|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Absolutní Já a pojem vědění ve filosofii J. G. Fichta
Kollert, Lukáš ; Karásek, Jindřich (vedoucí práce) ; Landa, Ivan (oponent)
Práce nejdříve předkládá bazální náčrt skladby předmětného vědomí a snaží se ukázat, že musí být fundováno ve "vědomí" jiného typu, které strukturu charakteristickou pro vědomí předmětu (ne-identita subjektu a objektu) nemá. Jako tento podklad prezentuje pre-reflexivní sebevztah, bezprostřední "vědomí" sebe sama, jež sebeuchopení v reflexi teprve umožňuje. V dalším kroku je předložen jeden z důvodů pro spojení tohoto sebevztahu se sebekladoucím absolutním Já, pro něž má být právě absence diference mezi subjektem a objektem význačná. Čtvrtá kapitola se obrací k tázání se po možnostech vysvětlení předmětného vědomí a přítomnosti rozmanitosti v Já právě z pozice neomezeného a se sebou identického absolutního Já. Na této cestě jsou rozlišeny různé Fichtem odmítnuté formy realismů a idealismů a je tak připravena půda pro přiblížení se Fichtovu vlastnímu stanovisku, tj. "real-idealismu", resp. "ideal-realismu". V neposlední řadě se text zevrubně zaobírá konceptem nárazu (Anstoß), který chápe jako jeden z klíčových pojmů raného vědosloví. Klíčová slova: Fichte, vědosloví, sebevědomí, předmětné vědomí, absolutní Já, náraz, idealismus, realismus, počitek, reflexe
|
|
|
Ideologické základy americké zahraniční politiky: liberalismus Johna Locka
Kárník, Jan ; Franěk, Jakub (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá vlivem Lockovy politické teorie na americkou zahraniční politiku. Jejím cílem je jednak ukázat Lockovu teorii v koloniálním kontextu jejího vzniku jako zdroj amerického excepcionalismu a dále vysledovat principy jeho teorie ve "válce proti teroru" a tzv. "Bushově doktríně". Pozornost je věnována dvěma dichotomiím, které jsou pro studium americké zahraniční politiky obvyklé - dichotomii realismus-idealismus a izolacionismus- expanzionismus. Pro jejich lepší uchopení je část práce věnována historii rané americké republiky se zvláštním zaměřením na tzv. Monroeovu doktrínu. Práce uzavírá zjištěním, že americké zahraniční politice je vlastní spíše expanzionistická a unilateralistická tradice a že ji nelze přesně vymezit dichotomií realismus-idealismus. Lockova politická teorie je identifikována jako jeden z kořenů amerického excepcionalismu a idealismu a principy jeho teorie jsou nalezeny ve válce proti teroru i v Bushově doktríně. Závěr práce poukazuje na nutnost brát v úvahu eurocentrismus Lockovy politické teorie a ideologickou podstatu amerického excepcionalismu při studiu americké zahraniční politiky.
|
|
|
Goethova fenomenologie
Bojda, Martin ; Benyovszky, Ladislav (vedoucí práce) ; Nitsche, Martin (oponent) ; Sobotka, Milan (oponent)
Goethova fenomenologie - abstrakt Snahou této práce byl výklad filosofických základů a horizontů tvorby Johanna Wolfganga Goetha, a to s důrazem na jeho koncept jevu a jevení, v němž je představován jako významný přispěvatel promýšlení kategorie zprostředkování v německém pozdně osvícenském a idealistickém diskursu. V práci bylo ukázáno, jak se v Goethových (vč. poetických) dílech projevují teoreticky založená či usoustavnitelná hlediska, o jejichž proměnách v rámci Goethovy tvorby, genealogii, recepci a vůbec další aplikovatelnosti se autor snaží podat výklad. Ten se tak věnuje i promýšlení vlastních s Goethovým působením spjatých filosofémat: zasazuje Goetha do kontextu německého a evropského myšlení epochy osvícenství, jejích racionalistických východisek a přehodnocování v myšlenkových konceptech devatenáctého století. Práce ukazuje šíři a složitost duchovních zdrojů Goethovy tvorby a jejich tvořivého osvojování v rámci ní stejně jako dalekosáhlost Goethova vlivu v německé filosofii už jeho doby (Hegel, Schelling, Schopenhauer ad.). Snaží se překonat stereotypy či nedostatky, jež shledává v leckterých dosavadních interpretačních výstupech, vyrovnávajíc se na prvním místě s filosofickou literaturou o Goethovi. V systematických i historických souvislostech znázorňuje Goethovo vyrovnávání s impulzy...
