|
|
Zkušenosti osob s neobvyklou sexuální preferencí s terapií
Vejdovská, Barbora ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Dymešová, Gabriela (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá zkušeností nedelikventních osob s poruchami sexuální preference s psychoterapií. Cílem práce je porozumět zkušenostem nedelikventních osob s poruchami sexuální preference s psychoterapií a zhodnotit, zda je psychoterapie efektivním intervenčním nástrojem vhodným pro preventivní působení. Dále bude posouzen efekt psychoterapie na snižování rizikovosti spáchání sexuálního deliktu u nedelikventních osob. V teoretické části práce jsou nejprve představeny poruchy sexuální preference, včetně jejich klasifikace. Dále je pozornost věnována rozlišení sexuální deviace a sexuální delikvence. Následuje část věnující se stigmatizaci osob s poruchami sexuální preference. Na závěr teoretické části je přiblížena léčba poruch sexuální preference, dostupnost léčby v rámci České republiky a činnosti projektu Parafilik. Ve výzkumné části práce jsou představeny sexuální preference deseti mužů, včetně obtíží, které jim jejich odlišná sexualita přináší. Data byla získána prostřednictvím standardizovaného nástroje STABLE-2007 a polostrukturovaného rozhovoru. Následně byla data analyzována kvalitativní metodou IPA (Interpretativní fenomenologická analýza). Výsledky výzkumu naznačují, že psychoterapeutické působení dosáhlo pozitivních výsledků u devíti z deseti klientů s neobvyklou sexuální...
|
|
|
Transgenerační přenos traumatu u osob se zkušeností se závislostí na návykových látkách
Havelková, Lucie ; Líbalová, Ivana (vedoucí práce) ; Dymešová, Gabriela (oponent)
Diplomová práce se zabývá projevem komplexního vývojového traumatu u potomků osob se zkušeností se závislostí na návykových látkách a jeho potenciálním transgeneračním přenosem. Cílem teoretické části práce je s pomocí odborné literatury popsat látkovou závislost, komplexní vývojové a kolektivní trauma a jejich projevy včetně možných mechanismů transgeneračního přenosu traumatu. V praktické část se výzkum zaměřuje na témata rodinných vztahů, dětství se závislým rodičem, vlastnímu vztahu k návykovým látkám a projevům traumatu v dospělosti. Vzhledem k cíli práce byl zvolen kvalitativní výzkumný design, data byla zajištěna pomocí polostrukturovaného rozhovoru a zpracována použitím metody tematické analýzy a otevřeného kódování. V praktické části šetření byla zkoumána hladina traumatizace u respondentů pomocí dotazníkového šetření CTQ-SF. Následně byli dle daných kritérií vybraní respondenti podrobeni polostrukturovanému rozhovoru. Na základě praktické části práce a ve shodě s odbornou literaturou lze konstatovat, že respondenti žijící s rodičem se závislostí na alkoholu nesou následky těchto životních zkušeností v podobě nízkého sebevědomí, potřeby uznání, problémů v oblasti rodinných vztahů, úzkostí, depresí a strachu z podlehnutí alkoholové závislosti. V závěru jsou diskutovány výsledky práce a...
