|
|
Rámcování alkoholu v českém tisku a jeho komparace v době před a během pandemie onemocnění covid-19
Andresek, Šimon ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá způsobem, jakým byla v letech 2018-2019 a 2020-2021 v českém tisku rámcována sdělení, jež zpravovala o problematice užívání alkoholu. Důraz je přitom kladen na vzájemnou komparaci poznatků z obou výzkumných období, a to jak stran rámců, tak dalších studovaných proměnných, např. tématu, citovaného zdroje či vztahu pohlaví protagonistů sdělení a přítomného narativu (popřípadě narativů). Teoretická část práce pojednává o vlivu mediálního obsahu na veřejnou sféru, a to prostřednictvím deskripce fenoménu nastolování agendy. Posléze je představeno samotné rámcování, a to jednak perspektivou zmíněné mediální teorie nastolování agendy (jakožto její podmnožina), ovšem rovněž jako zcela autonomní jev. Jsou představeny rozličné náhledy na rámcování, jež jsou následně ilustrovány pomocí řady časoprostorově odlišných studií, které se explicitně či implicitně zabývaly mediálním rámcování alkoholové problematiky. Analytická část sestává ze dvou metodických složek - kvalitativní a kvantitativní obsahové analýzy. Nejprve je užito analýzy kvalitativní, a to za účelem profilace specifických rámců, jejichž společným rysem je přítomnost konfliktu. Následně dochází ke kvantifikaci popsaných konfliktních narativů v obou výzkumných obdobích a ke vzájemné komparaci dílčích zjištění. Výsledky...
|
|
|
Rámcování alkoholu v českém tisku a jeho komparace v době před a během pandemie onemocnění covid-19
Andresek, Šimon ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá způsobem, jakým byla v letech 2018-2019 a 2020-2021 v českém tisku rámcována sdělení, jež zpravovala o problematice užívání alkoholu. Důraz je přitom kladen na vzájemnou komparaci poznatků z obou výzkumných období, a to jak stran rámců, tak dalších studovaných proměnných, např. tématu, citovaného zdroje či vztahu pohlaví protagonistů sdělení a přítomného narativu (popřípadě narativů). Teoretická část práce pojednává o vlivu mediálního obsahu na veřejnou sféru, a to prostřednictvím deskripce fenoménu nastolování agendy. Posléze je představeno samotné rámcování, a to jednak perspektivou zmíněné mediální teorie nastolování agendy (jakožto její podmnožina), ovšem rovněž jako zcela autonomní jev. Jsou představeny rozličné náhledy na rámcování, jež jsou následně ilustrovány pomocí řady časoprostorově odlišných studií, které se explicitně či implicitně zabývaly mediálním rámcování alkoholové problematiky. Analytická část sestává ze dvou metodických složek - kvalitativní a kvantitativní obsahové analýzy. Nejprve je užito analýzy kvalitativní, a to za účelem profilace specifických rámců, jejichž společným rysem je přítomnost konfliktu. Následně dochází ke kvantifikaci popsaných konfliktních narativů v obou výzkumných obdobích a ke vzájemné komparaci dílčích zjištění. Výsledky...
|
|
|
Analýza fenoménu současného vizuálního smogu v Praze a v Dillí, zejména pak v Novém Dillí
Andresek, Šimon ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Hejlová, Denisa (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na fenomén vizuálního smogu a jeho rozšíření v indickém metropolitním teritoriu Dillí, hlavním městě Novém Dillí a v Praze, zejména pak v Pražské památkové rezervaci. Vizuální smog je nejprve v teoretické rovině zasazen do kontextu veřejného prostoru, jenž je definován prostřednictvím čtyř perspektiv na základě svých odlišných funkcí a struktur. Fenomén vizuálního smogu je přiblížen jak prostřednictvím širokého spektra svých původců, tak skrze procesy percepce a kognice a estetickou evaluaci prostředí, která z těchto psychologických procesů vychází. Prostor je věnován rovněž důsledkům výskytu vizuálního smogu, zejména pak těm psychologickým. V praktické části je nejprve rozebrána legislativa týkající se vizuálního smogu a jeho projevů na úrovni státních celků, tedy České a Indické republiky. Následně se práce soustředí na konkrétní legislativní zasazení vizuálního znečištění a jeho původců, zejména pak komerčních komunikátů, v případě správních regulací v Praze, resp. Pražské památkové rezervaci, a metropolitním teritoriu Dillí, resp. v Novém Dillí. Krom legislativního přístupu se práce zaměřuje rovněž na skutečný stav zasažení popisovaných metropolí vizuálním smogem a na to, do jaké míry tento stav koreluje se zmíněnými legislativními regulacemi. Na závěr byla...
|
host ::
RSS.