|
|
Analysis of Musical Harmony
Štrbka, Dávid ; Holan, Tomáš (vedoucí práce) ; Ježek, Pavel (oponent)
Hudobné skladby sú v dnešnej dobe bežnou súčasťou života. Hudobnou harmóniou definujeme jednu zo základných vlastností skladby a je to jeden z nosných subjektov zvukovej teórie. Na základe znalosti hudobnej harmónie, môžeme k danej skladbe reprodukovať hodobný doprovod. V úvode práca oboznámi čitateľa s teoretickými východiskami a možnými návrhmi algoritmov. Ďalšou súčasťou práce je implementácia programu, ktorý umožní automatickú analýzu hudobnej hamónie v zvukovom súbore. Program ponúka aj grafickú vizualizáciu zvukového spektra a harmónie a tiež po dodaní referenčných dát otestovanie úspešnosti analýzy. Na konci práce je zhodnotenie úspešnosti detekcie implementovaného programu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Sen o pozemském ráji v Dostojevského dílech
Netopilová, Barbora ; Ovečka, Libor (vedoucí práce) ; Sládek, Karel (oponent)
Sen o pozemském ráji, znovuobjevení původního, absolutně harmonického rajského života, je podle Dostojevského jeden z nejhlubších a nejdrahocennějších snů lidského srdce. Duchovní cesta každého člověka má své dějiny, rodí se z teze (křest), prochází antitezí (krize) a završuje v syntezi (krása). Člověk vychází z edenského ráje "paradis" a cílí do nebe, Božího království. Tak je člověk v dějinách svého duchovního života roztržen v realitě mezi dvěma ráji: rajskou zahradou, z níž vychází a Božím královstvím, k němuž směřuje. Střed duchovní poutě, život, je doprovázen krizí, jež lze charakterizovat též jako odtržení od ráje. Postavy Dostojevského románů troskotaly na tom, že si svou přítomnost uprostřed dvou "rajských stavů" nebyly schopny připustit a tak se jejich představy o nastolení pozemského ráje pokřivovaly. V naší práci budeme sledovat čtyři tendence: 1. Pokřivení času, nesprávně uchopený smysl dějin. Snaha vracet se na zpět, odkud člověk vyšel ve smyslu origenistickém, cyklickém pojetí návratu je patrná v povídce Sen směšného člověka. Jiný extrém představují v té době se Evropou rychle šířící myšlenky marxismu, jež naopak význam minulosti popírají, stejně tak jako smysl dějin. Svůj sen upínají k rychle nastolené budoucí blaženosti. Jako jistou alternativu představíme křesťanský prorocký...
|
|
| |
|
|
Hledání harmonie ve výtvarném projevu
BOUDOVÁ, Julie
Cílem této práce je poznání východního umění feng-šuej, vybrání konkrétní části a jeho následné uvedení do praxe na Základní umělecké škole. Zabývá se "Teorií pěti prvků", neboli pěti živly, kterými jsou oheň, země, kov, voda a dřevo. Teoretická část popisuje teorii feng-šuej a krátkou historii východního umění. Základy výtvarné výchovy a jednotlivé druhy výtvarné tvorby, zejména tvorbu prostorovou a akční. Praktická část je záznamem výuky ze Základní umělecké školy, tedy uvedení tématu do školní praxe.
|
|
|
Harmonizace melodie
Trnkóci, Andrej ; Jaroš, Jiří (oponent) ; Fapšo, Michal (vedoucí práce)
Vedci z oboru informačných technológií oddávna považovali hudbu za obzvlášť zaujímavé umenie. Pravdou je, že história hudby tvorenej počítačom je skoro tak dlhá ako história počítačovej vedy. Programy pre komponovanie, alebo tvorenie hudby" na rôznych úrovniach procesu kompozície boli vyvíjané už od 50tych rokov minulého storočia. Táto bakalárska práca uvádza hlavné prístupy v oblasti automatickej harmonizácie t.j. Problém produkovania hudobného aranžmá (nôt) z daných melódií, a sústreďuje sa na najpoužívanejšie techniky jeho riešenia. Hlavným cieľom tejto práce je návrh a implementácia softvérového systému pre automatickú harmonizáciu, ktorý by mal byť schopný naučiť sa pravidlá harmónie z databázy midi súborov. V tejto práci popíšem existujúce harmonizačné systémy a ďalej sa zameriam hlavne na princípy strojového učenia - teóriu a aplikáciu umelých neurónových sietí a ich použitie pre harmonizáciu.
