Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 27 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Taktiky pre vidiek, možnosti regulácie: región Kysuce
Šuška, Milan ; Sopirová, Alžbeta (oponent) ; Löw, Jiří (oponent) ; Koutný, Jan (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Práca definuje hodnoty a kvality vidieckej zástavby a popisuje premeny architektúry a prostredia v regióne Kysuce najmä po roku 1989. Vývoj porovnáva so zahraničnými vidieckymi regiónmi v Európe. Úlohou bolo predstaviť lokálne regulácie zo zahraničia, overiť ich vplyv na podobu vidieka a modernú architektúru. Prá¬ca vysvetľuje zmysel a dôvody architektonických a urbanistických regulácií, overuje legislatívne možnosti ich uplatnenia v predmetnom regióne a navrhuje taktiky vedúci k zvýšeniu stavebnej kultúry v regióne.
The possibilities of horticultural production in stalled spaces and public spaces of postindustrial city
Adamková, Jana ; Löw, Jiří (oponent) ; Štěpánková,, Roberta (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
The image of the postindustrial city is formed by public spaces (streets, plazas and squares, parks, riverfronts and waterfronts) together with a wide range of underused urban spaces and long-term unused areas of stalled spaces. The subject of this work is research of different types of urban gardening spaces and their optimal spatial, operational and functional parameters in the context of urbanism and urban planning. The aim is to apply them to the structure of unused urban spaces. On the basis of the case studies included in the research, the success of placement of individual community projects in different types of public spaces and stalled spaces is assessed. Recommendations for planning practice are based on these evaluations. The results of the work show that spaces with possibilities of horticultural production are a suitable solution for the temporary and also long-term use of under-utilized urban areas with many benefits in social, economic and environmental areas.
Význam a úloha umělých vodních toků v soudobém městě
Ležatka, Lukáš ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Ing.arch.Jaroslav Tušer,CSc. (oponent) ; Löw, Jiří (oponent) ; Lhotáková, Zdenka (vedoucí práce)
Cílem této disertační práce je nalezení odpovědi na otázku podoby a úlohy vodních toků v našem soudobém městě. Práce se zaměřuje na vodní toky, které mají převážně charakter uměle budovaného toku - tedy kanálu, a zabývá se jejich možnou revitalizací v rámci obnovy a rozvoje města v současném postindustriálním období. V úvodu práce je zpracována souhrnná analýza historického a typologického vývoje uměle budovaných vodních toků, která je nezbytná pro pochopení souvislostí a celkového současného stavu vodních toků v urbanizovaném prostředí. Podrobněji je zpracována problematika nejčastěji uměle budovaného vodního toku - náhonu. Práce si klade za cíl obhájit nezastupitelnou roli vodního toku jako veřejného prostoru v obrazu města a tedy i jeho případnou nezbytnou revitalizaci. Na příkladech zejména ze západní Evropy jsou popsána konkrétní řešení, přístupy a strategie obnovy především uměle budovaných vodních toků v městském prostředí. Práce se věnuje i nástrojům řešení.
Voda v urbanizovaném prostředí Svratecký náhon ve městě Brně
Pavlovský, Tomáš ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Löw, Jiří (oponent) ; Sátora, Josef (oponent) ; Lhotáková, Zdenka (vedoucí práce)
V disertační práci je popsán jednak historický vývoj vodních toků na území města Brna se zaměřením na umělý kanál Svratecký náhon, jednak na základě dostupných mapových podkladů, zachovalých obrazových materiálů a fotodokumentace i současný stav území, kterým náhon protékal, s kterým sousedil. V práci jsou zachyceny vzpomínky několika pamětníků města Brna na umělý tok, jež dokreslují stav Svrateckého náhonu v době jeho zániku. V kapitole Příklady obnovy náhonů a přírodních toků u nás i v zahraničí je nastíněno, jakým způsobem k náhonům přistupují dvě partnerská města města Brna Lipsko a Graz. Práce by měla sloužit jako ucelený podkladový materiál pro další studium Svrateckého náhonu a pro možné studie řešení území, kterým náhon tekl, a pro jeho alespoň částečnou obnovu.
