|
| |
|
|
Kompaktní formy bydlení
Májek, Jan ; Koutný, Jan (oponent) ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Budkeová, Branislava (oponent) ; Glosová, Dagmar (vedoucí práce)
„Kompaktní formy bydlení“ je výraz, se kterým se v české bytové architektuře zatím příliš nesetkáváme. Tato koncepce hustě zastavěných nízkopodlažních obytných souborů přitom v sobě nese silný potenciál nejen v otázkách pouhého bydlení, ale nabízí i jeden z progresivních způsobů alternativního řešení obytného prostředí vůbec. Zkoumaná forma bytové zástavby nabývá na významu zvláště ve specifických situacích, kdy konvenční bytová výstavba selhává a spíše generuje další společenské problémy. Disertační práce se v první řadě snaží v maximální dostupné míře zdokumentovat problematiku kompaktního bydlení, popsat jeho základní formy a poukázat na historické kořeny této typologie. Získané poznatky byly následně podrobeny hloubkové analýze, jejímž výstupem má být co nejkomplexnější charakteristika zkoumaného tématu a jeho zařazení do kontextu standardních forem bydlení. Výsledkem výzkumu je soubor informací, předpokladů a typologických východisek, která určují primární urbanistické, architektonické, případně sociální limity této obytné kategorie. Práce se pokouší zohlednit zadané téma v širším kontextu bydlení, jakožto elementární lidské potřeby. V konečném důsledku by zjištěné poznatky měly svým dílem přispět ke kultivaci bytové scény u nás a vytvořit teoretický materiál, který by se stal základním informačním podkladem pro tvorbu kompaktních obytných souborů. Závěry tohoto výzkumu mohou být dále rozvíjeny, ověřovány a zpřesňovány ve výukových procesech na fakultách architektury nebo přímo v praxi. Získané výsledky výzkumu by mohly podnítit zájem o tento typ kolektivního bydlení a přispět k obohacení české bytové scény o syntetickou formu, která bude tvořit typologický spojovací mezičlánek mezi rodinným domem a bytovkou. Nízkopodlažní obytné soubory s vysokou hustotou osídlení mohou současně vytvářet efektivní protiváhu k rozvolněné předměstské zástavbě typových rodinných domů a nabídnout způsob, resp. jeden z alternativních způsobů, jak se lze s touto urbanisticky rozpadlou bytovou zástavbou vypořádat.
|
|
| |
|
| |
|
|
Udržitelnost bydlení a bytové výstavby. Principy udržitelnosti aplikované v segmentu podporovaného bydlení v České republice
Koželouhová, Anna ; Koutný, Jan (oponent) ; Bacová, Andrea (oponent) ; Oplatek, Jiří (oponent) ; Glosová, Dagmar (vedoucí práce)
Tato disertační práce se věnuje tématu sociálního bydlení a jeho udržitelnosti. Zkoumá jejich obecné principy, reaguje ale i na nejnovější vývoj v této oblasti s cílem nalézt vhodný modelový příklad pro aplikaci v prostředí České republiky, zejména v konkrétních podmínkách města Brna. Ve své první části poskytuje práce přehled o současném stavu problematiky v českém i evropském měřítku. Následuje podrobný průzkum těchto oblastí ve městech Brno a Vídeň, jehož analytické vyhodnocení potvrzuje jeho relevanci a také vhodnost volby vídeňského modelového příkladu. Předkládaný výzkum se zaměřuje v případě obou výše jmenovaných měst zejména na sektor obecního nebo městem jinak podporovaného nájemního bydlení. Prověřuje možnosti aplikace vídeňských principů ve městě Brně tak, aby alespoň část městského bytového fondu mohla být v souladu s nově připravovanou českou legislativou využita pro sociální bydlení. V závěru této práce jsou formulována doporučení pro město Brno, využitelná při přípravě jeho nově vytvářeného systému sociální bytové politiky. Tento výzkum, dotýkající se v současnosti zcela zásadních společenských témat, však může být přínosem i v jiných oblastech. V akademickém prostředí při výuce architektury, urbanismu, ekonomie či sociologie, pro odborníky těchto oborů i pro zájemce z řad laické veřejnosti, například pro usnadnění orientace na bytovém trhu.
