|
|
Sociální klima třídy v 1. ročníku základní školy
Novická, Denisa ; Krčmářová, Tereza (vedoucí práce) ; Vondřičková, Klára (oponent)
Tématem mé diplomové práce je sociální klima třídy v prvním ročníku základní školy. Práce je zaměřena na utváření a ovlivňování třídního klimatu začínajícím učitelem. V teoretické části se zabývám pojmem třídní klima. Dále také uvádím, jaké metody může využít učitel k ovlivňování třídního klimatu. Pro svou diplomovou práci jsem zvolila metody osobnostní a sociální výchovy, o kterých se v teoretické části podrobněji rozepisuji. A to v souvislosti s Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání a dále i z didaktického hlediska. V teoretické části uvádím i zralost a připravenost žáků před vstupem do školy a následné zahájení školní docházky. Pro plnou orientaci v této problematice považuji za důležité zmínit se i o metodách, kterými se běžně získávají informace o stavu třídního klimatu. Empirická část obsahuje akční učitelský výzkum podle cyklu McNiffa. Aktivity osobnostní a sociální výchovy jsem rozdělila podle cíle do několika podkapitol. Jedná se o první setkání, seznamování, utváření pravidel, spolupráci, řešení konfliktů a závěrečné aktivity, které ověřují sjednocení kolektivu. Jednotlivé části aktivit jsou vždy rozdělené na přípravu, akci a reflexi. Empirickou část pro úplnost doplňuji o rozhovory nejen s paní učitelkou, která jako jediná vstupuje do dané třídy, ale také se svými...
|
|
|
Příčiny odchodu začínajících učitelů z profese
Krejčová, Martina ; Zvírotský, Michal (vedoucí práce) ; Thorovská, Alena (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem odchodu začínajících učitelů z profese, tzv. drop-outem. V teoretické části práce je fenomén drop-outu popsán společně s důvody, proč je skupina začínajících učitelů odchodem nejvíce ohrožena. Jsou zde také popsány problémy, se kterými se začínající učitelé musejí v prvních letech praxe vypořádat. Dále jsou v práci nastíněny nejčastější příčiny odchodů, jejich míra a důsledky. Na konci teoretické části jsou uvedeny možnosti a návrhy, kterými by se dala míra drop-outu omezit. Mezi tyto návrhy patří adaptační období, supervize a psychohygiena. Empirická část práce je realizována online dotazníkem a hloubkovými rozhovory. Výzkumné šetření se zaměřuje na pražské začínající učitele. Čtyři hlavními aspekty výzkumu jsou: 1 - motivace ke studiu učitelství a k výkonu učitelské profese, 2 - příčiny odchodu začínajících učitelů, 3 - možnosti v zabránění drop-outu a 4 - zda respondenti pracují nadále s dětmi, či v jiném sektoru. V neposlední řadě se výzkumné šetření věnuje možnostem, které by respondentům bývaly pomohly v setrvání v profesi. Výsledky výzkumného šetření potvrzují důvody drop-outu popsané odbornou literaturou. Kvalitativní popis příčin drop-outu umožňuje hlubší pochopení toho, jak se tyto příčiny vzájemně ovlivňují, a to v institucionální, interaktivní i...
|
|
|
Interakční styl začínajícího učitele v procesu budování jeho autority
Pecoldová, Veronika ; Šaroch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Bendl, Stanislav (oponent)
Diplomová práce se věnuje autoritě začínajícího učitele vycházející z užití jeho interakčního stylu ve školní třídě. Cílem práce je zjistit, jak učitel a jeho žáci vnímají konkrétní interakční styly učitele s ohledem na budování a uplatňování jeho autority. Teoretická část práce sestává ze tří kapitol. První kapitola se zabývá pojmy autorita a autorita učitele s důrazem na hledisko žáků a uvádí v této souvislosti její klasifikaci. Další kapitola je pak věnována interpersonálnímu chování učitele, vymezení jeho interakčního stylu a možnosti jeho zjišťování v praxi. Třetí kapitola se věnuje začínajícímu učiteli s důrazem na problematiku obtíží v interakci s žáky, které jej mohou zpočátku jeho profesní kariéry potkat. Výzkumná část vychází primárně z kvantitativního šetření, realizovaného pomocí upravených standardizovaných dotazníků QTI, zjišťujících interakční styl učitele. Jejich úkolem bylo přinést zpětnou vazbu učitelům, kteří se účastnili výzkumu a zjistit, nakolik se interakční styly zvolené začínajícími učiteli liší od pohledu žáků a jejich představy o ideálním učiteli. Dotazníky byly distribuovány učitelům samotným a současně žákům dvou vybraných tříd, ve kterých tito učitelé vyučují. Informace z žákovských dotazníků byly dále doplněny prostřednictvím krátkých neformálních nestrukturovaných...