Kořeny moravské urbanistické struktury
Mohelník, Ladislav ; Löw, Jiří (oponent) ; Prokeš, Oldřich (oponent) ; Hrabec, Josef (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Studium architektonických a urbanistických konceptů i jejich aplikaci v praxi, s ohledem na jejich historický kontext, je předmětem dalšího zájmu. Jde přitom především o odvěkou snahu člověka dosáhnout harmonického stavu v uspořádání světa okolo sebe, promítající se bezděčně do jeho díla. Cestami směřujícími k dosažení harmonie se v širším rámci teorie architektury a urbanismu zabývá architektonická kompozice, hledající vyváženost ve vztahu mezi formou, strukturou a prostorem jedinečného díla. Dílo založené na takovýchto hodnotách má zcela specifickou a současně přirozenou schopnost vypovídat o společenských podmínkách, jež provázely jeho vznik. Není v lidských sílách uchopit problematiku urbanistické struktury Moravy v celé její složitosti. Práce se proto soustřeďuje na dva klíčové sídelní prvky moravské urbanistické struktury, s ústřední rolí. Obec Ostravice je dnes poměrně malým sídlem v Moravskoslezských Beskydech, ale relikty její starobylosti vypovídají o významné minulosti, kdy se například v její plužině uchovaly kompoziční vztahy středověkého Civitas Dei převrstvující dokonce ještě starší sídelní jádro velkomoravského Děvína a Vogastisburgu. Listinně doložené děje a události vzdálené minulosti jsou ověřitelné pro danou lokalitu jejich prostorovou interpretaci v souvislostech širšího okolí Beskyd. Zánik sídla známého v poslední fázi jako tzv. Bruneswerde, neboli Brněnský hrad je ve 13. stol. provázen přenosem tradice do nového Brna, i s některými aspekty kompozičního uspořádání hlavních městských dominant. V urbanistické struktuře Moravy představuje toto bývalé hlavní město země logické pokračování role jejího dávného ústředí. Civitas Dei - boží Jeruzalém v opisu Augustinovy knihy De Civitate Dei, není jen oslavou Boha a náboženskou fantazií. Je také jedním z důležitých klíčů k poznání historické architektury. Vyobrazení "neznámého" sídla z knihy "neznámého" původu je skutečným skvostem vypovídajícím i o zaniklých architektonických dílech, dodnes zobrazených také ve vlastnických vztazích katastrálních map. Brněnský hrad, pramenný zdroj vznešenosti a síly, chránil, jak vyplývá z vyobrazení, ve svých zdech i sv. Vojtěcha, sv. Prokopa, sv. Václava a sv. Ludmilu. Vzhledem k bezprostřednímu lennímu vztahu k městu jsou tito BOE_MIENSES, bojovníci_půlměsíce, zasvěcenci Panny Marie a řádu sv. Jana Jeruzalémského, vyobrazeni v panenském městě bez aury. Tři hlavní chrámy, tři kompoziční osy symbolizované trojvěžím, jsou v analogickém vztahu k Brněnskému trojúhelníku čtyř svatých, Svaté rodině brněnského kostela. Staleté mocenské ambice představitelů města Brna a jeho duchovních řádů jsou vepsány do urbanistické struktury v podobě kompozičních vztahů srozumitelných jen těm, kdo jsou do tajemství jeho harmonie zasvěceni. Geometrický řád Brna je určen řadou zásad a kompozičních vztahů mezi prvky proměňujícími se v čase. Renesance nejenže potvrdila kvalitu středověkého založení města, ale současně ji vysoce sofistikovaným způsobem rozvinula a umožnila i relativně bezkolizní rozvoj za jeho hradbami až do poloviny 20. století. Naše současnost bohužel tyto kvality zcela přehlíží. Studium okolností, jež vedly ke vzniku rozsáhlých a složitých kompozic a vztahů, dává logiku jejich existenci skrze identifikaci a poznání osudů jejich tvůrců, uživatelů i majitelů. V souvislosti s Ostravicí i Brnem se tímto postupem lze nově dobrat mimořádně zajímavých osobností, umožňujících vnímat i starší poznatky v jiném světle.
