|
|
Posttraumatický rozvoj po úmrtí blízké osoby v dospělosti a ve stáří
Finkousová, Andrea ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem posttraumatického rozvoje v dospělosti (40-60 let) a ve stáří (70 a více let) v důsledku úmrtí blízké osoby v příbuzenském vztahu v rámci dospívání, dospělosti a ve stáří. Cílem práce je zjistit, zda, jak a v jakých oblastech se vyskytuje posttraumatický rozvoj u osmnácti respondentů. Dále se jedná o porovnání výsledků s koncepty Tedeschiho a Calhouna, Janoff-Bulmanové, Josepha a Linleye, Hany Valentové a s výzkumem Finkousové. Teoretická část se věnuje popisu posttraumatického rozvoje, jeho definicím, modelům a činitelům, které ho ovlivňují, dále se také věnuje termínům souvisejícím s úmrtím blízké osoby. V rámci empirické části práce je využit kvalitativní výzkum s využitím polostrukturovaných rozhovorů s osmnácti respondenty a jejich následné obsahové analýzy s pomocí otevřeného kódování. Pomocí analýzy bylo zjištěno 7 hlavních oblastí posttraumatického rozvoje a jejich podoblastí: Vztahy (Rodina, Péče o druhé), Změna vztahu k sobě (Sebedůvěra, Důležitost zdraví, Osamostatnění), Hodnota života (Změna priorit, Vážení si života, Křehkost života), Jiný pohled na události denního života, Změna profesního směřování, Nové možnosti a Spirituální změna. V rámci výzkumu bylo zjištěno i několik proměnných, kterými jsou: sociální podpora, hledisko víry, uvědomění si...
|
|
| |
|
|
Trauma a jeho role v životě drogově závislého člověka
WERNEROVÁ, Barbora
Práce se zabývá rolí traumatu v životě drogově závislého jedince s ohledem na jeho rané dětství a traumatické události, se kterými se setkal. První část práce je zaměřená na charakteristiku stresu, obranné mechanismy, posttraumatickou stresovou poruchou, dále je v práci představen posttraumatický růst, který je pozitivním následkem traumatu. Práce se dále věnuje vymezení závislosti a jejímu vzniku. Jsou popsány příčiny a formy závislosti. V poslední části práce se věnujeme souvislostem mezi traumatem a závislostí, konkrétně tedy jak neurobiologie a vnější prostředí může být jedněmi z příčin vzniku závislosti. V této části je kladen důraz na to, že událost sama není trauma, ale to, co člověk prožívá, to, co se uvnitř člověka odehrává a jeho reakce na traumatickou událost, je teprve trauma. V závěru je zmíněna teorie Gabora Matého, který označil závislost za přímý následek traumatu.
|
|
|
Souvislosti posttraumatického stresu a rozvoje u bývalých dětských onkologických pacientů a jejich rodičů.
Koutná, Veronika ; Blatný, Marek ; Jelínek, Martin ; Vobořil, Dalibor
Posttraumatický stres (PTS) i rozvoj (PTG) byl popsán u dětských onkologických pacientů i u jejich rodičů. Cílem této studie je analyzovat souvislosti mezi PTS a PTG u dětí a jejich rodičů a zjistit míru shody v posouzení PTG dětí sebeposouzením dítěte a posouzením rodiči. Soubor tvořilo 142 párů bývalých dětských onkologických pacientů a jejich rodičů, kterým byly administrovány metody zjišťující PTS a PTG. Rodiče navíc posoudili i PTG svých dětí. Korelační analýzou jsme zjišťovali vztahy mezi PTS a PTG dětí a rodičů a shodu v sebe- posouzení PTG dětmi a posouzení rodiči. Posouzení PTG dětí rodiči koreluje těsněji s PTG rodičů než s PTG udávaným dětmi. Pro PTS a PTG rodičů byl nalezen středně těsný vztah, pro PTS a PTG dětí nikoli. Posouzení PTG dětí rodiči může odrážet spíše jejich vlastní schopnost nalézt v nepříznivé události pozitiva než skutečný PTG jejich dětí. Vzájemný vztah PTS a PTG v kontextu dětské onkologie se může lišit v závislosti na zvoleném souboru (rodiče/děti).
