|
|
Mediální vykořisťování krizových situací: Komparativní analýza 2 bezprecedentních krizí
Strnadová, Kristýna ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá fenoménem mediální exploatace krizových událostí ve vybraných českých médiích, přičemž jako konceptuální rámec využívá teorii mediální exploatace krizí. Na příkladu dvou bezprecedentních krizí, pandemie Covid-19 v České republice a výbuchu dusičnanu amonného v Libanonu, tato studie analyzuje odklon vybraných českých médií, deníku BLESK a deníku Mladá fronta DNES, od novinářských norem a standardů, a to ve čtyřech dimenzích: zpravodajský styl, rámcování krize, vyváženost politických zdrojů a tón zprávy. Výsledky studie prokázaly, že vybraná média v době krizí nedodržovala tyto novinářské standardy, a naopak ukázala výrazný odklon od těchto norem. V mediálním pokrytí krizí zcela dominoval popisný zpravodajský styl využívající rámování krizí jakožto problému. Média dále selhala poskytnout vyvážené zpravodajství a využívala primárně vládních politických aktérů jakožto zdrojů informací. V médiích nakonec absentoval kritický pohled na politické představitele, které média zobrazovala především v neutrálním či pozitivním světle. Analýza dále ukázala, že k většímu odklonu od novinářských standardů došlo u krize pandemie Covid-19 a v případě bulvárního deníku BLESK. Celkově studie zdůrazňuje aktivní roli, kterou mediální organizace hrají při tvorbě možností mediálním využívání...
|
|
|
Rámcování situace v Mariupolu ve zpravodajství portálů Novinky.cz, Blesk.cz a Deník.cz
Vokoun, Filip ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá prezentací obléhání Mariupolu ve třech českých internetových zpravodajských médiích. Na vzorku 500 textů z roku 2022 bylo sledováno, jak vybraná média rámcovala zpravodajská sdělení o situaci ve městě. Tento výzkum byl doplněn o poznatky tematické narativní analýzy a dalších zkoumaných proměnných, jako byla témata textů nebo citovaní aktéři. Práce je rozdělena na tři části - teoretickou, metodologickou a analytickou. Teoretická část představuje koncept rámcování ve zpravodajství a přibližuje v práci zkoumané obecné rámce a tematické a epizodické rámcování. Tato část pokračuje představením narativu ve válečném zpravodajství a přehledem narativů vyskytujících se v médiích v kontextu rusko- ukrajinského konfliktu. Metodologická část představuje kvantitativní a kvalitativní metody výzkumu využité v této práci, zkoumaná média a vzorek textů. V analytické částí jsou následně představeny výsledky analýzy, které naznačují protiruské postavení zkoumaných médií. Všechna zkoumaná média situaci prezentovala podobně a primárně se k ní přistupovala jako k humanitární katastrofě. Utrpení občanů a ukrajinských vojáků spojené s válkou bylo často přibližováno na lidských příkladech. Vojenská a ekonomická stránka obléhání strategického města byla naopak zmiňována minimálně.
|
|
|
Mediální obraz Václava Klause a Vladimíra Mečiara ve vybraném tisku z doby dělení Československa
Matějková, Kristýna ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Charvát, Jakub (oponent)
Přechod Československa na demokratický systém začala část slovenského národa vnímat jako příležitost k větší emancipaci. Tato touha přiživená některými politiky započala proces dělení státu, na jehož konci byly série setkání dvou národních premiérů, Václava Klause a Vladimíra Mečiara. Občané federace bedlivě vyčkávali, jak se jejich táhlé rozhovory vyvinou. Jediným prostředníkem, který jim informace mohl pravidelně přinášet, byla média. Skrze svou důležitou roli informovat veřejnost mají však média i nezanedbatelnou moc ovlivnit, o čem lidé přemýšlí a co považují za důležité. Na veřejné mínění o rozpadu federace tak alespoň částečně mohl mít vliv způsob, jakým média pokrývala události, jež k rozchodu vedly. Tato diplomová práce nabízí pohled na to, jak vybraný tisk v roce 1992 vyobrazil hlavní osobnosti rozpadu Československa, se zaměřením na vnímání Václava Klause ve slovenských a Vladimíra Mečiara v českých periodikách.
