|
|
Rámcování duševních nemocí ve vybraných českých médiích
Lacinová, Kristýna ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje rámcování duševních onemocnění v českých médiích. Definuje koncept rámcování, prezentuje vlastnosti, proces tvorby rámců i efekty rámcování. Zároveň se práce zabývá pojmem duševní onemocnění a jeho kategorizací v Mezinárodní klasifikaci nemocí (MKN-10). Důraz je kladen na stav duševních onemocnění v České republice. Následně jsou představeny významné výzkumy, které se zabývají rámcováním duševních onemocnění. Cílem kvantitativní obsahové analýzy této práce je zjistit, jak české deníky rámcují duševní onemocnění, a to v letech 2018, 2020, 2022. Analýza se zaměřuje na to, jaké nemoci jsou zmiňovány, jak jsou prezentováni duševně nemocní, jak média rámcují příčiny a řešení duševních onemocnění a jaké mluvčí novináři citují. Výsledky ukazují, že nejčastěji se objevují stigmatizující články a novináři z většiny využívají epizodické rámcování. Nejvíce zmiňovaným onemocněním byla deprese a závislost na drogách. Velmi často novináři přesnou diagnózu vůbec nespecifikovali.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv sociálních sítí na představu o zdravém životním stylu u mladých dívek
Soukupová, Michaela ; Majorová, Simona (vedoucí práce) ; Mahrová, Andrea (oponent)
Autor: Bc. Michaela Soukupová Název: Vliv sociálních sítí na představu o zdravém životním stylu u mladých dívek Cíl: Hlavním cílem práce je zjistit a následně popsat, jakým způsobem sociální sítě ovlivňují mladé dívky ve vybraných faktorech zdravého životního stylu. Vedlejším cílem práce je zjistit, jaký je pozitivní a negativní vliv sociálních sítí na vybrané faktory životního stylu u mladých dívek. Metody: Pro diplomovou práci byla zvolena kvantitativní metoda výzkumu (internetový dotazník) z důvodu širšího zaměření a potřebného většího počtu respondentů v kombinaci s kvalitativní metodou (polostrukturovaný rozhovor). Dotazníkového šetření se účastnilo 50 respondentek ve věku 15-18 let, polostrukturovaného rozhovoru nezletilá respondentka ve věku 17 let a zletilá ve věku 18 let. Dotazník byl vytvořen v programu Survio a umístěn na sociální sítě Instagram a Facebook. Rozhovor probíhal online formou přes platformu Skype. Výsledky: Dotazníkového šetření se zúčastnilo 50 respondentek ve věku 15-18 let a do polostrukturovaného rozhovoru se zapojily 2 dívky ve věku 17 a 18 let. Výsledky práce ukázaly, že dospívající dívky si pod pojmem zdravý životní styl představují především zdravé stravování a cvičení, což byla také oblast, kterou jsme dále zkoumali. Zjistili jsme, že sociální sítě mají v daných...
|
|
|
Vliv ztráty sociálního kontaktu v rámci pandemických opatření COVID 19 na sportování vysokoškolských studentů
Mišáková, Veronika ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Křivánková, Markéta (oponent)
Název: Vliv ztráty sociálního kontaktu v rámci pandemických opatření COVID 19 na sportování vysokoškolských studentů Cíle: Hlavním cílem této práce bylo zkoumání vývoje pohybové aktivity a ztráty sociálního kontaktu vysokoškolských studentů České republiky během pandemie COVID -19. Metody: Kvantitativní typ výzkumu s využitím výzkumné techniky dotazníku, který byl vytvořen výzkumným konsorciem odborníků z řad psychologů a sociologů z několika vysokých škol v ČR pod záštitou České konference rektorů a Rady vysokých škol. Výzkumný soubor tvořilo 4 426 respondentů - aktivních studentů českých vysokých škol. Výsledky: Pohybová aktivita i sociální kontakt mají výrazný vliv na kvalitu života každého jedince. Pandemie COVID - 19 je značně ovlivnila. Respondenti ukazují, že během pandemie docházelo k úbytkům pravidelnosti vykonávání pohybové aktivity. Nejvýraznější rozdíly byly zaznamenány v období zimního semestru 2020/21, kdy probíhala druhá vlna pandemie. Sociální kontakt byl vlivem ochranných opatření omezen z více než 64 %. Klíčová slova: pohybová aktivita, koronavirus, sociální izolace, duševní zdraví
|
|
|
Zapojení peer konzultantů do péče o duševně nemocné v kontextu reformy psychiatrické péče v České republice
Hekšová, Tereza ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Kopsa Těšinová, Jolana (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou současného zapojování peer konzultantů do péče o duševně nemocné v kontextu identifikace jejich specifických potřeb. Cílem práce je zjistit, jaké benefity ze zaměstnávání peer konzultantů plynou pro ně samotné a pro sociální a zdravotní systém psychiatrické péče. Zároveň si práce klade za cíl identifikovat možné překážky či výzvy, které se při vykonávání práce peer konzultanta, ale také při jejich zaměstnávání, objevují. K teoretickému a konceptuálnímu ukotvení práce autorka využívá koncept zotavení a teorii implementace. Optikou expertů pohybujících se v dané oblasti a peer konzultantů poskytuje práce zmapování přínosů role peer konzultantů a přehled jejich specifických potřeb. Autorka zároveň v současném nastavení systému zapojování peer konzultantů identifikuje výskyt značných bariér, které způsobuje především legislativní neukotvení jejich pozice. Na závěr autorka předkládá doporučení pro budoucí vývoj zapojování peer konzultantů.