|
|
|
Depresivní ruminace: ověření analyticko-ruminační hypotézy u pacientů s depresivní poruchou
Janíčková, Petra ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Dymešová, Gabriela (oponent)
Na depresi je obvykle nahlíženo jako na patologii. Depresivní ruminace, jeden z klíčových symptomů deprese, je vnímána jako maladaptivní kognitivní styl přispívající k prohloubení a prodloužení depresivní epizody. Prezentuji zde alternativní přístup, tzv. analyticko-ruminační hypotézu (ARH). ARH předpokládá, že deprese je evolučně vyvinutou reakcí na komplexní analytické problémy. Ve studii jsme se snažili ověřit platnost ARH prostřednictvím sledování vlivu depresivní ruminace na náladu, kognitivní výkon a elektrofyziologické koreláty pacientů hospitalizovaných v Národním ústavu duševního zdraví v Klecanech s diagnózou deprese. Ruminaci jsme experimentálně navodili metodou expresivního psaní. Jako kontrolní podmínka byla využita metoda distraktivního psaní. Výsledky naznačují očekávaný vliv ruminace na náladu našich pacientů. Předpokládaný vliv na kognitivní schopnosti jsme ovšem nepozorovali. KLÍČOVÁ SLOVA Deprese, ruminace, adaptace, kognice, afektivní stav, neurální koreláty
|
|
| |
|
|
Využití virtuální reality v terapeutických technikách práce s vtíravými myšlenkami u pacientů s úzkostnými poruchami
Boss, Diana Isabela ; Hocko Fajnerová, Iveta (vedoucí práce) ; Dymešová, Gabriela (oponent)
Tato diplomová práce je pilotní studií vzniklou pod záštitou Národního ústavu duševního zdraví. Práce se zabývá možností využití virtuální reality při léčbě vtíravých myšlenek u úzkostných pacientů. V teoretické části jsou popsána stěžejní témata, tedy úzkostné poruchy, se zaměřením na generalizovanou úzkostnou poruchu a obsedantně kompulzivní poruchu, vtíravé myšlenky a virtuální realita. Praktická část je zaměřena na analýzu výzkumných cílů. Prvním výzkumným cílem je ověření adekvátnosti a přijatelnosti virtuální reality při práci s vtíravými myšlenkami. Druhým cílem je srovnatelnost techniky Strastiplného času (běžně využívané při léčbě nechtěných myšlenek) prezentované ve virtuální realitě s její klasickou podobou. Data byla sbírána u pacientů v Národním ústavu duševního zdraví, hospitalizovaných na oddělení 1 nebo docházejících do denního stacionáře 2. Cíle jsou ověřovány pomocí metod kvantitativní analýzy. V rámci této analýzy byly nalezeny podklady pro podporu adekvátnosti a přijatelnosti virtuální reality při terapii vtíravých myšlenek, i srovnatelnost metod Strastiplného času prezentovaného ve virtuální realitě s klasickou podobou. KLÍČOVÁ SLOVA virtuální realita, vtíravé myšlenky, Strastiplný čas, generalizovaná úzkostná porucha, obsedantně-kompulzivní porucha
|
|
|
Emočně náročné situace, které zažívají učitelky v interakci se žáky na 1.stupni ZŠ
Mášová, Vendula ; Dymešová, Gabriela (vedoucí práce) ; Křížová, Ivana (oponent)
Diplomová práce se zabývá dosud málo probádanou oblastí prožívání učitelů. Toto téma se jeví významné, neboť učitelství je uváděno jako výrazně stresové povolání. Účelem této práce je zmapovat a přiblížit emočně náročné situace v interakci se žáky tak, jak je prožívají a hodnotí učitelky na 1. stupni ZŠ. Také se zabývá otázkou, které konkrétní situace jsou vnímané jako emočně náročné. Práce je členěna do dvou hlavních částí - teoretické a empirické. V teoretické části jsou představeny základní poznatky o emocích, hlavní aspekty ovlivňující interakci učitele se žákem a přehled soudobého poznání o prožívání učitelů v této interakci z hlediska emocí a stresu. V empirické části je představen metodologický rámec realizovaného výzkumu, který je založen na kvalitativní analýze narativních rozhovorů. Rozhovory byly realizovány s celkem 8 respondentkami. Ke zpracování dat byla použita metoda interpretativní fenomenologické analýzy (IPA). Učitelky zažívají v interakci se žáky mnoho emocí, jako je vztek, frustrace, smutek, lítost, šok, strach, bezmoc. Tyto emoce vyvěrají nejen z konkrétních situací, které se odehrávají ve škole v přímé interakci, ale souvisí také s celkovou angažovaností v péči o žáky a prožíváním jejich životních příběhů. Na prožívání učitelek mají vliv také osobní i profesní faktory na...
