Facebooku jako informačního zdroje, přechod z aktivního vyhledávání informací na pasivní konzumaci personalizovaného obsahu nebo silná negativní emoce, nejčastěji vztek, jako hlavní motivace pro započetí diskuze v...
|
host ::
RSS.