|
| |
|
|
Filosofie naděje
Malá, Adéla ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Drozenová, Wendy (oponent)
V předložené práci hledám koncepce filosofické naděje u vybraných autorů. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první kapitole pojednávám o filosofii naděje v pojetí G. Marcela. Krátce nastiňuji jeho životopis, o jaké prameny se opíral, na jakou filosofii navázal a proč se on sám otázkou naděje zaobíral. U Marcela se zaměřuji především na naději nemocných a umírajích, ale i na podstatu naděje jako takové a její vztah ke svobodě. Ve druhé kapitole jsem se zaměřila především na autory teologie naděje, kde jde hlavně o biblické motivace naděje pro přežití. Zabývám se však i nadějí ve víře a nastiňuji vztah umění a naděje. Třetí kapitola je o nadějích environmentálních, které se prolínají jako praktický výsledek (bezpečné potraviny, voda i čistý vzduch pro všechny atd.) a o nadějích sociálních. Ve čtvrté kapitole se jedná o naděje smyslu života, naděje v tíživých situacích a naděje na sílu čelit nespravedlnostem.
|
|
|
Filosofie kultury
Malá, Adéla ; Dolista, Josef (vedoucí práce) ; Drozenová, Wendy (oponent)
V předložené práci reflektuji kulturu, její význam a projevy od doby moderny až po současnost. Práce je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole se věnuji pojetí kultury z pohledu Tomáše Trnky. U Trnky se zaměřuji především na jeho pohled na vznik a původ kultury, na její význam, přínos a proměny v čase, ale i na její projevy negativní. Ve druhé kapitole se věnuji moderním kulturním ideálům v pedagogice, filosofii a vědě. Rozebírám taktéž moderní chápání umění, umělecká díla té doby a vliv moderní kultury a umění na náboženství. Třetí kapitola je o kultuře postmoderní. Snažím se postihnout celkový stav současné kultury ve všech lidských oblastech od vědy, přes umění až po náboženství.
|
|
| |
|
|
Pokání a vykoupení v románu Zločin a trest na pozadí biblických textů
Kuthan, Robert ; Lukeš, Jiří (vedoucí práce) ; Drozenová, Wendy (oponent)
Anotace: Tato práce představuje pokus o náboženskou interpretaci Dostojevského románu Zločin a trest. V této práci se pokoušíme interpretovat tento román z hlediska témat vykoupení a pokání. Naším cílem není zaměřit se na jednotlivé části románového textu. Snažíme se o celkovou interpretaci románu Zločin a trest z pohledu tématu vykoupení. Pomocí Bachtinovy metody "groteskního realismu" sledujeme autorovo karnevalové zpracování náboženských témat v románu Zločin a trest. Sledujeme zpracování tématu vzkříšení a nacházíme toto téma v rozmanitých formách románové symboliky života a smrti. Vycházíme z předpokladu, že evangelijní příběh Lazarova vzkříšení v J 11 je v rámci románu ústředním tématem vzhledem ke smyslu románu. Tato práce se zaměřuje na literární zpracování tohoto novozákonního textu v rámci románu Zločin a trest.
|
|
|
Naděje a smysl člověka: srovnání pojetí lidské existence u Gabriela Marcela a Alberta Camuse
Klimešová, Pavlína ; Drozenová, Wendy (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
72 Abstrakt První část práce se zabývá filosofií Gabriela Marcela. Tato část začíná úvodním medailonem o autorovi, včetně zasazení jeho myšlení v kontextu dějin filosofie. Dále je přiblížen pocit bytí, který člověk, dle autora, potřebuje v sobě zacítit, aby tak mohl vstoupit na cestu prozření. Pocit bytí je ale bohužel u dnešního člověka často ztlumený. Poté je představeno autorovo pojetí stavu zajetí člověka. Zajetí je podkladem pro následné hluboké vysvětlení autorovy metafyziky naděje. V závěru této části je síla a důležitost naděje vykreslena na stavu člověka, pro kterého ani smrt jemu milované bytosti neznamená její zaniknutí. Druhá část práce je věnovaná filosofii Alberta Camuse, který je též v úvodu stručně představen, včetně jeho zasazení filosofického systému. Poté je představen pocit absurdna, bez kterého filosofii tohoto autora nelze pochopit. Dále je autorova základní filosofie otevřena výchozí otázkou, tedy otázkou po sebevraždě, kterou se autor ptá, zda lidský život má cenu takovou, aby byl žit. Tato výchozí otázka je také odrazovým bodem Camusovy ústřední myšlenky, která je následně plně znázorněna na Mýtu o Sisyfovi. Téma naděje a smyslu člověka v podobě Camusovy revolty je osvětleno v poslední části, věnované tomuto filosofovi. Třetí a výsledná část práce se zabývá srovnáním pojetí tématu...
|
|
|
Technika, autonomie a etika: ke stému výročí Čapkova dramatu R. U. R.