|
|
|
Vliv vysokoškolského studia na vnímanou pozitivitu respondentů
Plachá, Barbora ; Kočí, Jana (vedoucí práce) ; Thorovská, Alena (oponent)
Hlavním tématem a cílem této práce je zjistit vliv vysokoškolského studia na vnímanou pozitivitu studentů. K tomuto výzkumu byl použit Dotazník pozitivity od Barbary Fredrickson. První část bakalářské práce se zabývá duševním zdravím a metodami, kterými ho lze podporovat. Druhá část práce popisuje daný dotazník, který byl rozdán 5 vysokoškolským studentům. Respondenti dotazník vyplňovali v průběhu roku čtyřikrát, po dobu 14 dní. Dvakrát během školy a dvakrát během prázdnin. Pomocí tohoto dotazníku je vyhodnoceno, do jaké míry vysokoškolské studium ovlivňuje pozitivitu respondentů. Výsledky ukázaly, že během semestru byl průměrný poměr pozitivity roven 1,04:1. Přibližně na každou pozitivní emoci se v tomto celém období objevila jedna negativní a celkový poměr průměrné pozitivity během prázdnin byl 1,83:1. Pozitivita se tedy snížila o necelou jednu pozitivní emoci na jednu negativní. Závěr práce uvádí doporučení pro studenty, díky kterým by si měli studenti udržet stabilní poměr pozitivity během psychicky náročného období. KLÍČOVÁ SLOVA Dotazník pozitivity, duševní zdraví, pozitivní emoce, vysokoškolští studenti
|
|
| |
|
|
Well-being u učitelů středních škol v Praze
Klimša, Petr ; Svobodová, Zuzana (vedoucí práce) ; Tureckiová, Michaela (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá subjektivním vnímáním well-beingu u středoškolských učitelů v Praze. V teoretické části jsou zprvu vymezeny základní pojmy týkající se dané problematiky, konkrétně tedy definice samotného pojmu well-being, na který je pohlíženo z mnoha zdrojů, jelikož jde o velmi rozsáhlý termín. Zároveň je popsána historie tohoto pojmu, zařazení do andragogické reality a aktuálnost tématu. Následně jsou popsány všechny oblasti spadající pod tento termín, způsoby, jakým se dá well-being měřit, ale jsou popsány i možné překážky well- beingu. Dále se pak teoretická část práce věnuje učitelské profesi a problematickým oblastem, které do této profese spadají - náročnost, plat, prestiž a další. Praktická část je zaměřena na kvalitativní výzkum, při kterém jsou pomocí polostrukturovaných rozhovorů zjišťovány údaje a názory jednotlivých učitelů na jejich subjektivní vnímání well-beingu, na jejich momentální stav, na možné překážky, které vnímají a také na to, co vnímají jako klíčové pro jejich vlastní well-being; zároveň jsou zodpovězeny některé doplňkové otázky, které odhalí vztahy mezi různými oblastmi a samotným well-beingem. Následuje zhodnocení výzkumu a diskuse, ve které jsou výsledky porovnány se zahraničními autory, kteří se také věnují well-beingu, je zde diskutován přínos pro...
|
|
|
Hodnocení přínosu primárně preventivního programu Nevypusť duši pro jeho účastníky
Licholetova, Kateřina ; Frombergerová, Anna (vedoucí práce) ; Vozková, Anna (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na evaluaci primárně preventivního programu Duševní zdravověda, který se zabývá problematikou duševního zdraví a je realizován na středních školách. Cílem této práce je zjistit, jestli je primárně preventivní program Duševní zdravověda efektivní vzhledem k jeho vytyčeným cílům a jaký vykazuje největší přínos pro jeho účastníky. Dále je zjišťováno, jestli mohou proměnné jako jsou gender, věk a zkušenost s duševním onemocněním respondentů ovlivňovat jejich postoje k duševnímu zdraví. V teoretické části práce je vymezeno duševní zdraví a onemocnění, dále je vymezena primární prevence a současný stav školské primární prevence v oblasti duševního zdraví. Také jsou stanoveny protektivní faktory, které by měly programy primární prevence zabývající se duševním zdravím podporovat. Jsou představeny zásady efektivních programů primární prevence a příklady osvědčených preventivních programů zabývajících se duševním zdravím. Je popsán samotný preventivní program Duševní zdravověda a nezisková organizace Nevypusť duši, která jej realizuje. Výzkumný soubor tvoří 1898 studentů středních škol (1655 respondentů z experimentální skupiny a 243 ze skupiny kontrolní). Metodou výzkumu jsou evaluační zpětnovazební dotazníky, které byly respondentům poskytnuty před a po realizaci programu. Z...
|
host ::
RSS.