|
|
|
Harmonizace melodie na základě pravidel
Kuchár, Pavol ; Žák, Pavel (oponent) ; Fapšo, Michal (vedoucí práce)
Bakalářská práce se věnuje počítačem podporovanému přístupu ke tvorbě hudby. Vytvořený program implementuje vybraná pravidla z hudební teorie a pomocí CSP vymezuje vhodné tóny pro harmonizaci zadané melodie. Výsledek je nakonec zobrazen v notovém zápisu a hudebně demonstrován prostřednictvím MIDI souboru.
|
|
|
Kořeny moravské urbanistické struktury
Mohelník, Ladislav ; Löw, Jiří (oponent) ; Prokeš, Oldřich (oponent) ; Hrabec, Josef (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Studium architektonických a urbanistických konceptů i jejich aplikaci v praxi, s ohledem na jejich historický kontext, je předmětem dalšího zájmu. Jde přitom především o odvěkou snahu člověka dosáhnout harmonického stavu v uspořádání světa okolo sebe, promítající se bezděčně do jeho díla. Cestami směřujícími k dosažení harmonie se v širším rámci teorie architektury a urbanismu zabývá architektonická kompozice, hledající vyváženost ve vztahu mezi formou, strukturou a prostorem jedinečného díla. Dílo založené na takovýchto hodnotách má zcela specifickou a současně přirozenou schopnost vypovídat o společenských podmínkách, jež provázely jeho vznik. Není v lidských sílách uchopit problematiku urbanistické struktury Moravy v celé její složitosti. Práce se proto soustřeďuje na dva klíčové sídelní prvky moravské urbanistické struktury, s ústřední rolí. Obec Ostravice je dnes poměrně malým sídlem v Moravskoslezských Beskydech, ale relikty její starobylosti vypovídají o významné minulosti, kdy se například v její plužině uchovaly kompoziční vztahy středověkého Civitas Dei převrstvující dokonce ještě starší sídelní jádro velkomoravského Děvína a Vogastisburgu. Listinně doložené děje a události vzdálené minulosti jsou ověřitelné pro danou lokalitu jejich prostorovou interpretaci v souvislostech širšího okolí Beskyd. Zánik sídla známého v poslední fázi jako tzv. Bruneswerde, neboli Brněnský hrad je ve 13. stol. provázen přenosem tradice do nového Brna, i s některými aspekty kompozičního uspořádání hlavních městských dominant. V urbanistické struktuře Moravy představuje toto bývalé hlavní město země logické pokračování role jejího dávného ústředí. Civitas Dei - boží Jeruzalém v opisu Augustinovy knihy De Civitate Dei, není jen oslavou Boha a náboženskou fantazií. Je také jedním z důležitých klíčů k poznání historické architektury. Vyobrazení "neznámého" sídla z knihy "neznámého" původu je skutečným skvostem vypovídajícím i o zaniklých architektonických dílech, dodnes zobrazených také ve vlastnických vztazích katastrálních map. Brněnský hrad, pramenný zdroj vznešenosti a síly, chránil, jak vyplývá z vyobrazení, ve svých zdech i sv. Vojtěcha, sv. Prokopa, sv. Václava a sv. Ludmilu. Vzhledem k bezprostřednímu lennímu vztahu k městu jsou tito BOE_MIENSES, bojovníci_půlměsíce, zasvěcenci Panny Marie a řádu sv. Jana Jeruzalémského, vyobrazeni v panenském městě bez aury. Tři hlavní chrámy, tři kompoziční osy symbolizované trojvěžím, jsou v analogickém vztahu k Brněnskému trojúhelníku čtyř svatých, Svaté rodině brněnského kostela. Staleté mocenské ambice představitelů města Brna a jeho duchovních řádů jsou vepsány do urbanistické struktury v podobě kompozičních vztahů srozumitelných jen těm, kdo jsou do tajemství jeho harmonie zasvěceni. Geometrický řád Brna je určen řadou zásad a kompozičních vztahů mezi prvky proměňujícími se v čase. Renesance nejenže potvrdila kvalitu středověkého založení města, ale současně ji vysoce sofistikovaným způsobem rozvinula a umožnila i relativně bezkolizní rozvoj za jeho hradbami až do poloviny 20. století. Naše současnost bohužel tyto kvality zcela přehlíží. Studium okolností, jež vedly ke vzniku rozsáhlých a složitých kompozic a vztahů, dává logiku jejich existenci skrze identifikaci a poznání osudů jejich tvůrců, uživatelů i majitelů. V souvislosti s Ostravicí i Brnem se tímto postupem lze nově dobrat mimořádně zajímavých osobností, umožňujících vnímat i starší poznatky v jiném světle.