|
|
|
Souvislosti posttraumatického stresu a rozvoje s kvalitou života bývalých dětských onkologických pacientů
Koutná, Veronika ; Blatný, Marek ; Jelínek, Martin ; Vobořil, Dalibor
Onkologické onemocnění v dětství je událost spotenciálem pro výskyt posttraumatické stresové poruchy (PTSD) i posttraumatického rozvoje (PTG). Zatímco PTSD se u bývalých dětských onkologických pacientů vyskytuje vzácně, k PTG v této populaci dochází často. Vztah posttraumatického stresu (PTS) a PTG dosud nebyl jednoznačně prokázán a nejasná zůstává isouvislost PTG skvalitou života (QOL). Na souboru 188 bývalých dětských onkologických pacientů jsme korelační analýzou zjišťovali souvislosti PTS aPTG se specifickými dimenzemi QOL. U mladší skupiny (do 12 let) QOL korelovala pouze s PTS, souvislost s PTG prokázána nebyla. U starší skupiny (od 13 let) QOL korelovala s PTS i PTG, avšak v případě PTS byly vztahy významně těsnější. Vztah PTS a QOL byl v obou věkových skupinách negativní, vztah PTG a QOL u starší věkové skupiny byl ve všech dimenzích slabě pozitivní. Souvislost PTG s úspěšnou adaptací a dobrou QOL zůstává sporná.
|
|
|
Souvislosti copingových strategií a posttraumatického rozvoje u sourozenců dětí s postižením
Soukupová, Marie ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Diplomová práce se zabývá aktuálními koncepty zvládání náročných životních situací (copingu) a posttraumatického rozvoje u zdravých sourozenců dětí s postižením. První část této práce pojednává o náročných životních situacích v průběhu života zdravého sourozence vedle dítěte s postižením. Dále zkoumá způsoby zvládání obtížných životních situací a zabývá se taktéž copingovými strategiemi zaměřenými do budoucnosti (proaktivní coping). Práce se zaměřuje i na pozitivní důsledky této zkušenosti v rámci konceptu posttraumatického rozvoje. V empirické části jsou prezentovaná data získaná od 9 respondentů metodami rozhovoru, vyprávění inspirované metodou life-story, dotazníkem PTGI-CZ a dotazníkem PCI. Získali jsme obsáhlá data, která jsme podrobili kvalitativní i kvantitativní analýze. Cílem práce bylo zjistit, jaké copingové strategie sourozenci využívají a zda u nich v důsledku jejich zkušenosti dochází k rozvoji. Největší rozvoj byl sourozenci reflektován v oblastech ocenění života a osobní rozvoj. Za strategie, které sourozencům nejvíce pomohly zvládat náročné situace, označili pozitivní smýšlení a pozitivní přehodnocování situace. Výzkumná zjištění považujeme za uplatnitelné při práci se sourozenci, ať už v poradenství (škola, PPP, SPC) či v oblasti psychoterapie.
|
|
|
Posttraumatický stres a posttraumatický růst u příslušníků hasičských záchranných sborů
Holubová, Markéta ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Boukalová, Hedvika (oponent) ; Honzák, Radkin (oponent)
Posttraumatický stres a posttraumatický růst u příslušníků hasičských záchranných sborů (Abstrakt) Hasiči se při zdolávání mimořádných událostí nezřídka dostávají do situace ohrožení vlastního života či tělesné integrity a jsou svědky traumatizace druhých osob. To může vést k rozvoji posttraumatických poruch. Traumatické zkušenosti však mohou skýtat i rozvojový potenciál. Předkládaná práce je zaměřena na posttraumatický stres - na symptomy posttraumatické stresové poruchy (PTSD) a posttraumatický růst u příslušníků hasičských záchranných sborů. Jejím hlavním cílem je rozšířit dosavadní výzkumné poznatky v oblasti posttraumatických stavů u profesionálních záchranářů o zjištění pocházející z mezinárodního souboru hasičů. Soubor zahrnoval hasiče z České republiky (N=302) a dalších šesti evropských zemí (N=2241). Sběr dat proběhl formou dotazníkového šetření. Posttraumatické symptomy byly měřeny sebeposuzovací škálou Impact of event scale-revised, posttraumatický růst inventářem Posttraumatic growth inventory-short form. Byla porovnána data českých a evropských hasičů s předpokladem, že mezi příslušníky stejné profesní skupiny nebudou nalezeny rozdíly. V některých měřených parametrech však drobné odlišnosti zjištěny byly. U českých hasičů byla sledována nižší míra symptomů znovuprožívání a zvýšené dráždivosti,...
