|
|
Role kolegiálního sdílení v prevenci syndromu vyhoření u začínajících učitelů základních škol
Faitová, Martina ; Kollerová, Lenka (vedoucí práce) ; Hanková, Zdeňka (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na roli kolegiálního sdílení jako prevence rozvinutí syndromu vyhoření u začínajících učitelů na základních školách. Cílem práce je analyzovat, jak kolegiální sdílení může přispět k ochraně začínajících učitelů před vyhořením a jaké jsou jeho přínosy z hlediska profesního rozvoje a psychické pohody. Práce se také zaměřuje na identifikaci rizikových faktorů spojených s učitelským povoláním a jejich vliv na rozvoj syndromu vyhoření. V rámci výzkumné části byly využity kvalitativní metody, konkrétně polostrukturované rozhovory se začínajícími učiteli. Respondenti byli vybráni na základě příležitostného výběru, kdy respondenti jsou začínající učitelé na ZŠ. Získaná data byla analyzována tematickou analýzou s využitím kódování a identifikace klíčových témat. Výsledky výzkumu ukázaly, že kolegiální sdílení hraje důležitou roli ve vytváření podpůrného prostředí pro začínající učitele. Kolegové a kolegyně se stávají důležitými zdroji podpory, sdílení zkušeností a poradenství. Tato forma podpory pomáhá snižovat stresové faktory spojené s učitelskou prací a přispívá k prevenci rozvinutí syndromu vyhoření. Zároveň se ukázalo, že kolegiální sdílení přináší profesní růst a rozvoj, posiluje sebevědomí a pocit sounáležitosti mezi učiteli. Výsledky této práce mají důležitý význam...
|
|
|
Adaptace začínajícího učitele ve speciální mateřské škole
PŘIBYLOVÁ, Hana
Tématem diplomové práce je adaptace začínajícího učitele ve speciální mateřské škole. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá definováním učitele speciální mateřské školy, kvalifikačními předpoklady pro výkon profese, jeho profesními kompetencemi a profesními činnostmi. Dále jsou zde popsány podmínky vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a podmínky a průběh vzdělávání v jednotlivých typech mateřských škol zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona. V teoretické části se dále nachází vymezení pojmu začínající učitel, popis profesních kompetencí začínajících učitelů a specifických znaků v jejich práci. Poté je zde charakterizována adaptace zaměstnanců a specificky adaptace začínajících učitelů ve speciální mateřské škole. Významná pozornost je věnována aspektům uvádění začínajícího učitele do praxe. Cílem praktické části diplomové práce bylo popsat průběh adaptace vybraných začínajících učitelů na vykonávání role pedagoga v prostředí mateřských škol či tříd zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona. Dalším cílem bylo popsat, jakým způsobem je realizováno uvádění začínajících učitelů do praxe z pohledu vedení mateřských škol disponujících alespoň jednou třídou zřízenou podle § 16 odst. 9 školského zákona. Pro sběr dat byla využita metoda dvou druhů polostrukturovaných rozhovorů, přičemž první druh rozhovorů byl veden se začínajícími učiteli speciálních tříd, a druhý druh rozhovorů byl realizován s řediteli mateřských škol či se zástupci ředitelů pro MŠ.
|
|
|
Zpětný pohled učitelů na začátky v profesi
NOVÁKOVÁ, Eva
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku začínajících učitelů, kteří v současné době již několik let v praxi působí. Práce nastiňuje zdroje zátěže u začínajících učitelů, zohledňuje věkový kontext nástupu do praxe a uvádí některé důvody, proč mladí učitelé ze škol odcházejí. Hlavním cílem práce je identifikace klíčových momentů a situací v praxích vybraných učitelů na základě provedených polostrukturovaných rozhovorů. Za hlavní zdroj zátěže byla označena problematika kázně, oporou učitelům byly hlavně zájmy a rodina, kolegové. Učitelé zůstali v profesi hlavně díky zájmu o žáky a možnosti seberozvoje.
|
|
| |
|
|
Vstup začínajícího učitele do praxe a jeho počáteční problémy
Bernášková, Tereza ; Tomková, Anna (vedoucí práce) ; Hejlová, Helena (oponent)
Diplomová práce se zabývá problémy začínajících učitelů, se kterými se při vstupu do praxe potýkají. Cílem práce je pomocí analýzy tyto problémy identifikovat, popsat způsoby jejich řešení a navrhnout podpůrná opatření, jejichž pomocí lze těmto problémům předcházet. Teoretická část je zaměřena na současné učitele, jejich kvalitu a profesní standard. Dále se věnuje obavám a problémům začínajících učitelů a systému podpory, který vyplývá z pregraduálního vzdělávání a celoživotního profesního rozvoje. Obsahem praktické části je kvalitativní výzkumné šetření vycházející ze tří zdrojů - z dotazníkové metody, rozhovoru a pozorování. Výstupem šetření je analyzovat problémy začínajících učitelů v prvním měsíci praxe, způsoby jejich řešení a podoby podpory, která jim byla poskytována. Účelem pozorování je hlouběji proniknout do současných problémů tří učitelů a vidět, jak se s nimi v dnešní době potýkají. Závěrem práce je analýza problémů začínajících učitelů, jejímž výsledkem je navržení východisek řešení a možné podpory, kterou by se dalo těmto problémům předcházet. KLÍČOVÁ SLOVA Začínající učitel, profesní standard, uvádějící učitel, problémy, přípravné vzdělávání, profesní rozvoj, podpora.
