|
| |
|
|
Posttraumatický stres a posttraumatický růst u příslušníků hasičských záchranných sborů
Holubová, Markéta ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Boukalová, Hedvika (oponent) ; Honzák, Radkin (oponent)
Posttraumatický stres a posttraumatický růst u příslušníků hasičských záchranných sborů (Abstrakt) Hasiči se při zdolávání mimořádných událostí nezřídka dostávají do situace ohrožení vlastního života či tělesné integrity a jsou svědky traumatizace druhých osob. To může vést k rozvoji posttraumatických poruch. Traumatické zkušenosti však mohou skýtat i rozvojový potenciál. Předkládaná práce je zaměřena na posttraumatický stres - na symptomy posttraumatické stresové poruchy (PTSD) a posttraumatický růst u příslušníků hasičských záchranných sborů. Jejím hlavním cílem je rozšířit dosavadní výzkumné poznatky v oblasti posttraumatických stavů u profesionálních záchranářů o zjištění pocházející z mezinárodního souboru hasičů. Soubor zahrnoval hasiče z České republiky (N=302) a dalších šesti evropských zemí (N=2241). Sběr dat proběhl formou dotazníkového šetření. Posttraumatické symptomy byly měřeny sebeposuzovací škálou Impact of event scale-revised, posttraumatický růst inventářem Posttraumatic growth inventory-short form. Byla porovnána data českých a evropských hasičů s předpokladem, že mezi příslušníky stejné profesní skupiny nebudou nalezeny rozdíly. V některých měřených parametrech však drobné odlišnosti zjištěny byly. U českých hasičů byla sledována nižší míra symptomů znovuprožívání a zvýšené dráždivosti,...
|
|
|
Umírání a smrt na ARO
Pfefferová, Eva ; Bartůněk, Petr (vedoucí práce) ; Honzák, Radkin (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou umírání a smrti na anesteziologicko resuscitačních odděleních z pohledu sester. V teoretické části se snaží vysvětlit pojmy jako umírání, smrt, thanatologie, dystanázie atd. V práci se rovněž poukazuje na postavení sestry v paliativní péči. V poslední kapitole teoretické části práce stručně popisuje pracoviště typu ARO, péči o pacienta na tomto oddělení a jeho potřeby. Empirická část této práce je zaměřena na zjištění pocitů a problémů, popř. znalostí sester pracujících na ARO při péči o umírající a zemřelé. K získání dat pro výzkumnou část byl zvolen kvantitativní výzkum, technika sběru dat strukturovaný dotazník. Byly zvoleny 4 cíle práce. Cíl 1: Zjistit nejčastější pocity sester pracujících na ARO při péči o umírající a zemřelé. Cíl 2: Zjistit, co sestry nejvíce frustruje při péči o umírající a zemřelé na ARO. Cíl 3: Zjistit hiearchii potřeb umírajících pacientů z pohledu sester pracujících na ARO. Cíl 4: Zjistit zájem sester pracující na ARO o další vzdělávání v oblasti péče o umírající a poskytování paliativní péče na ARO.
|
|
|
Influence of psychosocial factors on emotional status, rehabilitation and quality of life of patients after myocardial infarction
Pilipčincová, Alexandra ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Honzák, Radkin (oponent) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Ciel': Preskúmať, do akej miery sa podiel'ajú dispozičný optimizmus/pesimizmus, sociálna opora a zvolené copingové stratégie na emocionálnom distrese (príznaky úzkosti a depresie) u pacientov s infarktom myokardu (lM) v čase hospitalizácie a s ročným odstupom. A ďalej identifikovat' prediktory priebehu rekonvalescencie a faktory ovplyvňujúce kvalitu života pacientov. Metóda: Bolo vyšetrených 102 pacientov (25 žien, 77 mužov) s diagnózou akútny lM v čase 2.- 4. dňa po lM, vo veku do 65 rokov (muži) a do 75 rokov (ženy). Katamnestického sledovania s ročným odstupom od lM sa zúčastnilo 63 pacientov (45 mužov, 18 žien). Porovnávaciu skupinu tvoril 1% náhodný výher z populácie v okrese Benešov, zrovnocenený s výskumným súborom podl'a veku a pohlavia, ktorý bol vybraný v rámci epidemiologickej štúdie PostMONIKA. Výsledky: Pacienti s akútnym lM vykazujú signifikantne viac depresívnych príznakov, než jedinci v neklinickom súbore (ll% vs. 3%, p<0,05). Rok po IM zodpovedá prevalencia depresívnych príznakov prevalencii v neklinickom súbore. Pacienti s AIM referovali o príznakoch úzkosti iba zriedkavo a bezprostredne po IM je popieranie ako copingová stratégia asociované so zníženým výskytom úzkosti. Bol preukázaný vzťah medzi emocionálnym copmgom, vyhýbavou formou copingu (odvracanie pozornosti), nedostatočnou...