|
|
|
Člověk ve světle vědy
Houdek, Tomáš ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Chavalka, Jakub (oponent) ; Prázný, Aleš (oponent)
Práce se věnuje pojetí vědy ve vrcholném a pozdním myšlení Friedricha Nietzscheho v kontextu jeho chápání člověka, lidského světa a možnosti jejich vědeckého poznání. Problematiku vědy a obecně poznání klade do souvislosti s významnými motivy Nietzschova myšlení: problémy morálky, přehodnocení všech hodnot, pozice "mimo dobro a zlo", lidské svobody, tělesnosti, motivem nadčlověka, asketickým ideálem a mnohými dalšími. Zvláštní pozornost je věnována problematice pravdivosti v kontextu Nietzschova postoje k idealismu. Klíčová slova Člověk; věda; nadčlověk; Nietzsche; morálka; poznání; pravda; omyl; intelekt; tělo; vůle k moci; pud a instinkt; vývoj; idealismus; nihilismus; amor fati; mimo dobro a zlo; svoboda; asketický ideál.
|
|
|
Goethova fenomenologie
Bojda, Martin ; Benyovszky, Ladislav (vedoucí práce) ; Nitsche, Martin (oponent) ; Sobotka, Milan (oponent)
Goethova fenomenologie - abstrakt Snahou této práce byl výklad filosofických základů a horizontů tvorby Johanna Wolfganga Goetha, a to s důrazem na jeho koncept jevu a jevení, v němž je představován jako významný přispěvatel promýšlení kategorie zprostředkování v německém pozdně osvícenském a idealistickém diskursu. V práci bylo ukázáno, jak se v Goethových (vč. poetických) dílech projevují teoreticky založená či usoustavnitelná hlediska, o jejichž proměnách v rámci Goethovy tvorby, genealogii, recepci a vůbec další aplikovatelnosti se autor snaží podat výklad. Ten se tak věnuje i promýšlení vlastních s Goethovým působením spjatých filosofémat: zasazuje Goetha do kontextu německého a evropského myšlení epochy osvícenství, jejích racionalistických východisek a přehodnocování v myšlenkových konceptech devatenáctého století. Práce ukazuje šíři a složitost duchovních zdrojů Goethovy tvorby a jejich tvořivého osvojování v rámci ní stejně jako dalekosáhlost Goethova vlivu v německé filosofii už jeho doby (Hegel, Schelling, Schopenhauer ad.). Snaží se překonat stereotypy či nedostatky, jež shledává v leckterých dosavadních interpretačních výstupech, vyrovnávajíc se na prvním místě s filosofickou literaturou o Goethovi. V systematických i historických souvislostech znázorňuje Goethovo vyrovnávání s impulzy...
|
|
|
Štěpení francouzské Socialistické strany - idealismus X realismus
Elbel, Ondřej ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Tato práce se zabývá stavem francouzské Socialistické strany v době její vnitřní krize v letech 2016-2018. Analyzuje obzvlášť proces rozštěpení strany do různých stran a hnutí, které se projevilo na konci prezidentského mandátu Françoise Hollanda a po prohraných prezidentských a legislativních volbách v roce 2017. V daném období se totiž ještě víc zvýraznily jindy méně patrné rozdíly mezi idealisty a realisty (ideology a pragmatiky), kteří už dál neudrželi konsensus o koexistenci uvnitř strany. Cílem práce bylo zjistit, jestli se výše popsaná krize nějak liší od dalších neúspěšných období francouzských socialistů. S použitím Panebiancova konceptu genetického kódu stran totiž zjišťujeme, že socialisté byli náchylní ke štěpení už od svého vzniku. V historickém vývoji strany se zaměříme na vývoj ideologických a pragmatických tendencí uvnitř Socialistické strany, na těchto základech se totiž dost často vnitrostranické proudy formovaly. Práce taky přinese analýzu vnitřního vývoje francouzských socialistů, díky které můžeme lépe pochopit, proč ke krizi francouzských socialistů v letech 2016-2018 došlo a proč se při ní strana tak hluboce rozdělila. Pohled do minulosti doplní na závěr taky stručná analýza faktorů, které můžou přibližně v letech 2018-2020 ovlivnit další směřování Socialistické strany.
|
|
|
Zwischenraum a Denkraum v kontextu motivů vznesení a pádu v obrazovém atlase Mnemosyne Abyho M. Warburga
Váša, Ondřej ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent) ; Konečný, Lubomír (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na Warburgovo pojetí prostoru myšlení [Denkraum] a související koncepci umělecké tvorby coby mezifáze mezi afekcí a abstraktním myšlením [Zwischenraum], coby klíčových pojmů jeho pozdního díla (zejména mezi léty 1920-1929), vrcholícího obrazovým atlasem Mnemosyne. Práce se v tomto kontextu soustředí na motiv vznesení. Dochází k závěru, že formule patosu vznesení hraje klíčovou historickou roli při konstituci moderního Denkraum a tvoří jeden ze zásadních konstitutivních parametrů tohoto prostoru, jehož vlastní obraznou perspektivou je soudobá aviatika. Warburg se pro adekvátní dějinnou reflexi tohoto vývoje uchyluje k fyzikálnímu modelu myšlení a umění včetně pokusu o sepětí s Einsteinovými teoriemi relativity. Klíčová role motivu vznesení v rámci konstituce Denkraum pak tento avatický Denkraum v důsledku vymezuje v mantinelech renesančního humanismu.
|
host ::
RSS.