|
|
| |
|
| |
|
|
Specifika práce začínajícího učitele při začleňování žáka s odlišným mateřským jazykem na české primární škole
Loudová, Anna ; Horáčková, Klára (vedoucí práce) ; Loudová Stralczynská, Barbora (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou práce začínajícího učitele, v jehož třídě je přítomen žák s odlišným mateřským jazykem. Jejím cílem je zjistit jednotlivá specifika, která provázejí práci začínajících učitelů při začleňování těchto žáků. Text je strukturován do dvou částí, z nichž každá má několik kapitol. První, teoretická část, shromažďuje a dále pak prezentuje odborné poznatky zabývající se migrací, inkluzí, poté vzděláváním žáků s odlišným mateřským jazykem a v neposlední řadě rolí školy a také učitele při procesu integrace těchto dětí. Stanovuje také kritéria, která ovlivňují integraci žáka s odlišným mateřským jazykem. Druhá část práce je praktická, obsahuje analýzu práce dvou pedagožek, které mají ve své třídě přítomny žáky s odlišným mateřským jazykem a snaží se o jejich začlenění. Orientuje se na specifika práce s nimi. Rozbor jejich práce je prováděn na základě kritérií stanovených v závěru teoretické části práce. Tato kritéria vycházejí ze studia odborné literatury. Výsledkem práce jsou popsané vyučovací strategie a postupy těchto pedagožek, analýza jejich přístupů k výuce v heterogenní třídě a také shrnutí jednotlivých specifik, která na základě tohoto výzkumu osobně považuji při procesu integrace žáka s odlišným mateřským jazykem za důležitá.
|
|
|
Mentoring začínajících učitelů ve Finsku
Králová, Anežka ; Duschinská, Karolina (vedoucí práce) ; Richterová, Magdalena (oponent)
Diplomová práce Mentoring začínajících učitelů ve Finsku má za cíl analyzovat model peer-group mentoringu začínajících učitelů ve Finsku na případové studii projektu Paedeia Café, dále zhodnotit výhody a nevýhody tohoto skupinového modelu oproti dyadické formě mentoringu a přinést náměty na implementaci finských zkušeností do českého prostředí. V teoretické části nejprve stručně představujeme mentoring v učitelství, specifika finského vzdělávacího systému, model peer-group mentoringu a projekt Paedeia Café, který implementuje model peer-group mentoring ve Finsku. Výzkumná část práce využívá metodu deskriptivní případové studie. Prostředky sběru dat jsou rozhovory s účastníky mentoringu, manažerem projektu a zúčastněné pozorování. Na základě výzkumné části práce můžeme říci, že projekt Paedeia Café se snaží propojovat zkušené učitele se studenty posledních ročníků učitelského studia. Výhodou peer-group modelu je vytvoření prostoru pro diskuzi o profesních otázkách, ale také finanční úspora. Nevýhodou je složitější struktura, konfúze rolí mentora a nízká opora v odborné literatuře. V ČR bychom se mohli inspirovat především v propojování zkušených učitelů z praxe se studenty učitelství a ve vytváření prostoru pro sdílení zkušeností z učitelské profese v neformální atmosféře. Práce je příspěvkem k...