|
|
|
Mediální konstrukce hrozeb v českém zpravodajství o pandemii covid-19
Matute, Kristýna ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Diplomová práce zkoumá způsoby konstrukce bezpečnostní hrozby z epidemie covidu-19 v českém tištěném zpravodajství. Analýza vychází ze sociálního konstruktivismu, podle kterého média do zpráv selektivně vybírají témata, aktéry a určité aspekty událostí. V teoretických východiscích dále propojuje teorii sekuritizace bezpečnostních studií s mediálním konceptem rámcování. Výzkum si klade za cíl identifikovat projevy sekuritizace v českém zpravodajství o covidu-19 v období jednoho roku pomocí kvantitativní obsahové analýzy. Soustředí se na přítomnost sekuritizačního rámcování, válečných metafor a alarmujících výpovědí oslovených aktérů.
|
|
|
Rámcování kauzy Turów v regionálních médiích
Pištorová, Barbora ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Cílem diplomové práce je analýza rámcování těžby uhlí v kauze Turów ve zpravodajském pokrytí v regionálních českých denících pomocí kvalitativní obsahové analýzy mediálních výstupů. Obsah práce je rozdělen do dvou hlavních částí. V teoretické části shrnuje teorii nastolování agendy, vymezuje koncept rámcování, stejně jako stručnou typologii a přístupy k identifikaci rámců, a popisuje rámcování ve zpravodajství. Nabízí taktéž přehled dosavadních studií zaměřených na rámcování environmentálních témat zpravodajskými médii i konkrétně na těžbu uhlí. Následuje stručná historie a vývoj kauzy Turów a metodologická část, jež vymezuje vybraný a analyzovaný mediální obsah, ale také identifikuje rizika tohoto výzkumu. Pro provedení kvalitativní analýzy byla zvolena zakotvená teorie a základní dva typy kódování: otevřené a axiální. Jejich pomocí bylo popsáno rámcování užívané ve zpravodajském pokrytí těžby uhlí v regionálních médiích a identifikované rámce a atributy připisované těžbě uhlí byly následně srovnány s již dříve provedenými studiemi. Práce tak nabízí přehled toho, jak média rámcovala těžbu uhlí v kauze Turów a nabízí vhled do této debaty.
|
|
|
Mediální konstrukce odbornosti na příkladu pandemie Covid-19
Ziegler, Aleš ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá sociální konstrukcí expertního vědění v průběhu vrcholné fáze pandemie covid-19 (červenec 2020 až únor 2021). Jsou v ní představeny současné teoretické diskuze ohledně teorie nastolování agendy a paradigmatu rámcování, a jejich vztah k normativním úvahám o médiích. V praktické části je proveden kvalitativní výzkum rozhovorů s odborníky na dvou důležitých českých portálech, v nichž jsou identifikovány mediální rámce metodou zakotvené teorie, a následně je proveden kvantitativní výzkum pátrající po zajímavých vztazích mezi identifikovanými rámci.
|
|
|
Celebritizace sportovců v médiích na příkladu lyžařky Kateřiny Neumannové
Grapová, Klára ; Macková, Veronika (vedoucí práce) ; Turková, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce "Celebritizace sportovců v médiích na příkladu lyžařky Kateřiny Neumannové" se zabývá fenoménem celebrit, zejména těch sportovních. Věnuje se rovněž konceptu padlých sportovních hrdinů. Shrnuje teoretické poznatky o celebritizaci, zpravodajských mýtech, rámcování, a o sportovní žurnalistice jako o důležitém nástroji pro konstrukci sportovních hvězd. Hledá rozdíly mezi klíčovými obdobími v životě Kateřiny Neumannové, zabývá se tedy olympiádou v Naganu 1998, olympiádou v Salt Lake City 2002, po které oznámila mateřskou pauzu, olympiádou v Turíně 2006, kde získala svou jedinou zlatou olympijskou medaili a mistrovstvím v klasickém lyžování v Liberci 2009. Výzkum, který proběhl pomocí kvantitativní obsahové analýzy a hloubkového polostrukturovaného rozhovoru s Kateřinou Neumannovou zkoumá, jak se měnil status celebrity sportovkyně v čase, s jakými tématy byla spojována a jaké celebritizační prvky lze ve zkoumaných textech najít. Výzkumný vzorek obsahuje 862 článků.