|
|
|
Problematické užívání internetu u dospívajících hematoonkologických pacientů
Mládková, Petra ; Honzák, Radkin (vedoucí práce) ; Vondráčková, Petra (oponent)
VÝCHODISKA: Problematické užívání internetu u adolescentů je v souvislosti s neustálým rozvojem technologií stále diskutovanějším tématem. Vstupuje-li do období dospívání faktor hematonkologického onemocnění vyžadujícího dlouhodobou léčbu a izolaci pacientů, je v tomto kontextu možné uvažovat o zvýšeném riziku rozvoje nelátkového závislostního chování. CÍL VÝZKUMU: Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit výskyt Problematického užívání internetu u skupiny dospívajících pacientů po ukončení intenzivní léčby hematoonkoligckého onemocnění v rámci Kliniky dětské hematologie a onkologie Fakultní nemocnice v Motole (KDHO) a porovnat výstupy šetření s kontrolní skupinou vrstevníků. Dalším cílem bylo zmapování specifických charakterových vlastností, které mohou být prediktorem pozdějšího rizikového chování a zjištění případné korelace mezi těmito vlastnostmi a problematickým užíváním internetu. METODY: Koncepce realizovaného výzkumu vychází z kvantitativních metod epidemiologické studie případů a kontrol. Data byla získávána prostřednictvím screeningového dotazníkového šetření za využití kompilace krátké verze dotazníku Problematického užívání internetu (PIU Q-SF 6) a Škály osobnostních rysů představující riziko z hlediska užívání návykových látek (Substance Use Risk Profile - SURPS). Získaná data byla...
|
|
|
Posttraumatický stres a posttraumatický růst u příslušníků hasičských záchranných sborů
Holubová, Markéta ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Boukalová, Hedvika (oponent) ; Honzák, Radkin (oponent)
Posttraumatický stres a posttraumatický růst u příslušníků hasičských záchranných sborů (Abstrakt) Hasiči se při zdolávání mimořádných událostí nezřídka dostávají do situace ohrožení vlastního života či tělesné integrity a jsou svědky traumatizace druhých osob. To může vést k rozvoji posttraumatických poruch. Traumatické zkušenosti však mohou skýtat i rozvojový potenciál. Předkládaná práce je zaměřena na posttraumatický stres - na symptomy posttraumatické stresové poruchy (PTSD) a posttraumatický růst u příslušníků hasičských záchranných sborů. Jejím hlavním cílem je rozšířit dosavadní výzkumné poznatky v oblasti posttraumatických stavů u profesionálních záchranářů o zjištění pocházející z mezinárodního souboru hasičů. Soubor zahrnoval hasiče z České republiky (N=302) a dalších šesti evropských zemí (N=2241). Sběr dat proběhl formou dotazníkového šetření. Posttraumatické symptomy byly měřeny sebeposuzovací škálou Impact of event scale-revised, posttraumatický růst inventářem Posttraumatic growth inventory-short form. Byla porovnána data českých a evropských hasičů s předpokladem, že mezi příslušníky stejné profesní skupiny nebudou nalezeny rozdíly. V některých měřených parametrech však drobné odlišnosti zjištěny byly. U českých hasičů byla sledována nižší míra symptomů znovuprožívání a zvýšené dráždivosti,...