The possibilities of horticultural production in stalled spaces and public spaces of postindustrial city
Adamková, Jana ; Löw, Jiří (oponent) ; Štěpánková,, Roberta (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
The image of the postindustrial city is formed by public spaces (streets, plazas and squares, parks, riverfronts and waterfronts) together with a wide range of underused urban spaces and long-term unused areas of stalled spaces. The subject of this work is research of different types of urban gardening spaces and their optimal spatial, operational and functional parameters in the context of urbanism and urban planning. The aim is to apply them to the structure of unused urban spaces. On the basis of the case studies included in the research, the success of placement of individual community projects in different types of public spaces and stalled spaces is assessed. Recommendations for planning practice are based on these evaluations. The results of the work show that spaces with possibilities of horticultural production are a suitable solution for the temporary and also long-term use of under-utilized urban areas with many benefits in social, economic and environmental areas.
Taktiky pre vidiek, možnosti regulácie: región Kysuce
Šuška, Milan ; Sopirová, Alžbeta (oponent) ; Löw, Jiří (oponent) ; Koutný, Jan (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Práca definuje hodnoty a kvality vidieckej zástavby a popisuje premeny architektúry a prostredia v regióne Kysuce najmä po roku 1989. Vývoj porovnáva so zahraničnými vidieckymi regiónmi v Európe. Úlohou bolo predstaviť lokálne regulácie zo zahraničia, overiť ich vplyv na podobu vidieka a modernú architektúru. Prá¬ca vysvetľuje zmysel a dôvody architektonických a urbanistických regulácií, overuje legislatívne možnosti ich uplatnenia v predmetnom regióne a navrhuje taktiky vedúci k zvýšeniu stavebnej kultúry v regióne.
Kořeny moravské urbanistické struktury
Mohelník, Ladislav ; Löw, Jiří (oponent) ; Prokeš, Oldřich (oponent) ; Hrabec, Josef (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Studium architektonických a urbanistických konceptů i jejich aplikaci v praxi, s ohledem na jejich historický kontext, je předmětem dalšího zájmu. Jde přitom především o odvěkou snahu člověka dosáhnout harmonického stavu v uspořádání světa okolo sebe, promítající se bezděčně do jeho díla. Cestami směřujícími k dosažení harmonie se v širším rámci teorie architektury a urbanismu zabývá architektonická kompozice, hledající vyváženost ve vztahu mezi formou, strukturou a prostorem jedinečného díla. Dílo založené na takovýchto hodnotách má zcela specifickou a současně přirozenou schopnost vypovídat o společenských podmínkách, jež provázely jeho vznik. Není v lidských sílách uchopit problematiku urbanistické struktury Moravy v celé její složitosti. Práce se proto soustřeďuje na dva klíčové sídelní prvky moravské urbanistické struktury, s ústřední rolí. Obec Ostravice je dnes poměrně malým sídlem v Moravskoslezských Beskydech, ale relikty její starobylosti vypovídají o významné minulosti, kdy se například v její plužině uchovaly kompoziční vztahy středověkého Civitas Dei převrstvující dokonce ještě starší sídelní jádro velkomoravského Děvína a Vogastisburgu. Listinně doložené děje a události vzdálené minulosti jsou ověřitelné pro danou lokalitu jejich prostorovou interpretaci v souvislostech širšího okolí Beskyd. Zánik sídla známého v poslední fázi jako tzv. Bruneswerde, neboli Brněnský hrad je ve 13. stol. provázen přenosem tradice do nového Brna, i s některými aspekty kompozičního uspořádání hlavních městských dominant. V urbanistické struktuře Moravy představuje toto bývalé hlavní město země logické pokračování role jejího dávného ústředí. Civitas Dei - boží Jeruzalém v opisu Augustinovy knihy De Civitate Dei, není jen oslavou Boha a náboženskou fantazií. Je také jedním z důležitých klíčů k poznání historické