|
|
Komparace fungování regionálních politických stran na území ČR
Trubička, Vít ; Stauber, Jakub (vedoucí práce) ; Jüptner, Petr (oponent)
Diplomová práce se týká českých politických stran fungujících na regionální úrovni. Předmětem zkoumání bude jejich samotná činnost a vnitřní fungování jednotlivých politických subjektů, co na něj má vliv, jakým způsobem jsou takové strany organizované, jaká je jejich agenda. Ta je daná institucionálními faktory a volebním systémem dle velikosti jednotlivých obcí a také stranickou agendou, záleží, zda se jedná třeba o business firm party na lokální úrovni, stranu proti kartelu velkých stran, nebo enviromentální stranu. Pro program regionálních stran je důležitá regionální rozmanitost daná sociální a ekonomickou situací v jednotlivých regionech. Zkoumán bude vývoj vybraných regionálních politických stran na českém území od roku 1993, kdy se začaly takové strany formovat, přičemž klíčový pro změnu fungování bude rok 2000, kdy došlo ke vzniku samostatných krajů. Výzkumu bude podrobeno i fungování českých regionálních politických stran oproti podobným stranám v západní Evropě. V prostředí České republiky existuje několik různých typů stran v závislosti na jejich působnosti.
|
|
| |
|
|
International impact of Catalonia independence efforts
Zamlar, Patrick ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Knutelská, Viera (oponent)
Diplomová práce Mezinárodní dopady katalánských snah o nezávislost si dává za cíl analyzovat, jaké jsou mezinárodní dopady způsobené katalánskými snahami oddělit se od Španělska. Postupuje k tomu ustanovením teoretického rámce Teorie konfliktů a internacionalizovaných konfliktů. V rámci tohoto rámce je zkoumán katalánský případ. Diplomová práce poskytuje široké a rozsáhlé pozadí o katalánské nezávislosti, aby bylo možno pochopit, jak se snahy o nezávislost v Katalánsku objevily a vyvíjely. Diplomová práce také vysvětluje prostředky, které katalánští představitelé používají, aby propagovali nezávislost mezinárodně. Jsou prezentovány stručné komparativní příklady dalších regionů v Evropě (s jednou významnou zmínkou mimo evropský kontinent), které hledí k nezávislosti, jelikož některé vlastnosti jsou pro ně společné. Dále diplomová práce obsahuje analytickou část, ve které jsou zkoumány mezinárodní dopady katalánského úsilí o nezávislost. Ty zahrnují např. dopady na Evropskou unii, ostatní separatistické regiony, a další. Je poskytnuto důležité vysvětlení ohledně možných ekonomických důsledků za použití kvantitativních dat. Práce ve své finální fázi aplikuje teorii konfliktů na případ Katalánska. Také používá veškeré předtím vysvětlené historické pozadí. Na závěr jsou zhodnoceny nejen dopady, ale také...