|
|
|
Diagnostika PTSD - příspěvek k validizaci pomocí rozhovoru a dotazníkových metod
Králová, Michaela ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Dymešová, Gabriela (oponent)
Cílem diplomové práce je příspěvek k validizaci diagnostických metod Posttraumatic Stress Disorder Checklist-5 a Life Events Checklist-5 určených pro diagnostiku PTSD. Za tímto účelem byla praktická část této práce zaměřena na hledání rozdílů mezi skupinou respondentů z obecné populace (N = 303) a klinické skupiny osob vystavených traumatu (N = 28). V rámci výzkumu této práce byla vytvořena klinická skupina osob, jimž byla zadávána kritéria PTSD podle DSM-5 a DSM-IV pro posttraumatickou stresovou poruchu. Klinická skupina osob byla podle splněných kritérií DSM-5 rozdělena do skupin "s diagnózou PTSD" a "s rizikem diagnózy PTSD". Výsledky statistické analýzy dat ověřují validitu metody Posttraumatic Stress Disorder Checklist-5, ve které dosahuje klinické skupina osob s diagnózou PTSD statisticky vyšších výsledků než kontrolní skupina, i skupina osob vystavených traumatu s rizikem diagnózy PTSD. Statisticky významný rozdíl byl nalezen i mezi kontrolní skupinou osob s diagnózou PTSD a skupinou osob z běžné populace v metodách měřících míru úzkostných a depresivních symptomů, potvrzující konvergentní validitu metody Posttraumatic Stress Disorder Checklist- 5. Skupina osob vystavených traumatu "s rizikem diagnózy PTSD" se statisticky významně liší od kontrolní skupiny pouze v četnosti prožitých...
|
|
|
Zkušenosti žen se spontánním potratem v prvním trimestru těhotenství
Lišková, Tereza ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Dymešová, Gabriela (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zmapovat zkušenosti žen se spontánním potratem v prvním trimestru těhotenství. Data pro empirickou část kvalitativního designu byla získána prostřednictvím elektronického dokumentu, ve kterém informantky písemně odpovídaly na otevřené otázky. Výzkumný soubor tvořilo 17 informantek, které zažily spontánní potrat v prvním trimestru ve svém chtěném těhotenství a zároveň ještě neměly žádné děti. Získaná data byla analyzována kvalitativními metodami a zkušenosti žen byly popsány a interpretovány pomocí zakotvené teorie. Byly prozkoumány zkušenosti žen v několika oblastech: prožívání potratu, ztráta a truchlení, potřeby, sdílení, reakce sociálního okolí a protektivní faktory. V prožívání žen po spontánním potratu se objevoval především šok, smutek, strach, hněv, pocity viny a selhání. Mnoho žen prožívalo spontánní potrat jako smrt svého dítěte a truchlilo pro něj. Ženy potřebovaly, aby k nim blízcí lidé i zdravotníci přistupovali s empatií a respektem k jejich prožívání a vnímání jejich zkušenosti. Jako negativní vnímaly především reakce a rady bagatelizující význam jejich ztráty. Možnost sdílet svou zkušenost s širším okolím byla pro některé ženy velice důležitá, jiné ženy sdílely svou zkušenost pouze s partnerem nebo nejbližší rodinou. Ženy vnímaly, že je téma spontánních...
|
|
|
Psychoterapie obětí sexuálního násilí
Fiantoková, Barbora ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Dymešová, Gabriela (oponent)
Diplomová práce se zabývá psychoterapií obětí násilného vztahu (primárně obětí sexuálního násilí). Cílem práce je skrze rozhovory s odborníky nahlédnout na jejich individuální zkušenosti s těmito klienty a zkoumat vliv terapeutického působení na klientovu osobnost. Teoretická část je rozdělena na dvě základní kapitoly: Sexuální násilí a Psychoterapie, čtenáři poskytuje odborné informace o obou tématech a zprostředkovává stěžejní literární zdroje k problematice na akademické půdě. Vzhledem k výzkumným cílům byla zvolena kvalitativní metodologie, a sice formou polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor představuje pět respondentů (psychologů, terapeutů, sociálních pracovníků s psychoterapeutickým vzděláním), kteří se specializují na problematiku sexuálního, popřípadě domácího násilí. V rámci rozhovoru primárně šlo o zachycení a pochopení jedinečnosti profesních zkušeností každého respondenta. Dále byla u jednotlivých respondentů provedena analýza terapeutického procesu, kdy se u jejich klientů objevily pozitivní účinky terapeutického působení. Současně byly respondenti tázáni i na případy, kdy sám terapeut nevnímá pozitivní změnu na osobnosti svého klienta po terapeutické intervenci (za předpokladu, že se s takovým případem během své profesní kariéry setkal). Klíčovým zjištěním práce je...
|
host ::
RSS.