|
|
|
Specifika práce začínajícího učitele při začleňování žáka s odlišným mateřským jazykem na české primární škole
Loudová, Anna ; Horáčková, Klára (vedoucí práce) ; Loudová Stralczynská, Barbora (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou práce začínajícího učitele, v jehož třídě je přítomen žák s odlišným mateřským jazykem. Jejím cílem je zjistit jednotlivá specifika, která provázejí práci začínajících učitelů při začleňování těchto žáků. Text je strukturován do dvou částí, z nichž každá má několik kapitol. První, teoretická část, shromažďuje a dále pak prezentuje odborné poznatky zabývající se migrací, inkluzí, poté vzděláváním žáků s odlišným mateřským jazykem a v neposlední řadě rolí školy a také učitele při procesu integrace těchto dětí. Stanovuje také kritéria, která ovlivňují integraci žáka s odlišným mateřským jazykem. Druhá část práce je praktická, obsahuje analýzu práce dvou pedagožek, které mají ve své třídě přítomny žáky s odlišným mateřským jazykem a snaží se o jejich začlenění. Orientuje se na specifika práce s nimi. Rozbor jejich práce je prováděn na základě kritérií stanovených v závěru teoretické části práce. Tato kritéria vycházejí ze studia odborné literatury. Výsledkem práce jsou popsané vyučovací strategie a postupy těchto pedagožek, analýza jejich přístupů k výuce v heterogenní třídě a také shrnutí jednotlivých specifik, která na základě tohoto výzkumu osobně považuji při procesu integrace žáka s odlišným mateřským jazykem za důležitá.
|
|
|
Mentoring začínajících učitelů ve Finsku
Králová, Anežka ; Duschinská, Karolina (vedoucí práce) ; Richterová, Magdalena (oponent)
Diplomová práce Mentoring začínajících učitelů ve Finsku má za cíl analyzovat model peer-group mentoringu začínajících učitelů ve Finsku na případové studii projektu Paedeia Café, dále zhodnotit výhody a nevýhody tohoto skupinového modelu oproti dyadické formě mentoringu a přinést náměty na implementaci finských zkušeností do českého prostředí. V teoretické části nejprve stručně představujeme mentoring v učitelství, specifika finského vzdělávacího systému, model peer-group mentoringu a projekt Paedeia Café, který implementuje model peer-group mentoring ve Finsku. Výzkumná část práce využívá metodu deskriptivní případové studie. Prostředky sběru dat jsou rozhovory s účastníky mentoringu, manažerem projektu a zúčastněné pozorování. Na základě výzkumné části práce můžeme říci, že projekt Paedeia Café se snaží propojovat zkušené učitele se studenty posledních ročníků učitelského studia. Výhodou peer-group modelu je vytvoření prostoru pro diskuzi o profesních otázkách, ale také finanční úspora. Nevýhodou je složitější struktura, konfúze rolí mentora a nízká opora v odborné literatuře. V ČR bychom se mohli inspirovat především v propojování zkušených učitelů z praxe se studenty učitelství a ve vytváření prostoru pro sdílení zkušeností z učitelské profese v neformální atmosféře. Práce je příspěvkem k...
|
|
| |
|
|
Práce začínajícího učitele dramatické výchovy na počátku školní docházky.
Štychová, Eva ; Svobodová, Radmila (vedoucí práce) ; Váňová, Michaela (oponent)
Diplomová práce je věnována tématu začínajícího učitele dramatické výchovy na počátku školní docházky, tedy v prvním pololetí první třídy. Její teoretická část je odborným podkladem, z nějž vychází praktická část. Umožňuje hlubší náhled na dramatickou výchovu. Díky ní se dozvíme, jak vypadá takové dítě na počátku školní docházky a co by se mělo během prvního pololetí naučit. Dále je popsáno, co je to dramatická výchova, jaké jsou její principy, základní prvky, cíle a formy. Jak je dramatická výchova zastoupena v RVP ZV a jaký by měl učitel dramatické výchovy být. Popisuje, co je to dramatická hra, systém průpravných her a cvičení, představuje metody a techniky dramatické výchovy, ale také předkládá, jak lekce dramatické výchovy vytvářet, jak naplánovat drama a jak pracovat s literární předlohou. Praktická část vychází ze sestavení či převzetí a upravení deseti lekcí dramatické výchovy začínajícím učitelem. Lekce se zaměřují na budování přátelského klimatu ve třídě, podporu spolupráce, sociální rozvoj dětí a na učení základních technik dramatické výchovy. Součástí praktické části jsou i reflexe hodin, které popisují pokrok dětí. Ten představuje i dotazník od učitelů, kteří působí v této první třídě. V závěru se dozvíme, jaký účinek měla dramatická výchova v prvním pololetí první třídy ve výše...
|
|
| |
host ::
RSS.