architektury. Vyobrazení "neznámého" sídla z knihy "neznámého" původu je skutečným skvostem vypovídajícím i o zaniklých architektonických dílech, dodnes zobrazených také ve vlastnických vztazích katastrálních map. Brněnský hrad, pramenný zdroj vznešenosti a síly, chránil, jak vyplývá z vyobrazení, ve svých zdech i sv. Vojtěcha, sv. Prokopa, sv. Václava a sv. Ludmilu. Vzhledem k bezprostřednímu lennímu vztahu k městu jsou tito BOE_MIENSES, bojovníci_půlměsíce, zasvěcenci Panny Marie a řádu sv. Jana Jeruzalémského, vyobrazeni v panenském městě bez aury. Tři hlavní chrámy, tři kompoziční osy symbolizované trojvěžím, jsou v analogickém vztahu k Brněnskému trojúhelníku čtyř svatých, Svaté rodině brněnského kostela. Staleté mocenské ambice představitelů města Brna a jeho duchovních řádů jsou vepsány do urbanistické struktury v podobě kompozičních vztahů srozumitelných jen těm, kdo jsou do tajemství jeho harmonie zasvěceni. Geometrický řád Brna je určen řadou zásad a kompozičních vztahů mezi prvky proměňujícími se v čase. Renesance nejenže potvrdila kvalitu středověkého založení města, ale současně ji vysoce sofistikovaným způsobem rozvinula a umožnila i relativně bezkolizní rozvoj za jeho hradbami až do poloviny 20. století. Naše současnost bohužel tyto kvality zcela přehlíží. Studium okolností, jež vedly ke vzniku rozsáhlých a složitých kompozic a vztahů, dává logiku jejich existenci skrze identifikaci a poznání osudů jejich tvůrců, uživatelů i majitelů. V souvislosti s Ostravicí i Brnem se tímto postupem lze nově dobrat mimořádně zajímavých osobností, umožňujících vnímat i starší poznatky v jiném světle.
Voda v urbanizovaném prostředí Svratecký náhon ve městě Brně
Pavlovský, Tomáš ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Löw, Jiří (oponent) ; Sátora, Josef (oponent) ; Lhotáková, Zdenka (vedoucí práce)
V disertační práci je popsán jednak historický vývoj vodních toků na území města Brna se zaměřením na umělý kanál Svratecký náhon, jednak na základě dostupných mapových podkladů, zachovalých obrazových materiálů a fotodokumentace i současný stav území, kterým náhon protékal, s kterým sousedil. V práci jsou zachyceny vzpomínky několika pamětníků města Brna na umělý tok, jež dokreslují stav Svrateckého náhonu v době jeho zániku. V kapitole Příklady obnovy náhonů a přírodních toků u nás i v zahraničí je nastíněno, jakým způsobem k náhonům přistupují dvě partnerská města města Brna Lipsko a Graz. Práce by měla sloužit jako ucelený podkladový materiál pro další studium Svrateckého náhonu a pro možné studie řešení území, kterým náhon tekl, a pro jeho alespoň částečnou obnovu.
Význam a úloha umělých vodních toků v soudobém městě
Ležatka, Lukáš ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Ing.arch.Jaroslav Tušer,CSc. (oponent) ; Löw, Jiří (oponent) ; Lhotáková, Zdenka (vedoucí práce)
Cílem této disertační práce je nalezení odpovědi na otázku podoby a úlohy vodních toků v našem soudobém městě. Práce se zaměřuje na vodní toky, které mají převážně charakter uměle budovaného toku - tedy kanálu, a zabývá se jejich možnou revitalizací v rámci obnovy a rozvoje města v současném postindustriálním období. V úvodu práce je zpracována souhrnná analýza historického a typologického vývoje uměle budovaných vodních toků, která je nezbytná pro pochopení souvislostí a celkového současného stavu vodních toků v urbanizovaném prostředí. Podrobněji je zpracována problematika nejčastěji uměle budovaného vodního toku - náhonu. Práce si klade za cíl obhájit nezastupitelnou roli vodního toku jako veřejného prostoru v obrazu města a tedy i jeho případnou nezbytnou revitalizaci. Na příkladech zejména ze západní Evropy jsou popsána konkrétní řešení, přístupy a strategie obnovy především uměle budovaných vodních toků v městském prostředí. Práce se věnuje i nástrojům řešení.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 27 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.