|
|
|
Rámcování alkoholu v českém tisku a jeho komparace v době před a během pandemie onemocnění covid-19
Andresek, Šimon ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá způsobem, jakým byla v letech 2018-2019 a 2020-2021 v českém tisku rámcována sdělení, jež zpravovala o problematice užívání alkoholu. Důraz je přitom kladen na vzájemnou komparaci poznatků z obou výzkumných období, a to jak stran rámců, tak dalších studovaných proměnných, např. tématu, citovaného zdroje či vztahu pohlaví protagonistů sdělení a přítomného narativu (popřípadě narativů). Teoretická část práce pojednává o vlivu mediálního obsahu na veřejnou sféru, a to prostřednictvím deskripce fenoménu nastolování agendy. Posléze je představeno samotné rámcování, a to jednak perspektivou zmíněné mediální teorie nastolování agendy (jakožto její podmnožina), ovšem rovněž jako zcela autonomní jev. Jsou představeny rozličné náhledy na rámcování, jež jsou následně ilustrovány pomocí řady časoprostorově odlišných studií, které se explicitně či implicitně zabývaly mediálním rámcování alkoholové problematiky. Analytická část sestává ze dvou metodických složek - kvalitativní a kvantitativní obsahové analýzy. Nejprve je užito analýzy kvalitativní, a to za účelem profilace specifických rámců, jejichž společným rysem je přítomnost konfliktu. Následně dochází ke kvantifikaci popsaných konfliktních narativů v obou výzkumných obdobích a ke vzájemné komparaci dílčích zjištění. Výsledky...
|
|
|
Rámcování EU v období voleb do Evropského parlamentu v roce 2014
Charvátová, Anna ; Hájek, Roman (vedoucí práce) ; Rosenfeldová, Jana (oponent)
Rámcování je jedním z důležitých konceptů mediálních studií, novináři totiž rámce využívají při tvorbě zpráv. Usnadňují tak svým publikům percepci zpráv a orientaci v nich. V mediální produkci mohou však novináři tvořit rámce ve zprávách i nevědomě - jsou ovlivňováni svými názory na dané události nebo tím, pro jaké mediální organizace pracují. Rámce, které novináři při tvorbě zprávy použijí, ale nemusí jejich publika vnímat stejně - jsou také ovlivněna svými názory a okolním prostředím. Cílem této práce bylo pomocí kvalitativní analýzy zjistit, jaké rámce používaly tři české zpravodajské týdeníky - Respekt, Reflex a Týden - v článcích, kde informovaly o Evropské unii v kontextu voleb do Evropského parlamentu, kdy se média věnovala EU víc, než je obvyklé. Cílem analýzy bylo také zjistit, jak autoři tyto rámce konstruovali. Analýza odhalila celkem šest rámců, které jsem nazvala: Nejistá budoucnost EU, Nezájem Čechů o EU, Absurdní nařízení EU, Nutná byrokracie EU, Důležitost Evropského parlamentu a europoslanců a Neefektivita europoslanců. V týdenících naprosto převládaly rámce s negativním vyzněním. Autoři využíval jako nástrojů rámcování především titulků a podtitulků. Výběr zdrojů nehrál při konstrukci rámců velký vliv, větší význam měl zvolený slovník a opakování slov v textu.
|
|
|
Obraz syrské občanské války ve zpravodajství vybraných českých médií
Erhart, Michael ; Kaleta, Ondřej (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá zobrazením čtyř důležitých období syrské občanské války v internetovém zpravodajství vybraných českých médií. Pomocí metody kvantitativní obsahové analýzy zkoumá zpravodajské obsahy z hlediska témat a zastoupení jednotlivých aktérů konfliktu. Součástí práce je i analýza zdrojů, míry zastoupení zahraničních médií a agentur i využití sociálních sítí. Pomocí kvalitativní analýzy rámců je pak analyzováno zpravodajství o obléhání měst Zabadání a Madája syrskou armádou a převážně šíitských obcí Fuá a Kafrája opozičními silami. Kromě použitých rámců byla zjištěna významná nerovnováha v mediálním pokrytí, přestože obě enklávy sdílely podobný a vzájemně úzce propojený osud. Hlavním zjištěním kvantitativní části je pak výrazné zastoupení západních informačních zdrojů, převaha velmocenských aktérů a relativně negativní obraz nejen syrské vlády, ale také syrské opozice.
|
host ::
RSS.