Drozenová, Wendy
Čapkovo drama R.U.R., které je spíše sociální dystopií než science fiction (není zde řešena otázka fungování robotů, ale především jeho dopady na lidstvo), ukazuje dvojí tvář techniky: Sen o „osvobození lidské práce“ se snadno zvrtne ve svůj protiklad a ve zničení lidstva v důsledku toho, že úspěch techniky je bezohledně využíván pro sobecké ekonomické a militaristické zájmy. „Autonomní technika“, jejíž rozvoj se již neřídí lidskými cíli, ale svou vlastní zákonitostí, se stává důležitým tématem i pro filosofii a etiku techniky (např. v dílech L. Winnera, J. Ellula, H. Jonase), která má varovnou roli. Dnes Průmysl 4.0 a proces robotizace přináší nové přísliby, ale i nové problémy. Dědictví Karla Čapka obsahuje hodnoty humanismu a porozumění pro názory a potřeby jiných lidí, což je důležité pro rozvíjení etiky techniky v demokratické společnosti.
|
|
|
Informovaný konsenzus - srovnání právního a etického pojetí.
Doležal, Adam ; Payne, Jan (vedoucí práce) ; Kuře, Josef (oponent) ; Drozenová, Wendy (oponent)
Informovaný konsenzus (informed consent) lze bez větších pochybností považovat za centrální téma v současné biomedicínské etice a obdobně i v medicínském právu. Moderní vztah lékaře a pacienta se zcela proměnil, informovaný konsenzus v právu i v medicínské etice od 70. let dvacátého století dominuje v odborných teoretických diskusích. Jeho význam je zásadní jak pro medicínský výzkum, tak pro klinickou praxi. Tato práce se zaměřuje zejména na klinickou praxi, na vztah lékaře (či obecněji zdravotnického pracovníka) a pacienta. Institut informovaného konsenzu se propojeně rozvíjel jak v medicínské etice, tak i ve zdravotnickém právu, z toho důvodu je jedním ze základních cílů této práce odlišit obě pozice a poukázat na rozdíly mezi jeho právními a etickými aspekty. Základní rozdíly tato práce spatřuje zejména v odlišných účelech obou klíčových normativních systémů, v jejich funkci, reprezentovaných hodnotách a principech, které zdůrazňují. Zatímco pro informovaný konsenzus v etice je podstatná důvěra a vzájemnost, právní institut více reflektuje ochranu subjektů vztahu, zejména ochranu před zneužitím a dodává tak právní jistotu zejména pro pacienta. Etická rovina má zajistit především respekt k osobě druhého tak, aby byl vnímán jako jedinečná lidská bytost, jako subjekt, nikoliv jako pouhý předmět...
|
|
|
Feminism and Gender Equality in Czech Schools and Society
Donovalová, Anna ; Ostdiek, Gerald Robert (vedoucí práce) ; Drozenová, Wendy (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou feminismu a genderové rovnosti ve společnosti, specificky ve školství. Genderová rovnost (stejně jako jiné typy rovnosti) je důležitá část demokratické společnosti. Způsob, jakým je feminismus a genderová rovnost přijímána a diskutována ve školách reflektuje a zároveň formuje způsob, jak tyto témata přijímá společnost. Cílem této práce je prezentovat problematiku genderové rovnosti a feminismu a analyzovat situaci spojenou s těmito tématy ve školství. Tato práce zjišťuje postoje učitelů k těmto tématům a jejich práci s nimi v hodinách. Teoretická část práce přináší základní pojmy těchto témat a jejich interpretaci, zaměřuje se na historii feminismu, jeho vznik a vývoj ve světě a v českých zemích (respektive v Československu). Práce mapuje vývoj feminismu a genderové rovnosti v České republice od roku 1989 do současnosti. Práce prezentuje genderovou rovnost a feminismus v kontextu školství a vzdělávání. Tato část práce byla zpracována skrze výzkum založený na zkoumání literatury. Empirická část práce analyzuje rozhovory provedeny s pracujícími učiteli Základů společenských věd kvantitativně i kvalitativně a tudíž nabízí přehled toho, jaká nálada panuje v české společnosti s ohledem na tato témata. Rozhovory byly nahrávány, jejich obsah přepsán a výsledky...
|
|
|
Svoboda a autonomie v díle Jeana Paula Sartra
Polánka, David ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Drozenová, Wendy (oponent)
Diplomová práce "Svoboda a autonomie v díle Jeana Paula Sartra" se zabývá Sartrovou literární tvorbou a dramaty. Snaží se najít určité prvky autorovi filozofie, které jsou v jeho příbězích obsaženy. V první části práce jsem proto naznačil některé podstatné tématické okruhy vycházející z autorových filozofických děl - Svobodu a odpovědnost člověka; Pocit úzkosti a následná neupřímnost; Svobodu v mezilidských vztazích. Přítomnost uvedených témat jsem následně pozoroval během podrobné analýzy Sartrovy literární tvorby a dramat. Podařilo se mi prokázat, že Sartrova divadelní a literární tvorba nejen obsahuje uvedené tématické prvky, ale je dokonce uzpůsobena tak, aby tato filozofická témata z povídek, románů, či divadelních her vystupovala. Tím je potvrzena teze, že Sartre tvořil svá literární díla a dramata z důvodu šíření vlastních filozofických myšlenek do celé společnosti. Osobně jsem toto ohodnotil jako velký přínos autora.
|
host ::
RSS.