|
|
|
Způsoby řešení kázeňských problémů začínajícím učitelem na 1. stupni ZŠ
MELKOVÁ, Blanka
Cílem diplomové práce je představit, jakým způsobem začínající učitelé vnímají a řeší disciplinární problémy. Práce je rozdělena na dvě části. První část se zabývá teoretickými poznatky, které zahrnují charakteristiku dítěte na prvním stupni ZŠ, osobnost začínajícího učitele a učitele obecně, kázeň, nekázeň, výchovné problémy a teoretický návrh pro řešení výchovných problémů. Druhá část se opírá o výsledky smíšeného výzkumného šetření, které probíhalo prostřednictvím kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Kvantitativní výzkum se snaží zjistit, o jaké kázeňské problémy se přesně jedná, kam se učitelé s problémy obracejí, kdo nebo co jim nejvíce pomáhá, o jaké typy dětí s kázeňskými problémy jde a jakým způsobem učitelé řeší kázeňské problémy. Kvalitativní výzkum blíže pojednává o konkrétních problémech a subjektivním přístupu k jejich řešení. Diplomová práce vychází z institucionálního projektu GAJU (GAJU 154/2016/S) "Připravenost studentů a čerstvých absolventů PF JU na řešení výchovných problémů žáků."
|
|
|
Problémy začínajících učitelů
Dvořáková, Pavlína ; Spilková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Mazáčová, Nataša (oponent)
Diplomová práce "Problémy začínajících učitelů" se zabývá problematikou začínajících učitelů a jejich problémů v prvních letech výkonu učitelské profese. Cílem práce je identifikace klíčových problémů začínajících učitelů. Analýza odborné literatury a další relevantních dokumentů, metoda dotazníkového šetření a narativní rozhovory se začínajícími učiteli byly využity k dosažení stanoveného cíle práce. Diplomová práce se skládá z pěti kapitol. První kapitola se zaměřuje na pojetí učitele a jeho profesního vývoje. Druhá kapitola se soustředí na přípravné vzdělávání učitelů, třetí se věnuje tématu uvádějícího učitele, čtvrtá je zaměřena na vymezení potenciálních problémů začínajících učitelů, které lze členit do různých kategorií, jako například výukové problémy, organizační problémy, materiální a technické problémy, sociální problémy. Pátá kapitola obsahuje vlastní empirickou studii ve formě dotazníků, narativních rozhovorů a vlastní introspekce. Respondenty výzkumu jsou začínající učitelé, kteří se nachází v prvních pěti letech své učitelské praxe. Klíčová slova: začínající učitel, kompetence učitele, profesní standard, pedagogický výzkum, motivace, kázeň, komunikace, plánování ve výuce, organizační problémy, materiálně technické problémy, dotazníkové šetření, sebehodnocení, introspekce,...
|
|
|
Vstup začínajícího učitele do praxe a jeho počáteční problémy
Bernášková, Tereza ; Tomková, Anna (vedoucí práce) ; Hejlová, Helena (oponent)
Diplomová práce se zabývá problémy začínajících učitelů, se kterými se při vstupu do praxe potýkají. Cílem práce je pomocí analýzy tyto problémy identifikovat, popsat způsoby jejich řešení a navrhnout podpůrná opatření, jejichž pomocí lze těmto problémům předcházet. Teoretická část je zaměřena na současné učitele, jejich kvalitu a profesní standard. Dále se věnuje obavám a problémům začínajících učitelů a systému podpory, který vyplývá z pregraduálního vzdělávání a celoživotního profesního rozvoje. Obsahem praktické části je kvalitativní výzkumné šetření vycházející ze tří zdrojů - z dotazníkové metody, rozhovoru a pozorování. Výstupem šetření je analyzovat problémy začínajících učitelů v prvním měsíci praxe, způsoby jejich řešení a podoby podpory, která jim byla poskytována. Účelem pozorování je hlouběji proniknout do současných problémů tří učitelů a vidět, jak se s nimi v dnešní době potýkají. Závěrem práce je analýza problémů začínajících učitelů, jejímž výsledkem je navržení východisek řešení a možné podpory, kterou by se dalo těmto problémům předcházet. KLÍČOVÁ SLOVA Začínající učitel, profesní standard, uvádějící učitel, problémy, přípravné vzdělávání, profesní rozvoj, podpora.
|
host ::
RSS.