|
|
|
Podpora rodičů dětí s vývojovými obtížemi
Štěchová, Dominika ; Morávková Krejčová, Lenka (vedoucí práce) ; Draberová, Jana (oponent)
Práce se zaměřuje na podporu rodičů dětí s poruchami autistického spektra. Zabývá se stresem, který rodičovství takového dítěte může přinášet a jeho zvládáním. Mapuje vnější i vnitřní faktory, které mohou rodičům napomáhat život s dítětem s poruchou autistického spektra zvládat. Na fakt narození dítěte s postižením se tato práce dívá jako na trauma, které může být podnětem k posttraumatickému růstu. Součástí bakalářské práce je i výzkumný projekt v podobě akčního výzkumu. Výzkum bude zaměřen na vytvoření designu podpůrné rodičovské skupiny, ve které budou využity prvky arteterapie a psychoterapeutické práce s tělem. Klíčová slova: Poruchy autistického spektra, rodiče dětí s PAS, posttraumatický růst, stres, podpůrné skupiny
|
|
|
Psychické trauma a jeho vliv na lidský život
Skřivanová, Vendula ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Diplomová práce "Psychické trauma a jeho vliv na lidský život" má za cíl zjistit, jaký vliv na člověka má skutečnost, že do jeho života vstoupí neočekávaný traumatický zážitek. Teoretická část podává stručnou charakteristiku k tématu psychického traumatu, jeho vzniku, rysům a formám, taktéž pojednává o stresových fenoménech, adaptačních, obranných a zvládacích mechanismech, jejichž pomocí se člověk snaží zvládat zátěž a vyrovnávat se s tíživou životní situací. Stěžejní část se v souvislosti s dopady extrémního stresu věnuje ponejvíce posttraumatické stresové poruše, jakožto jedné z nejčastějších diagnostických kategorií, vznikající v důsledku nedostatečného zpracování závažné traumatické zkušenosti, projevující se přetrváváním psychických a somatických obtíží, a dalším následkům traumatu v oblasti psychické a sociální včetně posttraumatického rozvoje osobnosti. Rovněž je zde pojednáno o odlišných reakcích na trauma a rizikových a protektivních faktorech ovlivňujících zpracování traumatu resp. reakci na trauma. Výzkumný projekt (Metodologické šetření) předkládá případové studie a ukazuje průběh, zpracovávání a vyrovnávání se s traumatickým zážitkem. Hodnotí a potvrzuje negativní i pozitivní dopad a vliv psychického traumatu na lidský život.
|
|
|
Posttraumatický rozvoj u profesionálních hasičů
Ďurčeková, Eva ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Diplomová práce se zabývá posttraumatickým rozvojem u skupiny profesionálních hasičů. Teoretická část práce pojednává o modelech posttraumatického rozvoje a o faktorech, které proces posttraumatického rozvoje ovlivňují. Součástí diplomové práce je také pojednání o psychologických aspektech výkonu profese hasiče. Empirická část práce vychází z použití české verze dotazníkové metody "Posttraumatic Growth Inventory". Jedná se o dotazník, který zjišťuje úroveň dosaženého posttraumatického rozvoje v pěti oblastech, kterými jsou silné stránky jedince, nové možnosti, vztahy s druhými, porozumění životu a změna v duchovní oblasti. Na výzkumném vzorku sestávajícím ze 100 profesionálních hasičů byl ověřován vztah mezi posttraumatickým rozvojem a dalšími aspekty života respondentů. Výzkum přinesl následující zjištění. Rodinný stav, skutečnost, zda respondent má děti či ne, délka doby, která uplynula od prožití náročné události, subjektivně vnímaná náročnost události, úroveň zažívaného distresu, psychické pohody, chování typu A, kognitivní nezdolnost jedince, strategie zvládání zátěže "negativní pohled", "zaměřenost na problém" a "minimalizace hrozeb" nesouvisí s úrovní dosaženého posttraumatického rozvoje. Věk respondenta, velikost pracovního kolektivu, počet odsloužených let u HZS ČR, typ prožité události,...
|
host ::
RSS.