|
|
|
Organická soudobá architektura a bydlení
Čábelková Nahorniaková, Marcela ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Budkeová, Branislava (oponent) ; Glosová, Dagmar (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce)
Organická architektura je v dnešní době často používaným termínem především v souvislosti s odvážnou a experimentální formou. Přesná definice nebo rozdělení však stále chybí. Za zakladatele novodobé organické architektury je všeobecně považován Frank Loyd Wright. Ten organickou architekturu nejen realizoval, ale na počátku dvacátého století, kdy se formulovaly nové architektonické směry, ji definoval. Disertační práce se zabývá doposud nedostatečně popsanou problematikou organické architektury. Hlavní zaměření je upřeno na soudobou obytnou organickou tvorbu ve střední Evropě. Jmenovitě jsou podrobně rozebrány jednotlivé realizace na území Maďarska, České Republiky, Slovenské Republiky, Rakouska, Německa a Polska. Kromě detailního popisu Evropských realizací a jejich historických východisek se práce také podrobněji zabývá vznikem a významnými realizacemi severoamerické organické architektury. Novodobá organická architektura prioritně vznikala na území Spojených států amerických. Pro úplnost přehledu práce také uvádím nejvýznamnější soudobé realizace a architekty realizující obytnou organickou architekturu i v jiných státech světa. Cílem disertační práce bylo obecně poukázat na nejnovější trendy v navrhování staveb pro bydlení. V rámci nových trendů nalézt polohu organické architektury a zdůvodnit její vzrůstající popularitu, rozšířenost a nezbytnost pro další vývoj architektury. Organická architektura je alternativní cestou soudobého bydlení. V posledních letech její obliba vzrůstá v reakci na vznik novodobých technologií a materiálů, potřebu chránit naše přírodní zdroje a také na vzrůstající negativa globalizace a popření místních tradic a regionálních specifik. Aspekty organických forem byly rozebírány na základě členění organické architektury do tří hlavních skupin podle jejich hlavních charakteristik: forma, harmonie a udržitelný rozvoj. Dalším cílem bylo zjistit lokaci ohnisek výskytu organické obytné architektury. Jejich realizace nejsou koncentrované, ale spíše nekoordinovaně rozsety. Proto byly vybrány státy, které jsou oproti ostatním bohatší na výskyt organických domů. Cílem práce bylo také oslovit odbornou a laickou veřejnost, především pedagogy vysokých škol architektury a také samotné studenty. Velká část komunikace se odehrála na základě grantového projektu FRVŠ pro rok 2010. Uskutečnily se přednášky studentům o organické architektuře a výstava na téma: Soudobá obytná organická architektura. V neposlední řadě byla vydána publikace katalogu pod názvem: Soudobé organické domy – Evropa. V rámci grantového projektu jsem měla možnost navštívit velké množství realizací organických rodinných domů v zahraničí. Konkrétně na Slovenku, v Maďarsku a v Německu. Výsledky ankety, která byla položena formou otázek uživatelům a autorům vybraných domů, jsou součástí disertační práce. Výsledky disertační práce jsou především: - podrobné nastínění přehledu vývoje organického bydlení - definování soudobých tendencí organické architektury v bydlení - získání a zpracování odpovědí majitelů a autorů domů na anketní otázky - analýza organického domu (soustavy domů) v rámci urbanistické struktury a krajiny - kniha katalogu organických soudobých evropských bytových realizací pod názvem Soudobé organické domy - Evropa - článek o organické soudobé architektuře a bydlení v rámci elektronického architektonického časopisu archiweb, který má být publikován v roce 2012
|
|
|
Termální lázně Yverdon, pět smyslů v architektuře
Šešulková, Miroslava ; Uřídilová, Marcela (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Ve svém návrhu předkládám řešení, které je založeno na typickém charakteru lázeńských pavilonů v parku, ale které hybridně kombinuji s architekturou současnou a s měřítkem, možná větším, ale snad opodstatněným. Doprostřed parku umisťuji lázeňský dům, ve kterém se odehrávají všechny procedůry, léčení a koupání. Další potřebné provozy umisťuji také do parku s ohledem na udržení dojmu pavilonů. Jde zejména o hotelovou část, kterou usazuji mezi historické budovy a vytvářím nové vztahy. Všechny zásahy se snažím podřizovat měřítku člověka. Park je pro mne úrovni či vrstvou města, která sice nahlíží do okolního světa, ale většinou se zaměřuje do sebe. Člověk po vstupu dovnitř změní své chování a náladu. Je třeba ve městech stavět příjemná místa. Plná slunce, tepla, se vzrostlými stromy. Přívětivá místa.
|
host ::
RSS.