|
|
| |
|
|
Organická soudobá architektura a bydlení
Čábelková Nahorniaková, Marcela ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Budkeová, Branislava (oponent) ; Glosová, Dagmar (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce)
Organická architektura je v dnešní době často používaným termínem především v souvislosti s odvážnou a experimentální formou. Přesná definice nebo rozdělení však stále chybí. Za zakladatele novodobé organické architektury je všeobecně považován Frank Loyd Wright. Ten organickou architekturu nejen realizoval, ale na počátku dvacátého století, kdy se formulovaly nové architektonické směry, ji definoval. Disertační práce se zabývá doposud nedostatečně popsanou problematikou organické architektury. Hlavní zaměření je upřeno na soudobou obytnou organickou tvorbu ve střední Evropě. Jmenovitě jsou podrobně rozebrány jednotlivé realizace na území Maďarska, České Republiky, Slovenské Republiky, Rakouska, Německa a Polska. Kromě detailního popisu Evropských realizací a jejich historických východisek se práce také podrobněji zabývá vznikem a významnými realizacemi severoamerické organické architektury. Novodobá organická architektura prioritně vznikala na území Spojených států amerických. Pro úplnost přehledu práce také uvádím nejvýznamnější soudobé realizace a architekty realizující obytnou organickou architekturu i v jiných státech světa. Cílem disertační práce bylo obecně poukázat na nejnovější trendy v navrhování staveb pro bydlení. V rámci nových trendů nalézt polohu organické architektury a zdůvodnit její vzrůstající popularitu, rozšířenost a nezbytnost pro další vývoj architektury. Organická architektura je alternativní cestou soudobého bydlení. V posledních letech její obliba vzrůstá v reakci na vznik novodobých technologií a materiálů, potřebu chránit naše přírodní zdroje a také na vzrůstající negativa globalizace a popření místních tradic a regionálních specifik. Aspekty organických forem byly rozebírány na základě členění organické architektury do tří hlavních skupin podle jejich hlavních charakteristik: forma, harmonie a udržitelný rozvoj. Dalším cílem bylo zjistit lokaci ohnisek výskytu organické obytné architektury. Jejich realizace nejsou koncentrované, ale spíše nekoordinovaně rozsety. Proto byly vybrány státy, které jsou oproti ostatním bohatší na výskyt organických domů. Cílem práce bylo také oslovit odbornou a laickou veřejnost, především pedagogy vysokých škol architektury a také samotné studenty. Velká část komunikace se odehrála na základě grantového projektu FRVŠ pro rok 2010. Uskutečnily se přednášky studentům o organické architektuře a výstava na téma: Soudobá obytná organická architektura. V neposlední řadě byla vydána publikace katalogu pod názvem: Soudobé organické domy – Evropa. V rámci grantového projektu jsem měla možnost navštívit velké množství realizací organických rodinných domů v zahraničí. Konkrétně na Slovenku, v Maďarsku a v Německu. Výsledky ankety, která byla položena formou otázek uživatelům a autorům vybraných domů, jsou součástí disertační práce. Výsledky disertační práce jsou především: - podrobné nastínění přehledu vývoje organického bydlení - definování soudobých tendencí organické architektury v bydlení - získání a zpracování odpovědí majitelů a autorů domů na anketní otázky - analýza organického domu (soustavy domů) v rámci urbanistické struktury a krajiny - kniha katalogu organických soudobých evropských bytových realizací pod názvem Soudobé organické domy - Evropa - článek o organické soudobé architektuře a bydlení v rámci elektronického architektonického časopisu archiweb, který má být publikován v roce 2012
|
|
|
Sídliště Lesná v kontextu času
Guzdek, Adam ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Glosová, Dagmar (oponent) ; Urbášková, Hana (oponent) ; Poslušná, Iva (vedoucí práce)
Brněnské sídliště Lesná se již od dob výstavby v 60. letech řadí mezi nejlépe hodnocená sídliště v Československu. Je to dáno především jeho ideální polohou na jižních svazích kolem přírodní strže a nadčasovým urbanistickým řešením. Sídliště ve své době představovalo také nejdokonalejší realizaci proudového způsobu stavění u nás. Vznikl tím celek, který ještě před nastěhováním prvních obyvatel byl plně funkční a zcela dokončený. Kultivovaný výraz architektury sídliště byl však v poslední době výrazně zasažen nevhodnou revitalizací. Změna vlastnických struktur po listopadových událostech v roce 1989 otevřela také cestu dravosti developerských společností stavět nové bytové domy. Tomu se však původní obyvatelé brání a usilují o památkovou ochranu celého sídliště.
|
|
| |
|
|
Sídliště Lesná v kontextu času
Guzdek, Adam ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Glosová, Dagmar (oponent) ; Urbášková, Hana (oponent) ; Poslušná, Iva (vedoucí práce)
Brněnské sídliště Lesná se již od dob výstavby v 60. letech řadí mezi nejlépe hodnocená sídliště v Československu. Je to dáno především jeho ideální polohou na jižních svazích kolem přírodní strže a nadčasovým urbanistickým řešením. Sídliště ve své době představovalo také nejdokonalejší realizaci proudového způsobu stavění u nás. Vznikl tím celek, který ještě před nastěhováním prvních obyvatel byl plně funkční a zcela dokončený. Kultivovaný výraz architektury sídliště byl však v poslední době výrazně zasažen nevhodnou revitalizací. Změna vlastnických struktur po listopadových událostech v roce 1989 otevřela také cestu dravosti developerských společností stavět nové bytové domy. Tomu se však původní obyvatelé brání a usilují o památkovou ochranu celého sídliště.
|
host ::
RSS.