|
|
|
Uplatnění didaktické hry ve výuce Občanského a společenskovědního základu v modulu Občan ve státě
Veber, Luděk ; Zicha, Zbyněk (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na didaktickou hru ve výuce společenských věd především v oblasti výuky politologického celku na gymnáziích. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část se zabývá didaktickou hrou jako takovou, jaký má význam pro člověka, jakou má roli ve výuce a jak na hru pohlíží filosofie. Prostor je věnován hře z pohledu didaktického a nebude opomenuté ani projektové vyučování, které je s tímto tématem úzce spjato. Praktická část bude vycházet z monitoringu vybraných škol. Tato část bude zaměřena na přípravu konkrétních učebních témat a jejich následných rozborů z pohledu vyučujících. KLÍČOVÁ SLOVA Didaktická hra, vyučovací metody, politologie, občanský a společenskovědní základ
|
|
|
Proměny vztahu člověka k půdě na Valašsku ve 20. století
Adamová, Lucie ; Zicha, Zbyněk (vedoucí práce) ; Samek, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se věnuje lidskému vztahu k půdě a jeho proměně v závislosti na výrazných proměnách politické scény. Vztah člověka k půdě není ovlivněn a definován pouze geografickou polohou, ale také historickým vývojem daného místa a dalšími vnějšími vlivy. Jednou z vnějších podmínek je také politická situace na daném území. Mezi lety 1948 - 1989 na území nynější České republiky vládla komunistická strana, která byla specifická přístupem k osobnímu vlastnictví a k vlastnictví půdy. Komunistický režim se výrazně podepsal také na historickém vývoji Valašska - regionu, pro který bylo a stále je zemědělství a pastevectví charakteristické a na kterém byli místní lidé několik století závislí. Lidé, kteří zde vlastnili polnosti, půdu či statky najednou o své majetky začali přicházet a koncept osobního vlastnictví se začal proměňovat. Tyto změny tak ovlivnily několik generací sedláků a zemědělců, kteří na tomto území žili a žijí. Tato práce má za cíl zmapovat vliv komunistického režimu na lidský vztah k půdě na Valašsku. Teoretická část práce je věnována představení vývoje zemědělství ve 20. století, regionu Valašsko a obecnému popisu lidského vztahu k půdě a životnímu prostředí. Praktická část se pak skládá z nestrukturovaných rozhovorů se sedmi zemědělci a vlastníky půdy. Tyto rozhovory ukazují, že na...
|
|
| |
|
|
Vývoj české politické vědy v 90.letech (v Praze)
Jelínková, Veronika ; Novák, Miroslav (vedoucí práce) ; Šanc, David (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je shrnutí vývoje české politické vědy v porevolučních letech v Praze. Vývoj této vědy na území ČR nebyl jednoduchý a byl přerušen více než 40 letým komunistickým režimem. Práce se věnuje především akademickým institucím, na kterých byla politická věda rozvíjena v 90. letech. Těmi byly dvě univerzity - Karlova univerzita a Vysoká škola ekonomická a dvě instituce zabývající se politickou vědou - Akademie věd ČR a Česká společnost pro politické vědy. Na Univerzitě Karlově se jedná konkrétně o Fakultu sociálních věd a nynější Institut politologických studií a o Filozofickou fakultu a nynější Ústav politologie. Je zde věnován prostor i pražským politologickým časopisům, převážně Politologické revui. Zároveň je v práci shrnuto směřování politické vědy v této době a předměty jejího zkoumání.
|
|
|
Transformace KSČ/M po roce 1989
Roleček, Hynek ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Buben, Radek (oponent)
Transformace a štěpení KSČ/M po roce 1989 Proces transformace KSČ a její nástupkyně KSČM po listopadu 1989 je jedinečným příkladem nedokončené přeměny komunistické strany ve stranu nekomunistickou. Jádrem tohoto procesu se stal vývoj KSČ(S) a KSČM v letech 1989 až 1996. Strana se po změně politického systému zachraňuje v prvních svobodných volbách v roce 1990. Hledá možnosti změny, což vyvrcholí vnitrostranickým referendem z přelomu let 1991 a 1992, kdy se většina rozhodne pro zachování stávajícího označení. Rozhodujícím bodem celého procesu se stává prostějovský sjezd v červnu 1993, kdy vítězí křídlo, jež se radikální změně brání a stranu konzervuje. I přes silné stranické štěpení, v němž vzniká mnoho nekomunistických stranických subjektů, se strana ve volebním roce 1996 může opřít o pevné voličské jádro. Pro stranu je to signál, že nastoupený trend pozice KSČM nejen upevnil, ale nabídl i další možnosti pro její posílení. Důsledky proběhnuvší transformace KSČ/M zkoumám ve své práci z několika pohledů. Ze stanov a organizační struktury můžeme vyčíst snahu o přeměnu ve stranu demokratického typu, demokratický centralismus byl odmítnut. Ve stranicko- politickém systému se strana vyhraňuje silně opozičně a dostává se do izolovaných pozic. Spolupracovala nebo dosud spolupracuje s některými subjekty, které lze...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.