|
|
| |
|
|
Operátoři na tísňové lince 155. Rozbor vedení hovorů s volajícími pomocí transakční analýzy
Čepická, Blanka ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Hartl, Pavel (oponent) ; Honzák, Radkin (oponent)
Práce se zaměřuje na rozbor hovorů probíhajících na tísňové lince zdravotnické záchranné služby 155 pomocí transakční analýzy. Rozbor byl zaměřen na způsob vedení telefonické výzvy samotnými operátory. Sledovali jsme jejich způsoby zpracování požadavků, které byly důvodem volání na tísňovou linku. Transakční analýza se ukázala být dobrým nástrojem pro rozbor operátory zvoleného postupu ve vedení hovoru s volajícími. Výsledky pomohly popsat charakteristiky konstruktivně a nekonstruktivně vedených hovorů. Získané výsledky mohou být dobrým podkladem k doplnění čistě medicínského vzdělávání operátorů tísňové linky. Jde o rozměr psychologických proměnných, které průběh hovorů mohou ovlivňovat.
|
|
|
Problémový pacient na jednotce intenzivní péče
Hricová, Ivana ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Honzák, Radkin (oponent)
Diplomová práce na téma "Agresivní pacient na jednotce intenzivní péče" se zabývá získáním informací týkajících se agresivních pacientů, jejich chováním, výskytu na jednotlivých vybraných pracovištích, způsobu reakce, chováním zdravotnického personálu k těmto pacientům a také získaní informací týkajících se vyplňování hlášení mimořádné události u agresivního pacienta. Tato diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. V teoretické části se věnuji získávání teoretických poznatků o intenzitní péči, agresi, komunikaci s agresivním chováním, fyzickém napadení, technikách zklidnění agresivního pacienta, psychoterapii, farmakoterapeutické léčbě, prevenci agresivního chování a mimořádné události. Empirická část diplomové práce zpracovává výsledky kvantitativního sběru dat pomocí dotazníkového šetření. Do výzkumného šetření byly zapojeny tři pražské nemocnice (Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Fakultní nemocnice v Motole) - celkem 9 oddělení JIP, ARO se souhlasem hlavních sester. Sběru údajů se účastnilo celkem 178 zdravotních sester pracujících na odděleních JIP, ARO. Výsledky šetření budou zpracovány statisticky do podrobných grafů. Z výsledků bylo zjištěno, že dotazované všeobecné sestry zastávají správný komunikační postoj k...
|
|
|
Syndrom vyhoření u sester v intenzivní péči
Jánová, Simona ; Mellanová, Alena (vedoucí práce) ; Honzák, Radkin (oponent)
Syndrom vyhoření u sester v intenzivní péči Abstrakt: Cílem této diplomové práce bylo zjistit výskyt rizika syndromu vyhoření u sester v intenzivní péči ve Fakultní nemocnici Motol v Praze, porovnat riziko syndromu vyhoření mezi sestrami v intenzivní péči u dětí a dospělých, a dále podle věku, pohlaví, rodinného stavu, délky praxe ve zdravotnictví a na současném oddělení, spokojenosti a náročnosti na pracovišti. Výzkumnou metodou pro sběr dat byly použity dva anonymní dotazníky: dotazník vlastní konstukce a standardizovaný dotazník dr. Pines pro zjištění rizika syndromu vyhoření. Bylo zjištěno, že více než polovina sester ve FN Motol měla nízké riziko syndromu vyhoření a nebylo prokázáno, zda mají sestry na dětských nebo dospělých odděleních toto riziko vyšší. Výsledky potvrdily, že nespokojenost a zvyšující se intenzita stresu na pracovišti je úměrná riziku vzniku syndromu vyhoření. Tento výzkum potvrdil, že ačkoliv většina sester dosáhla dobrých výsledků, bylo prokázáno vysoké procento sester s alarmujícím skóre a dokonce i vyhoření. Proto bychom toto téma neměli opomíjet, ale naopak na něj upozorňovat a předcházet nepříjemným následkům pomocí vzdělávacích seminářů, zpříjemňování pracovního prostředí a nepřetěžování sester. Klíčová slova: syndrom vyhoření, stres, sestry, intenzivní péče, duševní hygiena
|
host ::
RSS.